HEN199 Humanitní a společenskovědní aspekty environmentálních problémů A. Vyučující: Mgr. Et. Mgr. Rudolf Dvořák: 1 blok: Paradigmata přístupu ke světu, prostředí a přírodě Krejčí, J.: Lidský úděl a jeho proměnlivá tvář. Duchovní základy civilizační plurality. Praha: Karolinum 1996, str. 9 -- 47. Klíčové pojmy: paradigma -- Mezopotamie, Egypt, Řecko, Indie, Čína; reinkarnace, zvířata, Gótama Buddha, rostliny, ... 2 blok: Vztah archaického člověka k přírodě Eliade, M.: Dějiny náboženského myšlení I. Od doby kamenné po eleusinská mystéria. Praha: OIKOYMENH 1995, str. 17 -- 64. Eliade, M.: Posvátné a profánní. Praha: Česká křesťanská akademie 1994, passim. Klíčové pojmy: prostor, čas, pohřby, terra mater, vody, kosmos a chaos, orientace, obydlí, základní polarity B. Vyučující: PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc., PhDr. Lubor Kysučan, Ph.D. Historické kořeny ekologických problémů a pokusy o jejich řešení /výukový blok sestávající ze dvou dvouhodinových, na sebe vzájemně navazujících přednášek realizovaných dva týdny po sobě/ Přednáška č.1: Životní hodnoty starověkého a středověkého člověka: - základní přehled názorů na vztah člověka k přírodě ve světle dobových náboženství a filozofií /náboženství starověkého Předního východu, náboženství a filozofie klasického starověku, judaismus, islám, křesťanství, hinduismus, buddhismus, džinismus, konfucianismus - hodnoty úcty k životu, sociální solidarity, dobrovolné skromnosti - pojetí světa jako řádu a z něj vycházející etika - etika vztahu ke zvířatům, vegetarianismus - estetické vnímání přírody a krajiny a jeho odraz v dobovém umění Přednáška č.2: Životní styl a environmentální problémy starověkých civilizací a středověké Evropy - každodenní život a sociální struktury starověkých civilizací a z nich vyvěrajících environmentální problémy - vztah populace a prostředí, migrace a její vliv na životní prostředí - přírodní katastrofy, antropogenní environmentální problémy, úpadek a zánik velkých civilizací starověku - degradace a zasolení půdy, deforestace, klimatické změny - charakteristické rysy životního stylu pozdně antického a středověkého člověka, konzumní životní styl dobových elit a jeho kritika, sociální a environmentální problémy z něho vyvěrající, pokusy o jejich řešení /dobové snahy o ochranu přírody/ - rozvoj dálkového obchodu ve středověku a jeho environmentální důsledky - fenomén středověkého mnišství a jeho podíl na utváření tehdejší krajiny - ekologické a sociální jevy analogické s dnešní dobou. Pozn.: V rámci přednášek budou rozebírány relevantní dobové literární prameny a prostřednictvím didaktické techniky budou představeny i prameny archeologické včetně objevů krajinné archeologie /diapozitivy, video/. Přehled literatury: A/ Základní Cílek, V., Zánik Borobuduru v 11.stol.Co se stalo? In: Vesmír 80, duben 2001, str.196-200. Na příkladu úpadku známé civilizace na Jávě autor článku představuje metodu a možnosti nové vědní disciplíny - emvironmentální historie. Duchovní prameny života.. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích. Vyšehrad, Praha 1957. Antologie mytologických, náboženských a filozofických textů starověkých kultur věnovaných vzniku světa a lidské civilizace obsahuje cenné dokumenty o duchovním i praktickém vztahu starověkého člověka ke světu včetně pozoruhodných environmentálních momentů. Librová, H., Je judaismus a křesťanství arogantní vůči přírodě? In: Dialog Evropa XXI, 1993/2, str.21-25. Autorka článku analyzuje populární teorii amerického badatele Lynna Whitea přičítajícího židovsko-křesťanské civilizaci historickou zodpovědnost za soudobou environmentální krizi. Plinius Mladší, Dopisy. Přeložil Ladislav Vidman. Svoboda, Praha 1988. Soubor dopisů římského politika a literáta přelomu 1. a 2.stol. po Kr. poskytuje názorný vhled do římské každodennosti včetně jedinečného popisu výbuchu Vesuvu a zániku Pompejí. Putna, M.C., My poslední Římané. In: My, poslední křesťané. Hermann a synové, Praha 1994. Autor provokativního eseje analyzuje některé krizové jevy pozdní antiky analogické s dnešní dobou. B/ Doporučená Češka, J., Zánik antického světa. Vyšehrad, Praha 2000. Monografie předního českého profesora starověkých dějin podává přehlédnou a vyčerpávající analýzu úpadku a zániku řecko-římské antiky. Diamond, J., Osudy lidských společností. Columbus, Praha 2000. Obsáhlá, významnými literárními cenami oceněná kniha předního amerického badatele rozebírá vztah lidských společností k jejich přírodnímu prostředí a z něj vyvěrající příčiny jejich nerovnoměrného vývoje. Gojda, M., Archeologie krajiny: Vývoj archetypů kulturní krajiny. Academia, Praha 2000. Jediná česká monografie věnovaná vývoji krajiny v prehistorické a raně historické době opírající se o metody krajinné archeologie. Goldsmtih, E., The Fall of the Roman Empire. In: Great U-turn, De-industrializing Society. Green Books, Hartland, Bideford, Devon 1988. Pozoruhodný esej britského sociálního ekologa hledá příčiny zániku Západořímské říše v krizových environmentálních a sociálních jevech analogických s problémy naší současnosti. Hughes, J.Donald, An Environmental History of the World: Humankind´s Changing Role in the Community of Life. Routledge,London 2001. Vyčerpávající přehled environmentální historie od pravěku po současnost. Religion and Conservation. World Wide Fund for Nature-India. Full Circle, New Delhi 1999 Soubor esejů významných představitelů náboženství Západu i Východu analyzuje ekologické myšlenky v nich obsažené. Wright, R., Víc než nic. Lidové noviny, Praha 2002. Originální interdisciplinární pohled na vývoj a směřování lidské civilizace. C. Vyučující: Mgr. Pavel Klvač Venkov a krajina Anotace: Přednášky představují úvodní vstup do problematiky související s historií a současností venkova a krajiny. Pozornost je věnována současným trendům vývoje především českého a moravského venkova, aktuálnímu ohrožení, revitalizaci a vnímání kulturní krajiny. 1) Toulky kulturní krajinou Anotace: Příroda - divočina - krajina - kulturní krajina - zahrada - historie krajiny - paměť krajiny - krajina jako příběh - sociální percepce krajiny - mentální mapy krajiny - krajina a identita - archetypy krajiny - genius loci Osnova: a) Pojmy: Příroda - divočina - kulturní krajina - zahrada b) Příběh krajiny - krajina jako příběh: kulturní podmíněnost historických proměn krajiny - neolit, středověk, baroko, socialismus c) Sociální percepce krajiny - mentální mapy krajiny d) (Kulturní) paměť krajiny, krajina a identita c) Co se děje s českou krajinou dnes? - Zloději krajin x obnova krajiny d) Od divočiny ke kulturní krajině - tam a zase zpátky? - příklad bažiny Povinná literatura: celkem 23 (cz) Lapka, M., Cudlínová. E. (2001): Příběh krajiny, krajina jako příběh. In Tvář naší země - krajina domova. Sborník příspěvků ke konferenci Tvář naší země. Praha, Průhonice, 65 -70. [6 stran] Pollan, M. 1996. Druhá příroda. In: Závod s časem: Texty z morální ekologie. Praha: MŽP, 121-133. [12 stran] Cílek, V. 2000. Paměťová struktura krajiny a památné kameny. In: Kulturní krajina aneb proč ji chránit. Praha: MŽP, 69-73. [5 stran] 2) Sny o venkově - vize a realita Anotace: Venkov a město - tradice a modernita - ekologie venkova - kult venkova - víkendoví venkované - migrace na venkov - decentralizace osídlení - tvrdý a měkký turismus - obnova venkova Osnova: a) Venkov a město - tradice a modernita - proces urbanizace b) Ekologie vesnice a biofilní město (etnoekologie) c) Cesta z města I - turismus (Brooks, Burns, Librová, Valentová) d) Cesta z města II - decentralizace osídlení (elitní migrace?, suburbanizace) e) Obnova venkova Povinná literatura: celkem 11 (cz) Librová, H. (1994): Tvrdý a měkký turismus. In: Pestří a zelení. Brno: Veronica, 65-75. [11 stran] Librová, H. (1996): Decentralizace osídlení - vize a realita. Část první: vize, postoje k venkovu a potenciální migrace v ČR. In: Sociologický časopis, 3/1996, 285-296. [12 stran] D. Vyučující: Mgr. Lenka Sedláková Téma: Společnost a příroda 1. Kdo ničí přírodu -- člověk nebo společnost? v otázkách a odpovědích ˙ Je příroda ničena? Nebo jen měněna? ˙ Je člověk součástí přírody? ˙ A společnost resp. kultura? ˙ V čem se člověk, společnost či kultura přírodě vymyká? (kultura úspěšná ofenzivní adaptace, součást antropologické výbavy člověka, bez níž by nepřežil) ˙ Tendence myslitelů svázat vývoj civilizace s přírodními podmínkami (determinismus geografický, ekonomický, organicismus, rasový antroopologismus, sociobiologie) ˙ Člověk ve společnosti, společnost v člověku (dialektický vztah, kruh externalizace -- objektivace -- internalizace, společnost jako subjektivní i objektivní realita) ˙ Když chráníme přírodu, koho vlastně chráníme? Koho zachraňujeme? Sami sebe? ˙ Proměny sociální struktury skrze marginálie -- ty působí jako výzvy, jako znejistění stávajících struktur. Může to zasáhnout do té rozmanité a nejisté hodnotové spleti? 2. Globalizace a lokalizace ˙ moderna jako individualizace, emancipace od místních i rodinných vazeb ˙ materiální vs. ekonomický život -- kapitalismus jako rozšiřování toho ekonomického ˙ homo economicus a homo psychologicus jako produkt moderny ˙ společnost založená na ekonomických parametrech, ekonomickém růstu, výkonu a spotřebě, produktivita + hédonismus ˙ kult individua, života, práv; postmoderní člověk jako tvůrce svého života -- "hledač prožitků a sběrač zkušeností" ˙ globalizace jako důsledek rozvoje technologií a deregulace: slábnutí vlivu států ˙ obchodní a finanční toky se osvobozují od lokalit ˙ časoprostorová komprese (Bauman) -- imperativ mobility; mocní osvobozeni od prostoru (a sledováni médii) ˙ globalizovaná ekonomika osvobozená od politické kontroly; neprůhlednost mechanismů, nejistota ˙ lokalizační snahy -- příběh LETS (obnova komunit, návrat k vazbám v lokalitě) Povinná četba: Bauman, Z. 1999. Globalizace. Důsledky pro člověka. Praha: Mladá fronta. Kap. Turisté a tuláci, s. 95-108. Fromm, E. 2001. Mít nebo být. Kap. Úvod: Velký příslib, jeho pochybení a nové alternativy. s. 13-25. Škrdlant, T. 1999. Demokracie přírody. Praha: Originální Vidoejournal. Kap. Problémy lidského světa. s. 60-122. Doporučená četba: Berger, P. L. 2003. Pozvání do sociologie. Barrister a Principal. - sociologická knížečka o vztahu člověka a společnosti, opravdu umí pozvat do sociologie Braudel, Fernand. 1999. Dynamika kapitalismu. Praha: Argo. - esejistické dílko francouzského historika, charakterizující základní společenské souvislosti zrodu kapitalismu Brooks, David. 2001. Bobos: nová americká elita a její styl. Praha: Dokořán. - čtivá, humorná, s nadsázkou psaná kniha o bo-buržoazních bo- bohémech, tedy o těch, kteří žijí zároveň etikou výkonu a konzumu i etikou nonkonformity a alternativy Lipovetsky, Gilles. 1999. Soumrak povinnosti: bezbolestná etika nových demokratických časů. Praha: Prostor. - filozoficko-společenské eseje o postmoderně, hledá východiska, zpochybňuje tradiční kritický pohled na společnost, uvažuje ve více vrstvách Hendersonová, Hazel. 2001. Za horizontem globalizace: utváření udržitelné globální ekonomiky. Praha: DharmaGaia. - útlá knížka, hutná na informace, ekonomicky zaměřená a vysvětlující, nabízející místy až překvapivě jednoduchá, a přitom dobře argumentovaná řešení Hertzová, Noreena. 2003. Plíživý převrat. Globální kapitalismus a smrt demokracie. Praha: Dokořán. - o globalizaci čtivě, srozumitelně a aktuálně