PALEOPEDOLOGIE 2. Paleopedologie stuium půd a zvětrávacích pochodů minulých geologických dob Sledujeme 1. zda se půdy vytvořené v minulosti objevují ve stejných oblastech i v recentu 2. stupeň zralosti půd - jak v autochtónni pozici, tak v L podobě půdních sedimentů (krasové kapsy, jeskyně, svahoviny, sídlištní jámy) Terénní výzkum - úložné poměry, vztah k reliéfu, stratigrafie. známe od nás i ze současné doby (CE, PZ, HN, PG) známe pouze jako fosilní (interstad. hnědé půdy, spraše) recentní analogie ve vzdálených oblastech Laboratorní výzkum - podobně jako pedologie; studium půdní mikromorfologie - i malé vzorky Autochtónni půdy 1 - recentní půda I 2 - reliktní půda ' 3 -fosilní půda Půdní sedimenty 4 - recentní půd. sedim. 5 - reliktní půdní sedim. 6 - fosilní půdní sedim. Autocht. půdy na půd. sed, 7-8-9- recen. půda na půd. sed. relikt, půda na půd sedim. fosil. půda na půd. sedim. 2. Paleopedologie (Bl/C C A tos . (B) (os 131. Hlavní způsoby výskytu (modů) půd v čedičovém území střední Evropy (čísla odpovídají základním formám v textu): la. Recentní hnědý ranker na čediči, lb. Recentní středoevropská hnědozem na čediči. 2. Reliktní rotlehm na čediči. 3. Fosilní rotlehm na čediči. 5. Reliktní rotlehmový sediment na čediči. 7. Recentní hnědozem na rotlehmovém sedimentu z čediče.__________________________ Autochtónni formy přeměn ze starých reliktů 10 - recetní půda z reliktní půdy 11 - reliktní půda ze starších půdních reliktů 12 - fosililní půda ze starších reliktních půd I. Primární autochtónni půdy I - in situ na primární matečné I hornině (nezvětralá eruptiva, I metamorfované horniny, slabě zvětralé sedimenty) recentní půda - holocén - poslední půdotvorný cyklus reliktní půda - vývoj v stanovištních podmínkách minulosti (odlišné od dnešních), půdní profil zachován na povrchu - pokrytí živým rostlinstvem fosilní půda - profil překryt sedimenty, chybí oživení vegetací 2. Paleopedologie recentní - půdní sediment recentní půdy (podklad pro paleopedologický výzkum). reliktní - po pedologické stránce - malé změny pův. charakteru (výplně krasových závrtů). fosilní - překrytí jinými půd. sedimenty nebo lávovými příkrovy. Nejčastěji. II. Autochtónni půdy na půd. sedim. - časté ireverzibilní změny, které vedly ke vzniku půd. typů zcela odlišných od holocenních v téže oblasti 1 - lze rozlišit pudní horizonty, průběh porušen druhotnými (kryoturbace, sesuvy) jejich pohyby ^SW^ Ss^^S'r Ul- -S^!?*-*- Půdy a cyklus Podneb 2. Paleopedologie Působě organis Vliv re I i 2. Paleopedologie Chronologie subrecent subatlantik subboreál epiatlantik starý až střední holocén wurmský plenigla- ciál Sedimentace a tvorba půd iniciální stadia černozemí intenzívní odnos, postihující zejména čerstvé vápnité substráty (přemísťování detritu) značný přínos ronového materiálu; půdní tvorba: slabě vyvinutá černozem s hnědým panterováním pokročilá půdní eroze a vznik poloh z půdních sedimentů tvorba humózních horizontů z povrchových partií illimerizovaných půd - vznik pseudočernozemí sedimentační a odnosný klid, nerušené zvetrávaní spraše - tvorba typických parahnědozemí (illimerizovaných půd) eolická sedimentace, tvorba spraše deluvioeolická sedimentace, místy soliflukce; tvorba rytmicky zvrstvených mrazových zvětralin Stanovištní poměry R kulturní step intenzívní zemědělství, rozrušující půdy sekundární kulturní lesostep; pastviny s hojnými zbytky lesa pokračující odlesnění a rozšiřování obdělávaných ploch, především na rovinách částečné odlesnění a zestepnění krajiny (neolitické osídlení); vznik kulturní lesostepi - převážně mozaika pastvin a lesa úplné zalesnění krajiny - smíšený listnatý les - klima podstatně vlhčí než v současné době studená sprašová step, pokrývající široké areály chladná step s hojnými plochami bez vegetace etrográdní vývoj půd - holocé silně zvětralé půdy slabě vyvinuté půdy i mladší starší subboreál .£3 mladší starší boreál preboreál kultura doba historická UR '5 ni O » *- O 0> věk v tisících íet OJ E 2 000 1 000 O 1 000 2 000 3 000 4 00O 5 000 6 000 7 000 8 300 2. Paleopedologie Fáze Sedimentace tvorba spraše (jiné pochody velmi omezené) ronová sedimentace rytmicky se střídající se vzrůstající eolickou a sohiflukční činností (hlinopís-ky) krátkodobá eolická sedimentace („marker") mírná sedimentace přerušovaná krátkými obdobími silnější ro-nové sedimentace sedimentační a odnosný klid (zvetrávaní) mírné přemísťování spraší (převážně ronem) spraš (eolická sedimentace - akumulace prachu větrem; jiné odnosné a sedimentační pochody značně omezené) Vývoj půd syrozemě - zesprašnění (oblě-ssovanie, loessification) plynulý přechod ke spraši; v kratších obdobích klidu vznik slabě vyvinutých půd černozem-ní řady; sedimenty humózních půd přerušení vývoje půd černozeme pod stepí (suché kontinentální podnebí poměrně chladného rázu); dočasné zesprašnění v chladných výkyvech hnědé půdy typu parahnědoze-mí (až braunlehmů) - vrcholná fáze teplých období - intergla-ciálů - povrch pokryt hustou bujnou vegetací - zapojený les iniciální stadia půd černozemní řady (rychlé oteplování a zvlhčovaní) syrozemě ve studeném aridnim podnebí („sialiticko-karbonáto-vé zvetrávaní" - zesprašnění) s edimentační cyklus sprašových sérií 2. Paleopedologie Chronologie PK. Vývoj půd „W 3" „W 2/3" (Stillfried B) I slabě vyvinuté půdy rázu pseudogleju v iniciálním vývojovém stadiu „arktická" hnědozem z hlinopísků „arktická" hnědozem „W 2" „W 1/2" „W 1" eem (R/W) (Stillfried A) IT slabě vyvinuté půdy rázu inicialních pseudogleju a para-rendzin pararendzina až černozem degradovaná černozem až hnědozem III slabě vyvinuté půdy rázu inicialních pseudogleju, hnědoze-mí a pararendzin, vyvinutých z hlinopísků černozem illimerizovaná půda