u    Rozloha 709 km2,
 les 47 %
 trvalé travní porosty 15 %,
 orná půda 29 %,
 vodní plochy 2 %,
 ostatní 7 %
 
Geografická orientace
49° 47´ - 49° 31´N, 15° 46´ - 16° 13´ E
Nadmořská výška 490 - 836 m (Devět skal)
 
Vyhlášení výnosem MK ČSR č.j. 8908/1970
 
Zvláštní ochrana 49 maloplošných zvlášť chráněných území
 
Celková rozloha MCHÚ 1555 ha.
 
                          Skalní útvary
                                
u    Jedním z typických krajinných prvků oblasti jsou roztroušené
 skalní útvary na hřebenech Žďárských vrchů.Vznikly vypreparováním
 z okolních méně odolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve
 starších čtvrtohorách a vesměs jsou tvořeny ortorulami a
 migmatity. Skalní útvary s charakteristickými geomorfologickými
 tvary, i s okolními balvanitými sutěmi a jejich vegetačními
 pokryvy, jsou chráněny jako přírodní památky, dokladující vývoj
 horninového prostředí se specifickými stanovištními podmínkami
 pro živé organismy.Vrcholným stádiem vývoje přírodních
 společenstev v našich podmínkách je les
                     Devět skal, 836 m n.m.
                          Čtyři palice
                               Les
                                
u    Druhová skladba lesů Žďárských vrchů byla silně antropicky
 pozměněna ve prospěch smrku a jen fragmentárně se zachovaly
 přírodní porosty jedlobučin, z nichž nejznámější je národní
 přírodní rezervace Žákova hora.Na zachování přírodě blízké
 skladby lesa je vázán výskyt charakteristických druhů rostlin i
 živočichů, ve smrkových monokulturách mizejících, les plní lépe
 své ekologické funkce a je i odolnější vůči působení nepříznivých
 vlivů, včetně imisí
                  Naučná stezka na Žákově hoře
           V obecním lese, mezi Ubušínkem a Sulkovcem
                              Louky
                                
u    Louky jsou kulturním, zemědělským obhospodařováním území
 vytvořeným prvkem oblasti. Přesto jsou v mnoha ohledech významnou
 a charakteristickou krajinotvornou složkou, hrající důležitou
 roli v biologii oblasti. Nejvýznamnější z nich jsou relativně
 nejméně pozměněná společenstva rašelinných a mokřadních luk, s
 bohatstvím genofondu chráněných a na bytí ohrožených rostlinných
 i živočišných druhů.
                 Louka v Jimramovských Pasekách
                           Vodní toky
                                
u    Žd'árské vrchy jsou vodohospodářsky významnou pramennou
 oblastí. Horní povodí Svratky bylo zařazeno do mezinárodního
 projektu IUCN/WWF No. 692/14-1/, v jehož rámci je rozvíjena
 strategie ochrany a tvorby kulturní krajiny této oblasti. Potoční
 a říční nivy se zachovanými přrozeně meandrujícími vodními toky s
 břehovými porosty vrbin a olšin, lemované vlhkomilnými travními
 společenstvy tvoří v krajině biokoridory systému ekologické
 stability území.
                         Svratka ve Víru
                           Rašeliniště
u
 K nejvýznamnějším, člověkem nejméně dotčeným přírodním
 společenstvům oblasti patří rašeliniště. V okolí Velkého Dářka
 jsou vytvořena nejrozsáhlejší rašeliniště Českomoravské
 vrchoviny, dosahující mocnosti rašelinných vrstev až 8,6 m.
 Rašeliniště typu přechodového vrchoviště zde vznikla ukládáním
 odumřelého rostlinného materiálu v ploché sníženině s
 nepropustným jílovitým podložím za klimaticky vhodných podmínek
 doby poledové.
                   Rašeliniště u Velkého Dářka