^§ Rozloha cca 83 km^2 § Středisko v Mikulově (48° 48' sš, 16° 40' vd) ^§ Nadmořská výška: 163 m (Dyje u Nových Mlýnů) - 554 m (Děvín) § Uvažované rozšíření CHKO o okolí Lednice, Břeclavi a lesy nad soutokem Moravy a Dyje § Na území CHKO leží 9 menších původně zemědělských obcí: Bavory, Bulhary, Dolní a Horní Věstonice, Klentnice, Milovice, Pavlov, Perná a Sedlec Rostlinstvo Lesní a lesostepní společenstva Pálavy § Intenzivní využívání lesních porostů ve středověku vedlo téměř k úplnému odlesnění Pálavy § Většina odlesněných ploch využívána pro pastevní hospodaření § V druhé polovině 19. stol. snahy o obnovu lesů na svazích Pavlovských kopců - úspěšné jen místy § Typ lesních společenstev závisí na orientaci a sklonu svahů, hloubce a vlhkosti půdního profilu a na dalších faktorech § Mahalebkové doubravy a krasové lesostepi - jižní výslunné svahy - teplomilné šípákové doubravy - Stromové patro těchto lesů je často zakrslé, neodlišené od keřového - bylinné patro - ostřice nízká, hlaváček jarní - Lesostepi zde vznikly činností člověka Rostlinstvo Mahalebkových doubrav a krasových lesostepí Dřínové a sprašové doubravy § Na stanovištích s hlubší půdou a lépe zásobených vodou § stromové patro - dub zimní a dub pýřitý § rozvinuté keřové patro - dřín (Cornus mas) a ptačí zob obecný § Tato lesní společenstva se nachází v Milovickém lese a maloplošně na jižních svazích Děvína. § Sprašové doubravy - bylinné patro: lipnice hajní, konvalinka vonná, lipnice luční, ostřice horská,... Panonské dubohabrové háje § Úpatí Pavlovských kopců a vlhčí žleby Milovické pahorkatiny § stromové patro - dub zimní, habr obecný, místy i dub letní § Keřové patro - jeřáb břek, svída krvavá, klokoč zpeřený,... § bylinné patro těchto - zvonek řepkovitý, ostřice prstnat, kostřava různolistá, svízel lesní,... Suťové lesy § Výskyt na stabilizovaných sutích severozápadního svahu Děvína § Pěchavové skalní stepi § prudké severně orientované svahy Děvína, na Kotli, Stolové hoře, Svatém kopečku § bohaté zastoupení pěchavy vápnomilné; lze je považovat za primární bezlesí § Drnové stepi § Luční stepi § Skalní a stepní společenstva § Skalní stepi s lipnicí bádenskou Lužní louky a mokřady - V CHKO Palava jen malá část ležící v Dyjskosvrateckém úvalu - Každoročně v předjaří docházelo k záplavám - Nyní - přirozený vodní režim narušen výstavbou tří novomlýnských zdrží a regulací Dyje - NPR Křivé jezero - Náhradní polopřirozenou vegetaci na stanovištích lužních lesů představují kontinentální zaplavované louky Vegetace zasolených stanovišť § slanomilná vegetace na březích rybníku Nesyt § existence podmíněna přítomností zasolených třetihorních sedimentů a vývěrem minerálních vod § Slanorožec rozprostřený, solnička rozprostřená § Sedlecké slanisko - přírodní rezervace od roku 1953 § Dnes ze slanomilné vegetace na březích Nesytu přežívají pouze žalostné zbytky Živočišstvo § Fauna CHKO Pálava nesmírně rozmanitá, mezi našimi CHKO zaujímá jedinečné postavení § Způsobeno přírodními podmínkami - přítomností vápnitého substrátu, na české poměry výjimečně teplým a suchým podnebím, polohou Pavlovských vrchů na hranici dvou zoogeografických provincií panonských stepí a středoevropského listnatého lesa. § Desítky jihoevropských druhů na Pálavě a v jejím okolí dosahuje své severní či severozápadní hranice rozšíření. § Pro více než 200 druhů představuje území CHKO jedinou lokalitu v ČR Skalní stěny, lomy a jeskyně § Rehek domácí, rorýs obecný, konipas bílý, poštolka obecná § V lomech a na skalních stěnách Pavlovských vrchů pravidelně hnízdí 3--5 párů výra velkého § Význačným jevem je zimování vzácného zedníčka skalního § Ve stěnách Soutěsky objevena letní samčí kolonie netopýra pestrého, na skalách se vyskytuje drobnička žebernatá Jeskyně Na Turoldu Teplomilné doubravy a dubohabrové háje Milovického lesa § lejsek bělokrký, žluva hajní, pěnkava obecná, strakapoud prostřední § velmi silné populace chrobáka vrubounovitého, dudka chocholatého § Silná populace dravých ptáků - káně lesní, jestřáb lesní, včelojed lesní § Hojně se zde také vyskytuje roháč obecný Lužní biotopy § Neobvykle vysoká druhová bohatost lužních biotopů (jediný mohutný soliterní dub letní může hostit až několik set druhů bezobratlých živočichů ) § Jarní periodické tůně - listonoh jarní, žábronožka sněžní, mnoho druhů bezobratlých živočichů, kteří v dospělosti žijí suchozemským způsobem života - chrostíci, pošvatky, jepice, vážky, komáři rodu Aedes. § Obojživelníci - 11 druhů, mezi nimi i kriticky ohrožený čolek velký, skokan krátkonohý, skokan skřehotavý, rosnička zelená § Na stromech rostoucích na březích Dyje i kanálů lze také již pravidelně nalézt ohryzy bobra evropského, který se postupně rozšířil z Rakouska, kde byl vysazen, až na jižní Moravu. § Kriticky ohrožení mlži a ryby: velevrub malířský, drsek menší a drsek větší Lidská sídla § Mnoho druhů netopýrů se uchyluje do nejrůznějších sklepních prostorů, včetně sklepů vinných. § Na vyšších budovách pravidelně hnízdí rorýs obecný a poštolka obecná § V zemědělských usedlostech sídlí často sýček obecný a sova pálená. § ¨Obecně známá je také vazba čápa bílého na nejrůznější stavby -- v CHKO Pálava hnízdí čápi ve čtyřech vesnicích z deseti. Problémy CHKO Pálava § Televizní vysílač na Děvíně -vybudován v roce 1974, později také zařízení armády - Narušení krajinného rázu celého okolí, vodní eroze způsobená nákladními automobily zásobujícími vysílač - Padákové létání - Časté z vrcholů Děvín, Stolové hory a Svatého kopečku - Problém: lidé nerespektují ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny - Odrazovým místem seskoků hrana svahu = místo výskytu chráněných živočichů a rostlin - Po rozběhu a prudkém odrazu zůstávají zřetelné stopy na půdním povrchu (eroze) Literatura: § http://schko.ten.cz/ (Správa ochrany přírody) § www.palava.cz (stránky CHKO Pálava) § www.googel.com § www.speleo-mikulov.webz.cz/