Zvláště chráněná území v ČR Velkoplošná chráněná území Národní parky (NP) Rozsáhlá území, přirozené ekosystémy s mimořádným vědeckým významem Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Významný podíl přirozených ekosystémů, příp. dochované památky historických osídlení Maloplošná chráněná území Národní přírodní rezervace (NPR) Menší území mimořádné hodnoty, jedinečné ekosystémy Národní přírodní památka (NPP) Přírodní útvar menší rozlohy národního až mezinárodního významu zformovaný i činností člověka Přírodní rezervace (PP) Mimořádné přírodní hodnoty, přirozený reliéf významný v regionálním měřítku Přírodní památka (PP) Přírodní útvar zformovaný i činností člověka Velkoplošná zvláště chráněná území: 4NP (1 194 km2) 24CHKO (10 323km2) Národní parky: - Krkonše (1963), Šumava (1991), Podyjí (1991), České Švýcarsko (2000), vyhlašovány v ČR parlamentem - plán zvláštní péče navrhovaný správou N P - 3 zóny ochrany: l.zóna - nejcennější, přirozené ekosystémy, člověkem minimálně přetvořené - cílem je ponechat ekosystémy přirozenému vývoji I l.zóna - nárazníková zóna, člověkem přetvořená společenstva - cílem je vypěstovat ekosystémy schopné vývoje a obnovy s minimálními hospodářskými zásahy + postupné zařazování do zóny I. Ill.zóna - běžné neintenzivní formy hospodaření Krkonošský národní park (1963): - rozloha: 54.969 ha - sídlo správy: Vrchlabí - okresy Trutnov, Semily (návaznost na"Karkonoski park narodowi") - unikátní horské ekosystémy (nejlépe vyvinutý alpínský stupeň ve stř. Evropě) - unikátní geomorfologické tvary (působení horských ledovců v pleistocénu) - relikty pleistocenní flory i fauny ^ - endemity ^H Sněžka (1602 m n.m.) Vývoj krajiny: - prvohorní stáří, hercynské vrásnění (400 mil.), koncem třetihor a ve čtvrtohorách přetvořeny - výzdvih horstva, střídán í glaciáů a interglaciálů - karové a údolní ledovce,(Obří důl, Labský důl, Velká sněžná jáma) - ledovcová jezera (Wielky Stav) - mrazové zvetrávaní: permafrost, kamenná moře, kryoplanační terasy, polygonálni půdy (Luční hora) j i Velká sněžná jáma Biogeografie: 3ubmon(únni 50% m [ml ■h0.2 r 1602 +0.9 ; 145Ü +3 ■ 1200 *5 - eoo ■ -7 4Q0 subaipinskv slpirsKý 5.3 0.7% PtOCtWWi» Porota U-chSsfr ■ÍV.-t --1.1:1 p n*fÚpou Hořec tolitový Rozložení čtyř výškových vegetačních stupňů v Krkonoších Subalpínský stupeň: - nad horní hranicí lesa - nejhodnotnější krkonšské ekosystémy: klečové porosty a subarkticka rašeliniště - borovice kleč (stáří až 200 let), - bříza karpatská - borůvka, brusinka, vřes - glaciální relikty: ostružiník moruška rašeliník Lindbergův Úpské rašeliniště Ostružiník moruška Alpínský stupeň: - pouze nejvyšší vrcholy Krkonoš (Sněžka, Luční hora) - velmi nepříznivé podmínky- mráz, vítr, sníh, led - pouze drobné keříčky borůvek, vlochyní, vřesu - trávy: sítina, kostřava - vzácný koniklec bílý - horské druhy jestřábníků (mnohé z nich endemitické) - vrba bylinná (minima inter omneš arbores - C. Linné) Koniklec bílý Jestřábník labský Vrchol Luční hory - polygony, mechorosty lišejníky Krkonošské botanické zahrádky: - místa prolínání rostlinstva m ze všech 4 výškových stupňů - ledovcové kary - mechanismus anemo-orografických systémů - Krakonošova, Čertova zahrádka Schustlerova zahrádka na svazích Pančavské jámy -nejbohatší botanická lokalita Krkonoš Větrné proudění © 100% Rozložení sněhové pokrývky Rozložení teplot Rozložení vegetace V