Příbuznost a inbreeding O/ Příbuznost ˙ Přímá (z předka na potomka). ˙ Souběžná (mezi libovolnými jedinci). O/ Inbreeding ˙ Inbrední koeficient je pravděpodobnost, že dva geny přítomné v lokuse daného jedince jsou identické původem. I^AI^a A I^A I^A B C I^AI^A O Přepis rodokmenu do dráhového diagramu: A B C O O/ Přímá příbuznost ˙ Jedná se o vyjádření příbuznosti z předka na potomka. ˙ Obecně příbuznost mezi jedincem a jeho předkem klesá vždy na polovinu pro každou generaci, která odděluje jedince od předka (1/2)^n ˙ Očekávaný podíl společných genů mezi dvěma neinbredními jedinci se rovná jejich příbuznosti. ˙ Pro každého určitého potomka (O) a prarodiče (GP), a dále, již neexistuje přesný způsob, jako odhadnout skutečný podíl jejich společných genů. V krajních případech může být 1/2 nebo 0. O/ Souběžná příbuznost ˙ Jedná se o vyjádření příbuznosti mezi dvěma libovolnými jedinci, v modelovém případě mezi sourozenci. ˙ Souběžná příbuznost je očekávaný podíl genů na lokusu u jednoho jedince, které jsou identické původem s náhodně vybraným genem ve stejném lokusu u jiného jedince (1/2)^n + n´ ˙ Aditivní příbuznost: p a = S [1/2]^ni ^+ ni´ (1 + F[A]) i=1 ˙ Inbrední koeficient: p F = 1/2 a = 1/2 S [1/2]^ni ^+ ni´ (1 + F[A]) i=1 p F = S [1/2] ^ni ^+ ni´ + 1 (1 + F[A]) i=1 O/ Výpočty příbuznost a inbredního koeficientu ˙ Příbuznost jedince B a C z obrázku výše. +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Cesta | n n´ | Příspěvek k příbuznosti | |---------------+--------------------------+-------------------------------------------------| |B A C | 1 1 |(1/2)^1+1 (1 + F[A]) = (1/2)^2(1+0) = 1/4 | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ ˙ Celková příbuznost je suma nezávislých příspěvků každé dráhy původu od předka k jedinci. Inbrední koeficient jedince je 1/2 aditivní příbuznosti mezi rodiči tohoto jedince. ˙ Bowmanův -- Falconerův pokus, kterým byly tvořeny inbrední linie myší (úplní sourozenci dvojnásobných bratranců). ˙ Při výpočtu příbuznosti se sestavuje dráhový diagram, kde: § Musí být zahrnuty všechny dráhy od sledovaných jedinců ke všem společným předkům § Dráhy musí být sestaveny jedním směrem pouze vzestupně, druhým směrem pouze sestupně A B C D A B C D E F G H I J O[1] O[2 ] P[1] P[2 ] Q[1] Q[2 ] A B C D E F G H I J O[1] O[2 ] P[1] P[2 ] Q[1] Q[2 ] ˙ Výpočet příbuznosti jedince I a J +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Cesta | n n´ | Příspěvek k příbuznosti | |------------------------+-------------------+-----------------------------------------------| |I E A G J | 2 2 |(1/2)^2+2 (1+F[A])=(1/16)(1+0)=1/16 | |------------------------+-------------------+-----------------------------------------------| |I E B G J | 2 2 |(1/2)^2+2 (1+F[B])=(1/16)(1+0)=1/16 | |------------------------+-------------------+-----------------------------------------------| |I F C H J | 2 2 |(1/2)^2+2 (1+F[C])=(1/16)(1+0)=1/16 | |------------------------+-------------------+-----------------------------------------------| |I F D H J | 2 2 |(1/2)^2+2 (1+F[D])=(1/16)(1+0)=1/16 | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ ˙ Sumováním přes všechny cesty dostaneme příbuznost jedince I a J +------------------------------------------------------+ |a[IJ] = 4 x (1/16) = 1/4 | +------------------------------------------------------+ ˙ Inbrední koeficient jedinců O[1] a O[2] dostaneme z příbuznost I a J, což je inbrední koeicient jedinců v generaci 0. +-----------------------------------------------------------------+ |Fo[1] = Fo[2] = 1/2 a[IJ] = 1/8 | +-----------------------------------------------------------------+ ˙ Výpočet příbuznosti jedince O[1] a O[2 ] +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Cesta |] n n´ | Příspěvek k příbuznosti | |--------------------------+---------------+-------------------------------------------------| |O[1] I E A G J O[2 | 3 3 |(1/2)^3+3 (1+F[A])=(1/64)(1+0)=1/64 | |--------------------------+---------------+-------------------------------------------------| |]O[1] J G A E I O[2 | 3 3 |(1/2)^3+3 (1+F[A])=(1/64)(1+0)=1/64 | |--------------------------+---------------+-------------------------------------------------| |]O[1] I E B G J O[2 | 3 3 |(1/2)^3+3 (1+F[B])=(1/64)(1+0)=1/64 | |--------------------------+---------------+-------------------------------------------------| |]O[1] J G B E I O[2 | 3 3 |(1/2)^3+3 (1+F[B])=(1/64)(1+0)=1/64 | |--------------------------+---------------+-------------------------------------------------| |]O[1] I F C H I O[2 | 3 3 |(1/2)^3+3 (1+F[C])=(1/64)(1+0)=1/64 | |--------------------------+---------------+-------------------------------------------------| |]O[1] J H C F I O[2 | 3 3 |(1/2)^3+3 (1+F[C])=(1/64)(1+0)=1/64 | |--------------------------+---------------+-------------------------------------------------| |]O[1] I F D H I O[2 | 3 3 |(1/2)^3+3 (1+F[D])=(1/64)(1+0)=1/64 | |--------------------------+---------------+-------------------------------------------------| |]O[1] J H D F I O[2 | 3 3 |(1/2)^3+3 (1+F[D])=(1/64)(1+0)=1/64 | |--------------------------+---------------+-------------------------------------------------| |]O[1] I O[2 | 1 1 |(1/2)^1+1 (1+F[I])=(1/4)(1+0)=1/4 | |--------------------------+---------------+-------------------------------------------------| |]O[1] J O[2 | 1 1 |(1/2)^1+1 (1+F[J])=(1/4)(1+0)=1/4 | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ ˙ Sumováním přes všechny cesty dostaneme příbuznost jedince O[1] a O[2 ] +------------------------------------------------------------------------------------+ |a[O1 O2] = [8 x 1/64] + [2 x 1/4] = 5/8 | +------------------------------------------------------------------------------------+ ˙ Inbrední koeficient jedinců P[1] a P[2] dostaneme z příbuznost jedince O[1] a O[2]. +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Fp[1] = Fp[2] = 1/2 a[O1 O2] = 5/16 = 31,3% | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ ˙ Výpočet příbuznosti jedince P[1] a P[2 ] +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Cesta |] n n´ | Příspěvek k příbuznosti | |------------------------------+---------+---------------------------------------------------| |P[1] O[1] I E A G J O[2] P[2 | 4 4 |(1/2)^4+4 (1+F[A])=(1/256)(1+0)=1/256 | |------------------------------+---------+---------------------------------------------------| |]P[1] O[1] J G A E I O[2] P[2| 4 4 |(1/2)^4+4 (1+F[A])=(1/256)(1+0)=1/256 | |------------------------------+---------+---------------------------------------------------| |]P[1] O[2] J G A E F O[1] P[2| 4 4 |(1/2)^4+4 (1+F[A])=(1/256)(1+0)=1/256 | |------------------------------+---------+---------------------------------------------------| |]P[1] O[2] I E A G J O[1] P[2| 4 4 |(1/2)^4+4 (1+F[A])=(1/256)(1+0)=1/256 | |------------------------------+---------+---------------------------------------------------| |]P[1] ... B, C, D ... P[2 | 4 4 |12x(1/2)^4+4 (1+F[X])=(1/256)(1+0)=3/64 | |------------------------------+---------+---------------------------------------------------| |]P[1] O[1] I O[2] P[2 | 2 2 |(1/2)^2+2 (1+F[I])=(1/16)(1+0)=1/16 | |------------------------------+---------+---------------------------------------------------| |]P[1] O[2] I O[1] P[2 | 2 2 |(1/2)^2+2 (1+F[I])=(1/16)(1+0)=1/16 | |------------------------------+---------+---------------------------------------------------| |]P[1] O[1] J O[2] P[2 | 2 2 |(1/2)^2+2 (1+F[J])=(1/16)(1+0)=1/16 | |------------------------------+---------+---------------------------------------------------| |]P[1] O[2] J O[1] P[2 | 2 2 |(1/2)^2+2 (1+F[J])=(1/16)(1+0)=1/16 | |------------------------------+---------+---------------------------------------------------| |]P[1] O[1] P[2 | 1 1 |(1/2)^1+1 (1+F[O1])=(1/4)(1+1/8)=9/32 | |------------------------------+---------+---------------------------------------------------| |]P[1] O[2] P[2 | 1 1 |(1/2)^1+1 (1+F[O2])=(1/4)(1+1/8)=9/32 | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ ˙ Sumováním přes všechny cesty dostaneme příbuznost jedince P[1] a P[2 ] +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |a[P1 P2] = [16 x 1/256] + [4 x 1/16] + [2 x 9/32] = 7/8 = 0,875 | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ ˙ Inbrední koeficient jedinců Q[1] a Q[2] dostaneme z příbuznost jedince P[1] a P[2]. +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |FQ[1] = FQ[2] = 1/2 a[P1 P2] = 7/16 = 43,75% | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Příklad 7, 8 a 10 na 30-33. O/ Důsledky inbreedingu ˙ Inbreeding mění genotypové četnosti, ale v průměru nemění genové. ˙ Není mírou homozygotnosti, ale měří pokles heterozygotnosti (rozsah, ve kterém je jedinec méně heterozygotní než v populaci s F=0) ˙ Četnosti genů p = 0,3 a q = 0,7 F=0: P+Q = 0,580 H = 0,420 F=0,3: P+Q = 0,706 H = 0,294 ˙ Inbrední koeficient umožňuje srovnat relativní úrověň heterozygotnosti mezi jedinci, jejichž rodokmen vychází ze stejného základu populace O/ Inbreeding v populacích ˙ Inbreeding mění genotypové četnosti, ale v průměru nemění genové. ˙ Páření příbuzných jedinců. Čím je populace menší, tím je častější. ˙ Extrémy F = 0 a F = 1 F=0: P = 0,09, Q = 0,49, H = 0,42 F=1: P = 0,30, Q = 0,70, H = 0 O/ Tvorba inbreediních linií O/ Inbrední deprese ˙ Inbrední deprese vyplývá z poklesu užitkovosti v důsledku rostoucí velikosti inbreedingu. ˙ Znaky související s fitness vykazují nejvyšší inbrední depresi. ˙ Obecně se inbrední deprese objeví v každém lokusu, ve kterém je užitkovost heterozygota větší než střední bod mezi dvěma homozygoty. ˙ Úloha škodlivých recesivních genů při vzniku inbrední deprese je pouze jednou z mnoha příčin vedoucích k inbrední depresi. ˙ Škodlivé mutace jsou v populacích skryté v heterozygotním stavu. Inbreeding snižuje H, zvyšuje P+Q. Příklad Určete pokles heterozygotnosti v populaci 10 000 jedinců, kde se recesivní gen vyskytuje s genovou četností q = 0,01 a F = 0,3. Q = q^2 = (0,01)^2 = 1/10 000 jedinců H = 2pq = 198/10 000 jedinců P = p^2 = (0,99)^2 = 9801/10 000 jedinců Je-li F = 0,3, pak pokles H je o 198 x 0,3 = o 59,4 = o 60/10 000 jedinců (na 138) nárůst Q je 60/2 = o 30/10 000 jedinců (na 31) O/ Sledování inbrední deprese ˙ Hospodářské chovy ˙ Vzácné zvířata chované v zajetí a ohrožené druhy § U ohrožených zvířat má asi 40% jedinců příbuzné rodiče (až 50% potomků umírá brzy v mládí, u neinbredních jen asi 20%). § Kalifornský kondor byl zachráněn ze 24 odchytnutých jedinců. § Chillingham bílý skot a Pere Davidovi jeleni přežívají bez známek vysokého stupně příbuznosti.