QTL u psů O/ Tomarktus pochází z doby před 20 mil. lety a je nejstarším známým prapředkem dnešních psovitých šelem. Nejstarší nálezy prapředků psů se známkami domestikace pocházejí z dnešního území Iráku a Íránu z doby před 10-15 tis. lety. O/ Pravděpodobní předkové dnešních plemen psů (asi 400): § Canis familiaris palustris (teriéři, špicové, tažní psi) § Canis familiaris intermedius (lovečtí psi) § Canis familiaris Inostranzewi (dogy) § Canis familiaris Leineri (chrti a dostihoví psi) § Canis familiaris matris primae (pastevečtí a ovčáčtí psi) Genetika zbarvení u psů Normální pigmentace u psů je černá a žlutá. Základem zbarvení je melanin, při jehož tvorbě se uplatňuje tyrozin, který enzymatickou reakcí přechází na bezbarvý 3,4-dioxyfenylalanin. Kombinací s produkty jiných genů dochází k různému zbarvení (cc genotyp je albín). ˙ Lokus Agouti § A standardní zbarvení (vlk, hasky) § A^S tmavý pigment (černý nebo hnědý) § A^y omezuje tvorbu tmavé pigmentace (žluté nebo černohnědé) § a^sa vysoce variabilní zbarvení § a^t dvojí zbarvení (dobrman, černý jezevčík) § A^S je dominantní k A^y a a^t ; A je recesivní k A^S a A^z ˙ Lokus Extension § E tmavý pigment § E^br žíhaná černá a hnědá pigmentace § e zamezuje tvorbě tmavého pigmentu § ee bígl, dalmatin, anglický setr, zlatý retrívr, irský setr, pudl, pointr aj. Kombinace alel Agouti a Extension (obecně platí recesivita ostatních barev k černé) § A^S - E- plášťově černá § A^y - E- žlutá § a^sa - E- tvorba zbarveného sedla § a^t a^t E- pálené zbarvení § A^S - ee; A^y - ee; a^sa - ee; a^t a^t ee žluté či červené zbarvení (čau čau, kokršpaněl aj.) § A^S -- E^br- černá § A^z - E^br - žíhaná § a^sa - E^br - tmavé žíhání § a^t a^t E^br - černé žíhání ˙ Hnědé zbarvení gen B § B černý nos, pysky a černá pigmentace sliznice v mordě § b játrově hnědá pigmentace § Pudli B- černý bb červený ˙ Zesvětlení gen D § D husté rozvrstvení granulí pigmentu v chlupech § d zředěné rozvrstvení granulí pigmentu Kombinace alel Agouti, B, D a Extension (obecně platí recesivita ostatních barev k černé) § A^S - B- D- E- černá § A^S - bb D- E- tmavohnědá § A^S - bb dd E- stříbrošedá § a^t a^t B- D- E- černá s pálením § a^t a^t bb D- E- tmavohnědá s pálením § a^t a^t bb dd E- stříbrošedá s pálením § A^y- B- D- E^br- černá s žíháním § A^y- bb D- E^br- tmavohnědá s žíháním § A^y- bb dd E^br- tmavohnědá s žíháním § A^y- B- D- E- žluté osrstění, černá kůže, hnědá duhovka § A^y- bb D- ee žluté osrstění, hnědá kůže, světlehnědá duhovka § a^ta^t B- dd ee krémové osrstění, břidlicová kůže, světlehnědá duhovka § a^ta^t bb dd ee krémové osrstění, světlehnědá kůže, světlehnědá duhovka ˙ Albinismus gen C § C plné zbarvení § c^ch činčilové § c^b modrooký albín § c úplný albín (červené oči) ˙ Gen kontrolující barvu oka P § P normální pigmentace § p růžové oko (pink) ˙ Grošování M (známé u kolií a jezevčíků) § MM téměř bílé zbarvení § Mm grošování § mm plášťové jednotné zbarvení Kombinace alel Agouti a M § A^S - Mm černé grošování § a^t a^t Mm modré pálení s grošováním § A^z - Mm žluté grošování ˙ Postupující šedivění G (časté u teriérů) § GG nejrychlejší šedivění (je epistatický nad ostatními) § Gg šediví za 3-5 let § gg nešediví § A^S - B- D- E- GG šedivějící černá § A^S - bb D- E- GG šedivějící hnědá § A^S - B- dd E- GG šedivějící modrá § A^S - B- D- ee GG šedivějící krémová § A^S - B- dd ee GG šedivějící světle krémová ˙ Strakatost S (buldteriér, kolie, bernardýn, irský setr aj.) § S jednotné zbarvení bez strakatosti § s^i irská strakatost asi na 20% plochy kůže (kolie) § s^p menší pigmentové skvrny do 80% plochy kůže (foxteriér, pointr) § s^w extrémně bílé zbarvení s plochou nad 80% plochy kůže (buldteriér) § platí:S je dominantní nad s^i, ne však nad s^p a s^w ˙ Gen tečkování T § T normální zbarvení § t bílé zbarvení Interakce s ostatními alelami § s^p s^p T-; s^p s^w T-; s^w s^w T- bělouši § A^S - B- D- E- s^p- T- černý bělouš § A^S - bb D- E- s^p- T- hnědý bělouš § A^z -- B- D- E- s^p- T- žlutý bělouš § a^t a^t B- D- E- s^p- T- černý bělouš s pálením § A^S - B- D- E- s^w s^w T- dalmatin ˙ Příklady ostatních známých lokusů asociujících s barvou a kvalitou srsti a jinými znaky § Břidlicově šedé zbarvení § pp genotyp, s věkem tmavne barva § Cn gen zesvětlení § Postupující šedivění § Rufismus (kolísání žluté pigmentace) § Umbrous (modifikace intenzity zbarvení) § Zbarvení nosu § Zbarvení oka § Dlouhé osrstění § Hrubé osrstění § Kadeřavé osrstění § Vlnkované osrstění § Nahost Genetika morfologických znaků u psů ˙ Velikost a postavení uší H § H^a polovzpřímené postavení ucha (teriéři) § H klopené ucho § Hh poloklopené ucho § h vzpřímené postavení ucha § platí: H^a > H > h ˙ Skus § s^m zkrácení spodní čelisti (dominantní nad všemi ostatními) ˙ Délka ocasu § St silně zkrácený ocas (dominantní nad všemi ostatními) ˙ Dědičnost chrupu (chudozubost) ˙ Mnohočetný alelismus u barvy a délky srsti B, L § Jezevčíci B-L- hladký černý B-ll dlouhosrstý černý BbL- hladký červený bbll dlouhosrstý červený Plemena a jejich charakteristické genotypy O/ Plemena charakteristické množstvím barevných variant: ˙ Anglický chrt -- Greyhound (základní zbarvení černé, hnědé, žluté v kombinaci s bílou a tečkováním) § A^s (A^y); B; C (c^ch); D (d); E (e, E^br); g; m; S (s^i, s^p, s^w); t ˙ Jezevčíci (základní zbarvení červené, červenožluté a žluté s příměsí černé; dvoubarevní) § A^s (A, A^y, a^t, a^sa); B (b); C (c^ch); D; E (e, E^br); g; L (l); M (m); S; t; Wh (wh) ˙ Kokršpaněl (základní zbarvení černé a hnědé, mnoho jiných kombinací) § A^s (A^y, a^t,); B (b); C (c^ch, c^e); D (d); E (e); g; l; m; S (s^i, s^p, s^w);T (t) ˙ Německý ovčák (základní zbarvení černé, kombinace se žlutou a bílými chlupy ve srsti) § A^s (A^y, a^t, a^sa); B; C (c^ch); D; E (e); g; L; m; P; S; t O/ Plemena charakteristické uniformností: ˙ Český fousek (bělouš s hnědými plotnami nebo bez nich; hnědák s prokvetlými znaky na končetinách a hrudi) § A^s; b;C; D; E; g; L; m; P; S (s^i, s^p, s^w); T; Wh ˙ Knírač (základní zbarvení černé nebo barva "pepř a sůl") § A^s (a^t); B; C; D; E; g; m; S; t ˙ Slovenský kopov (základní zbarvení černé s pálením) § a^t; B; C (c^ch); D; E; g; L; m; S; t Polygenně dědičné poruchy u psů ˙ Dermoid Sinus Na hřbetě rostou chlupy obráceným směrem, časté u Ridgebacků ˙ Lysivost Nejčastější u Českého fouska, je způsobena vyšší vnímavosti k bakteriím Staphylococcus aureus ˙ Poruchy zraku, sluchu, kloubů a krve Často se jedná o kombinaci recesivních a polygenních faktorů Polymorfní znaky využívané pro ověřování původu ˙ Peptidáza D Dvoualelový kodominantní autozomální systém bez polymorfnosti u většiny čistokrevných plemen psů (v rovnovážné populaci p=0,76; q=0,24) ˙ Kyselá fosfatáza Dvoualelový kodominantní autozomální erytrocytální systém s různými frekvencemi u plemen psů (např. labrador p=0,13; q=0,87) ˙ Hemoglobin Dvoualelový kodominantní autozomální erytrocytální bez výrazné polymorfnosti ˙ Albumin Dvoualelový kodominantní autozomální sérový systém s výraznou polymorfností odlišnou prakticky u všech pelem psů ˙ Transferin Tříalelový kodominantní autozomální sérový systém s výraznou polymorfností odlišnou prakticky u všech plemen psů Metody plemenitby a selekční postupy praktikované u psů ˙ Metody plemenitby § Čistokrevná plemenitba pářením dvou jedinců stejného plemene § Křížení pářením různých plemen ˙ Metody čistokrevné plemenitby § Náhodné připařování v panmiktické populaci bez preselekce (každý stejnou šanci křížení s každým) § Příbuzenská plemenitba tvorbou inbredních linií, hranice F byla stanovena až na 37,5% (častá degenerace, morfologické poruchy, praktická se již nevyužívá) § Příbuzenská plemenitba liniová (genealogická nebo rodinná) je nevhodnější metodou čistokrevné plemenitby. Pro křížení se využívají jedinci vynikajících vlastností. Možnosti: - úzká plemenitba s žádnou volnou generací - blízká plemenitba na 1-2 volné generace - vzdálená plemenitba na 3-4 volné generace ˙ Selekční postupy § Stabilizační - disruptivní - direkcionální § Tandemová - selekce podle nezávislých výběrových úrovní - simultánní selekce podle selekčních indexů