QTL u koní O/ Dnešní plemena koní se odvozují od divokých předků, od: § Equus przewalskii (kůň Převalského-kertaka) § Equus gmelini (kůň západní) § Equus gracilis (kůň severský) Pojmy plemenitby § Plemeno je skupina zvířat téhož původu, shodujících se v typových, tvarových a užitkových vlastnostech. Liší se geneticky podmíněnými znaky od ostatních plemen. Krajové rázy jsou odchylky uvnitř plemene (české chovy, koně chrudimské, čáslavské). § Plemenné skupiny jsou vyšší jednotky charakterizované fylogenetickým projevem (teplokrevníci - starokladrubský, arabský, chladnokrevníci -- belgičtí, haflingští, nordičtí koně - huculský). § Kmen je skupina koní v rámci plemene, odlišných morfologických a užitkových vlastností (šlechtění na tažné a jezdecké využití). § Linie se dělí na krevní (genealogická), tvořena řazením samčích potomků do dalšího chovu, chovnou (plemennou), tvořenou jedinci s typickými znaky charakterizující danou linii. § Rodinu tvoří potomci navazující původem na významnou klisnu, zakladatelku rodiny. Rodiny udržují morfologické a užitkové vlastnosti a jsou důležité pro udržení variability v populaci následným prokřižováním. § Čistokrevnost označuje čistotu plemene. § Plnokrevníci a polokrevníci jsou potomci předků, navazujících na předky uvedené v plemenné knize založené v roce 1791. Arabský plnokrevník, polokrevník má nejméně 50% plnokrevníka. § Osvěžení krve se zahajuje u vysoce prošlechtěného plemene v případě projevu znaků přešlechtění, aniž by to ovlivnilo jejich genetickou povahu k základním charakteristickým znakům. Zpravidla se odchovává plemeník v jiných podmínkách než ze kterých pochází. Metody plemenitby § Čistokrevná plemenitba je připařování jedinců jednoho druhu a téhož plemene. Cílem je homogenizace plemene v charakteristických znacích a dědičné ustálení. § Příbuzenská plemenitba je důsledek čistokrevné plemenitby u malých populací. Jejich inbrední koeficient je vyšší než průměr populace. V praxi se provádí do páté generace, maximální F=6%. ˙ úzká (pokrevní), páří se nejbližší příbuzní (otec a dcera, syn a matka, sourozenci) ˙ blízká, páří se příbuzní vzdálenější (potomek a prarodič) ˙ vzdálená, páří se vzdálení příbuzní (pravnuk a pravnučka) ˙ u starokladrubských koní se využívá příbuzenská plemenitba všech typů. § Liniová plemenitba se používá pro dědičné ustálení několika žádoucích znaků (u jezdeckých koní drezurní vlohy, skokové dispozice). ˙ chovná linie zaniká po 4-7 generacích ˙ inbrední linie zvyšuje chovný efekt, zpravidla vede k přešlechtění ˙ mezidruhová plemenitba se provádí s cílem spojení odlišných vlastností § Křížení slouží k páření jedinců různého genotypu ˙ páření mezidruhové -- bastardace (kůň s oslicí - mezek, osel s klisnou - mula) ˙ páření meziplemenné u nestejnorodých a heterogenních genotypů (teplokrevník s chladnokrevníkem) ˙ křížení homogenní vede ke zušlechtění plemeníka příbuzného plemene ˙ křížení zušlechťovací § Křížení meziplemenné slouží k páření jedinců různého genotypu za účelem tvorby nových plemen (tzv. přilití krve), hlavně u teplokrevníků ke zvýšení konstituce plemeníka (křížení starokladrubských klisen s arabskými hřebci) ˙ křížení tvůrčí (plemenné) -- vytváření nových plemen, sleduje se tzv. interse, celková doba využití plemenitby, aby nedošlo k přílišnému zvýšení rozptylu. Koeficient inbrídingu se zvyšuje až na 12,5% a pak dochází ke křížení s nepříbuznými jedinci plemene ˙ křížení vyhlazovací -- vyhlazení charakteristických znaků plemene připouštěním hřebců jiného plemene v následných generacích až do dosažení požadovaného typu ˙ křížení užitkové -- hlavně pro produkci pracovních koní, využívá se heteroze a testovacích křížení (za účelem zjištění letálních a subletálních vloh recesivní povahy) Plemenný výběr § Hromadný výběr je výběr negativní, vylučují se nevhodní jedinci, přihlíží se ke znakům jako konstituce, temperament, plodnost atd. § Plemenný výběr podle plemenného standardu je podmíněn plemenným standardem § Plemenný výběr podle pohlavního výrazu se řídí výrazem intersexuality, vyřazení klisen které nebývají mléčné a nejsou dobrými matkami, vyřazení hřebců bez kvalitních pohlavních znaků § Plemenný výběr podle exteriéru, barev a podle výkonnosti hlavně u výkonnostních typů koní § Plemenný výběr podle zdraví ˙ úzký (pokrevní), páří se nejbližší příbuzní (otec a dcera, syn a matka, sourozenci) ˙ blízký, páří se příbuzní vzdálenější (potomek a prarodič) Rodokmenová hodnota § Míra výkonnosti stanovuje význam předků z hlediska výkonnosti potomků, např. u dostihových koní ˙ Generální handicap (Gh) je míra výkonnosti dosažená v ročníku tříletých koní (nejdůležitější pro výkonnost je přínos ze strany rodičů, u hřebců -- až 52% rozptylu od matek, u klisen asi 25%). Dědičnost vlastností § Dědičnost tělesných tvarů ˙ h^2 = 0,60-0,70 u výškové rozměry ˙ h^2 = asi 0,35 u rozměrů šířky ˙ h^2 = 0,20-0,30 u obvodu hrudního koše a obvodu holeně ˙ h^2 = asi 0,15 pro délku hlavy § Dědičnost užitkových vlastností ˙ h^2 = 0,50-0,60 u mechaniky pohybu ˙ h^2 = asi 0,30 u obecné výkonnosti ˙ h^2 = 0,04-0,27 pro drezurní schopnosti ˙ h^2 = 0,14-0,29 pro skokové schopnosti § Dědičnost barev ˙ zbarvení divokých koní -- plavé, ale často se přizpůsobovalo prostředí, ve kterém žili ˙ dominantní barva -- šedá, tmavě hnědá a černá ˙ recesivní barva -- červenohnědá ˙ zbarvení koní spočívá na 5 párech alel (eumelanin a phaeomelanin) - plaváci A^+ (alely A, A^t, A^D), dominantní alela A odpovídá za menší množství pigmentu (žluté zbarvení), aa normální pigmentace (červené zbarvení) - vraníci B (bb je ryzák), dominantní alela B odpovídá za velké nahromadění pigmentu (vrané zbarvení), bb nedostatečné množství pigmentu - hnědák (interakce A a B) - tmavý hnědák (interakce A^t s B) - gen C působí zesvětlení, cc neúčinný - gen D nese vlohu pro bělouše, dd bez vloh, neúčinný - gen E rozšíření tmavého pigmentu -- skvrnitost, ee bez skvrnitosti § Dědičnost vad ˙ lehké dědičné vady (nemají vliv na zařazení koně do chovu) - tvar hřbetu, plochý hrudník, nepravidelnosti postoje - získané vady (vady kopyt) ˙ těžké dědičné vady (škodlivé pro chov) - nízká plodnost nebo sterilita - morfologické vady (šířka a hloubka hrudi, dlouhý krk, anomálie předních končetin) - melanosarkomy § Postupy zušlechťování ˙ první zušlechťovací fáze spočívá v dosažení typové a tvarové homogenity (zařazují se plemeníci s ověřenou dědičností, hlavně s dominantními znaky, v případě polygenních znaků s nejvyšší demonstrací znaků) ˙ druhá zušlechťovací fáze je charakterizována zlepšováním jednotlivých vlastností, postupuje se již podle šlechtitelského programu ˙ třetí zušlechťovací fáze spočívá ve vytvoření požadovaného genotypu - intenzitu selekce pro nezávisle selektované znaky lze vyjádřit jako k = ^m SQRT (n) kde: k je podíl selektovaných jedinců m počet sledovaných vlastností n počet selektovaných jedinců pro 1 vlastnost při 20% výběru klisen je třeba zařadit 20 jedinců, při 2 vlastnostech 45, 3 vlastnostech 59 jedinců Hodnocení plemeníků § Obecná charakterizace ˙ testace užitkové hodnoty -- BLUP model pro výpočet plemenné hodnoty - u klusáků je charakteristika čas na 1 km - u hanoverského koně se počítá drezurní a skokový index ˙ určení minimálního počtu plemeníků při odhadu znaků se známou heritabilitou k = (4 + h^2) / h^2 ˙ h^2 asi 0,10; k = 41 ˙ h^2 asi 0,30; k = 14 ˙ h^2 asi 0,50; k = 9 ˙ h^2 asi 0,70; k = 7