KVANTITATIVNÍ ZNAKY U SMRKU

   (Pinus pinaster)

   

   O/     Sledované znaky u smrku:

   ˙        Znaky související s výškou stromu a celkovým habitusem

   ˙        Pevnost stromu

   ˙        Produkce semen smrku

   ˙        Sledování vazbových skupin genů (maturace, elongace kořenového systému, výška stromu)

   ˙        Odolnost proti patogenům a stresu

   

   O/     Molekulární markery a analýza QTL:

   ˙        Analýza příbuzenských vztahů a původů a deklarace vlastností sadebního materiálu

   ˙        Markery spojené s biotickými nebo abiotickými stresy (teplotní abnormality, reakce na
   těžké kovy a kyselé deště)

   ˙        Fingerprinting

   §        RFLP markery pro analýzu genomu

   §        RAPD - použito celkem 124 náhodných markerů (každý primer amplifikoval v průměru 3
   polymorfní markery), charakteristika jednotlivých druhů, variet a odrůd

   §        AFLP markery pro specifické identifikace

   §        Mikrosatelity (2-6 bp) pro určení heterozygosity, genetické vzdálenosti, stupni
   inbrídingu

   

   

   O/    Genetické hledisko redukce a životaschopnosti

   

   ˙        Současnost -- tvorba odolných linií a náhrada zdevastovaných porostů

   ˙        Situace -- 150 let trvalo nepřirozené obhospodařování smrčin

   ˙        Redukce velikostí populací a počtu semenáčů na ploše vedla dlouhodobě
   k mikroevolučním procesům s důsledky

   §        genetického driftu a tzv. homogenizaci populací a ke změně genových frekvencí

   §        nárůstu inbrídingu a inbrední depresi

   §        snižení heterozygotnosti a zvýšení frekvence homozygotů

   §        snížení adaptačního potenciálu populace tím, že některé výhodné geny nemusí malá
   populace vůbec obsahovat

   ˙        U smrků došlo ke změnám genových i genotypových četností v důsledku individuálního
   přístupu při posuzování kvality porostů a stromů.

   §        Ovlivněn princip selekce (některé stromy by byly z populace přirozeně selektovány
   kvůli nevhodným vlastnostem)

   §        Méně vhodné vlastnosti ponechaných jedinců se projevily až v další generaci menší
   odolností, kratším věkem atd.

   ˙        Nejmenší velikost populace smrků z hlediska udržení genetické kvality kvality porostu
   je 100 ks/ha (avšak už při hustotě 250 ks se genetická variabilita snižuje o více jak 90%)

   ˙        Paradoxně Vyhláška 82/1996 redukuje počet sazenic pod tuto mez