Západní Karpaty EAST EUROPEAN PLATE Neogene ľľiM/iiiutí Ľeuiuyv------r Central European Platform / BULGARIA Alpine units _| Alpine Inner zones ~\ Ophlolltes I Pieniny klip pan beh 20° 22° EXPLANATION Alpine outer units I Magura and Transcarpathlan ------1 flysch units Foredeep ľ Outer Carpathian 1 flysch units Burled flysch units | Neogene volcanlsm J~^» Thrust fault teeth tn upper unit ■*—^t. Thrust fault edge covered Figure 1. Location and structural features of the Carpathian Mountains region in eastern Europe. After Roca and others (1995). Inset map after Ciulavu and others 12000), A,A' and B. B': location of cross sections in figure 4; C. C: location of cross section in figure 5. East-European Plate »"v-J Major thrusts r^>J Strike-slip faults |>>y| Normal faults Palaeomagnetic declinations from Channel I, Kruczyk, Márton, Patrascu: (^ Cretaceous-L.Miocene/ jr M.Miocene-Pliocene ■ Neogene volcanics I I Neogene basins I m Foreland basins | Helvetic nappes | Penninic nappes I Northern calcareous Alps ] Tertiary flysch nappes (Moldavides) ] Rhenodanubian flysch+Cretac. flysch | Pieniny Klippen Belt ] Eastern Alps/W.Carpathians/Internal Dacids ] Getic nappes (Median Dacids) ] Danubian nappes (Marginal Dacids) Z Transylvanianides-Vardarzone EXTERNIDY Vnější Západní Karpaty --------------------------------------------------- 1. Karpatská předhlubeň 2. Flyšové pásmo vnější krosněnská skupina př. vnitřní maqurská skupina př. 3. Bradlové pásmo czorsztynská jednotka kysucko-pieninská jednotka INTERNIDY v í 4. Přibradlové pásmo klapská jednotka manínská jednotka Centrální 5. Pásmo jaderných pohoří tatrikum Západní Karpaty subtatranské příkrovy 6. Veporské pásmo veporikum chočský a muráňský příkrov 7. Gemerské pásmo gemerikum silický příkrov Vnitřní 8. Meliatské pásmo x Západní Karpaty 9. Pásmo Bükku Obr. 75. Geologické členění Západních Karpat, upraveno podle Kováč et al., (1993). EXTERN IDY INTERNIDY Flyšové pásmo j Veporské pásmo | Gemerské pásmo Cŕlnó priehlbina OSTRAVSKÁ PANVA LUCENECKA PANVA I SUČKY príkrov i I AUTOCHTÓN'OKRAJ ČESKÉHO MASIVU Obr. 356a. Profil Západnými Karpalmi (D. Andrusov, 1975, mierne upravené) l'^WBTw^1'01^1'0 |V*>VřC \--- V i1 n '- VEPORIKUM x GEMERIKUM VONKAJŠIE KARPATY CENTRÁLNE KARPATY VNÚTORNÉ KARPATY Beskydidy Centrokarpatidy Bükkidy )br. 356b. Schematický profil Západných Karpát zostavený so zreteľom na vyjadrenie vzťahu príkrovov k typu kôry (M. Maheľ, 1982). 1—4 kontinentálne typy kôry: 1 hrubá kôra masívu, 2 alpínsky aktivizovaná kôra s väčšími granitoidnými telesami, 3 „ťažšia-' kôra s bázikami. 4 hercýnsky členitý typ kôry slabo tabilizovaných oblastí; 5 paraoceánsky typ kôry, 6 oceánsky typ kôry, 7 alpínske granity, & komplexy postihnuté vysokotlakovou a nízkotermálnou metamorfózou, 9 tektonické melanže, 0-a obalové (autochtónne) mezozoikum, b pripovrchové príkrovy Vnútorných Karpát, 11 flyšové komplexy Vonkajších Karpát, 12 centrálnokarpatský neskorotektonický flyš, 3 molasy čelnej priehlbiny PÁSMO JADROVÝCH POHOR •TAľRlKUM 8F^1lF^ai4f^3l7Bgg 20^23^26^29 25 ^ 29 :*>J 30 •\ >: V. 31 0 • 8 . 6^ Éii 12§1Í15[U]18[Ž!3 21p^l24F^|27P^ 33| (0 | 3« 35 V\ 36KčSM U3 -vi Obr. 359. Geologický profil krivánskou časťou Malej Fatry (podlá M. Poláka, 1979). Chočský príkrov: 1 vrchný kam — norik, masívne a vrstevnaté dolomity (Hauptdolomit), 2 spodný kam, pieskovce a bridlice (lunzské vrstvy), 3 stredný a vrchný trias, tmavá vrstevnaté a masívne dolomity, 4 vrchný anis — ladin, sivé rohovcové vápence reiflinského typu, 5 vrchný anis, sivé vrstevnaté a masívne dolomity, 6 spodný anis, tmavé váp< gutensteinského typu. Krížňanský príkrov: 7 alb, pieskovce a piesčité vápence s vložkami bridlíc, 8 vyšší barém — apt, ílovité bridlice, piesčité vápence, organodetritické vápence. 9 vyšší berias - spodný bai slienité vápence a sliene s vložkami slienitých bridlíc, lOtitón — spodný berias, sivé celistvé slienité vápence typu „biancone", 11 doger, kremité rádioláriové vápence a rádiolarity, 12tc sivé škvrnité slienité vápence a bridlice („Fleckenmergel"), 13 domér — toark, netypický „Fleckenmergel", 14 hetanž, bridlice, pieskovce a piesčito-krinoidové vápence. 25najvyšší (rét), sivé až čierne lumachelové, krinoidové a oolitické vápence (kossenská fácia), 16 norik, ílovité bridlice a křemenné pieskovce (keuper), 17 ladin, sivé lavicovité dolomity, 18: gutensteinské vápence. Tatrikum (malofatranský „obalový" sled): 19 alb, piesčité vápence, pieskovce a ílovité bridlice, 20 apt, čierne slienité vápence a piesčité rohovcové vápence s vložkami bridlíc, 211 — neokóm, sivé slienité vápence s hľúzami čiernych rohovcov a vložkami bridlíc, 22 toark, sivé slienité škvrnité vápence a bridlice („Fleckenmergel"), 23 hetanž — pliensbach (?), pie krinoidové vápence s vložkami bridlíc, 24 norik, křemenné pieskovce a zlepence s vložkami bridlíc (keuper), 25 ladin — kam (?), svetlosivé lavicovité dolomity, 26 anis, gutensteii vápence, 27 spodný trias, pestré ílovito-piesčité bridlice s vložkami křemenných pieskovcov (verfénske bridlice), 28 spodný trias, kremence, křemenné pieskovce a zlepence s vloží bridlíc, 29 krystalinikum. Flyšové pásmo: 30 stredný eocén magurskej jednotky. Centrálnokarpatský paleogén: 31 ilerd - kuis. hričovskopodhradský paleogén. Manínska jednotka: 32 alb — spodný santón, pieskovce a sliene. Kysucká jednotka: 33 stredný bájok, nadposidóniové vrstvy, 34 titón, kalpionelové vápence, 35neokóm, škvrnité slienité rohovcové vápence, 36santón - kampán. gbelianske vrstv príkrovové a prešmykové línie, 38 zlomy čo r? ty n s ký a čertezický sled Braniský (KySUCkýj Shd Kr/StdJŕcký podklad Pieninský sled Exotický'sled Hú/igOvsky sled Púchovské s I /'en e [Senónj JarmuLské vrsivy (Sen' Patrikům [Krížna) *»*™«r*oittf í?-, "lN ' *■ *■ -■ \ \ \ X *.' l^íŕliť T-aii} ■-s-: "V ■- VTJVl Mix * ■. ' V V? V Thlssi %4iii. r . /S/SA y/gs/A «v/i mm mm? ?&& r^i ijUTJ[XL» •y-Crefiiia !»jľa Hungary 'V^. J. Prs-Alpine basement roch exposed in ihe Tatra, Vepor and Gemer Belts. VONKAJŠIE KARPATY CENTRÁLNE ZÁPADNÉ KARPATY rWPm/rnm^ schématický profil VONKAJŠÍMI KARPATAMI A FRONTÁLNOU ČASŤOU CENTRÁLNYCH ZÁPADNÝCH KARPÁT PALEOGENNE SEDIMENTY 1 CENTRÁLNYCH ZÁPADNÝCH KARPAT I %*.*.* GOSAUSKA SKUPINA I VRCHNÁ KRIEDA ) MEZOZGiCKÉ KOMPLEX TATRIKA SUPERFICIALE PRÍKROVV BRADLOVÉ PÁSMO SEVER o JUH SOU 600 I I I 700 km I I I KARN.230 Ma Severoeurópska platňa Meljatsky ooeán Panónska platňa |HETANŽ, 210 Mo | TA7RIKUM-VEPORIKUM-GEMERIKUM MELIATIKUM BÜKKIKUM '2 [OXFORD. 16Ó~MÔ~] TÄTRIKUM FATRIKUM VEPORIKUM-GEMERIKUM BUKKIKUM Ci Ky " VA BO VT ŠK CM Vy 7\ VB Fo -PR-» _ •♦ .; -50- IBARÉM, 120 Mq| VAHIKUM TÄTRIKUM FATRIKUM ORAVIKUM *...* ♦.♦ 0- X' IMASTRICHT, 70 Mal Centrálne Západné Karpaty | vnútorné ZK| Tisla 3 6 o • 7 I • o Obr. 77. Paleotektonický model vývoje Západních Karpat během mesozoika (podle Kováč et al., 1993). Legenda: 1 - mesozoické sedimenty, 2 - fundament kontinentální kůry, 3 - oceánská kůra, 4 - báze litosféry,5-konvekčníprouděnívastenosféfe, 6-levostranná transprese, 7-pravostranná transprese. LAURENCIA Obrázok 3.3: Paleogeografická schéma oblasti strednej Európy počas vrchného triasu ŕrSWiY A F R ^^^^ LŽKL ■'■'.'.'■■- ' ' nľr3 Obrázok 3.5: Paleogeografická schéma oblasti strednej Európy počas vrchného liasu Late Jurassic {156 Ma) 250 km Vardar Ocean Fig. 8. Late Jurassic reconstructions (156 Ma), after Stampfli et aL (1998, 2001a, 2002) and Schmid et aL (2ÜÜ4). Early Cretaceous (112 Ma) 250 km Africa Fig. 9. Early Cretaceous reconstruction of the Western Alps, after Stampfli et ah (20Ula, 2002). Fig. 10. Late Cretaceous reconstruction of the Alps, modified after Stampfli et ah (20Ü2). «KVA — Oxford / Titdn Obrázok 3.7: Paleogeografická schéma strednej Európy vo vrchnej jure fký Kaukazy •GRUZ ^■>BLOK —tójgž*'^T''SLavk£»s.<^ X a>*C r*X:Qsnenó zona ANATOL ^si BLOK EEC *pikontm«nto. : '. •. : ; • . Mesozoic and Tertiary of the Flysch belt Vnější krosněnská skupina příkrovů - pouzdřanská okrajová jednotka - ždánicko-poslezská jednotka - zdounecko-slezská jednotka - předmagurská jednotka Vnitřní magurska skupina příkrovů - račanská jednotka - bystrická jednotka - bělokarpatská jednotka Obr. 88. Schéma geotektonickych jednotek Západních Karpat na Moravě. Legenda: 1 - postorogenní sedimenty (baden - pliocén), 2 - spodní miocén karpatské předhlubně a vídeňské pánve, 3 - pouzdřanská jednotka, 4 - ždánicko - podslezská jednotka, 5 - slezská a zdounecká (z) jednotka, 6 - předmagurska jednotka, 7 - magurská skupina příkrovů, 8 - bradlové pásmo, 9 - Český masív, 10 - erozivní hranice, 11 -čelo příkrovů, 12 - čela tektonických šupin, 13 - zlomy. PhD. Th pefaduns in Gtosettti SILESIAN UNIT N FrtnéUt p R Radhošt Ml | RAČA UNIT Horní Bečva .^,ké Kirlovlct BYSTŘI CENTRAL CARPATHIANS Figuře 2: Geologiemi lecttoo oľthc (. nota portion oi Wettern(upatMens(after Mančfk 2004). Pnim Vsetín N + e v * ■v. v*x ,0 <• Owt«r Nappr* Ždánc* and 5ub-*4t*«-n Ur* ^\^ HI SitesianUrit Magura Nappei: ■i RaťaUrl H ByHrcalhft | Bářccarpartnar are Orevs^cfnaQi.ra Jnr. * Junmte and Oa^ctou» Imaaťonaa are I: (ieological map oľthe Czech portion oí Western Carpathians uher Pfdu el il. In prv GEOLOGICAL CROSS-SECTION Volcanic rocks QY ) Post-tectonic with respect to the Magura group Bystrica and Bílé Karpaty units Bíle Karpaty unit Sedimenty magurské skupiny příkrovů představují pestrou a místy až nesourodou směs hlubokomořských facií od bathyálních hemipelagických slínů přes nejrůznější gravitační sedimenty až po abysální jíly. Na území v. Moravy klíčová pozice, a to jak plošným rozšířením, tak celkovou mocností. Račanská jednotka Valouny, olistolity triasových a jurských hornin v paleogenních slepencích. Při čele račanské jednotky u Kurovic se nachází jediný tektonický útržek (bradlo) sedimentů svrchní jury a spodní křídy (kurovické vápence-svrch. jura sp. křída a tlumačovské slínovce - sp. křída). Flyšová siliciklastická sedimentace pak začíná v račanském sedimentačním prostoru v hauterivu a je ukončena ve spodním oligocénu. Ekvivalenty gaultského flyše z oblasti Východních Alp - jemnozrnné pískovce až prachovce a černošedé vápnité jílovce, hauteriv-cenoman. turbidity distálních facií Kaumberske souvrství - výrazně pelitický vývoje s dominantním zastoupením rudohnedých a zelených nevápnitých jílovců, cenoman-campan. pelagické jílovce až drobně rytmické distální turbidity Soláňské souvrství - typicky flyš, střídání pískovců a jílovců, 3 členy, nejvyšší proximalní flyš už paleocenní. Belovežské souvrství - drobně rytmický flyš, převaha jílovců, hlubokovodní prostředí, tektonický klid. Zlínské souvrství - značné faciální rozrůznění. Proximalní turbidity (hrubozrnné pískovce a slepence), typická flyšová sedimentace s proměnlivým zastoupením jílovců Bystrická jednotka Na území v. Moravy se člení pouze na belovežské souvrství a bystrické vrstvy zlínského souvrství. Analogický vývoj ve spodní části s račanskou jednotkou. Belovežské souvrství - hrubozrnné pískovce a pestré jílovce, drobně rytmický flyš. Stáří svrchní paleocén až spodní eocén. Bystrické souvrství - turbidity s převahou vápnitých jílovců a slínovců nad pískovci. Bělokarpatská jednotka Člení se na hlucký a vlárský faciální vývoj. Hlucký vývoj je tvořen sedimenty spodní křídy až spodního eocénu. Pro hlucký vývoj jsou charakteristické spodnoeocenní vrstvy, které ve vlárském vývoji bělokarpatské jednotky chybějí. Hlucký vývoj má hlavní rozšíření v jz. části Bílých Karpat. Hlucké souvrství -spodní část černošedé až černé jílovce, vápnité jílovce a sliny, výše ubývá jílovců, objevují se vložky vápenců. Hemipelagity, pelagity, kalciturbidity. Kaumberske souvrství - šedé, zelenošedé, zelené, rudohnědé nevápnité jílovce, ojedinělé slabé vložky pískovců. Hemipelagity a turbidity uložené pod hladinou CCD, bathyál až abysál. Cenoman - svrchní senon. Púchovské sliny - Pelagity bathyálu uložené nad CCD. Maastricht. MA STRATIGRAFIE 15" 20 2o 30 35 40 45 50 55 i 60 65 70 H 75-50 85 H 90 95 -\ 100 110 120 130-1 140- karpat ottnang eggenburg aquitan chatt ruppel priabon barton I u tet ypres thanet dan 150-160. maastricht - campan santon coniac turon cenoman SLEZSKÁ JEDNOTKA aib apt barrem hauteriv valangin berrias tithon kimmeridž oxford BAŠSKÝV. G0DULSKÝV. bašské s. krosněn-skés. krosněn-/ ské s. /chval-/ čov. s. menilitové s. šešorské sliny ciezkow. p. pestré vr. svrch. g. vr. % stf.g. vr. sp.g. vr. mazácké s. Ihotecké s. veřovické vr. hradišťské vr. svr. téšin-w:so ské vr. S co těšínský váp. sp. těšínské vr. PfiEDMAGUR JEDNOTKA menilitové s. MAGURSKA SKUPINA PŘÍKROVŮ RAČANSKÁ JEDNOTKA \ kyčerské belovežské s. °> lukovskévr. o ráztocké vr. -Q E „gault flyš" tlumačovské sliny kurovické váp. BYSTRICKÁ JEDNOTKA bystrické s. belovežské s. soláňské s. BĚL0KARPATSKÁJ. HLUCKYV. VLARSKYV. kuželov. s. nivnickéšľl pestré vr. o hlucké s. TEKTONICKÉ A SEDIMENT. EVENTY orogeneze (štýrská), dosunutí příkrovů orogeneze (sávská) nástup krosněnské litofacie orogeneze (helvetská) euxinická sedimentace orogeneze (pyrenejská) progradující ukončování hemipelagické sedimentace směrem k vnějšímu okraji Tethydy orogeneze (laramijská) orogeneze (subhercynská a austrijská): - dokončení příkrovové stavby ve vnitřních Karpatech - uzavření magurského oceánu - hemipelagická sedimentace - transgrese na předpolí anoxická sedimentace tenzní tektonika: - otevření magurského trogu - podmořský vulkanismus ve slezském prostoru mladokimmerský rifting karbonátová sedimentace Obr. 213. Stratigrafické schéma mezozoika a terciéru flyšového pásma Západních Karpat na Moravě a ve Slezsku (R. Brzobohatý - Z. Straník, orig.). s. - souvrství, vr. - vrstvy, váp. - vápence, p - pískovce, V. - vývoj, J. -jednotka. Bělokarpatská jednotka Člení se na hlucký a vlárský faciální vývoj. Hlucký vývoj je tvořen sedimenty spodní křídy až spodního eocénu. Pro hlucký vývoj jsou charakteristické spodnoeocenní vrstvy, které ve vlárském vývoji bělokarpatské jednotky chybějí. Hlucký vývoj má hlavní rozšíření v jz. části Bílých Karpat. Hlucké souvrství -spodní část černošedé až černé jílovce, vápnité jílovce a sliny, výše ubývá jílovců, objevují se vložky vápenců. Hemipelagity, pelagity, kalciturbidity. Kaumberské souvrství - šedé, zelenošedé, zelené, rudohnědé nevápnité jílovce, ojedinělé slabé vložky pískovců. Hemipelagity a turbidity uložené pod hladinou CCD, bathyál až abysál. Cenoman - svrchní senon. Púchovské sliny - Pelagity bathyálu uložené nad CCD. Maastricht. Antonínecké souvrství - turbiditní rytmy do 3 m mocné. Na bázi jsou tvořeny písčito-prachovitými vápence, detritickými vápenci s četnými křemennými zrny, výše hnědavě šedými, silně vápnitými jílovci až slínovci a světle okrovými sliny. Biofacie hemipelagitů obsahuje vzácně typické prvky svahové biofacie. Sedimentaci poblíž kolísající CCD. Campan-maastricht. Svodnické souvrství. Střídání vápnitých jílovců s vápnitými, drobovými pískovci. Distální filipovskou a proximální suchovskou litofacii. Pro suchovskou litofacii jsou typické pískovcové polohy charakteru debris flow. Stáří maastricht-paleocén Nivnické souvrství - drobně až středně rytmický flyš s převahou jílovců -. Střídání vápnitých jílovců s vápnitými, drobovými pískovci. Kuželovské souvrství - převaha vápnitých jílovců, slabé vložky jemnozrnných vápnitých pískovců., ojedinělé pelokarbonáty. Spodní části tokového režimu turbiditních vějířů. Relativně hojný výskyt pelagitů v hlubších částech pánve převážně pod CCD Pestré vrstvy svrchního paleocénu a spodního eocénu - představují drobně rytmický flyš s naprostou převahou pelitů. Vlárský Vývoj bělokarpatské jednotky se člení na kaumberské, javorinské a svodnické souvrství. Sestává ze dvou dílčích příkrovů, z nichž jižněji položený se označuje jako příkrovjavorinský. Kaumberské souvrství má obdobnou litologickou charakteristiku jako kaumberské souvrství vývoje hluckého. Javorinské souvrství - Pískovce se drobně až středně rytmicky střídají se zelenošedými, převážně nevápnitými jílovci, nad kterými převládají v poměru 4:1 Svodnické souvrství odpovídá svodnickému souvrství hluckého vývoje. V magurském sedimentačním prostoru máme pouze přímé doklady pro existenci oceánské kůry(jura-křída).- výskyt manganových konkrecí, projevy silifikac, abysální biofacie mikrofauny s extrémně nízkým přínosem organického a terestrického detritu. akrečního klínu sedimentů nasvědčující pro vznik nad typickou subdukční zónou. 26 Vnější krosněnská skupina příkrovu pouzdřanská okrajová jednotka ždánicko-poslezská jednotka zdounecko-slezská jednotka předmagurská jednotka Předmagurská jednotka -vyskytuje se v neprůběžném pruhu mezi slezskoua račanskou jednotkou vsv. až v. od Holešova. ZdOUneckO-Slezská jednotka — pouze v okolí Soběsuk, Campan-oligocen, převládají jílovce. Zdounecka jednotka — pouze v okolí Soběsuk, Campan-oligocen, převládají jílovce. Slezská jednotka střižný příkrov přesunutý na podslezskou jednotku. V depresi sedimentačního prostoru slezské jednotky se usadily v období svrchní jury a křídy na svazích bašské elevace sedimenty bašského vývoje a na svazích slezské elevace (kordiléry) sedimenty godulského vývoje ( Hlavní výskyty - Moravskoslezské Beskydy a Podbeskydí, oxford-svrch n í eocén Dva základní celky, spodní převážně pelitický, od oxfordu do cenomanu (tj. celek s nižším podílem turbiditů) a svrchní, převážně flyšový od turonu do oligocénu (tj. celek s vysokým podílem turbiditů). Podle litostratigrafického a faciálního vývoje a podle tektonické pozice (tj. od S k J) tři základní celky, které jsou horizontálně spojeny pozvolnými přechody - vývoj kelčský, převážně pelitický, příčně orientovaná tělesa hrubých klastik a skluzů, redukovaná křída, svah pánve - vývoj bašský , omezený podíl turbiditů, skluzová tělesa vápenců, úpatí - vývoj godulský, juře až cenomanu neflyšový, flyšová facie zcela převládá nad neflyšovou od turonu do oligocénu. Vývoj kelčský -je rozšířen mezi údolími Bečvy a Ostravice. Tento vývoj tvoří nejspodnější skupinu tektonických šupin. í». . t: i: ■ ] ■: i; i: ■: ■: ■: i: i: ■: ■: >: i; -: i: i ^r,..,. _ in ■ J i l'j ■ ■ I WfknM-^f^ ■ . -*tt*& -* .■tiTľ J ' I.J'ill' i-^fe-^ - j." —V ^Třr r-, r =-i :'-. "■I HWHMHÉ V, "l .. \ ' ^ -- :fei ITA L Kfciľ Tľiln ío íTiBdiLun-badĽlad csrbüfialB íurblditas FluxoturfctílBS and daEnVTIrjw daposlta ------ Northern kmit aF wdimenlary areas . P-Pianlny. M-Ma^iía. Ü^tealan. D-DiAIb Are0 <* u n^^^ty Flg. 11 MiiuitchcJaD polibogsogi^tik anč pjUa^noilĽimp iJctw Ouwe Caipiihlm mJImtiuiy irta ť f inly iltee Kavkurjvic^ LQť^ ft« jTOotLuIme í Wů Flg. Jí.T^bťiKairpilsi-^wiraphk jii£palhq»n.tDup nľibí OuLir (Taipidilin jtdhiHimy-inrj fjanijr afl t r K. s u& u iíakí 1962). Ftor £4i?yíiiIdie s«-ft Jl Bašs ký vývoj Omezený na Štramberskou pahorkatinu. Štramberský vápenec - prostředí karbonátové plošiny nebo rifového komplexu. Bloky uvnitř těšínsko-hradišťského souvrství. Tektonika x olistolity? Těšínsko-hradišťské souvrství - faciální diferenciace od jílovů až po slepence, ?olistolity Bašské souvrství - kalciturbidity s písčitou příměsí, slínovce a jílovce, bloky stramberskeho vápence. Alb - campan Palkovické souvrství - převaha hrubozrnných až strednozrnných křemenných pískovců, tenké vrstvy černošedých jílovců, do nadloží větší mocnosti. Campan - dan. Proximální turbidity-fluxoturbidity. Geologická minulost České republiky VNĚJŠÍ (MENILITO-KROSNENSKA) SKUPINA PŘÍKROVU "Uiri-r přesunutí ^aa/ transgrese s. - souvrství vr. - vrstvy váp. - vápence Godulský vývoj Nejmocnější (vice než 8,5km) a nejrozšířenější vývoj, tvoří godulský přákrov a značnou část těšínského příkrovu, vnitřní část výplně slezské pánve. Hlavní hřebeny Beskyd. Spodní těšínské souvrství - malm, převážně slínovcový vývoj (pelagity) se zanedbatelnými kalciturbidity Těšínské vápence - svrchní tithon, berrias - spodní valangin, kolísavá mocnost, strati graficky nižší facie kalových vápenců, v jejím nadloží, význačná hrubě klastické klaciturbidity a vápencové fluxoturbidity Těšínsko-hradištské souvrství - (valangin - spodní alb) je charakterizováno dvěma základními faciemi - facie svrch n oteš ins kého typu, která je převážně peliticka s polohami turbiditu (pískovce, kalciturbidity) - facie hradištského typu - tělesa střednozrnných až hrubozrnných křemenných a drobových pískovců především ve vyšší části sledu. Výlevná tělesa, tufy a tufity těšínitové vulkanické asociace. Přítomnost boreálních prvků fauny. Veřovické souvrství (apt) - pelitický pelagický vývoj v anoxické facii, který zčásti zastupuje vyšší část těšínsko-hradištské souvrství ve střední části pánve. Lhotecké souvrství (alb) - tvořeno dvěma základními faciemi: - facie peliticka, jílovce, v nejvyšší části křemenné a drobové pískovce s glaukonitem. - vývoj flyšový s centimetrovými až decimetrovými polohami turbiditu, laterálně přechází do bašského souvrství bašského vývoje 47 Godulské souvrství - nástup masivní flyšové sedimentace, která ve slezské sedimentační pánvi převládla od turonu. Austrijské pohyby. Typicky flyš, proměnlivé zastoupení jílovců. Istebňanské souvrství (campan - paleocén) střídání pásem s převahou pískovců nebo jílovců Podmenilitové souvrství (paleocén - svrchní eocén) - facie s převahou jílovců až facie s převahou drob a pískovců Menilitové souvrství -černošedé a čokoládově hnědé jílovce, polohy silicitů, siliciklastických i vapenových turbiditů Krosněnské souvrství - typický flyš, rytmické střídání pískovců a jílovců, heklvetské pohyby Slezský příkrov byl poté vyzdvižen a sunut a na počátku středního miocény dosunut jako bezkořenný příkrov do dnešní pozice Těšínity a pikrity (berrias-apt) - projevy krátkodobého riftingu na kontinentální kůře. Ryodacitový až andezitový vulkanismus - tufity z godulskeho a istebnanskeho souvrství. Vzhledem k tomu, že vulkanické projevy časově spadají až do stadia flyšové sedimentace, nejedná se o typický riftový vulkanismus Zdánicko-podslezská jednotka Zdánická jednotka se směrem k SV napojuje na jednotku podslezskou, se kterou je slučována do jednoho názvu. Ždánická jednotka Tvoří především Pavlovské vrchy a Ždánický les, waschberská jednotka v Rakousku. Tektonické útržky jurských a křídoých hornin (bradla) - biosférická rezervace Pavlovských vrchů. Člení se na ždánický příkrov a strukturně vyšší dílčí příkrov čejčsko-zaječské zóny. Na flyšové horniny obou dílčích příkrovů transgredují spodnomiocenní sedimenty šakvické synklinály a Kobylského jezera Klentnické souvrství - vápenité jílovce a sliny, výše vápencové vložky, které postupně převládnou. Oxford-tithon. Hemipelagity, vložky kalciturbiditu. Ve vrchní části laterální zastupování s ernstbrun. vápenci. Ernstbrunnský vápenec- brekcie, osypové kužele (gravitity) z ernstbrunske karbonátové platformy. Tithon-spodní křída. Brněnská karbonátová plošina se šelfovou karbonátovou sedimentací byla oddělena pánevní oblastí se sedimentací mikulovských slínovců od ernstbrunske karbonátové plošiny. Ta tvořila okraj ždánického sedimentačního prostoru (alochtonního komplexu flyšového pásma. Z plošiny byly derivovány osypové brekcie a sedimenty gravitačních toků ernstbrunnských vápenců a klentnického souvrství, které se střídaly s hemipelagickou sedimentací. Klementske souvrství - transgresívně na nejvyšších polohách ernstbrunnských vápenců. Glaukoniticke pískovce, doprovázené vápnitými jílovci. Svrchní turon až coniac. Pálavské souvrství - vápnité jílovce až sliny. Coniac-spodní campan Podmeniltiové souvrství- různé typy jílovců, lokálně polohy pískovců a slepenců. Campan až spodní oligocén Menilitové souvrství - podrohovcové, rohovcové a šitbořické vrstvy. Převaha pelitů. Ždánicko-hustopečské souvrství - ždánické písky, hustopečské sliny, rytmické střídání pískovců a prachovců s jílovci. Oligocén-eger. Pavlov Hills, Ernstbrunn limestones, uppermost Jurassic in Devin tectonic klippe Na zvrásnené sedimenty ždánické jednotky s.s. a čejčsko-zaječské zóny transgredují spodnomiocenní uloženiny výplně šakvické synklinály a kobzlského jeyera. Obsahuje především pelitické sedimenty eggenurgu až karpatu s relikty badenu. Naložený spodní miocén na ždánické jednotce nevykazuje oproti ždánicko-hustopečského souvrství výraznější tektonické deformace Podslezská jednotka Zahrnuje převážně pelitické, neflyšové uloženiny svrchní křídy až oligocenu. Turbidity až při sedimentaci ždánicko-hustopečského souvrství. Nasunuta během štýrských pohybů pod tlakem slezské jednotky na sedimenty karpatské předhlubně. Cross sections A-Ab, B-Bb, and C-C through the frontal units of the Carpathian thrust belt, the successor Vienna basin, and the underlying European plate with the Autochthonous Paleogene and the Neogene foredeep. Section A-A' passes through the Paleogene fill of the Nesvacilka valley/submarine canyon. Some of the faults related to Jurassic rifting were apparently reactivated as transtensional faults during the opening of the pull-apart Vienna basin in Middle Miocene times. (Location of sections in Fig. 1) ST R Al IC RAPU Y PRINCIPAL TECTONO-STKAT1GRAPHIC UMTS MAJOR TECTONIC AND UKPOSľl IONAL EVENTS C tneral ľ(j:ill AUTOCHTHONOUS NtíUKťnr UNIT Foredeep MARGINAL POLXDRAKY UNIT Vitrínu Bhuíd zdam c?e unit -1. Early Míoľuik' Irariü^iic&äiun tind formatiert nf molassc-typt: forcdccp and pull-npjii Vienna basin ľnllcmed by Middle MioLune thrusting oľoijter zones nľCarpalhians PLIOCENE MIOCENE 1 ľin^iiŕ-i.iri Zanclcan 3 tí:, man i .m n g Hnii Thruatiiie VIENNA BAStrS L :■..--*■. ii.. ii Tononŕan llll VI 5wwdEM Laflgliiati QsdnÍH rVEOGENE POREDEEP Diatomites 1 WBltl Folii S Ri>'(]i£í»liSMi Aŕ|uiigjv'ím fíf LAA FM. Dlatontiiiis PAVLOVIC* FM. 2íOm t SAKVJCE M. ...■ii., Eŕeíiiai 1 r p 1 i r t í n g And F r o s i n n MÍT~~---^K»EP]CE FM. 3. Late Oltgocene deťornnaŕion oririiiŕE Tlyah íonei and lômiálioii ofĚynOpjgeriic íbreikcps OLIOOCENE L CbUUul I ZDANICE-IIUSTOPECE FM. UHERCICE FM, iOffm IJitittirHilÉs Him MĽNIUT1C FM. ___ 1200 in 6äaT~~~~---------_ Sitborice Member r. KupdÍ4j] l.anDrflaji NE5VACIXKA FM. t «00 Hb Cherts ? Incission of 2. Middle Eucene-Eariy OJigocene lvi \-:r,-\'i ľ ovľt iure! and and Carpathian bcJL In Fafl^ Hligoccnc deepening ol" roreiniiťt tiasin, upwelHns nnd atoxic obkííiímu. DynowMS. löm '■■kŕi!iii.: '■ hcrts 4 m StibchertMS, i« m EOCENE i M 1. m POUZDRANY MARLS ŕ Ghbigermci Maris 30 m SUBMEMLITIC FORMATION 300 m '---^^^ 1, Formation of foreland buši n in Laie Cretaceous Eo Middle Eoccni: following Laie Cretaceous f Austrian) orogeny oľ i nner A1 ps-Carpalh ians com tuned ■■•.lil: ! .n.m: Mi L: ■ 11 i 11 .^ - i : i ■.! i :■: in Laie CrcLuixuui/Early Pak-ot-cnĽ PA1.EOCENE 1 E Thmctían Dauiifi í .......i i d .■ " —~_^ CRETACEOUS L .'.I,',Ul vlci., [>;iiji.i.:iiijri Tur-oniaci CÉňťimaitiaii Uplif ire AUTOCHTHONOUS CRETACEOUS 2Wm PALAVA FM, IťOm > Kliptitn Austrian Subdnction and collision resulting in deformaciun find thrusting of Inner Alp5*Caipathian5 KLEMENT FM. U r u £ ť n y E Albiaii ApJian ßairciEiifln NGOCOMIAN 4 JURASSIC M Al. M 1X5GGKR LIAS JURASSIC CARBONATE FLATFOKMS ANI> BASINS ERNSTBRLTNN LS. Lugend' FM ■ format*« LS. • Limestones MS.- Mais ťALEťfioie & f-RĽCAMadiAN PALEOZOIC AND PRĽCAMBJtlAN BASQÄKT Ždánický příkrov je polyfázovou strukturou, při jehož formování se uplatnily sávské a štýrské orogenetické pohyby. Účinky starších orogenezí (helvetske a pyrenejské), které jsou patrný ve stavbě magurske skupiny flyšové, se projevily jen změnou sedimentace ve ždánickém prostoru. Za sávské orogeneze došlo k odlepení výplně sedimentačního prostoru a k založení ždánického příkrovu. Štýrské vrásnění se výrazněji uplatnilo v čele ždánického příkrovu, než v jeho týlové části Laramijským pohybům v nejvyšší křídě až paleocénu, kterými začíná neoalpínská etapa ve vývoji Karpat, přisuzujeme nastupující litofaciální diferenciaci podmenilitového souvrství v maastrichtu a zvýšený přínos hrubě klastického materiálu v redukčním vývoji tohoto souvrství v paleocénu. Odrazem ilyrských a pyrenejských pohybů jsou akumulace hrubých klastik ve středno až svrchnoeocenních polohách podmenilitového souvrství. Změnu v sedimentaci, projevující se střídáním vápnitých pelagitů pelagickými silicity menilitového souvrství, přisuzujeme změnám klimatu. Ve vnitřní belokarpatske jednotce magurskeho flyše můžeme předpokládat ukončení sedimentace a začátek orogenního procesu již během pyrenejské orogeneze ve svrchním eocénu. Čelo helvetských příkrovu magurskeho flyše se pak stává týlovou zdrojovou oblastí pro krosněnský (podslezsko-ždánický a zčásti zřejmě i slezský) sedimentační prostor. Větší část dílčího slezského sedimentačního prostoru byla již pravděpodobně překryta alochtonem magurskeho flyše. Během sávské orogeneze (20 Ma, obr. 5) dochází k iniciálnímu vyvrásnění sedimentů krosněnského (podslezsko-ždánického prostoru) a k založení pánve karpatské předhlubně. 47 Fig* 5 Schematic (not to scale) reconstruction of the Carpathian foreland basin in Early Oligocene time {dining deposition of Menilitic cherts). The Menilitic cherts and the Pouzdrany diatom-ites were deposited in a slope-to-basin environment characterized by upwelling of nutrient-rich deep waters, proliferation of diatomites, and prevalence of anoxic conditions on the bottom condition for deposition of organic-rich diatomites repeatedly occurred from the Late Cretaceous to the Miocene. The most prominent Monterey Formation of Miocene age is interpreted as being deposited in silled basins with very limited influx of detrital material NW SE Autochthon Shelf Incorporated into Carpathian Thrust Belt Půusdrarty v Zdanice - Subsitesian Unit \ Unit \ Sea Level Pa I eo valley Fill i t m Shelf Edge Pouzdrany Diatoms mB^^.z Hem i pelagic Sedimentation Menilitic Cherts ^-^-J^}m!a9h Deposite Tektonické pohyby, spojené s příkrovovými přesuny sedimentů flyšového pásma byly naj. Moravě ukončeny během mladostýrske orogeneze (17 Ma; obr. 7), kdy byly do příkrovové stavby včleněny částečně sedimenty spodního miocénu (Krejčí-Stráník, 1993). Na s. Moravě došlo k ukončení těchto pohybů až po spodním badenu a byla zde založena středno- až srchnobadenska předhlubeň (Opavsko) s evaporitickou sedimentací (Cichaetal., 1985). Silesian unit Baška development Štramberk limestone - biodastic material derived from the carbonate platform of the Baška cordilera. Olistoliths in lower Cretaceous Těšín- Hradiště Formation Lower Těšín Beds - calcareous claystones, innterlayers of siltstones and limestones, Oxfordian- Berriasian Pouzdřanská jednotka Pouzdřanská jednotka se vyskytuje podél okraje flyšového pásma od Pavlovských vrchů až ke Slavkovu v pruhu širokém do 3 km a rovněž v podloží ždánické jednotky. Obsahuje sedimenty oligocenního až spodnomiocenního stáří Pouzdřanské sliny - tmavě hnědé, prachovité, vápnité jílovce, spodní oligocén. Uherčické souvrství -jílovce na bázi s polohou diatomitů, ve svrchní části nepravidelná tělesa glaukonitických pískovců, stáří svrchní spodní oligocén až svrchní oligocén. Boudecké sliny - vápnité jílovce až slínovce svrchního oligocénu až spodního miocénu Křepické souvrství - flyšový charakter, vápnité jílovce se zastupují rytmicky s pískovci a prachovci, spodnomiocenní. Šakvické sliny - nejmladší člen pouzdřanské jednotky, litologicky prakticky shodné se stejným členem výplně šakvické synklinály A. SEQUENCES 1 & 2 : LATE CRETACEOUS - EARLY OLIGOCENE Pou2drany Autochthon Magura Fiysch Domain PalBovaEley Fi N Pouzdrový Marls r^^,^ V^ EUROPEAN PLATE B. SEQUENCES 1,2,3 & A : LATE OLIGOCENE - EARLY MIOCENE Autochthon ----------------------.,, Pou^!^Fly -i«--------------------------- Zdanŕce Foredeep ------------ , Krepics Fm Boudiy Marií ~~ ^-^?T>^-^ >-t^^^-^—i -" . - , ■ . - , , Forebulge ^\^~~~~-^-^^"~m"—»—-—■ ■—^r?\— ' EUROPEAN PLATE ^ 7~" —^--_ _ -ľ_T'I^_ffi -^ Menilitic Cherts -Magurs Flysch Belt C. POST- OROGENiC STAGE, LATE MIOCENE Neogene Pouzdrany Foredeep Magura Unit Vienna Basin Autochthonous Valley FiH 93(jJDS3.<3gn LEGEND Sequence 1 Lats Crelaceoux-Middlv E¢ I I Sequence 2 Middle Eocene-Early Otigacene E3 Autochthon on a Unii [H3 Diatumltes E3 Menilitic Cherts HI Sequence 3 : Laie Olígoctnc-Fttrty Miocene (Egerian) I j Sequence 4 : Early Miocene (Eggcnburglan)-Pila cene EZ1 Magura Flysch Geologická minulost České republiky Obr. 244. Paleogeografické a tektonické schéma vývoje Západních Karpat na Moravě v terciéru (Z. Straník - R. Brzobohatý, orig.). 1 - okraj Českého masivu vystupující na povrch; 2 - dnešní okraj presunutých Západních Karpat; 3 - vnější okraj flyšových příkrovu; 4 - mořské pánve. MH - mořská hladina; PAP - prostor autochtonního paleogénu; B - zlomový systém Bulhar; SCH - schrattenberský zlomový systém; ST - steinberský zlomový systém; RP - zbytkové (reziduálni) pánve; VP - vídeňská pánev; ZP - ždánický prostor; PP - pouzdřanský prostor; KP - karpatská před-hlubeň; DP - dunajská pánev. Karpatská před hl üben Převážně v autochtónni pozici, výskyty buď před čelem příkrovů nebo pod nimi. Eger až eggenburg - sladkovodní až terestrické, Znojemsko, nemají významné regionální rozšíření Eggenburg - ottnangský litostratigrafický komplex - nejrozšířenější v j. části karpatské předhlubně. V z. okrajové části při výchozech Českém masívu vystupují na povrch, ve v. části při linii nasunuti vnějšího flyše jsou zakryty mladšími miocenními sedimenty, karpatem a spodním badenem. Vs. části karpatské předhlubně jsou litorální až sublitorální psamitické sedimenty tohoto stáří prokázány pouze poblíž hranice s Polskem. Mořská transgrese v eggenburgu. Štěrky, písky, výše potom jíly, střídání brakické a mořské sedimentace. Stratigraficky významné horizonty tufitů. Ottnang - zdvih území, sedimentace brakických, lagunárních a sladkovodních písků a nevápnitých jílů, výše lagunami a brakické rzehakiové vrstvy. Karpatský litostratigrafický komplex - štýrské vrásnění - zásadní změny ve vývoji sedimentačního prostoru karpatské předhlubně. Na hranici ottnang - karpat regrese a lokální přerušení sedimentace. Posunutí osy pánve k SZ, šlírové litofacie nesou znaky příbuznosti k flyši. Odlišnosti vývojů karpatu j., střední a s. části, větší faciální pestrost v S. části. Nejhlubší části - šlíry (vápnité jíly s poprašky slíd a prachů na plochách laminace), nejrozšířenější litotyp. Písky a pískovce Badenský I itostrati g rafic ký komplex - na počátku badenu přeložení osy sedimentační pánve dále k SZ, rozsáhlá transgrese, dobrá komunikace s Paratethydou i Atlanstým a Indickým oceánem. Morav - různé typy bazálních a okrajových klastik (např. brněnské písky), litotamniové vápence. V centru pánve tégly. Wielicz a košov - pouze Ostravsko a Opavsko, jíly s kobeřickými sádrovci, vápnité jíly, postupné změlčování. Během badenu - dosunování flyšových příkrovů na sever od Moravské brány, v jižní části ukončeno v karpatu. stáří (millet) KARPATSKÁ PŘEDHLUBEN (jižní a střední část)________ KARPATSKÁ PŘEDHLUBEN jseverní část)_____________ VÍDEŇSKÁ PÁNEV (Morava)_________ písky rasové vápence tégly bazálni klastika ______ kroměřížské souvrství štíry pisky_______________ rzehakiové vrstvy pestré jíly vítonické jíly ryolitový tulit II ryolitový tuti 11 čejkovické pisky písčité jíly, jíly glaukonitické pískovce žerotické vrstvy jíly písky kobeřické sádrovce —/ tégly . bazálni klastika („detrit" svrchní pestrévrstvy „šedé" vrstvy finéclé" vrstvy bazálni klastika/pestré vrstvy rzehakiové vrstvy písčitě jílovce \ jaklovecké slepence olivinický nefelinit (Otice) i* í2 SjJ -o * dubňanská lignitová sloj g kyjovské lignitové vrstvy bílovické souvrství rasové vápence labské písky žižkovské vrstvy lanžhotské souvrství závodské souvrství lakéárské souvrství šaštínské pisky týnecké písky 8 — w > hodonínské písky bazálni klastika Vídeňská pánev Vznik Vídeňské pánve započal ve spodním miocenu, kdy představovala východo-západně protaženou pánev Typu piggy-back nesenou na alpinských příkrovech Z. Karpat a Alp Ve svrchním karpatu sunutí bylo vystřídáno laterální extruzí bloku Západních Karpat od bloku Alp a vznikem nových depocenter mechanismem pull-apart (sinistrální strike-slip ve směru SV-JZ) Eggenburg-karpat- na bázi slepence a pískovce suťového rázu, později šlíry lužického souvrství Karpat- písky, písčité jíly, brakické sedimenty uložené během regrese - pestré vápnité jíly s anhydritem Baden - především vápnité jíly, organogenní vápence, písky a pestré jíly reprezentuji občasná změlčení Konec badenu - zvedání dna, čistě mořská sedimentace končí. Sarmat- brakické, místy sladkovodní podmínky Panon-pont - vnitrozemské jezero, postupné vyslazování, především písky. Nižší panon - kyjovska lignitová sloj, pont - dubňanská lignitová sloj. Pliocén - ustupjící limnická sedimentace, flyubiální sedimentace ve slovenské části. Neogenní výplň - přes 5 km GEOLOGICAL SURFACE MAP OF the vízum aA.siM s, wmm luBW tata M taw« hm m UHWWfe nu Figure 1 The Vienna Basin, bounding zones and tectonic lineaments (Wessely. Geological Survey, in press) Pouzdrany Unit Alternating sandstones and mudstones Mudstonea Mudstones with clasts Grey maris Dolomites Glauconitic sands Brown shales Pelagic limestones Cherts tŕŕ::ŕŕň notami Diatomites Siliceous shales Brown marls Moutnice Limestone Zdanice Unit Alternating sandstones and shales Shales and mudstones with intercalations of limestones and dolomites Mudstones with slump structures Dynow Marls Menilitic Cherts Sub-chert Marls Fish scales Globigerina Marls (Sosor Marls) Brown and green sandy maris and calcareous shales Silty maristones Shales with Fe Mn concretions LEGEND Sandstones Limestones [ľZľľ Dolomites ^3 Maris Menilitic Cherts Diatom i tes Fig. 4 Correlation of the Late Eocene to Early Miocene strata in two measured sections, one in the Pouzdrany unit at the Wine Cellars in the village Pouzdrany, and the second in the Zdanice unit in the road cut near the village Velke Nemcice of the Zda nice-Hustopeče Formation (Picha 1979b). The existence of an erosional disconformity at the base of the Krepice Formation (Straník et al. 1981b) may indicate the progradational character of the Krepice M n CARPATHIANS raií. ,,iari ___ Pouzdrany Cejc-Za)ea WW Unit ,.,.,■ i, 4 Zone , -*-■■ Zdanice Unit »- F-?-^n?_ N*1 T»1 B«»-1 Ho»-1 Kf*-1 Kb-I f oredeep I -'C- European Plate LEGEND Carpathian Thrust Belt _J Neogene Foredaep LJ Vienna Basin ED Autochthonous Paieogene E>23 Marginal Pouzdrany Unit nrn Jurassic-Upper Cretaceous Zdanice Unit ľi1 Paleozoic EH Crystalline Basement EUROPEAN FORELAND Neogene Foredeep ift-1 d] Zdanice-Hustopece Formation Upper OtigocenG-Lom Atocer» EijMenilitic Formation, EattyOligoam r~l Submenilitic Formation Upper Crataceous-Lowet Olfgocwie ľ^ľl Jurassic-Cretaceous Klippen ZZ Magura Flysch Unit Pouzdrany \Unrt./ C A R P A Zdanice Unit — t h i A N S Magura Flysch B' SE Foredeep *"H Magura Flysch C Pouzdrany Unit ** řoredeep + Zdanice Unit roreaeep | Kuppen Cejc-Zajed MuHOjn-fl \ arí buh \ w« ie*4 u*8 Vienna Basin 11 si EUROPEAN FORELAND Subcrop Map -1tJ w~c*' >^ • + + \* + ♦ + +♦< \t^rystaÄ+£> • /<+ + -» + >>t:;::;:"n:::: /+ + * + -K ................ Paleogene ,< 0________25 km LATE EOCENE -LOWER OLIGOCENE i Prague : Krakow Front of Alps-Carpathians p^THIANS B LATE OLIGOCENE - EARLY MIOCENE (Egerian) ľ Prague Paleogene Valleys X BOHEMIAN MASSIF , Krakow Marginal í • .' \ÓP5?*"!$i?■*•.".° ■."•'' Front of Alps-Carpathians Vienna. - V-VH; \ • .' ■. .'• . .'-"Munich*; ."(- V/. ■ . n 3' *ft 9 u r a .1 <*»' M Hl ANS ^ife EASTERN ALPS C/astfc Influx 100 _ Km lig. 7 Paleogeographic reconstruction of the foreland basin in A ~ " \ Late Eocene to Early Oligocene and K Lace Oligocene to Early COHClUSIOIl Miocene. While in the Alpine realm the Lace Eocene to Early Miocene deposits are found both below and in front of the Alpine The Late Cretaceous to Earl v Miocene strata of the thrust belt, hi the Western Carpathians, these marginal deposits, Carpathian fore|anc| basin have been related to four with Hie exception of two paleovalleys. are turned below the . , . . . . __. exceptu Carpathian belt major tectonic and depositional events. These events and corresponding depositional sequences can be A. SEQUENCES 1 * 2 : LATE CRETACEOUS - EARLY OLIGOCENE Pouzdra n y Autochthon ----------------------H————J-"----------------------- Zdan ice De positional Area--------------------- 1 Unit ' SitboriceMb. Pa,Ů0V^^^ v Menilitic Cherts ------\^J..^,-, EUROPEAN PLATE Sttbmenilitic Fm B . SEQUENCES 1,2,3 & 4 : LATE OLIGOCENE - EARLY MIOCENE Autochthon ----------------■ ■ i-!■*------u* "—H-*------------------------- Zdanice Foredeep -------------- t Krepke Fm Zdaaice-Hustopece Fm - ■ - ■ © -T,__ . -| _^_■ -' ■ - - ■'■ . ' ■ ■ "■ ■ L ■ • ' • -O/ Boudky Maris '-^—it Fo reb u Ige EUROPEAN PLATE Xx / ^=2^ Menilitic Cherts Magura Flysch Domain -Magura Flysch Belt POST - OROGENIC STAGE, LATE MIOCENE Neogene Pouzdrany Foredeep Magura Unit Vienna Basin Autochthonous Valley Fi asMoeadgn LEGEND Sequence 1 Late Cretaceous-Middle Eocene I I Sequence 2 Middle Eocene-Early Oligoeene ľ--"--l Autochthonous Unit liij Diatomites E-3 Menilitic Cherts F71 Sequence 3 : Laie Oltgoeene-Early Miocene (Egeriun} [~1 Sequence 4 : Early Miocene (EggenóurgianJ-Ptiocene V/Á Magura Flysch Pieniny Klippen Belt Magura Nappe N Silesian Nappe -> *------------------------► B m a.s.I ^^fe / thrusts / thrusts / faults /____ bedding Pieniny Klippen Belt basement of Carpathian nappes Fig. 2. Schematic cruss-section through the Polish Outer Carpathians (titter Ž y tk» et al., 1989) Geological map of the Western Carpathians (after Žytko et al., 1988, modified) Carpathian Foredeep 1 Unfolded Folded (Zgtobice Unit) Outer Carpathians ,--------, Dukla Nappe and Stebnik Unit | equivalent units Rača and Siary Slices Bystrica Slice Krynica Slice Stole Nappe Subsilesian Nappe Maguray Nappe Silesian Nappe MIKRO-2005 Szymbark 8-10 June, 2005 5th Micropalaeontological Workshop | Pieniny Klippen Belt Inner Carpathians I Paleogene (Podhale Flysch) I Mesozoic and Paleozoic I Miocene volcanics 0 10 20 30 40 50 km Intermontane Neogene Depressions OMV-EOR Pilots Introduction - Geology klai um -=V--A----_ Prö5te)ov j hlava ^—■"-** 'Ůrno'- VuluanoLĚŽzim 5siň*-~—^ ^Äc-hid ■ n n ' Synsedimentary subsidence from N to S into the east Alpine-Carpathian nappe system by synsedimetary faulting Pailo^ -K O3003 HfepqueEt.com, I no.; ©£0(13 AND Data Solute OHfesa Bu ko mac J rK^štainicJL.^ Jfe»» OMV Laboratory f or Exploration and Production Introduction - Geology *■ I «a r via icttkii«t#l# «Sp a» ■■) i U asm m I m «• IH *lfM **l I »3»»4V1» A A AA A,y ,,, a A A §____A________M řf VIM, uri 16 17 H 18 19 20 21 22 H 23 tu o "er 0> +-» CO c "C o Q. CO IU m CO á tt o z < z O o: m z LU O o LU m CD LU E 2 CO CO o o o ..... štěrky, slepence písky, pískovce ill ill písčité jíly střídání siltovců a jílovců jíly, jílovce sliny vápence vvvvv tufity \/ w i_______ V V V V. m mořské b brakické s sladkovodní f fluviální k kontinentální mikrofauna % měkkýši «=* ryby savci řasy cháry sporomorfy 0 flóra NN zóna nanoplanktonu MN zóna savců L. Csoittov. A. Vöröx f Pitkmogeography Palaeotiimalology, Pahteo ecology 2 í O (2004i J—56 13 Tirdic Alcapa terrane/ Eastern Alps BajNvaric Uuvavic Meliata Middle PAF Auslroalpine , SouthAlpine i ■ i ■ i ■ i ■ i ■ ■ ■ i --r B, Lower- Alcapa terrane/ W Hungary NW Middle T&rtiary basin SC AnfihvttJhina \Transdanubian Range SzJlice Au5troalpneGr pV pAF Me|jata Penninic^fcg^a^^r^—-i___J- ^LrááťzČ7t-ŕjfs .613 Uppony-ßükk NOT TO SCALEI N Alcapa terrane/ West Carpathians Flysch nappes PKB Choc Tatric Falrio-Vopori^"* Szjlice c, NE vardar- Adría terrane . Mures Gravity nappes Gravity nappes Serbo-Macedonian t 1 PAP? /Supragetic V I 7 Drina-lvanjica Budva driatJc flysch High Karst platform Adriatic platform Fig. S. Schematic crass sections of the Alcana terrane. All sections are strongly simplified. (A) After Mandl (1999) and Neubauer et al. (1999), (B) partly after PlasienLa {19981, (C) after own woit, (D) after Aubouin et al. (1970), Csonlos et al. {2003) modified. 20 L. Csottíos. A. Votm / Pitkteögeogniphy. Pahtetiďanatafogy, Pítlaeočcology 2!0 (2004} 1-56 SE Tisza terrane NW W Dacia terrane/ Eastern Carpathians N Dacia terrane/ Southern Carpathians s Fig. 13. Schematic cross sections of the TLsza-Dacia terratie. All sections are suotigl> simplified. (E) afterown work, (F) after Sätidulesoi et al. [198 ta), modified, (G) Sándtilescu et aK (19Stb), modified. Fig. 22. Proposed position of units in Late Permian and Carnian times. Contours and main latitudes after Stampfli et al. ([998b). Continent arraugetnent and nomenclature differ from their construciion. Partly inspired by Zicgler and Stampfli (2001). Thin curves indicate present geographic contours in stable Europe and Africa, eventually the contours of the Adriatic sea arc marked. Arrow al the Tunis promontory indicates movement of Africa relative to Europe since the previous stage. Europe is kept fixed for convenience. %, % j*S '* ^ & --ŕ-' 22? Ge f= JEVOnn /V*. V TRy ŕ*^ Ä Hk7 flc=Ri,K;Cftíinian H-i=tJük1i BrUBrfanconnais f3ih=ßihar'a Czo^Czorsztyn Fa=P3lric Gfl=GaUc G-Hr*Qemeric-Hroíiic HK=High Karsl lü=lrirrjüLcovinian Ju Jiiva^c l_AA=Lnwe' Ajslrc-alpine LGo= Lowftr Codfu MAA-Wliddle Ai.stnoelpine '■1i. = '-- i. -i':l- Mel-Mol-ata Pé=pBrsani Pin-Pmdos W-2 ] corttinsrtlal crusL ] rifrE-a 'Í1Í .' Oceanic CoiSÍ ^ motion pf Africa 'Clati^o to Europe OXFORDIAN li.l-::-r lUoe SlJÍ* r^ÄJ^ ^š/^**1 * Sílí/v "'■■s/ ■a '.'.>. 3fj SAmSourttwfn Alpa \ y~V Sb=fiubbuc(]vin a-n Sgß=Siipiac(fHie Sic-^ Sicily SI=Slav*mia SMM= Sarbo Macedoruai S^i-Sřilice Ta=Talflc TR T'flnsiianubiar TVTirolŕ/rj TTZ=Teksaeyre-Tüinqiiist zor» UCo--Lfpp*r Codru Vard=Vardar Vi=Villány M n MccI'Ľeon 'ca Ri1;mg Oce-annc sprasdir S.IĎClLCtlOIVCSlIiS OĎducirůu TranSlůnn m^pyii Hra-oceanic volcanic arc 3c=BUCDYKlÍ31 ak^Bütfc tín=Branconnals ;-!n-li">:r .-. Czo=Czorsztyn Fa=Fatric Ge=Gaöc G-H r=G«meric-Hronic HK=High Karet Hf=lnfrabucowiian Ju=Juvauic L*A=Lower Ausfroalpine LCo= LowrOTCoďu MAA=Middls Austroalpíne Mel=Mel ata Ps=Pe(saHi p.-.JrdOi ] continental crust ] cseep rift I ocean c cmst <& mqÍHín c-f Afrieů fítlatwo tu Europa EA=Eoutharr Alps Srj-StioöucQvinian Sge=S"jpragetic S'c- Sicily El-Slavonia SMM= Esrtni Macedonian Szi=Sziläca Ts^Tatic TR^Transdanubian TNTirolk: TTZ^Teísseyre-Tomquisl zone UCo^Upper Cmíru Vard=Vairl5r Vi=V>llôfly Md=MedvednliB Kappa emplacement Riřting Oteaiiii; spreading Subductwn-collisíDrt Otduction Transform margin IntnS-QWartiE volcanic arc Fig. 24. Proposed position of units in the Tithonian and Apiian times. Same description as for Fig. 22. EA=Eostern Alps EC=Eastem Carpathians SO$gut*iem Carpathians V-Mu=V9fťiar-MuřHfi WA=Western Alpa WC^YYesism CarpaUitans Fig. 25. Proposed position of units in the Albiati and Satitonian times. Same descriptiofi as for Fig. 22. */t Calc-alkaline volcanic arc — Nappe Eľnplaceinen! ■^ Rifting ~-j Oceanic spreading <& ] «ľitlnerttal crust | deep rifl f oceanic cm&l rnDtion QÍ Africa relative ta E u nape Subductlon-cc-llislw Obductlem ľransfarm margin LITOSTRATIGRAFIE FLYŠOVÉHO PÁSMA KARPAT NA MORAVE ODDĚLENÍ CĹ z UI 0 z tu DC o o 01 H S" STUPEN /V/ SUPS. KSCE- fflABüN £ BARTON % ! LUttl »PRFS T-ANĽT UM«* DH1 < Q § CAM PAN SANTON HE NWIBM VALAKGlN < OH ■na TTTHOI MALM lOMUÖtIDZ otrav VNĚJŠÍ (KROSNÉNSKÁ) SKUPINA PŘÍKROVU TO'J^DŔANSKÄ JFDNOTKA M ■ ■ ÍAäVÍÍK£ iiÖ*__ j u« ioukf mm/k : c::<4/::í;a/í:.«£ süyf ! 2DANICKA JEDNOTKA (Tli „-.--n&sniäH a* ■«wate« j IMSTCPEÍSItS i «L-Nl.lC'.t SUĽíK ifcSíľClKfc SlJtŕr' ííťJYM^ «.UITMOÍÍ STU«!. PODSLEZSKA JtDNOTKA MAmoco- MUS IďtČSKf (m) MEMUTCS 6CH.V.. SLEZSKA JEDNOTKA KEĹŕ.SKÝ VÝVOJ (m) WAT 7 ■■■■i DUBSKÉ VRSTVÍ JAT Sl~Kr KOU^t VE*?.«;** awň( 6AŠSKÝ VÝVOJ (m) MAGURSKA SKUP. PŔÍKROVU GODULSKÝ VÝVOJ ("0 f RAČANSKA JEDN. (™) KRľéNÉka*Aatststř ^ Sr ' í SOJVfcSTV; in '.-e;—»Mrt-ľT-í»' •i •.- jí ■' L------ iff. "tílNSO "•-yíSTVf gi amsxĚEOwwr rVE2S&£ 60JV* 5SŠ7 ÍP Obr. 80.1 .ilosLraligrafkkč schéma flySového pásma Karpat na Morave (upraveno podle Straník, 1W7).