-lo-
ci)

(2)
(3)
(4)
Distribuční funkce    F    a    G    jsou absolutn-5 spojitá,
jinak neznámé«
Alternativa kladného účinku drogy na snížerí tlaJca mé
pak tvar
Kx : G(t)  ^F(t)    pro vá.    t  ,    ale    G £ ř ;    F    a    G
jsou absolutně spojité. Platí-li taková alternativa,  řekneme,  že nabodne veličina   Y    s distribuční funkcí    G    je stochasticky větší, než náhodná veličina    X    s distribuční funkcí    ř.
F    a    G    jsou absolutně  spojité9   jinak neznámé;   účinek
drogy na krevní tlak je konstantní*
Alternativa:
K2  :  G(t)  = F(t-A)     pro vš.     t,á>   0 ,
F     absolutně spojitá.se  pak nasává  alternativou posunutí v  poloze.
F    je distribuční funkce    NOU^, o^),      G    je distribuční funkce    N(/U»2»  °2*» ŕ^ľŕ^Z'  aľ aZ    jsou neznámé, a-,   4 a2  •      ^° znamená,  že rozdělení krevního tlaku jsou v obou případech normální a že podání drogy mění nejen průměr,  ale i rozptyl rozdělení krevního tlaku. H    je  pak hypotézou rovnosti  průměrů 2  normálních rozdělení při nestejných neznámých rozptylech (problém testu    H    je tzv. Behrens-Fisherův problém).
F/vN(A4V1, o2);    G~NU02,  a2),   kde/W'-pA*^    a    o    jsou
neznámé  a  testujeme    H  zfr^   -f^z    Proti    Ká   ''M'z^ŕ'l (optimálním řešením problému je jednostranný dvouvýběro-vý     t-test). Co bylo řečeno k příkladu ljplatí s určitými  obměnami