Morfodynamika pseudomeadrujícího toku v mělčinové části štěrkovitého řečiště J. Bartholdy, P. Billi Geomorfology 42 (2002) 293-310 Koncept práce * Představení studie -- stanovení cílů * Vymezení studované oblasti * Metodika výzkumu * Studie sedimentů * Vymezení pohybů mělčin a ústupu břehů * Modelace dynamiky břehů * Diskuze a závěrečné hodnocení * Poděkování a seznam bibliografických odkazů Cíle práce * Pomocí zkoumané řeky charakterizovat pseudomeadrující toky severní části Apeninského poloostrova * Analyzovat morfologii a texturu v posloupnosti peřej/jesepní břeh/jezírko * Najít vztah mezi pozorovanou morfologií řečiště a sedimentárními procesy za různých vodních stavů. Studovaná oblast * Západní pobřeží severní Itálie * Oblast jihovýchodně od Florence * Průměrné roční srážky -- 900 mm * Charakteristické bleskové povodně způsobené průtrží mračen (viz obr.3.) * Maximální průtok nad normálem - 227 m^3/s * Výrazné změny krajiny po druhé světové válce (viz obr.4.) Metodika výzkumu * 18 měsíců trvající výzkum * 15 detailních příčných řezů ve studovaném území * Výškové poměry měřeny pomocí podrobné nivelace * Vzdálenosti měřeny pomocí teodolitu * V závěru výzkumu odebrány vzorky sedimentů podél podélného i příčného profilu * Odebrání sedimentárních podpovrchových vzorků v 10 oblastech * Analýza vzorků pomocí fotografií, chemického a fyzikálního měření Studie sedimentů * Rozložení vrstvy sedimentů je patrné z obr. 6. Studie sedimentů * Velikost sedimentů od 0.004 mm (vrchol pravého břehu) do několika cm na břehu protějším * Větší rozdíly ve velikosti zrn v příčném profilu než v podélném * Většinou hrubozrnné sedimenty (štěrky, písky) * Větší zrna na povrchu mělčiny než v hloubce * V peřejích toku až několikacentimetrové valouny v závislosti na unášecí síle toku -- dochází k selekci sedimentů Studie sedimentů * Nálezy biologických zbytků v sedimentech -- důsledek opětovného zatravňování břehů po záplavách (viz. obr. 8) * Změna rozložení sedimentů po povodních Pohyb mělčin a ústup břehů * Během výzkumu došlo ke transverzálnímu růstu mělčiny * Současně docházelo k erodování její horní i dolní části a radius křivosti toku se zmenšil ze 170 na 110 m * Mezi dubnem 1996 a říjnem 1997 došlo k přemístění cca. 3.9 x 10^3 m^3 materiálu samotné mělčiny * Celkovou velikost přemístěného materiálu udává tab.1. ^ Pohyb mělčin a ústup břehů * Ústup nárazového svahu je patrný z obr.9. * Vytvoření klasického meandru však zabraňují zde se vyskytující velké povodně * Rozšíření břehů za povodní zabraňuje malá rozloha zátopového území a "uvěznění" povodňové vlny mezi alluviální naplaveniny a protilehlý břeh Modelace dynamiky břehů * Simulace pohybů mělčin a břehů v závislosti na velikosti průtoku * Počítáno nové rozmístění sedimentů a hloubka toku * Vzájemné porovnání dvou povodní (227 resp. 818 m^3/s -- 1,5 letá resp. dvacetiletá voda). * Při modelaci brána různá křivost toku Modelace dynamiky břehů - výsledky * V současnosti příliš zaříznutý konkávní břeh * Při 20-leté povodni možnost překročení smykového napětí v břehových sedimentech a může dojít k následné erozi (chute cutoff) TH vytvoření nového koryta toku Závěrem * Morfologie pseudomeadrujícího toku řeky Ceciny je výsledkem několika kombinujících se faktorů: * Zářez toku v okolní krajině * Soudržné boční svahy -- masivní štěrkovité lavice * Negativní bilance mezi přínosem a odnosem sedimentů * Řežim průtoků -- napřimování x zakřivování toku * Bleskové povodně o různé velikosti * Pohyb mělčin v závislosti na velikosti průtoků Závěrem * Celý proces "pseudomeadrování" tedy můžeme dělit na dvě stádia -- Vytváření klasického meandru při normální vodních stavech a malých povodní (Q[1,5]) -- Vytvoření "chute cutoff" (proříznutý žlab) a napřímení toku při velkých povodních (Q[10] -- Q[20]) * V závislosti na nerovnoměrném transportu a rozložení místních sedimentů je rozdíl ve velikosti průtoků hlavním činitelem pro vytváření pseudomeandrujícího toku Děkuji za pozornost