(Kmen): Artropoda – členovci

n      asi 1 milion popsaných recentních druhů, 5 – 30 milionu druhů nepopsaných

n      vznik v prekambriu

n      tělo se dělí na tagmata

     hlava (cephalon) - smyslové orgány, mozek, ústa, ústní končetiny                     (mandibuly
a 1. a 2. maxily) a tykadla (původně 1. pár anten)           hruď (thorax) + článkované končetiny

     zadeček (abdomen) (u Hexapoda)

n      chitinózní kutikula (navíc sklerotizovaná či inkrustovaná => exoskelet)

n      svalovina v jednotlivých svalech

n      tělní dutina kompaktní - mixocoel

n      CS: otevřená, TS: trubicovitá (stomo-, meso- a proctodeum), NS: gangliová  

n      TRILOBITOMORPHA (trilobiti)

n      PYCNOGONIDA = PANTOPODA (nohatky)



                                 (Podkmen): Myriapoda - stonožkovci

n      hlava a homonomně segmentovaný trup, 10 - 191 článků



n      1 pár končetin na každém článku



n      vzdušnice ektodermálního původu, na povrch stigmata, uvnitř intima



n      vlhkomilné druhy













Scutigera coleoptrata (strašník dalmatský) - dlouhá tykadla a pavoukovité končetiny trupu, druhotně
vytvořené oči, jih Evropy i jižní Morava



Geophilus (zemnivka) - bez očí, tělo nitkovité



Scolopendra cingulata (stonoha pásovaná) - Jižní Evropa, až 14 cm, bolestivě kouše (jedovatá)



Lithobius (stonožka) - náše nejběžnější skupina druhů, střídání krátkých a dlouhých článků



Clinopodes flavidus (zemnivka žlutavá) - slepá, půdní



n      drobní, půdní, bez pigmentu a bez očí



n      živí se odumřelou i živou fytomasou (při přemnožení škůdci)



n      2. pár čelistí vytváří labium = spodní pysk jako u Hexapoda



n      12 článků trupu s končetinami, tergity mohou být příčně rozdělené až na 24



n      na konci těla cerci se snovacími žlázami



    Scutigerella immaculata (stonoženka bílá) - běžná pod kameny a v humusu







n      saprofágové, v půdě, tlející listí



n      jednoduchá očka ve 2 skupinách



n      válcovité tělo nebo dorzoventrálně zploštělé



n      vytvořeno gnathochilarium, 2. pár maxil schází



n      krční článek (collum) - vývojově - původ hlava



n      1. tři články nesou po páru končetin (někdy „hrudní“)



n      zadečková část - články splývají po 2 v diplosegmenty



n      několik posledních článků opět normálních









n      tělo je členěno na hlavu, hruď (thorax) se 3 páry končetin, zadeček (abdomen) bez končetin

n      monofyletická Hexapoda se dělila se původně na 2 sesterské skupiny: „Entognatha”
(skrytočelistní) a Ectognatha (jevnočelistní)









n      půdní, na vegetaci, na vodě, na sněhu - vyšší vlhkost vzduchu, saprofágové

n      epigeické druhy: pestře zbarveny, dlouhá tykadla, oči, furka

n      endogeické druhy: nepigmentované, bez očí, furka redukována

n       zadeček ze 6 čl.: na 1. čl. je ventrální tubus

                               na 3. čl. retinaculum

                               na 4. čl. furka

Podura aquatica (mákovka vodní) - černé zbarvení, na hladině a u břehů stojatých vod

Sminthurus (podrepka) kulovité tělo, louky

Tetrodontophora bielanensis (larvěnka obrovská) - robustní, žije v humusu či mechu vlhkých lesů

















n      saprofágové a fytofágové v půdě

n      na hlavě mnohočlánková tykadla, kousací ústní orgány

n      tělo bez pigmentu, na zadečku 2 vícečlánkové štěty - cerci

Campodea (štětinatka)









n      draví, zoofágové, loví chvostoskoky

n      bez očí, dlouhá mnohočlánková tykadla

n      štěty na konci těla klíšťkovité

n      teplomilní

Catajapyx confusus (škvorovka jižní)

























n     kusadla jsou k hlavě připojena  1 kloubem

n     pár štětů + terminální filament => schopnost skákat

n     skály, sutě mořského pobřeží, v mechu, pod kůrou

n     potrava - řasy, lišejníky, houby, detrit





Machilis hrabei (chvostnatka pestrá) - v Moravském krasu