Z ekologického hlediska lze mezi nálevníky rozlišit 3 základní typy:
(1) nálevníci volně plovoucí

n       volně plavou v systému

n      živí se převážně potravou z disperze (dispergované baktérie, bičíkovci, nálevníci)

n     zachycují potravu  cezením vody skrz brvy (bakterivoři) nebo individuálním "lovem"
(karnivoři).

n     Na jejich růst má vliv zejména hydraulická doba zdržení, méně recykl (stáří) kalu.

n     zástupci: bakterivorní Colpidium colpoda, Dexiostoma campyla (Colpidium campylum) a
skutikociliáti (např. rody Uronema, Cyclidium) -spíše v přetížených systémech.





n     Karnivorní nálevníci indikují kvalitu procesu nepřímo - odráží přítomnost potravy.
Trachelophyllum pusillum (predátor bičíkovců)  – hl. v přetěžovaných systémech (ale také v aktivaci
s anaerobním stupněm). Litonotus  (loví hl. Vorticelidy) běžný při optimálních podmínkách.

n     druhové zastoupení v aktivaci ovlivněno chováním: Paramecium caudatum se tolik nevyskytuje
v aktivaci protože je negativně geotaktické a v dosazováku směřuje k hladině a do odtoku.

n     častý vyšší výskyt volně plovoucích bakterivorních nálevníků, kteří v nižší koncentraci
dispergovaných baktérií mohou získávat potravu u ponořených povrchů (thigmotaktické chování) a
chovat se tak jako následující skupina (včetně recyklace s aktivovaným kalem) např. Glaucoma
scintillans, zatímco lezoucí Chilodonella uncinata v přetížených systémech plave nezávisle na
vločkách.

(2) nálevníci lezoucí

n     hledají potravu na povrchu biofilmu nebo vloček, jejich růst proto řídí odběr kalu (stáří).

n     Aspidisca cicada (syn costata), její dominance se spojuje s nejlepší účinností

n     Chilodonella, Trithigmostoma, Euplotes. Větší potravou se živí rody Stylonychia, Oxytricha
atd.

n     Výskyt nálevníků  nelze spojovat s přesně definovanými podmínkami. Např. Aspidisca cicada se
považuje za dobrý indikátor nitrifikace (považovala se za specialistu na žraní nitrifikačních
baktérií), tedy procesu s vysokým využitím kyslíku, ale prochází bez úhony podmínkami s nulovou
koncentrací kyslíku a s oxidačně-redukčním potenciálem odpovídajícím hluboké anaerobii (aktivovaný
kal systémů s anaerobním stupněm).

n     Indikace musí vždy zahrnovat spektrum druhů, přesto nebude nikdy univerzální.



(3) nálevníci přisedlí

n     Tráví většinu svého života na vločce nebo biofilmu.

n     Peritricha: v aktivaci a biofilmu  individuálně rostoucí Vorticella, koloniální Epistylis a
Opercularia; koloniální Carchesium na přelivných hranách dosazováků dobře fungujících ČOV.

n     V oxidačních příkopech s vysokou kvalitou čištění i Vaginicolla cristalina ( má schránku) 
nebo heterotrich Stentor roeseli.

n     Dravé rournatky (Suctorida) hl. v systémech s vysokým stářím kalu.

n     Růstovou rychlost přisedlých nálevníků ovlivňuje především stáří kalu. I když je jejich
dominance zpravidla spojena s dobrými podmínkami v ČOV, některé druhy je neindikují. Určování do
druhu nebo ekotypu ! Tak například Vorticella microstoma se může vyskytovat ve všech systémech, ale
dominuje v přetížených, inverzně k výskytu V. convallaria.

                                              Bardele

                                            Identifikace

n    Pozorování in vivo

  orientační stanovení  v Petriho misce při malém zvětšení, případně fázovým kontrastem

 Kvantitativně   v počítací komůrce (Cyrus atp.)

                     v labyrintové komůrce (bez chlazeného  

                     stolku do 100 µl)

                     v kapce (5 µl) v obráceném fázovém  

                     mikroskopu (benthos, popř. půda)

n    Barvený materiál různé tipy stříbření (proteinát, dusičnan nebo uhličitan stříbrný);  PROTARGOL

n    Barvení jaderného materiálu

   DAPI  nebo primulin

                                            Koncentrace

Kromě vyjímek (aktivovaný kal, perifyton) nutná

n    odstředění  ~ 800× (co nejnižší otáčky)

n    filtrace (bez tlaku nebo po tlakem svrchu, podtlak jen do ~ 10 torr)

po fixaci:

n    sedimentace (Kolkwitz apod.)

n    odstředění

n    filtrace (jakákoliv, ale co nejmenší podtlak) + montáž

                                           Fixace vzorku

n    sublimát HgCl[2]  nasycený roztok (lépe ve formalínu) do poměru 1:19)

n    Stieveho fixáž (HgCl[2], formalín, CH[3]COOH)

n    Bouinova fixáž (kyselina pikrová, formalín, kyselina octová)

n    Lugolův roztok (jód, KI, CH[3]COOH) nutně doplněný přefixováním (neuchovává dobře prvoky).

n     kyselina octová (CH[3]COOH) pro zvýšení průniku dovnitř buněk a pro fixáž jádra



                                     Post fixace (přefixování)

n    Bouinova fixáž  koncentrovaná (kyselina pikrová, nasycený roztok ve formalínu, kyselina octová)

    n  protargol

n    thiosíran Na[2]S[2]O[3] + formalín (do 2 %)

    n  DAPI, chlorofyl a další fluorescence

n    DaFano

    n  stříbření dusičnanem





























Cothurnia sp.