J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Znečištění povrchových vod Typy znečištění vod • odpadní vody hnilobné • odpadní vody toxické • odpadní vody s anorganickými kaly • odpadní vody s tuky a oleji • odpadní vody radioaktivní • odpadní vody oteplené • odpadní vody s mikrobiálním znečištěním / s patogenními zárodky J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Eutrofizace - obohacení ekosystému živinami oxidy dusíku ze spalování ; dusík vázaný////// f v kyselých srážkách ////// splašky z lidských sídel obsahují fosfor i dusík ////// splachy dusíkatých látek a hnojiv (N, P, K) z polí a pastvin EUTROFIZACE = zvýšení obsahu živín v řekách a údolních nádržích J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod - --ř^ft* - Přehnojené vodní těleso s vodním květem J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Vodní květ na vodní nádrži Orlík J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod mg/l i y . ■ \ \ \ \ - i \ - ^ \ ^ 0° 10° 20° 30° 40° Závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě vody J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod swr3£ Důsledek nedostatku kyslíku vlivem eutrofizace a následných rozkladných procesů J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Vodní toky jsou méně náchylné k nedostatku kyslíku, okysličení vody mohou napomoci i jezy. J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod V průběhu eutrofizace dochází v důsledku rozkladu odumřelé biomasy k úbytku kyslíku při dně vodního tělesa, který může vést k dalšímu nárůstu obsahu fosforečnanů ve vodě: Za anaerobních podmínek v sedimentech dna dochází k redukci síranů (desulfurikaci): 2 CH20 + S042- + 2 H+ o H2S + 2 C02 + 2 H20 Vzniklý sirovodík reaguje s hydroxidy a fosforečnany Fe(lll): vzniká sirníkželeznatý a uvolňují se fosforečnany: 2 FeO(OH) + 3 H2S o 2 FeS + S + 4 H20 2 FeP04 + 3 H2S o 2 FeS + 2 P043" + S + 6 H+ J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod 5.0 i- uhyn raku, blesivcu, plzu, mízu úhyn citlivých druhů hmyzu, zooplanktonu 4.P úhyn pstruhů duhových úhyn plotic úhyn lososa úhyn oklounů, štik úhyn pstruhů potočních, sivenů, úhořů Tolerance vodních organismů vůči klesajícímu pH vody Přežívají necitlivé druhy hmyzu a planktónu Přibývá rašeliníku J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Důsledky acidifikace vod na příkladu Skandinávie 50- 40- 30 n.-ti 10- 10- _L ■L i I i 1940 1950 19G0 1970 1975 Procento skandinávských jezer bez výskytu pstruha (n = 2850) -i 309 - 300 j ■v. C Úlovek lososa v řekách na jihu Norska (postižených kyselými dešti) a v 68 dalších, nepostižených tocích J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Acidifikace povrchových vod v ČR J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod £ * •o c o. o TJ o > TJ n o. TJ O 3 500-3 000-2 500 2 000-1 500-1 000- 500- r200 •180 odp. vody •O-ropné látky anorg. soli nerozp. látky -OBSK5 160 U) Y. 140 0Q 120 *oí MM* 100 «D *-» 80 K/> 3 Q. N 60 E Q> C 40 20 i------------1------------1------------1------------1 ' '■ i-----------1-----------1------------1 i-----------1------------1 i-------- 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 rok Registrované znečištění vody v ČR (odpadní vody v mil. m3, nerozpuštěné látky, anorganické soli a BSK5 v tis. t, ropné látky v t) J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Obr. B2.3.5 Produkované znečištění, 1994-2003 Pollution generated from point sources, 1994-2003 /JOUĽ J p 5 = e*. ejoco SOU UM .-JOUL J JUÜÜLU 20Ú ŮDO - 10ÚŮM-- I I ■ B£Kb- BQDb ■ N L - insol. sutist. 1S04 1«JBó 1Ô96 1Ů97 1908 l(J'J'J 2M0 2001 2Ü02 üJOj Pozn.: Byt proveden zpětný prepočet uvedených hodnot. Noíe: Recalculation of given vaíues. tj^. ljijm j t-^u ■ . ir> - n _i- * Zdroj: VUV TGM, jednotlivá Povodí, s. p. Source: VÚV TGMr heal Water Management Companies J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Produkované znečištění v letech 1990 -1995 Pollution generated from point sources, during 1990 -1995 -t 5^ E* 800000 700000 600000 500000 400000 1993 1994 1995 1990 1991 1992 , yozn.: Byl proveden zpětný přepočet uvedených hodnot Jote: Recalculation of given values. ^ Zdroj: VÚV TGM, jednotlivá Povodí, a.s. Source: VÚV TGM, local water management companies J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Obr. B2.3.4 Vývoj vypouštěného a zpoplatněného znečištěni z bodových zdrojů, 1993-2003 Discharged and charged pollution from po in t sources, 1993-2003 ■2Ü 100 t •* BO 40 2Ü ukazatel B3K; index BOOi IE vypouštěné discharged zpoplatnĚné charged isea iau iaas ígye i»/ íoaa issů ämg ěqoi sďůě sooa Pozn.: Vypouštěné značiéténi udává scuhm znečištěni'evidovaného správci povodí podia vodni bilance startované vyhláškou ILÍZb č. 431/20Q1 Sb., o obsahu vodni bilance, způsobu jajího sestáváni a o údajích pro vodni bilanci. Obr. B2.3.4 Vývoj vypouštěného a zpoplatněného znečištěni z bodavých zdrojů, 1993-2003 Discharged and charged pollution from paint sources, 1993-2003 ukazatel CHSKCf index COD^ 3íjC- 300-250- 3 5 20°" í ^ 150- 100- 50- 0- m U vypouĚténě zpoplatněné ■ ■■,■,■■. 19S3 19*1 1*46 lääfi 1997 1996 1999 2000 2001 2D02 2ÚŮ3 Pozn.: Vypouštěné znatiitäni udává saunm zns&Ětěni evidovaného správci povodí podie vodni bHance stanované •/yh.'ášy.Gu iViZo č. 431/ÍŮQ-t Sb., o obsafaj ťodn? oHanoe, způsobu icy/nc ggsrä 1*0,71' .i 3 úiaj/cnom vodni óllarc: J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Obr. B2.3.4 Vývoj vypouštěného a zpoplatněného znečistení z bodových zdrojů, 1993-2003 Discharged and charged pollution from point sources. 1993-2003 nerozpušcä-né látky insoSubíes 1L.C *!- E* 125 100 21- I i ťy:-Duitšné — discharged zpc:-=fěne charged loss 19&Ä iuuěj íaga íaa/ íaay ■ udd íľä audi sďoů mos Póz/?.: ťypouíŕá™ znaŕféíénŕ udává souhrn znečištění evidovaného správci povodí podlo vodní b/iance stanované vyhláškou lUZe ŕ. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jajSbo seslán/ani a o údajích pm vadni bilanci. Obr. B2.3.4 Vývoj vypouštěného a zpoplatněného znečištěni z bodových zdrojů, 1993-2003 Discharged and charged pollution from paint sources, 1993-2003 rozpuštěné anorganické soli dissolved inorganic saSts 310 700-7 *5 G00- * ti. 2- S00- •S J 400 - 300- 200- 100 04 I ■ vypouÉténé — discharged zpoplatněné charged 1993 19B4 19Ô5 1996 1ŮŮ7 194ft 1999 »04 3001 2002 2003 Pozn.: Vypouštěné značiéténi udává souhrn znečištěni aviöovanebo správci povodí podle vodní bilance stanované vyhláškou MZe i. 431/2001 Sb>., o obsahu vodni bilance, způsobu jejího sestáváni a c údajích pro vadni bilanci. J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Obr. B2.3.6 Čistírny odpadních vod, 1994-2003 Waste water treatment plants, 1994-2003 (Česká republika) iDOC 330C 360C 340C 3200 ^ á! 3000 i^ Z £ 230C 260C 240C 220"; 1994 1995 1996 1997 199S 1999 2000 2001 2002 2003 Pozn.: Pokles kapacity v r. 2002 byt způsoben vyřazením části čistíren z provozu povodněmi. Note: The decrease in capacity in 2002 was caused by disablement of some plants caused by the floods. Zdroj: ČSŮ Source: ÖSÜ J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Čistírny odpadních vod v letech 1990 -1995 (Česká republika) Waste water treatment plants during 1990 -1995 800 750 *3 1 Vo 700 —* o « C tO c O ľ3 Q. C 650 600 550 počet ČOV tli number of plants kapacita ČOV capacity of plants 3400 3300 3200 3100 3000 c e» E. 1 2900 2800 (Q ■•-" *Ü to o. (0 -id OJ & o -- 2700 2600 --2500 2400 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 Zdroj: ČSÚ Source: ČSÚ J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Porovnání stavu čištění odpadních vod v ČR a SRN v povodí Labe v r* 1991 *-"iř-*-*.'p* O"'*»*/•*'"■*■"*'-***»*■*• *»'■*■* p'+1'-,w»W-'iW»"**",^***í-,i,'i**"*" w$Mi&i$$& s&mmm ■Aa>U*<4MpňU^ÉMbiM*éM^*éA 3ttäai5O:Ö«0ö:EÖ 4 956 28 22 722 iiči^liip; WŠÁ ***»**— I I I • "li......■*!>! Hwi>t"i'» >**• »»■TO 1533 31,3 1475 108 6,5 M$M$i&č& íM&ämftM ^^WTIWffWWTMI ?■>■! :&*« 549 ILL 5100 22,4 m$m ■■&. .'.v JO.:'.'.-.:.;•.:• 1668 33,7 873 ■MÉÉMMÉÉÉÉÉÉÉÉ 1186 23,9 3,8 15274 67,3 ®i*í&i$£ :■:■:■( ífti tfo$ífcu££ ***.*•* ^Imim*+±lm '':■ ľ? i1'-'-'.'.'.'.'.', i .■■ i .'■.'.' ■■■■. i. í- >. '.'i.':ťť,1':* ' **''': j-'. ■;-.', 8 581 37,8 ... mm máámaěmmáěi 2 470 10,9 ppčetEOvtís. EO Pramen: Naléhavý program Labí EO = ekvivalentních obyvatel (denní množství odpadních vod produkované jedním obyvatelem; odpadní vody produkované jinde než v domácnostech jsou přepočítávány na odpovídající počet obyvatel) J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod 1 Ví Anschluss der Bevölkerung an biologische Kläranlagen in Deutschland in Prozent 69 IC 79 85 <£^7 37 TĚLE Bundesländer ^ 1963 1969 1975 1979 1983 1987 1991 1991 Quels: Daen :ur Umwelt 1997, UmweitburidesaTYt Napojení obyvatelstva na čistírny odpadních vod s biologickým stupněm v Německu v procentech: vývoj v SRN od r. 1963 do r. 1991, pravý sloupec-situace v nových spolkových zemích, tzn. bývalé NDR v r. 1991. Vývoj biocenózy v Rýně na příkladu Počtu druhů hmyzu s vodním stádiem (sloupce) ve vztahu k obsahu kyslíku ve vodě (mg/l) Entwicklung der Lebensgemeinschaft im Rhein Artenzahl 120 100 1900 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Čištění komunálních odpadních vod • půdní filtrace a závlahy • rybníky: asimilační / akumulační • kořenové čistírny, "umělé mokřady" (constructed wetlands) • biologické septiky • čistírny odpadních vod (2- / 3-stupňové) - mechanický stupeň - biologický stupeň - aerobní čištění: aktivační nádrž / biofiltr - anaerobní čištění: kalová vyhnívací komora - chemický stupeň J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod UáJá. vzduch kalová vyhnívací komora aktivační nádrže dosazovací nádrž kalová vysoušeči pole (odpadní) voda skladování a odvoz kalů (zneškodnění, využití) kal plyn Schéma dvoustupňové (mechanicko-biologicke) čistírny odpadních vod (Převzato a pozměněno, zdroj: Ahlheim, K.-H. (ed.): Wie funktioniert das? Die Umwelt des Menschen, 2. vyd., Bibliographisches Institut, Mannheim, 1981. J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Lapač písku Průřez v rovině A-B Pohled shora ztlačený vzduch přítok odpadních vod horizontáln kroužení písek —* = ztlačený odtok vzduch k lapači tuků přítok odtok k lapači tuků Kapacita: Rychlost proudění v zóně separace Z: 30 cm / s Průměr lapače písku dle množství odpadní vody cca 0,5 - 5 m Průměr separovaných pevných částic nad 0,1 mm (převzato a pozměněno, zdroj: Folienserie des Fonds der Chemischen Industrie, 13 Textheft, Umweltbereich Wasser. Fonds der Chemischen Industrie zur Förderung der Chemie und Biologischen Chemie im Verband der Chemischen Industrie, Frankfurt am Main, 1990) J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod (převzato a pozměněno, zdroj: Folienserie des Fonds der Chemischen Industrie, 13 Textheft, Umweltbereich Wasser. Fonds der Chemischen Industrie zur Förderung der Chemie und Biologischen Chemie im Verband der Chemischen Industrie, Frankfurt am Main, 1990) J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod (převzato a pozměněno, zdroj: Folienserie des Fonds der Chemischen Industrie, 13 Textheft, Umweltbereich Wasser. Fonds der Chemischen Industrie zur Förderung der Chemie und Biologischen Chemie im Verband der Chemischen Industrie, Frankfurt am Main, 1990) J. Schlaqhamerskv: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod mechanický stupeň biologický stupeň chemický stupeň usazovací česle lapač písku nádrz © ® koagulant aktivační nádrž dosazovací nádrž <—=-y koagulační nádrž odvoz kalu kalová vyhnívací komora Schéma trojstupňové čistírny odpadních vod (převzato a pozměněno, zdroj: Anton, M., Bauer, R., Hammerl-Pfister, F., Libera, W. & Vierzigmann, A.: Lerneinheit Industrie und Umweltschutz, Aufgabenfeld: Emissionen. Siemens AG, München, 1995.) J. Schlaqhamerskv: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Nakládání s kaly z ČOV: Obsah sušiny 0,1-1 %: odvodnění může činit až 1/3 provozních nákladů Způsoby likvidace kalů: 1) skládka, 2) spalování, 3) na pole resp. kompostace Vysoké náklady na odvoz či spalování (přídavná energie) Zahuštění: kruhovitý pohyb vody, sedimentace, odčerpávání čisté vody shora; výsledek: 50 g /1 Pomocí flotace (jemné bubliky) - tuky!, 80-120 g /1 Centrifugace: stoupají náklady. 180-250 g /1 (18-25 %) Nasleduje většinou spalování (tryskou). Pomoci polyelektrolitů (velké org. molekuly) se stabilizuje struktura kalových Vloček, aby je centrifuga nerozbyla nájemnou suspenzi. 98-99 % sušiny je odcentrifugováno, zbytek se vrati do COV s vodou. Filtrace, často po přidání chemikálie, např. vápna. Filtrace pod tlakem: 40-50 % sušiny - konsistence půdy na rýč, s vápnem nehnije. Sušení: přídavná energie (teplo), 90-95 % sušiny. Jen pro spalováni, využití tepla. Spalováni: 800-1200 °C. J. Schlaghamerskv: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Storm water Pretreatment Outflow Ö t ift r. Inflow ž% V^ügP^- Inflowzone of bed i outflow zone ! of bed m s % m& m m &&- .«teh® Schéma kořenové čistírny odpadních vod J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Mezinárodní dohody o ochraně vod týkající se ČR Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer (Convention on the Protection and Use of Transboundary Watercourses and International Lakes) ■ sjednána v rámci Evropské hospodářské komise OSN dne 17. 3. 1992 (Helsinky, Finsko) ■ vstoupila v platnost r. 1996 po ratifikaci 16. smluvní stranou ■ ČR přistoupila k Úmluvě dne 16. 5. 2000 ■ Úmluva vstoupila v platnost 10. 9. 2000 (pro ČR) Protokol o vodě a zdraví k Úmluvě o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer (Protocol on Water and Health to the Convention on the Protection and Use of Transboundary Watercourses and International Lakes) ■ vypracován ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací ■ podepsán v Londýně dne 17. 6. 1999 ■ signatářem je i Česká republika. J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Mezinárodní komise pro ochranu Rýna (od roku 1950) Tato komise se netýká přímo ČR, byla však modelem pro další mezinárodní úmluvy a komise, které obdobně řeší problematiku dalších evropských řek (zpravidla s českou účastí). J. Schlaqhamerskv: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe /MKOL/ (Convention on an International Commission for Protection of the Elbe River) ■ podepsána dne 8. 10. 1990 (Magdeburg, Německo, zde sídlo sekretariátu úmluvy) ■ vstoupila v platnost 13. 8. 1993. ■ smluvními strany: ČSFR (od 1993 ČR), SRN a Evropská společenství, ■ předmět spolupráce: - získávání pitné vody z břehové infiltrace, - dosažení ekosystému co nejblíže přírodnímu stavu se zdravou četností druhů - trvalé snižování zatížení Severního moře z povodí Labe. Mezinárodní komise pro ochranu Labe (od roku 1993) J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Úmluva o spolupráci na ochranu a únosné využívání Dunaje (Convention on Cooperation for the Protection and Sustainable Use of the Danube River) ■ podepsána dne 30.6.1994 v Sofii ■ vstoupila v platnost 22. 10. 1998 ■ smluvní strany: Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldávie, Ukrajina, Evropské společenství - od r. 1995 také ČR. Mezinárodní komise pro ochranu řeky Dunaje (od roku 1998) Organisational Structure under the Danube River Protection Convention Standing Working Group -co-orainat* tiie CPDR vvorh between meetingi -prepar* main ilnteglc Hue i forfre ICPDR -guide tie activity oTtiie Ecpert Group I Tiia R BMP (ad-Hoc "n i a Group ) - de ue lop 11 e TU za R lue r Basu Maiagemeit Prai - Iicorporatiig: ■ flood protocol aid ■mairqiallty CONFERENCE OF THE PARTIES International Commission for the Protection of the Danube River (ICPDR) - hi plem entation or Danube Rl Yer Protection Con venllon (DR PC) - Decl lion rnahlng, mgmtand coordination oTregional cooperation - Appro val oT tiie budget and annual vvorli programme - FollowupoTactivltiei andevaluationoTreiultiTrom Ecpert Groupi - Joint Action Programme UHDP/GEF Danube Regional Project ■ Creatioi orsistaliable ecobgfcalcoidl-flois lor ta id ise a id tuafc r mgmt ■ Capacity b i IHHg aid relilbrcemeitor 1iair-boi idarycoope ratio i ■ stre igtbe i líg p iblfc liuoliemeitli e i ulroi m e Hal deck loi maklig ■ Relitircemeitormoiltorlig.eualiatJoi aid litirmattoi Sustm Permanent Secretariat (PS) - Sipporflig He ICPDR sesslois - Sipporflig He ExpertGroips - Coordliattig tie work programme - Sipporflig prolect de ue lopme itaid Inpleme lůfloi - Halit la ice or tie lilbrmatoi System Legal and Mmlnl itrati'.'H iiiusi (ad-lioc S EG ) - Legal tí les - lilstratliE tsies -FHaictallssies I'.' u r Ea 11 n Management ( REH EG ) - Htegraíd rlierbasli maiageme it - inplem e i ůtioi or 11 e EU Ifljaír Framework Dlreclije Ecology ( ECO EG ) - Haonat aid species protcfloi areas - Maiagemeit or we told; ai d floodpralis Em 11 Hon i ( EMIS EG 1 -Emlsslois rrompolit soirees - Em Iss lo is rrom drrfise soi roes - G i Ue Mies oi BAT Cartography and G IS ( REM,1 G15 ESG ) Monltortng, Laboratory and řiTormation Mgmt ( MLIM EG ) -Trais-Natioial Moirbrlig Network -Laboratory Q i allty Assiraice Economic Analyili ( RBM/ECON ESG ) Accident Prevention and Control (ARC EG ) - öeitalpollitioi Holde it - ABIUS ope ráno i - AccHe i tpre ue itioi Rood Protection ( FPEG ) - Preparatioi aid hiple-meitefloi oTAcfloi P6i lOrsisBliable Flood Protecfloi Danube- Hach Sea Joint Technical ■AOrHIng Group J. Schlaqhamerskv: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním (Convention on the International Commission for Odra River Protection against Pollution) ■ podepsána dne 11. dubna 1996 (Vratislav, Polsko) ■ vstoupila v platnost 28. 4. 1999 ■ smluvní strany: ČR, Polsko, Německo a Evropské společenství. Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním (od roku 1999) J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Zákony ČR v oblasti ochrany vod Zákon č. 254 / 2001 Sb. ze dne 28. června 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) -účinnosti. 1.2002 novelizován zákony: 76 / 2002 Sb. - účinnost 1.1. 2003 320 / 2002 Sb. - účinnost 1.1. 2003 Zákon č. 274 / 2001 Sb. ze dne 10. července 2001 o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod ZÁKON ze dne 28. června 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ČÁST PRVNÍ Zákon o vodách (vodní zákon)(§ 1 - 127) ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví (§ 128) ČÁST TŘETÍ Změna přestupkového zákona (§ 129) ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o státním fondu životního prostředí České republiky (§ 130) ČÁST PÁTÁ Změna zákona o vnitrozemské plavbě (§131) ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o změně trestního zákona, zákona o myslivosti, zákona o rybářství, zákona o státní správě ve vodním hospodářství, zákona o ochraně přírody a krajiny a lesního zákona (§ 132) J. Schlaqhamerskv: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod ČÁST SEDMÁ Změna zákona o změně zákona o státní správě ve vodním hospodářství a kompetenčního zákona (§ 133) ČÁST OSMÁ Změna stavebního zákona (§ 134) ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby (§135) ČÁST DESÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 136 Zrušovací ustanovení ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST §137 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 1, které nabývá účinnosti po 5 letech po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a ustanovení § 135, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení. J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Znečistení mori Vypouštění chemikálií z lodi před australským pobřežím J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Znečistení mori ttěAk?kšč$f} Výpust odpadních vod továrny u Antwerp (Belgie) do Severního moře Vypouštění odpadních vod do Baltického moře z lodě (dnes zakázáno) J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Havárie ropných tankerů na moři (a opatření k omezení znečištění) J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Těžba ropy a zemního plynu v oblasti mořského šelfu (off-shore) na příkladu Severního moře (mapa ukazuje polohu vrtných plošin, podmořských kabelů a hlavní lodní trasy). J. Schlaqhamerskv: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod v 10001 3000 2500 - 2000 - 1500 - 1000 - 500 - 600 atmosférická depozice vnášeno řekami těžba off-shore přirazen zdroje kanalizace sídel dešťová kanalizace sídel jiný průmysl rafinérie Big Spills Routine Maintenance Down the Drain Up in Smoke Offshore Drilling 115 Natural Seeps 62 310 770 250 500 200 TÜ0" ropné tankery s LOT (load on top) ropné tankery bez LOT suché doky na-/vykládání tankerů úniky ze skladových nádrží havárie ropných tankerů jiné havárie plošné zdroje bodové zdroje lodní doprava na pobřeží Zdroje znečištění světových moří uhlovodíky (podle Esso AG, 70. léta) 363 J. Schlaqhamerskv: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Akumulace PCB v mořském potravním řetězci; obsah PCB udáván v mg/l, resp. mg/kg tuku (pozor na „potravní vazbu" vodní ptáci - tuleni) J. Schlaqhamerskv: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Nikdy max. 1x 2-3x cca 1x vícekrát mesicne týdne Medián koncentrace Hg v krvi (mg/|jl) Koncentrace rtuti v krvi člověka v závislosti na frekvenci příjmu ryb jako potravy. J. Schlaqhamerskv: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod NITROGEN industry PHOSPHOROUS atmospheric fallout industry and aculture sewage plants agriculture \ Ismail scale sewage output Vfitenkikjren p op maces Bo j Zdroje eutrofizace Baltického moře před švédským pobřežím rural populaces Důsledky eutrofizace moří (zde Baltické moře) J. Schlaghamersky: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod I Eut rop hi cation and Organic Pollution iEylrophitStionr CProDU-usS- i !:. i ■■ gr in thn ipiciai : Ot řigh flncl ihflllfljh Change of mirln»: (jLUiir^ji flr-oundi Sudden :<- ^ If*0 ■ f690 ■ Estimated 2001 ■1 Estimal&d 2010 Net Exports <** Thousand nnrris per diy F*981* -g,-**1"*1' i(*z «***» °1 |ST U I ill HAN aůuiůů Eňoígy IľílĽinriiliuľiAiJiiiintílriiliuťn TAAiallrtjIari DC .íiiy ?J.!0ř Gas activities in the Caspian Sea region iifiT*1 S« Production Billion tubk It« BÜSS«* ptrjiir Kŕŕ^^' S*» ■fit í** ,*** 1990 Estimated SÜlfl Oil and gas exploitation in the Caspian region 50E ^- Myiau Astrakhan ■ RUSSIA 45N Aqtau i Makhachkala • _ Daghestan u S DerbenU - 40N AZERBAIJAN ^ Baku. IRAN KAZAKHSTAN Turkmenbashi 40 N 100 TURKMENISTAN i 200 km SůtrrĚ Ertctgy InlbrnuíiDľ Al'i'i:i-;.|rj !■"■"■ ■.V.ii.h^jlan DC . i. v ^OK? UNÉP Aren dal Souice Třartstex*x/ary£íág(rMefcATeírSB forteCä^w^TteCaspianBMDnmatProcFaiTTrB, Matt* 2002 J. Schlaqhamerskv: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Kaspické moře: těžba ropy a zemního plynu J. Schlaqhamerskv: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod Kaspické moře: kontaminace prostředí toxickými látkami (olovo v rybích tkáních, rtuť a DDT v jezerních sedimentech) Lead in fish tissue 50-E Astrakhan» RUSSIA Daghestan Dement- \. AZERBAIJAN 4 Baku * IRAN Lead in fish tissue level below Minimum International Quality Criteria ■ above Minimum International Quality Criteria .Gorgan 0 100 Minimum International Quality Criteria for Human Health = 0,5 pglg Note: Data derived from fish and seal biopsies undertaken by the Caspian Environment Programme ECOTOX projects during 2000 and 2001. Sampling areas 771 Areas where mercury concentration Q is above the ERL (0,15^/g/g) = 100 200 km Sampling areas Y/Á Areas where DDT concentration q is above the ERL (1600 pg/g) 100 200 km 200 km @ EHUD] Source: The Caspian E nvionment Programm The Effects Range Low (ERL) is an indicator of concentrations above which adverse effects occur, from the US Marine Sediment Quality Guidelines. Souice^TmisIxuitíaryDi^nostĚ Analysis loiSmCasptm Sea. The Caspian {0} GIBiiiiDi Eir*xmertF^i»rm,20Q2;Näbn^O^^ uBep Arm d »1 USDep«rtniento(Ccinmace(iww.ncaagov). The Effects Range Low (ERL) is an indicator of concentrations above which adverse effects occur, from the US Marine Sediment Quality Guidelines. SoitK^-.TtsnstxvndaíYDlagnosIčAnefysls farJteCaspänSea.TheCaspian íOí UK l D F[ivŕcfiriienlPrí^rari¥ii^?ai':N;ii)fialO!:(Hiii(:arHJAIin;KpLicricAlrriiiiKlrati()ri. liier AruDdai USDepartmentofcommerce(wwtinoaagov). J. Schlaqhamerskv: Ochrana životního prostředí - ochrana vod - znečištění vod 3ŕŕE The Volga river regulation over the last 60 years *°E '' 1934 *•„ 36°E ' <" "^f Nizhniy ^ Novgorod 1999 ^flJY Spawning grounds of sturgeon in Volga Saratov. Hid ATM AtW-i 4Q>N St&lingííd Astrafcha; ľSfr A rř nd ■ l r-----------1 -!i -' Caspian Voisfograd, S^N Shoreline of ihe Caspian 3ea in 1S34 u Main dams . 1934 1999 AelrakhanW, 4' -£& Tonnes per year 35 000 -| Total sturgeon catch in the Caspian Sea Sources: CaspianÉmtiofunenl ľrogianurw rtiaTimas, ABasdlte Hŕflrtŕ,CtxnpfdiensivaÉúDIoci.l594. Kaspické moře: regulace hlavního přítoku -Volhy a vliv na populaci jesetera 2O0O0 10 000 5 000- Note: Turkmenistan is not included —I------------------!------------------1------------------1------------------1------------------1------------------1-------------------1-------------------1------------------1—I 1932 1938 1944 1950 1956 1962 1963 1974 1930 1986 199295 (a) IGjKllJLH Source: Transboandary Diagnostic Analysis for Ins Caspian Sea. uHBp Armdjii The Caspian Environment Programme. 2002