Kmen ECHINODERMATA –
                                             ostnokožci

                                         Kambrium - recent

•       Ostnokožci (Echinodermata) je kmen středně velkých živočichů, jehož zástupci žijí převážně
na dně moře. V jejich podkoží se vytvářejí vápenité destičky,které mohou splývat v pevných
krunýřích, nebo vybíhat na povrch jako ostny. Tělo dospělců je většinou paprsčitě souměrné.

•       Vědecký název echinodermata pochází z řeckých slov echinos, trnitý, a derma, kůže.

•       Zvláštností ostnokožců je jejich tělní dutina: část dutiny se nazývá somatocoel, zbytek je
přeměněn na tzv. ambulakrální systém. Je to systém vodních kanálků, které komunikují s vnějším
prostředím otvorem, madreporitem, který je umístěn uprostřed těla. Kanálky procházejí celým tělem
živočicha a vychlipují ze z nich panožky, které se pohybují na hydraulickém principu.

•       Původní funkce ambulakrální soustavy byla zřejmě trávicí, u dnešních ostnokožců panožky
slouží k pohybu, jako smyslový orgán (hmat) nebo k dýchání.

•       Oběhový systém je tvořen soustavou trubic, která kopíruje vodní kanálky, stejně tak jako
nervový systém, který je decentralizovaný. Trávicí soustava je trubicovitá nebo vakovitá, ústní
otvor je na spodní části těla.

•       Z orgánů, umožňující orientaci v prostředí, jsou vyvinuty primitivní hmatové, čichové,
polohové a zrakové ústroje. U některých ostnokožců smyslové orgány zcela chybějí.

•       Ostnokožci jsou velmi starou skupinou organismů (kamb. - rec.), a velmi úspěšnou. Známe přes
7000 recentních druhů.

                                        I. podkmen: CRINOZOA

1. třída: PARACRINOIDEA

2. třída: CRINOIDEA – lilijice (sp. O – rec.)

            



                                       II. Podkmen: BLASTOZOA

•       Počet fosilních druhů jde do mnoha tisíc.

•       Tělo je vakovité, většinou přichycené krátkým či delším stonkem k podkladu. Nemají ramena,
namísto nich slouží k lovu potravy párovité brachioly v ambulakráliích. Často mají vyvinuty různé
typy dýchacích struktur.

2 a 3. třída: Třída RHOMBIFERA, DIPLOPORITA – jablovci

•      (stř. ordovik - devon)

•      Diploporita mají vakovitou téku z vyššího až vysokého počtu nepravidelných destiček v
několika řadách

•      Rhombifera se liší routovými (rombickými) póry. Routové póry leží vždy na dvou sousedních
deskách a jejich počet bývá různě redukován. Většinou měli kratší stonek k přichycení.

4. třída: EOCRINOIDEA – pralilijice

(spodní kambrium – sv. ordovik)

•       Téku tvoří vyšší počet desek s póry podél švů mezi deskami, k podkladu je přichycená stonkem
různé délky. Mají podobné umístění ambulakrálního systému a řitního otvoru jako jablovci tj. na
vrcholu téky, dlouhé biseriální brachioly (tj. ze dvou řad destiček) jsou často rozvětvené

•       největší rozkvět v kambrickém období

                                      III. Podkmen: ASTEROZOA

•       Zahrnuje převážně moderní ostnokožce, s maximálním rozšířením v recentu.

•       Tělo je rozděleno na centrální diskovitou část (terč), ze které vybíhá pět nebo více ramen.
Ústa leží na spodní straně těla, řitní otvor leží na svrchní straně. Tělní organizace připomíná
ostatní skupiny ostnokožců.

                                                   

2. třída: OPHIUROIDEA – hadice (ordovik – rec.)

                                      IV. Podkmen:  HOMALOZOA

•       (stř. kambrium - devon)

•       Téka homalozoí je bez pětipaprsčité nebo bilaterální symetrie. Téku tvoří vysoký počet
nepravidelných destiček, které někdy vybíhají do dlouhým bizarních výčnělků. Z téky vybíhají dvě
nebo jediné rameno (brachiola, stonek) z dvojité řady destiček.

                                       V. podkmen: ECHINOZOA

•        (ordovik - recent)
Vytváří si téku pokrytou dlouhými, kloubně přichycenými ostny. Na téce jsou dobře patrná radiální
(ambulakrální) pole ze dvou řad perforovaných destiček

•        Nožky prochází otvůrky v destičkách radiálního pole. Spodní (orální) strana ježovek vytváří
okolo ústního otvoru políčko (peristom). V ústech může být silný čelistní útvar (Aristotelova
lucerna). Protilehlá aborální strana má ve středu apikální terč. Je tvořen dvojitým prstencem
destiček obklopujícím drobné destičky v okolí řitního otvoru (periproktu). Každá destička prstence
nese malý otvor, buď vyústění gonád (genitální póry), nebo ústí ambulakrálního systému (okulární
póry).

•        Podle symetrie lze rozdělit ježovky na pravidelné (regulární) a ježovky nepravidelné
(irregulární).



2. třída: Edrioasteroidea – terčovci

 (kambrium - karbon)

                                     Kmen  BRYOZOA (ECTOPROCTA)

                                          ordovik - recent