Alpidy Figuře 2. The Alpine-Himalayan orogen stretches from Spain to New Zealand (after Lister eT al, 2001). PANCARDI V Evropě můžeme rozlišit tři hlavní pásy alpid. 1) Pásmo dinaridy-helenidy-tauridy se vyznačuje počátkem orogeneze již v juře a orogeneze zde v externích částech probíhá ještě dnes 2) Alpsko-karpatské pásmo se začátkem orogeneze v křídě a jejím pokračování v paleogenu a neogénu. 3) Mladé pásmo Apeniny-Atlas (giblaltarský oblouk)-Betidy-Baleáry s orogenezí v paleogenu a neogénu Kromě toho se k hlavním pásmům dají připojit ještě dvě pásma. Na Karpaty se dá navázat balkánský oblouk a na Alpy SV Korsika. Zcela samostatný je pyrenejský bivergentní orogen. Alpinská orogeneze se neprojevovala jenom na okraji desek ale s menší intenzitou i na předpolí. Jako příklad může sloužit pohoří Jura, vokontský a provensalský řetěz a iberský a katalánsky řetěz na pyrenejském poloostrově. 51) N SE. IVE 25- E ■Í5 ľ* ■1:1 sjl 3ťW 20 r/ t 4ťN tváří výrazný horský oblouk mezi pobřežím Janovského zálivu lou. V podloží Vídeňské pánve navazuje na karpatobalkánský ekonstrukce (Hsü,1977). bloky: 1 -anský, 2b -icko-sardin-nárský, 5 -tolský. B -jsynklinály: ická, L - like, V - var-xiediteránní n miocénu Sardinie. 193 Generelně evropské alpidy vynikaly kolizí afrického a severoevropského kontinentu. Jejich vznik byl však podstatně složitější než jednoduchá představa kolize 2 kontinentů. Ve středozemní oblasti můžeme vyčlenit minimálně 6 desek jejichž složitými pohyby a kolizemi docházelo k vrásnění jednotlivých alpinských pohoří. Od západu k východu to j sou blok iberský, alboranský, kabylský, korsicko-sardinský, adriatický, rodopský a anatolský. Mezi Afrikou a kabylským blokem se nacházela atlaská mobilní zóna, mezi alboranským a iberským blokem Betická mobilní zóna, mezi iberským blokem a evropskou platformou iberská mobilní zóna, mezi blokem korsicko-sar-dinským adriatickou deskou ligurská mobilní zóna a mezi adriatickou deskou A evropskou platformou peninská mobilní zóna. Paleogeografie (Vznik a zánik mobilních zón) Vznik alpinských pohoří v Evropě úzce souvisel s e vznikem Atlantského oceánu. Rozevírání Atlantiku v centrální části vedlo k sinistrálním strike-slipovým pohybům a oddělování Afriky od Evropy (extenzní etapa - jura až spodní křída). Rozevírání v jižní části Atlantiku potom k šikmé konvergenci mezi Afrikou a Evropou (svrchní křída-kenozoikum). 1) V první etapě došlo k otevření pouze v jižní části severního Atlantiku (centrální Atlantik) a tato etapa trvala od jury do spodní křídy. 2) Ve druhé etapě postoupil Atlantik dále na sever. Přitom oddělil lberii od Grand Banks Nového Foundlandu. Toto otevření spolu s rotací pyrenejského poloostrova proběhlo ve svrchní křídě. Oddělení Afriky a jižní Ameriky. 3) Ve třetí etapě se ve svrchní křídě - paleogenu po otevření Labradorského moře a Baffinova zálivu oddělilo Grónsko od Severní Ameriky. 4) Ve čtvrté etapě se oddělilo Grónsko od Evropy čímž byly v eocénu ukončeny pohyby třetí etapy. Toto oddělení vedlo k vytvoření nejsevernějšího Atlantiku, které spolu s pokračujícím otevíráním centrálního Atlantiku vedlo k dnešnímu obrazu Atlantiku. Otevírání Atlantiku začalo vytvářením příkopů a halfgrabenů již v permu a triasu V první etapě došlo k otevření pouze v jižní části severního Atlantiku (centrální Atlantik)a tato etapa trvala od jury do spodní křídy. . ."-J'-ŕ' -„•■ _ _ i. . _ -í ■ ■ ■■ >v 1 ÍNj t'^- m\ W: *ť VJÄ Early Cretaceous (125-115 Ma) eviei Pacific plate Pacific /Ocean Farallon plate Eurasia lanfij ictfai ithys Ocea Afr Indian Ocean Ant Early Cretaceous130 Ma Maximální oddělení Afriky a Evropy ve spodní křídě -:*z T. H. Late Cretaceous (90-80 Ma) n— í f ŕ •- «f*** Kb.---- ikM^ZT ' ^^i ^■É^ľľL? Pacific/ Ocean NAM Sevier oroger WtlaMic. Pacific plate f-aralion plate Eurasia LT^thys Ocean us Late Cretaceous 80 Ma Ve druhé etapě postoupil Atlantik dále na sever. Přitom oddělil lberii od Grand Banks Nového Foundlandu. Toto otevření spolu s rotací pyrenejského poloostrova proběhlo ve svrchní křídě. Během svrchní křídy začalo rychlé oddělování Afriky od jižní Ameriky a její posun na SV. To vedlo k nástupu komprese v alpinském orogenu. Ve třetí etapě se po otevření Labradorského moře a Baffinova zálivu oddělilo Grónsko od Severní Ameriky (ve svrchní křídě-paleogenu). Ve čtvrté etapě (paleogen) se oddělilo Grónsko od Evropy. Toto oddělení vedlo k vytvoření nejsevernějšího Atlantiku, které spolu s pokračujícím otevíráním centrálního Atlantiku vedlo k dnešnímu obrazu Atlantiku *~*-f*m*J \ßM. UgVll tváří výrazný horský oblouk mezi pobřežím Janovského zálivu lou. V podloží Vídeňské pánve navazuje na karpatobalkánský ekonstrukce (Hsü,1977). bloky: 1 -anský, 2b -icko-sardin-nárský, 5 -tolský. B -jsynklinály: ická, L - like, V - var-xiediteránní n miocénu Sardinie. 193 Otevírání Atlantiku se samozřejmě projevovalo i dále na východ. Pohyby první etapy vedly k oddělení Afriky od Pangei v prodloužení giblaltarsko-azorského hřbetu až do Tethydy. Předpokládá se, že od Atlantiku do Tethydy se vytvořily 2 úzké oceánické větve. Zbytky severní starší oceánické větve jsou dnes dokumentovány ofiolity severních Apenin a Alp, dinarid a hellenid. Za zbytek mladší jižní oceánické větve je považováno východní středomoří. Santorian (64Ma, anomaJy 34) Ypresian/Lutetian boundary (50 Ma, anomaly 21 ) Figure 4 Schematic maps sh o wing rite paleotectonic e\ •ofutioti of the \ ľ Mediterranean during Neogen e time (modified after Bon a rdi et af,, 200 J, and Rocat 2001), Only active tectonic elements are shown. White, exposed i and; fight gray, epicontinental sea; darker gray, oceanic crust. Bisck arrows indicate the direction of Africa \ motion with respect to Europe (from Ma;r;pli and Heimant 1994}, ŕ f hite arrows indicate upper-ptat'e direction ofextension. Stars indicate sabduction-related magmatism. AP, Apennines; B, Balearic block; C, Calabria-Pel arit ani terrafte; A\ Kabilies; PB, Provencal Basin. S. Sardinia; TB. Tyrrhenian Basin, ALPY ^opean Pultom East-Europear Plate [S3 CS d* Major thrusts Strike-slip faults Normal faults Palaeornagnetic declinations from Channell. Kruczyk. Marlon. Patrascu: C reta ceou s-L. M iocen et M.Miocene-Pliocene | 1 Neogene volcanics I I Neogene basins I | Foreland basins | | Helvetic nappes JPenninic nappes Northern calcareous Alps Tertiary flysch nappes (Moldavides) Rhenodanubian flysch+Cretac. flysch Pieniny Klippen Belt Eastern Al ps/W. Carp athia n s/lntern a I Dacids Getic nappes (Median Dacids) Danubian nappes (Marginal Dacids) Transylvanianides-Vardar zone Základní členění Západní Alpy (Centrální Alpy) Severní vergence Východní Alpy Jižní Alpy Jižní vergence Západní a centrálni Alpy - hlavně jednotku peninika a helvetika, vzácně austridy Východní Alpy - hlavně austridy, ve 3 tektonických oknech peninikum helvetikum vzácně pří severním okraji Jižní Alpy jsou charakterizovány jižně vergentními vrásami a násuny, jejich jižní konec je pod rovinou Po. V podloží je adriatická deska, jejíž 10-15 km mocná část, tvořená mesozoickým pokryvem a basementem byla odtržena tak, že horizont odlepení je ve svrchní granitické kůře. Hlavní stavební jednotky Alp Molasová zóna Flyšová zóna Severní vergence (Předalpy) Helvetikum Peninikum EVROPSKÁ DESKA Alpsko-dinarská jizva, periadriatický lineament atp. ADRIATICKÁ DESKA Jižní vergence M. Wagrehh, H-G. Krenmayr / Cretaceous Research 26 (2005} 57-64 59 oceanic floor continental margin Fig. 2. Simplified palaeogeographic map for the Maastrichtian, based on Stampfii et al. (1998). Austroalpine/NCA, Austroalpine microplate including the Northern Calcareous Alps; South Alp.. Southern Alpine Units. .' Ä< lil-EJfl^JUlll? P-lKlĽ Lí-pmlinn dprr* iftů ■ "inltirnľ m^sSiln IfínrrnKl 5tnp- D-imt Blťi-i:-.hii urtfl □ ."luslraajpmc n-jppac s.-otr. I ií Jtř-orn ŕlpt ___IWkn_ The Central Alps (between the Great St. Bernard and Brenner passes) Dtnarc-Peiagenian letrans Ausirů- Alpíne tenrane I OinariQ-Hellenicpiate Apennnicleriane European piat^ Apulia n plat* Adriatic pl3ie 2 i baric plate & terrenes I I Brianconnais lerrane I | Neogene basins Oceanic crust Melange mtrusives Ext rushes > Tertiary a Quaternary ZÁPADNÍ A CENTRÁLNÍ ALPY "Ilďcutfcorn Alp* j. ■ STRUCTURAL DOMAľJES Foielarid Jura. Helvetic Penninic Austroalpine South Alpine Apennines Mainly corerunitsf Permian p.p.j Mesozoic & Tertiary) Mainly baserri ent units Paleozoic & Precambrian Tertiary basins Tertiary intrusife Low er crust: l^aZone a :..'.*.;.; v ■ ' ■ ' i 'i 'i 'i': lllllllll if i i ľ Obr. 73. Hlavní sedimentárné-tektonické jednotky Alp a jejich původ. Legenda: a - tethydní oceánské horniny, b - deformované horniny okraje evropského kontinentu, c - deformované horniny okraje afrického kontinentu, d - evropská platforma, e - africká platforma, f- molasové pánve, g - periadriatická linie, h - hlavní násunové linie. Upraveno podle Rogers (1994). Příkrovy helvetika byly odlepeny od svého původního krystalinického basementu. Jednotky ještě přichycené k evropské litosféřejsou tvořeny vnějšími krystalinickými masivy (napr. Mont Blanc) a jejich pokryvem, mírně odlepené od spodní kůry během miocenu, kdy deforamce začala migrovat do předpolí nakonec vytlačujíce od seravalu (12Ma) molasovou pánev a pohoří Jura téměř až 30 km. Jižní část rýnského prolomu reprezentuje eooligocenní kontinentální rift, kinematicky spjatý s příkopem Bresse situovaným na západ od pohoří Jura. Jednotky peninika mají extremně heterogenní paleogeografický původ v němž jsou zastoupeny zbytky oceanické litosféry, brianconský kontinentální fragment i basement epivariské evropské desky. Byly deformovány polyfázově a většina jednotek je postižena metamorfózou. Máji složitou příkrovovou stavbu a často se jedná o tzv. příkrovy fundamentu, které obsahují i krystalinikum vnitřních krystalinických masívů Alp. Dělí se na 3 subzóny - valaiskou, brianconskou a piedmontskou. Briansonský práh odděloval valaiskou sedimentační pánev od oceanické pánve piedmontské. Příkrovy austroalpinu mají stejnou paleogeografickou provenienci jako jižní Alpy a jsou tvořeny naprosto bezkořennými šupinami basementu a jeho pokryvu, které byly odlepeny (delaminovany) od podložní litosfery již během křídy. V západních Alpách je jednotkou austroalpinu pouze jednotka Sesia-Dent Blanche, má však popněkud odlišný tektonometamorfní vývoj než jižní Alpy a austridy ve východních Alpách, které zde tvoří nejvíce rozšířenou jednotku. STRUCTURAL DOMAľJES Foielarid Jura. Helvetic Penninic Austroalpine South Alpine Apennines Mainly corerunitsf Permian p.p.j Mesozoic & Tertiary) Mainly baserri ent units Paleozoic & Precambrian Tertiary basins Tertiary intrusife Low er crust: l^aZone The Swiss Molasse basin (Fig. 3) has long been recognized as the detritus washed down from the rising Alps' and deposited in a peripheral depression related to the Tertiary orogeny internal zones conglomerates fold sty h fabrics «ver external tmseriient return to menu visit the external zones The internal zones of the Alps, shown as coloured on the adjacent map, lie to the east of, and above, the Frontal Pennine Thrust. The heart of the Alps consists of high mountains and deep valleys. Most of the rocks here show evidence of once being deeply buried because they are metamorphosed. NW Dent Blanche nappe Matterhorn Zermatt Saas ophioüte zone SE Mischabet fold vertical ~ horizontal scales 5 km metamorphic rocks recording "high pressure" conditions - eclogttes return to map — return to menu Austroalpine "Brianconnais" Meso2oic- Cenozoic cover basement oceanic units "Internal" basement I I molasse ^E Austroolf I I oceanic units I I IBMs ZZJ Brianconnais t return to menu visit the external zones AtetscMorn Oberberghorn Jung/rq^Gtetscherhom GeisshQrn rßal^n Wa5.enh°™ Monte Leone mm předalpikum hehetikum Wíldhorn H peninikum Matterhorn 6-Cornier Dent Blanche/ fhUux Castor Cotno Bianco " Vag na ■Om í Ľx^xJ íMs Br 7 PM 8 N 9 10 üb n ff/3^. Dents de Mordes Rhône ' IP Combtn de Tomóin Corůafftére /"fonte Faro/na Dora Baltera + . + '--Om 82. Geologické profily sz. části švýcarských Alp (podle vysvětlivek listu Sión, 1964). 1 - insubrická zóna, 2 - simmenský příkrov, 3 - brekciovitý příkrov, 4 - bradlový příkrov, 5 - niesenský příkrov, 6 - mezozoický obal, 7 - příkrov hory Dent Blanche, 8 - příkrov vrchů Monte Rosa -Saint Bernard, 9 - tessinské příkrovy, 10 - ultrahelvetikum, 11 - wildhornský příkrov, 12 - diableretský příkrov, 13 - příkrov morclesdolden-horský, 14 - autochtónni a paraautochtonní obal, 15 - krystalinická jádra, 16 - přesunutá molasa, 17 - výplň alpské předhlubně. The Alps Jura Mountains Helvetics, UH, SL, Br, Pennine Austro-Alpine terrane Adriatic plate , Apenninic terra Europe 1 contorted geometry mapped by down-plunge projections on Triassic-basement boundary (Argand, 1913) ► Dora Maira coesite- eclogites Austro-Alpine: southern hinterland thrust over all units (Tauern, Engadine windows) source is Adriatic plate (former Apulia) boundary in west = thrust, east = Insubric Line (younger dextral strike-slip fault) Jura fftb molasse Helvetics Pennine« Po Basin The Alps AtVW FdclcdJuia Mdsissc PrrjaJ^s 0-" km 50- Snn» ZättŇä/f ISO Asthencsphete H=V K'CI-m ■:■"■ (<■■• ■■■•>- European deep crustal traverse continues section down and south to Apennines. VÝCHODNÍ ALPY 819 ■ -: ■."-■' ■;■.'- ■:."■ -.■■:-'■ '■ _--.■ ■■'■■.-■:.■■-.■ ■;.'■ ■-n-ľ■ "-S.-»;!'■ ■- ■ • -......:.....!■'■•-►!......•-■••- -. K ■ ■ ff ■ r- Bohemian spur A. malí : swell Amaleltťii ..-■,, ,: -■, ;»■ n. ■■-'.'■*■- Ifc- r-■ ■ W 0 ""'^í ■ ■■■.■ ■ ■,"■-,»-,."■ '^ ■ Montblanc massif T* r I i a r y '■j OligD-M^wne basin fin I ľe-nadnelic ln»u&wee Pífílŕfi Ic Pernú Ue^íĽuc cover INŤIfl WkWIb & Upper Pennine ^cnH5f £ PsIímŕOľľ lo^e^men-t j CrysTalline J .ďřer Pennine fbaspront Ht lvu It | sediments^ ccwer f-^Vi Basement Příkrovy austroalpinu mají stejnou paleogeografickou provenienci jako jižní Alpy a jsou tvořeny naprosto bezkořennými šupinami basementu a jeho pokryvu, které byly odlepeny (delaminovany) od podložní litosfery již během křídy. Austridy jsou diferenciovaný do 3 dílčích jednotek. Nejseverněji se ukládaly soubory Unterostalpinu,na jih od nich Mittelostalpinu a nejjižněji Oberostalpinu. Unterostalpin byl sunut na nejmenší vzdálenosti a je nasunut na penninikum. Na něj je nasunut Mittelostalpin, tvořený centrálněalpským krystalinikem a denudačními zbytky metamorfovaného mesozoika. Největší plošné rozšíření má Oberostalpin jehož sedimentační prostor sousedil původně se sedimentačním prostorem jižních Alp. Je to soustava superficiálních příkrovů, ve kterých jsou kromě převládajícího mesozoika zastoupeny i paleozoické sedimenty (Grauwackenzone, grazské a gurktalske paleozoikum). Hlavní výskyty jsou v severních vápencových Alpách. 0 km x x x CJ LJ I 17 V t A 18 V 19 $• 20 ■# * E. Luschen et al / Tectnnaphysfcs 388 (2004) 85^102 91 Genlngkal Setliim from Surface Mapping NíirLhcm Cul ľ anenu s N Bnvjriiin MdIjisSc ľjgem WLntkrA DolnnuLc McwnUirR llcnadňatií J.increment Vi h niseis - f? tack SectUin 90-fold. 3ŕ() channel i. 50 m yŕuphone ;■ u- Vklsifg^rui BiicliílbruBl Zune E Luschen et al. i Tecmn^hysics 39$ f2004) 85~}Q2 Model A ("Crocodile Model'7) 99 Tauem Window Northern Cal čarím if Alpa Dolomite Mountains j Eunctpeíin Ueswroic swljments European upper crytall me trusi Adrian MrüraoLc uxlisiiurkL** - ..-íl i n:-. i-i ;il K'.....nmc Ocean OlcĽiĽH-Tr-Ľ inluiiv L-s |____] Adriane irnpcrrivsra I line cojsl Európan lowerOnrät Length OÍ SCťtJCHl 3t)\i km; 1 : 1 Adriane loiverciusl _i=:_____■ " --1 _1_=____mrL ■ »■■-■ i ■ rn .1 r____]> 49 'Nh 47 N H 45 "N --------rq B oh emian TRANSALP ***** x i: iü Ľ c i: t; 4 OROGENETICKY VÝVOJ Období extenze -jura až spodní křída Období komprese: Křídové fáze vrásnění Terciemi fáze vrásnění Alpy vznikly v důsledku subdukce tethydního oceánu pod Evropu, následovanou kolizi s Afrikou nebo africkými mikrokontinenty. Geologická stavba Alp vznikla ve dvou hlavních etapách. Křídové fáze postihly hlavně východní a západní Alpy, terciemi fáze se nejvíce projevily v centrálních Alpách (peninikum, helvetikum, molasa). Ve střední křídě došlo ke kolizi a jednotky austrid byly přesunuty přes peninikum. Křídová orogeneze ve východních Alpách nemá vztah k terciární orogenezi protože obě etapy konvergence jsou odděleny extenzí ve svrchní křídě (Gossau). Křídová orogeneze kromě příkrovů austrid postihla ještě piedmontskou jednotku peninika, další jednotky penninika však zůstaly nepostiženy (brianconská, valaiská). N vor ca. 200 Mio. Jahren Evropská deska Adriatická desksi Halve tikům Pennln kum Austridy, jižní Alpy haute ALPEN "AFRIKA" NW 120 Ma a Helvetikum _ Penninikum__Austridy &5 Ma 40 Ma 35 Ma L ur ľ u'; Fjr&pe 65 Ma C Európa 60 Ma d Europe 45 Ma e FdFQ-pQ Europs Ql__ Pts morilo sesia 7?7 I í ".■■•■ Or.san ;■"': * SE + HP metamorphism * UHP metamorphism - shortening -> extension sense of shear slab rollback TOO km Fig. 12. Possible tectonic model For the evolution of the Western Alps from the early Cretaceous to the Oligocene. The kinematic boundary conditions for the motion of Adria and Europe are based on the motion of Africa with respect to Europe {after Rosenbaum ct al., 20Ü2a). Gcochronologieal data after Gebauer et al \ 1 W7), Rubatto et al. (199B, 1999) and Rubatto and Hermann {200 ]4 2003). Note that switches from shortening to extension correspond to transitions ftom accrctioisary events to subduction tollback. Br. Brianconnais; ICLVí. interna! Crystalline Massifs. Mass balancing of the NRP20 Western traverse at a lithospheric scale. Two (a maximum and minimum estimate) Early Cretaceous palinspatic reconstructions are shown with a present-day cross-section for comparison. Even with the minimum estimate quite an amount of continental crust is missing in the present state. It was probably subducted and now forms an eclogitic root below the Po plain NW SE a) 100 Ma European Brianconnais P'©mpnt" plate Valais Ligunan ocean b) 65 Ma c) 44 Ma d) 33-35 Ma S Alpine Detached Piemont oceanic lithosphere Cetached Valais — oceanic lithosphere % Detached Piemont oceanic lithosphere to=J- Mvtmz udus Cv.'a -------------■ Trti« 4u*fiQfl4üiw a) Early Paleocene 65 Ma b) Early Eocene 50 Ma future helvetic nappes [a] __\ ^ > c) Late Eocene 40 Ma N of Insubric line: Su Ta Sch upper crust of "D Apulian margin ,2 .'c tu en : Austroalpine nappes □ :over of European margin PI: Piatta-Arosa c o He Helvetic nappes ophiolites J h to Av: Avers Bündnerschiefer äľ u o □ Ad jpper crust of European margin Adula nappes Brianconnais upper crust Gr Gruf nappes : Suretta nappes S Simano nappes : Tambo nappes Lu Lucomagno nappes : Schams nappes Go Aar Gotthard massif external massif Vaiais oceanic crust and subcontinental mantle □ ower crust of : Vaiais ophiolites European margin d) Earliest Oligocene 35 Ma Sen- North Penninic Bündnerschiefer (NPB) Bergell intrusion Počátek subdukce brianconského teránu (zelená) Terciární kolize Brianconský terán celý subdukoval a do subdukční zóny se dostává jižní okraj stabilní Evropy (příkrov Adula - červená) Subdukce jižního okraje Evropy (příkrov Adula) Tvorba příkrovů peninika - šedá. Odlepení (detachment) helvetika Pod orogenetickou pokličkou příkrovů austrid se vytváří akreční klín e) Oligocene 32 Ma S of Insubric line: | | sedimentary cover ]] upper crustal basemen lower crust lithospheric mantle f) Early Miocene 19 Ma Gonfoltte Lomb g) Present Postkolizni stadium 1 - 35-20 Ma Upwelling astenosféry - intruze. Sunutí příkrovů v helvetiku. Deformace krystalinika evropské desky, odlepení od litosféry a vznik příkrovů fundamentu (vnější kry Stalin. masivy). Další růst akrečního klínu vedl k tomu, že oddělila od subdukující části evropské kůry a byla sunuta zpětně přes k severu ukloněnou insubrickou linii. Postkolizni stadium 2 - 20-7 Ma Další krustální ztluštění v centrální části alpského orogenu vedlo k rychlému postupu deformační fronty od insubrické linie k rovině Pádu (jižní Alpy) i k severnímu předpolí (sunutí v podloží masivu Aar a v jižní části molasove pánve) asi před 20Ma. V jižních Alpách deformace skončila před 7Ma. V severním předpolí během svrchního seravalu 12Ma deformace náhle postoupila do předpolí zahrnujíce i západní část molasove pánve a pohoří Jura do orogenního klínu. The Alps Jura Mountains Helvetics, UH, SL, Br, Pennine Austro-Alpine terrane Adriatic plate , Apenninic terra Europe 1 contorted geometry mapped by down-plunge projections on Triassic-basement boundary (Argand, 1913) ► Dora Maira coesite- eclogites Austro-Alpine: southern hinterland thrust over all units (Tauern, Engadine windows) source is Adriatic plate (former Apulia) boundary in west = thrust, east = Insubric Line (younger dextral strike-slip fault) Jura fftb molasse Helvetics Pennine« Po Basin -i———:—;—:———';.———■—■———' ■ —1 \ ; : '..;.*•'.'.*.Foreland ľ ! \.\♦ . • *~—• . v*—~: * ~;—:—• • / "O 9 1 Compressed ^^\_^^ wedge / -j 1 > -J^^m > -j ~~~^_ Aj í. r- ^j/í ■f w i h T^^- Unconstrair margin ^ V^ŕ Vj' Indenter ^>^r \i í- l- -J L- L ,J 4-ub. L >J Ĺ. L \ A. . .>■•< ■ Carpathians Foreland Eastern Alps Southern Alps Indenter Tauern window B. GEOLOGICKÉ ŘEZY Central Traverse AuSIroalpmc nappes t 50A ECORS-CROP Insubríc line 50 km- SE 10 50 km " ■ i3 ***&' Molasse basin Mesozoic cover (European margin) Combin zone 1 Piemorit.Liguria Zermatt-Saas Fee J 3 cover T upper crustal basement (European margin) ľ ] lower crust (European margin) mantle (European margin) upper crustal basement jvalaisan Brianconnais ^=3_j Burdigalian-Pliocene cover of S. Alps 1 ~| upper crust (Apulian margin) cover ophiolitic suture Sesia-D. Blanche + basement of S. Alps lower crust (Apulian margin) ! mantle (Apulian margin) ® NFP-20 WEST Insu brie line 50 km SE 10 50 km Molasse basin Mesozoic cover (European margin) Combin Zermatt -Saas Fee 1 Piemont"Li9uria [==r^| Burdigalian-Pliocerte nappe Supérieure Piemont-Liguria ? cover of 3. Alps upper crustal basement (European margin) j | cover lower crust (European margin) mantle (European margin) | upper crustal basement . ure }Valaisan Brianconnais -----"I cover I ophiolitic sut .....-t-^-- - upper crust (Apulian margin): Sesia-D. Blanche + basement of S. Alps lower crust (Apulian margin) mantle (Apulian margin) s NFP-20 EAST & EGT Engadine line 50 km 10 -50 km Molasse basin Mesozoic cover (European margin) ophiolitic suture (Arosa-Platta)l pjemont.Liaurja Avers Bündnerschiefer J riemonx u9una cover | I upper crustal basement (European margin) j l upper crustal basement \ lower crust (European margin) mantle (European margin) Brianconnais + N-Penninic Bündnerschiefer ophiolitic suture Bergell intrusion Valaisan cover of S. Alps upper crust (Apulian margin): Austroalpine nappes + basement of S. Alps lower crust (Apulian margin) mantle (Apulian margin) a) b) L /Swttiflrtartd t ' — ■ ■^Tomographic cros-s-ssctiorv p^«*A ( ') / I [ l-kurian France ^, A--, Sea 1 DC km NNW SSE 1000 H = V 100 kin -2. o AA^J molasse various Mesozoic limestones and shales basement 2 km rn to map v = h return to menu 2 km jj externa I zones ^| molasse 1 Auitroalpirte1 | oceanic unite I I IBMs ZU BríanconrwiS etc I ců^er 7=\ external conglomerates return to menu visit the internal zones The Subalpine chains of the French Alps consist of stacked up Mesozoic and Cenozoic rocks. The general structure can be appreciated from the cross-section shown above -through the Chartreuse hills near Grenoble. Notice that the mol lase sandstones are involved in the deformation, overriden by wedges of older sediments. Although basement does not appear to be involved here - it is further to the east where it crops out in the high ranges of the Mont Blanc massif and elsewhere. THE NFP20-EASTERN DEEP SEISMIC TRAVERSE N Simmbacti ffaoaz Sa/i■p&fcarwt? THE NFP20-EASTERN TRAVERSE AT A LITHOSPHERIC SCALE Chur Ptacenza Apennines 100 — 150- THE NFP20-WESTERN DEEP SEISMIC TRAVERSE ASW Zvt&šff?m$fí ^ťraí' Mc.rta.r-s y&rccrm Grířričft- 3 -*---------------NFP20-W1- 0-km 20- .- 40- A-fáttčr/KTfí SS£ N km Visp St Nikisas Zčimatt ^---------------------NFP20-W3-------- ?„■ V." -• "' "."* r~- 20- 40- >■: :-■** 5 J* c 0- krn H-NFPSO-W^—^ 20- 40- ♦-"^ít. THE ECORS-CROP ALP DEEP SEISMIC TRAVERSE a 0-km Grus&M?s Thorens G Heros La Clusaz Flumot Beaufort -ECOR5ALP-2------------------------+■ Sees KfA«*teVAN0|SE 20- 40- 60- ECORSALP-1- Mtisoa Ľxana Castollamonto Caiuso ---------------------------------------CROPALP-1-------------------------------- ,W- :">--:fe.^ - *äÉÍ íÄv-^ŽJI ~~r~ 20 í?*»-- ' "vä^^*^^ ■ ■^•■:ír"-? :'^4i*^&0^- ■ ■ ^V, 40 60 ~~r~ 80 r~ 120 0 km 100 140 160 200 220 # 0-krn Molasse CnseH&s Thorens Gliéros La C/usaz Ftumet Saléve External Bornes Aravis ■ + + + , --T-+ + + + + + + ■ + + + + + + + + + + + + ■ + + + + + + + + + + + + + ■ + + + + + + + + + + + + - + + European upper crust + + + + + + + + + + + + + + + -+ + + + + + + + + + + + + Beaufort Sets Penn i nic £i thrust ,,„.„,„ '*»/=„ ®,0 Valals 5?;J \ suture . Yaiďisěre ScHstes Luslré Noasea Ľxana Castollamonto Periadriatic\line iPiemont Ca/uso 20- 40- 60- ^European lower crust^=. + + + + External + + int< + + + + + + + + + + + + ■. + + + + + + Belledonne+ + + + - - + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + ■ - + + + + + + + + + + + + + + 4 + + + + + + + + + + + - + + + + + + + + + + + ■ ^-« + + + + + + + + + + + - + + + + + + + + + + + ____^ 4- + + + + + + + + + + - ~~~- --___ L + + + + + Brianconnais?-" . / -■: f \ / /-■:/■■:/ ■■:/■■: S ■■: / European lithospheric mantle \s\s\s\s\s\s\s ^/ \ s \ / \ / \ /■■■../ \ \ s \ s \ s \ s \ X Alpine crustal root;;; T, w C 0 km ~r~ 20 ~r~ 40 60 ř s \ s \ s \ s \ s \ s \ s \ ./ \ S \ /\/"\/\/"\/^ /" \ / \ / \ /" ~/ \ / \ / \ / \ / \/\/\/\/\ / \ / \ / \ / \ z"7? /-■./'"■■/-■./--■./-■./-■. /-■./--./-■./-■. S "■■./-■./"■■./-■./-■. f \ s \ s \ . \S\S\S\S\S\S\S\S \ S \ S \ S ' / \ S \ / \ / \ / \ S \ S \ / \ S \ / \ / \ s \ s \ s \~~. \ s \ s \ / \ s \ s \ S \ S \ S \ S \ S \ S \ S \ S \ S \ S \ / \ / \ / \ S \ / \ S \ S \ s \ / \ s \ S \ / \ s \/\/\/\/~~ 100 / \ / \ / \ / 140 160 ■wwwwww 200 220 THE ECORS-CROP ALP TRAVERSE AT A LITHOSPHERIC SCALE NW Oyonnaz La C/usaz Va/ď/sěre Bresse Jura graben^ tabular folded 100 150- Austroalpine TWrr Lanza Torino Periadriatic line Po basin As// Genová St Apennines THE NFP20-WESTERN TRAVERSE AT A LITHOSPHERIC SCALE Parrentruy Amy Folded Jura Fnvoung Sterne Zermati BteM Alessandria Genom SSE Apennines 100- 150 CRUSTAL-SCALE MASS-BALANCING ALONG THE NFP-20 WESTERN TRAVERSE Ai EARLY CRETACEOU S (120 MA) RECONSTRUCTION OF THE WEST ERN ALPS: MAXIMAL VOLUME ESTIMATION European plate Brianconnais Piernont ocean terrain Austroalpine Adriatic rnicroplate terrain 0 km 100 B) EARLY CRETACEOU S (120 MA) RECONSTRUCTION OF THE WEST ERN ALPS: MINIMAL VOLUM E ESTIMATION 1000 1100 1200 1300 1400 C) PRESENT DAY CROSS-SECTION OF THE W-ALPS Okmi European plate Brianconnais Piernont ocean Austroalpine Adriatic rnicroplate terrain terrain 100 0 km 100 :H = V ■ No vertical exageratbn i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i ■ 0 km 100 200 300 Surfaces in km2 European sediments European crust Brianconnais sediments Brianconnais crust Austroalpine sediments Austroalpine crust Eroded material Total Total including the Eclogitic root (3 682) Fig. a) Fig. b) Fig. c) 1318 827 672 12093 6848 4976 284 181 73 3023 1370 426 904 724 25 3643 1912 1002 - - 1836 21265 11862 9010 21'265 11S62 12 692 Thus, even the minimum estimate implies an Eclogitic root of about' 2'900 km2 Západní Karpaty East-Euro pea n Plate SI CS í Major thrusts Strike-slip faults Normal faults Palaeomagnetic declinations from Channell, Kruczyk. Märton. Patrascu: C retaceous-L Mi ocene/ M. M iocene-Pliocene Neogene volcanics Neogene basins Foreland basins Helvetie nappes Psnninic nappes Northern calcareous Alps ] Tertiary f lysch nappes (Moldavides) | Rhenodanubian flysch+Cretac flysch ] Pieniny Klippen Belt ] Eastern Alps.W. Carpathians/Internal Daeids ~\ Getic nappes (Median Daeids) ] Danubian nappes (Marginal Daeids) ] Transylvanianides-Vardarzone Figure 2.8'. Existing palaeomagnetic data in the PANCARD! region (from L Inzer, 1996), 23 Generally speaking, the Carpathians have been divided into the Western and the Eastern Carpathians, the latter also called - probably more accurately - the Southeastern Carpathians. There are marked differences between these parts. The Western Carpathians show a clearly marked zoning in geologic structure and relief forms, and the highest elevations occur in the central part of this province, in the Tatras and the Lower Tatras ranges. The geologic structure of the inner part of the Western Carpathians is marked by a break running from the east and the south along a line of dislocation in the Earth's crust. Along this line, masses of volcanic rocks have been piled up surrounding the Central Western Carpathian Block in a wide arc, with its convex side turned eastward. The boundary between the Western and the Southeastern Carpathians occurs at the narrowest part of the mountain range, marked by the valley of the San River to the north and the Lupków Pass (2,100 feet) and the Laborec Valley to the south. There the Carpathians are only some 75-80 miles wide, while in the west they are 170 miles and in the east as much as 220-250 miles across. The Southeastern Carpathians are formed by a triangular block of mountains surrounding a basin. The three mountain formations concerned differ in origin and structure. The Eastern Carpathians, running in a northwest-southeast direction, include the flysch band, which represents the continuation of the Outer Western Carpathians, and also an inner band of crystalline and volcanic rocks. In contrast, the Southern Carpathians, running east-northeast to west-southwest, consist, in the main, of metamorphic rocks. The Bihor Massif is also of metamorphic rock but is covered with younger sediments. The Southern Carpathians culminate in the Fagaras Mountains (highest point Moldoveanu, 8,347 feet), which show Alpine-type relief forms. The western part of the Southern Carpathians - that is, the Banat Mountains and the mountains of eastern Serbia (which, at the Iron Gate, are split apart by the gap valley of the Danube) - do not exceed an altitude of 5,000 feet. ^TOpean Piatf0f) Balkans Figure 2.1. Mam tectonic elements ofPANCA RDI. Velio w.' Alpine orogenlc arcs, intermediate blue /\'eogene basin fill: dark blue.' Quaternary basin fill'green.' A'eogene volcanlcs. The boundary between the Western and the Southeastern Carpathians occurs at the narrowest part of the mountain range, marked by the valley of the San River to the north and the Lupków Pass (2,100 feet) and the Laborec Valley to the south O 50 100 44H Figure 1 Tectonic sketch of the Carpathian area (modified after RäDULESCU et al.t 1996). EXTERNIDY Vnejsi Západní Karpaty ------------------------------------------------------ 1. Karpatská předhlubeň 2. Flyšové pásmo vnější krosněnská skupina př. vnitřní mapurská skupina př. 3. Bradlové pásmo czorsztynská jednotka kysucko-pieninská jednotka INTERNIDY v Centrální Západní Karpaty 4. Přibradlové pásmo klapská jednotka manínská jednotka 5. Pásmo jaderných pohoří tatrikum subtatranské příkrovy 6. Veporské pásmo veporikum chočský a muráňský příkrov 7. Gemerské pásmo gemerikum silický příkrov Vnitřní Západní Karpaty 8. Meliatské pásmo \ 9. Pásmo Bükku Obr. 75. Geologické členění Západních Karpat, upraveno podle Kováč et al, (1993). VONKAJŠIE KARPATY CENTRÁLNE ZÁPADNÉ KARPATY F L Y Š O V É * * * * GOSAUSKÁ SKUPINA (VRCHNÁ KRIEDA) MEZOZGCKE KOMPLEX TATRIKA SUPERFICIAL"? PRÍKROV. BRADLOVÉ PÁSMO Outher Western Carpathians sr^ Obr. 76. Schematická mapka Západních Karpat. Legenda: 1 - předkarbonské komplexy tatrika, 2 - předkarbonské komplexy veporika, 3 - předkarbonské komplexy gemerika, 4- předkarbonské komplexy zemplinika, 5 - bradlové pásmo, 6 - zlomy, I. - peripieninský lineament, II. - čertovická linie, III. -lubenicko-margecanská linie. Podle Hovorka. sz !□ 2m 3Bi «1 5| JV 6QE3 7^ 8E3 9 mm SEVER 0 100 1 i I JOO I I JUH 400 SOU 600 I I I I I 700 km I I I [KARN, 230 Ma | km 0- Severoeurópska platňa Meljatsky ooeán -50- -100- Panónska platňa ■vr [hetanž, 210 Mo I tatrikum-veporikum-gemerikum meliatikum 0- BUKKIKUM [OXFORD, 16Ó~MÔ~| TATRIKUM FATRIKUM VEPORIKUM-GEMERIKUM BUKKIKUM "Čí R7" VA BO VT SK CM Vy 2\ VB Fo Ru To j*-r=.----- Si -P*-* _ •+ i« -100-*_________________ (mÁSTRICHT, 70 Mo| | Centrálne Západné Karpaty | Vnútorné ZK| Tisla o- S 6 o • 7 I • o Obr. 77. Paleotektonický model vývoje Západních Karpat během mesozoika (podle Kováč et al., 1993). Legenda: 1 - mesozoické sedimenty, 2 - fundament kontinentální kůry, 3 - oceánská kůra, 4 - báze litosféry, 5 - konvckční proudění v astenosféře, 6 - levostranná transprese, 7 - pravostranná transprese. PťTfcHSeuRC. 1000 km Obrázok 3.3: Paleogeografická schéma oblasti strednej Európy počas vrchného triasu LAURENC lA Obrázok 3.5: Paleogeografická schéma oblasti strednej Európy počas vrchného Iiasu Oxford / Titon apikonlintnlďln« mono karbonátové platformy a rity marske purwy octantk« dno Obrázok 3.7: Paleogeografická schéma strednej Európy vo vrchnej jure Obrázok 3.8: Paleogeograíická schéma strednej Európy počas strednej kriedy 14954 Hlavní stavební jednotky Alp a Západních Karpat Molasová zóna Flyšová zóna Helvetikum Jižní Alpy EVROPSKÁ DESKA ADRIATICKÁ DESKA (ALCAPA) Karpatská predhluben Flyšové pásmo Bradlové pásmo Příbradlové pásmo Pásmo jaderných pohoří Veporské pásmo Gemerské pásmo Pásmo Bukku ALPÍNE UPLIFT HISTORY OF THE CENTRAL WESTERN CARPATHIANS 89 KROSNO P L y A L P I N E FORE DEEP . 1# O v v "5="----- S JC^JH_ TIT Flg. 4. A scheme of the Central Western Carpathians and Northern Pannonian Unit siruciural pattern during the Tertiary. 1 - orientation of principal compression axis during the Paleogene and Oligocenc - Early Miocene; 2 - orientation of transtension during the Paleogene and Oligocene - Early Miocene; 3 - uplifted areas; 4 - Paleogene and Oligocene - Early Miocene sediments; 5 - faults; 6 - Pieniny Klippen Belt. OlyrVipo-H Fig. 1. Tectonic sketch of the Aipine-Carpathian-Pannonian-Dinaridic and Northern Hellenides region. 0UTE« CAfío H*t>A N*/*^* 2 MT = M1D-TRANSDANUBIAN Fig. 2. Mcsoalpine Icrranes in Lhe Int^Carpathian dum au:. MAJOR TECTONIC UNITS OF THE ALPS, CARPATHIANS AND DINARIDES PiečnmtFian ptaffaii f"? LJ< I Fate«™ tfrrfairn ů | I: II Dobrourt ■B e I wte-TH' ľuiede-rp 5 ^cli—iiK-ilH h'iif*ľh:i'ii- |ŕM»vl| r m:r.n-iAui «h M :-Hr>i:iii:3i inn MíIhii:-:- ihvii±ia-p:-i!i H f" hsvihé ilrl'^zp-lHS-.-i) J f'rfni: nur Tu- I|H-ii>ľ ťy-iijiHUj. I i">ji-Iiii .-in:l I ^-::>-i .fi.--ic Híí. i ,- J ÜTUBlcd irteTa' fo'KJťep _■ Torôju-Stotn nappw Skaran-Ducta-Subsi-affln Dan-tun, external Balkan Rhedopa Ěulwnťirnan.uoTK- írcĽkia Gora Sôrbo-Mflu&ounlan . Leahlau-Sti^enn Pkinlnv KI|Sp«i: I>"1 P o wi ŕn -K> ltwie-3 o I n *- W»«ela-0sfiiB-Sííi^B4iii) ___ -O|naiie(í-Mi(HlaJ5nfl0? íp(!i(Jtl*» J "rat^^vnnpn-S^AtiŕouMni- Codru Biliard Figure 1: Major tectonic units of the Alps, Carpathians and Dinarides (modified after Schmid and Fügenschuh, poster presented at PANCARDI-meeting 2000, Dubrovnik, Croatia, 1.-3. Oktober, 2000 : í|: 11 11 l|T*", & m JU jrŕ ZCN1« PeiinlnkuiiriL ítn tnuaame; li lfluefn:Hř Hethnrtu Pirnny Klinpmhťh |Ht| J> DmaridiLaphtiliLejnne^KJZ: fur«:f\Tn fiarcbnd ÍBP Bohemian Promůficůi yr.WP Moeslan Platrorrnl -ŕ> usla units.I?)(Ohi« by ^wsene-tkiaterriíry dq^cuiL* ä ;b; ncpcaed on Ihe Mjrta.r wflhwiliropping opiilolitŕniííslfi I Vaidui ^uiif-.'fc'Z! jfc At WTlll ŮUKI Uptíl K) OphlOliPä riiŕni'í 'í: and grnncidlnntr imi udoni IbJ 100 km í juih ApusenT £ Ediuem Vardar mltí I ("rahlnu Stwiin units |Ch U\ o o o c-____o 46'N ■ Au<;1rmJpinr initi |NtlA Nm Ihrrn í'/Jc.u mu \ Af:lv EA Eastern Alps; IWC Internal West Cai pathlans) "l Viuih ^plne(5A)a AťlfiatTt-Díňaridíť Carbůnare Plarlam unlh ;Aľ5íľP;Tr Trnntfiamhlnn ftnngc*. ňn ľJi iimnni nnpprl ■ ADCPĽailcin Maiqiri il^f.TrL^-Li.iiinj] iíĽiii«-Kn I '&jsŕilan1lysch£aovínian7rouglii | GZ&ŕHijJZťHW-ui Diirlí-lv.i"ití BtúCk Fig. 1 *lpine-Carpiinianflystii belt* llťlrtiK Ullit* NiYigrTrf1 vdcnnlr rrckx TornljenoviĚ [2M2) Figure 2: Map depicting the outcropping parts of the major tectonic units of the Alps, Carpathians and Dinarides, from Tomljenovic (2002). II F1 I sir Hrtvefte L-ltfO Hclvclie MMM í u I? * í^ H tí 1 "í ŕí v* Si í I I? I H _ 9 •ň r J •i = B U í!! [I f'H 1 I FIT j i í Íl Š g c C 'S g »8 g = s °- O §« %l1 < external msula > NW Sian-Courmsyeur > 4DATJ J Hrturtic rím basin Pyrenäen iiwewion folAWUQ0A.«nptalfOlffl 'SfcSwta" ^*^&3í£h 65-72 >^_ ■) V_~~ ' ' is ij|> former ShmjloVr W MB V-A 400'C sub-M dlj nes lom-f Penriinie ^Lťí Mj locution of ttexiir.it bulge axis lower ptat« 111 lad brack margin denuded mantle for mer nor Ihern Jufwsč manjin (GftSSplsd?} ****? itecLonk: units beivinonts s SE of Pi nwi ocean Vila* iftogyand BÝndnertichiefer sirech ns 1.03 tr-olifi.nq \.LS -Mono Subalpine m Innflf i pjfj m lange« P19 pwr3 —-3S. *!™i^/»*191»»l.^- FňCtESDtSTfiBUTKlN FROM LATE CRETACEOUS TO OliGOCENE Voiron» 31 Nymirglil c platform VJUit wlilftmili 34 ^TJoijfon Hordes PlůlTorm Diiblsrats hcrnipclníic-pclofiic Slope _________»Km Flysch i I S-Heh-elk Ityteh "plKHW Th™riei f lľ.Sordonn IJyseh rnatvrara W*"g\, --.Unttr «t ^ '"Vl« «n!i( ■" S1 Nteiun . SO 72 Urrrswvt* 49 60 Ho varueal ic3,i WiSdhom lormcr shoulder hot at inw Ufltt ££8.14 V-h Olir ID 20 33 PoM-itl Syncift FlyASb um) c"oo:c cgmpts« C-nl norüai CIUSI GcejuttcnjM Canlŕienml iihoapnerie munde Ocean« Ühosphenc mandě óetlóXtirattoň or mo forcK-nct alter jlns detacňment flooded NufTifnulitic platform llysch basin CH Wl UH mfcřlíaica N-S M-Bt sec ret io nary prism turn ovcMfifua: lateral westward escape ol ductile tower pari of the accrelionnry wegde DB shear-zone metamorpfiism 27 Ma peak metamorphlsm 27-23 Ma Early Oligocene 32 Ma * V.H Uk-n II a 9B A? - Morava unit P - Pirfti'Pangaiön unit S * SírouíTía wwť V - Víwtfar (Axios) zone TRM Tethys Ocean tiííama opiiiolltc hcíí ÍS. ojitúolitcs continental cms tat fnagmcirt* units »i (Ji oceanic wdinients units with tiťľitic or Qysch SůiUmeiitír Apuliait Plate Cäil)0)i&tt pEatťorjii European Plate Aegean j=j staMerpart vouns fold belts - - K*» volcanic arc Čř&H and trough* 0 100 200 km im:" _ i Kí-piat^u» Zago^cňov (fÔ^ f$3$ Teihyňn formations iií f h rusí sheets Cireuni-Rhodop? units 49 j;.nd mtanutHMul Gtotoffaá Congress Hdd tnpßlf ■ Bulgarian p« Souí/íem torts O 25° -»— Ber kov it so (Staro-planina zone) Svoge unit 0 10 20 ton Oe /Woes/j/ř platform VR.ATSA 2J1Q .10"*"" L__jL. . . . 2jJ' PLEVEN--------- 2Z A ■ = j|$ LOVECH Síro ní na zóno Ograzhden ^>^ unft Neogene-Ouatemary I cover umwv I. Zaaorchev^*-^'^ P Pirfpunft S Strouma unit + r Epicontinental shallow marine basin Passive margin sequence Mainly continental foreland basin Mainly marine foreland basin Rifted basin Oceanic crust Volcanic centers Peri-Adriatic intrusions Orogenic collapse í í -■—m- rormer Jurassic rirt snouia« back limit of accret. prism major strike-slip fault 200 400 km The Alps Jura Mountains Dauphiné-Helvetic, Pennine Austro-Alpine terrane Adriatic plate Apenninic terra Europe > focussing on Alps * foreland: Hercynian basement massifs (Massif Central, Rhenish Shield, Vosges, Schwarzwald) > open folding in south Jura Mountains: fftb, units thicken southwards transported (far to the) north on Permian evaporites (lubricated décollement) foreland basins (external molasse: Rhone-Rhine valleys, internal molasse: Bernese Oberland). Jura fftb molasse The Alps Jura Mountains Helvetics, UH, SL, Br, Pennine Austro-Alpine terrane Adriatic plate . Apenninic terra Europe main Alpine range Helvetics allochthonous klippen thrust over molasse shelf-slope facies (olistostrome, carbonate breccia) Ultrahelvetics, Schistes Lustrées, Brianfonnais platform -sequentially higher nappes, more oceanic: carbonate + flysch; flysch (Valais ocean); carbonate bank respectively all allochthonous, NW vergent klippen Pennines: nappes, including Hercynian basement Jura fftb molasse Helvetics Pennines Í7. Rcsenbaum. GS. Lister f Earth-Science Reviews 69 (2005) 281-306 297 Fig. 3. Late Jurassic reconstructions. (156 Maj, after Stampfli ct al. (1998, 3001a, 2002) and Schmid ct al. (2004|. G. Růsenbaum, GS. Lister /Earth-Science Reviews 69 (2005) 2ft1-306 Fig. 9. Early Cretaceous Deconstruct ion of the Western Alps, af Middle Eocene(~45 Ma) 25Q kn Africa Fig. 11. Middle Eocene (-45 Ma) reconstruction of the Alps, partly modified after Stampfli et al. (1993). Late Cretaceous (69 Ma) Z 50 km Fjg. 10. Late Cretaceous reconstruction of the Alps, modified aiter Stampili ct al. {2002).