Dřeviny ČR pro geografy Prosím klikněte. Tento i ostatní soubory v této složce jsou pomůckou pro studenty předmětu Ekologie a ŽP. Ü Sestavil: RNDr. Martin Culek, Ph.D., Geografický ústav MU Ü Veškeré připomínky směřujte prosím na adresu: culek@sci.muni.cz. Ü Použitá literatura: KREMER P. Bruno et al. (1995): Stromy. Z německého originálu Bäume z r. 1984. Knižní klub ve spolupráci s Ikar Praha. Praha. CHYTRÝ M. et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. KOLEKTIV (2002): Chráněná území ČR – Liberecko. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. ÚRADNÍČEK L., MADĚRA P. et al. (2001): Dřeviny České republiky. Matice lesnická, s.r.o., Písek. Typy stromů dle korun Tvary listů Okraje listů listnatých dřevin Sklad listů Některé druhy plodů Dřeviny Teplomilné doubravy Doubrava dubu zimního (Quercus petraea)- Křivoklátsko Dub zimní Quercus petraea Ü Výška až 35 m. Nemá mohutnost dubu letního, štíhlejší. Listová čepel klínovitě sbíhá na stopku, žaludy přisedlé. Ü Snáší sucho, boční stín, chudé mělké půdy, město. Trpí tracheomykózami, ochmetem, silnými mrazy. Ü Lesy nižších poloh, kácením bučin se rozšířil do vyšších poloh. Ü Evropa bez jižních, severních a východních okrajů (Ruska). Chybí v jižních Čechách. Ü 1-4 AB-BC, D 1-3 Dub šípák Quercus pubescens Ü Výška 6 – 20 m. Drobný, kulovitá koruna, na rubu chlupaté listy. Ü Snese sucho a horko. U nás kalcifilní. Nesnáší mrazy, stín, vlhko. V přírodě chráněný ! Ü Jižní Evropa, Turecko, v ČR nejteplejší oblasti – Č. kras, Č. středohoří, j. Morava. Ü 1-2 BD-D 1-2 Šípáková doubrava – bývá rozvolněná a s keři ( Hády ) Dub letní Quercus robur Ü Výška až 40 m, imposantní silný strom. Listy s oušky u stopky, žaludy na dlouhé stopce. Ü Vyžaduje hluboké hlinité půdy, světlo, trpí ochmetem (poloparasit). Snáší trochu soli. Dožívá se přes 500 let Ü Typický strom širokých niv. Hráze rybníků, jižní Čechy. Ü Evropa s výjimkou hor, severu a stepí, v ČR běžně do 600 m, 2 ekotypy – „lužní“ „stepní“-vz. j. Čechy Ü 1-4 AB-C (2) 4-5 Dub letní - v parku Quercus robur Cahnov – dub letní Javor babyka Acer campestre Ü Strom do 20 m, i keř. Menší listy se zaoblenými úkrojky i zářezy, žluté až červené na podzim. Plody dvojnažky kolmé ke stopce. Ü Snáší nejrůznější půdy, preferuje dusíkaté. Snáší zástin, solení, řez, mrazy, sucha. Snadno se šíří. Ü Především suťové a lužní lesy, i křoviny. Jen teplejší oblasti. Ü Evropa s výjimkou severní a hor. Je na Kavkaze. Ü 1-3 BC-CD 2-4 Javor babyka Acer campestre Javor jasanolistý Acer negundo Ü Výška 10 – 20 m, i jako keř. Ü Kalamitní druh ! Rychlý růst a šíření. Ü Východ severní Ameriky Ü Zavlečen v lužních lesích a sídlech nižších poloh. Jeřáb břek Sorbus torminalis Ü Výška do 20 m, kůra v mládí hladká, listy špičaté, pětilaločnaté, na podzim hnědooranžové. Ü Snáší stín, mrazy, vysýchavé půdy, preferuje bazičtější živné půdy a teplo. Ü Evropa s výjimkou okrajů, severní a východní Evropy, je v Atlasu, Turecku, Sýrii. Ü Typická příměs teplomil-ných doubrav, nehojný. Ü 1-2(3) B-D (1)-2-(3). Jilm habrolistý Ulmus carpinifolia Ü Výška do 40 m, na suchu i keř. Asymetrické listy (u stopky), pravidelně na větvi. Svrchní strana listu téměř hladká. Semeno uprostřed hladké okrouhlé nažky. Ü Snáší stín, 2 ekotypy – „lužní“ a „lesostepní“ –rozdílné nároky na vláhu, nesnáší kolísání podzemní vody. Puká mrazy. Decimován grafiózou. Ü Teplomilné doubravy, ekotony, suťové lesy, nivy. Ü Evropa kromě severní, je v podhůří Kavkazu. Ü 1-3 BD 2, 1-3 BC-CD 4 Jilm vaz - list Ulmus laevis Ü Výška až 35 m, kmen svalcovitý s boulemi. Výrazně asymetrické listy, na líci hladké, na rubu měkce chlupaté. Plody na dlouhých stopkách. Ü Snáší zástin, krátkodobé záplavy, vyžaduje dusíkaté půdy, i vysýchavé. Trpí tracheomykózami méně než jilm habrolistý. Ü Luhy nížin. Ü Střední Francie, stř. Evropa, Balkán až Ural. Ü 1-3 BC-CD 4 Jilm vaz - kmen Ulmus laevis Jírovec maďál Aesculus hippocastanum Ü Výška až 25 m, košatá koruna, 5-7-četné listy. Ü Citlivý na hutnění půd, sucho, sůl, vyžaduje živné humózní půdy, teplo. Snáší přistínění. Chemicky ničí podrost. Ü Akutně ohrožen klíněnkou (drobný motýl). Ü Z horských lesů Řecka. Ü V ČR vysazen - okraje lesů, solitéry, skupiny i stromořadí, hl. v okolí zámků – „barokní strom“. Pajasan žláznatý Ailanthus altissima Ü Výška 20 – 25 m, podobný jasanu, až 0,7 m dlouhé lichozpeřené listy, silné výhony, bohatství semen. Ü Extrémně rychle roste – až 3 m / rok. Snáší výborně město, zasolení, stín, různé půdy. Teplomilný, namrzá. Pozdě raší. Od 80 let se láme. Chemicky likviduje okolní dřeviny. Plevel. Kalamitní! Ü Temné dvory, továrny, náspy, břehy. Ü Východní Čína Vrba bílá Salix alba Ü Podobná vrbě křehké, ale mohutnější, výška až 30 m, rovný kmen o průměru až 1,5 m, listy kopinaté, na rubu zelenobíle chlupaté. Ü Rychle roste, krátkověká (max. 100let), výborně obráží, světlomilná, teplomilná, max. do 550 m, snáší záplavy i zasolení. Hojně se kříží s jinými Vr. Ü Břehy nížinných řek, podmáčené deprese, vysazována i jinde. Ü Evropa kromě severní a až střední Asie, Maroko, Perský záliv. Ü 1-3(4) BC-C 5 Vrbina Topol bílý ( linda ) Populus alba Ü Výška 30 - 40 m, šedozelenobílá kůra, na rubu bíleplstnaté listy Ü Rychle roste, mohutný, záplavy i sucho, mrazy, imise. Dva ekotypy. Ü Krátkověký - 150 - 250 let chmýří plodů - alergie, láme se, utlačuje. Ü Jižní polovina Evropy až jižní Sibiř, sever Indie, v ČR lužní lesy Panonie. Ü 1-2 BC-CD (2) 4 Topol bílý Populus alba - kmen a listy Topol černý Populus nigra Ü Výška až 30 m, kůra šedozelená, listy ze spodu lysé, zelené. Ü Rychle roste, snáší mrazy. Láme se, působí alergie, krátkověký, max. 200 let Ü Geneticky znečišťován topolem kanadským, chráněn! Ü Jižní a střední Evropa, Turecko, jižní Sibiř, břehy toků, aleje, větrolamy Ü 1-3 BC-C 4-5 Topol černý vlašský Topol kanadský Populus canadensis Ü Výška do 25 m. Podobný topolu černému, podstatně větší listy. Ü Roste extrémně rychle ( 2 m / rok). Ü Původem ze severní Ameriky, kříží se s topolem černým, dnes nejčastěji kříženci. Ü Vysazován v nivách širokých řek. Ü 1. – 3. v.s. Topol kanadský - stromořadí Trnovník akát Robinia pseudoacacia Ü Výška až 25 m, křivolaký kmen, trnité větve, lichozpeřené listy, kořenové výhony. Pastva včel. Ü Kalamitní druh – šíří se, rychle roste, extrémně dobře obráží z pařezů. Snáší město i zasolení, různé půdy. Nesnáší stín, podzimní mrazy; teplomilný: typický výskyt do 400 m. Ü Záplava semen, ničí podrost chemicky, hostitel puklice švestkové. Téměř neodstranitelný. Ü Pochází z východu USA ( list. lesy s dubem). V ČR remízky, lesy teplých oblastí, meze, i v nivě. Trnovník akát Platan javorolistý Platanus x acerifolia Brslen bradavičnatý Euonymus verrucosus Ü Keř 2-6 m vysoký, na větvích korkovité lenticely („bradavice“). Růžové zbarvení listů na podzim, černá semena částečně vystupují z oranžového míšku. Jedovatý. Ü Spíše teplomilný, snáší vysýchavé půdy, polostín pod stromy, preferuje vápnité výhřevné půdy. Ü Podrost světlých teplých lesů, druhotně v ekotonech, na mezích, kde vystupuje do 4. v.s. Ü Kavkaz, Balkán a listnaté lesy východní Evropy, na Moravě v podhůří Českomoravské vrchoviny západní hranice areálu. Ü 1-3(4) B-D 2(3) Dřín obecný Cornus mas Ü Výška až 8 m, i stromek. Listy podobné svídě, ale žilky se sbíhají do špičky. Jedlé kyselé plody – dříněnky na podzim. Žluté vstřícné pupeny. Ü Pomalu roste, kvete již v březnu, snáší řez, suché vápnité půdy, horko, mrazy, město. Ü Teplomilné doubravy, vápnité skalní stepi. Chráněný ! Ü Francie, Itálie, jihovýchodní Evropa; Turecko, Gruzie, Ü 1-3 BD-D 1-2 Hloh jednosemenný Crataegus monogyna Ü Mnoho podobných druhů. Ü Výška do 5 m, max. 12 m. Krásně kvete, nepříjemně voní. Hustý keř, četné kolcové trny. Ü Snáší suché půdy, nesnáší kyselé půdy, stín; spíše teplomilný. Ü Původně ve světlých teplomilných lesích, druhotně na lesních ekotonech, mezích, pastvinách. Ü Evropa s výjimkou většiny Skandinávie a Ruska. Ostatní druhy - centrum rozšíření ve střední Evropě. Ü 1-4 B-D 2(3) Hloh Crataegus sp. - v krajině Ptačí zob Ligustrum vulgare Ü Výška do 3 m, květy a plody v koncových latách. Ü Snáší řez, stín, imise, okus zvěří. Pastva včel. Nesnáší chladno (vhodný do 400 m), kyselé nebo vlhké půdy. Ü Teplomilné doubravy 1. v.s., ve 2.- 3. v.s. v ekotonech. Ü Jižní polovina Evropy a úpatí Kavkazu s výjimkou Středomoří. Ü 1-3 B-D 2-3 Třešeň křovitá Cerasus fruticosa Ü Výška 0,4 - 2 m, tenké beztrnné větve, listy malé, obvejčité, na líci tmavší, lesklé. Plody – peckovičky d = 0,6 cm. Ü Vyžaduje světlo, vysýchavé bazické půdy, klimaticky odolná. Ü Stepi a lesostepi nejteplejší části ČR. Okraje teplomilných doubrav, suché meze. Ü 1-2 B-D 1-2 Pinus nigra Ü Výška 20-40 m, šedá kůra, tmavozelené jehlice 7- 10 cm dlouhé, větší kuželovité šišky. Ü Nesnáší stín a vlhké půdy. Snáší imise, město, sucho, horko. Ü Vápencové hory již. Evropy (od Vídně k jihu). Ü V ČR výsadby na vápencích teplých oblastí, vzácněji na neutrálních a kyselých půdách.