REGIONÁLNÍ POLITIKA A REGIONÁLNÍ ROZVOJ Přednáška č. 11 EVROPSKÁ UNIE – NAVRHOVANÁ REFORMA SOUDRŽNOSTI (poslední aktuální informace) 11.1. Čtyři základní výzvy navrhované reformy - informace k navrhované reformě politiky soudržnosti byly vydané v rámci III. kohezní zprávy „Nové partnerství pro soudržnost – konvergence, konkurenceschopnost, spolupráce“ - Evropská komise zmiňuje, že politika soudržnosti procházela dynamickým vývojem a během posledních 15 let byla výrazně posílena a jeví se současně jako významný nástroj podporující růst prostřednictvím investic do lidského i fyzického kapitálu. - Evropská komise konstatuje, že se v několika posledních letech výrazně zpomalil ekonomický růst a vzrostla nezaměstnanost a tím došlo k nižšímu růstu produktivity napříč EU, a proto musí politika soudržnosti projít významnou reformou Navrhovaná reforma se opírá o 4 následující výzvy: o Více soudržnosti v rozšířené EU o Posílení priorit EU o Zajištění příspěvku všech regionů a obyvatel EU k trvale udržitelnému rozvoji o Posílení efektivity politiky soudržnosti 1) Více soudržnosti v rozšířené EU o bezprecedentní rozšíření EU přináší velkou výzvu pro konkurenceschopnost a interní soudržnost EU o rozšíření vedlo k prohloubení ekonomických rozdílů v EU a geografickému posunu těžiště problémů směrem na Východ; složitější bude situaci v oblasti zaměstnanosti o socioekonomické rozdíly se zdvojnásobí o současně EU čelí výzvám v podobě nutnosti ekonomické restrukturalizace vyplývající z procesu globalizace, otevírání trhu, technologické revoluce, rozvoje znalostní ekonomiky a společnosti, stárnutí populace a nárůstu imigrace o s tím je spojený nežádoucí vývoj posledních let, kdy se výrazně zpomaluje ekonomický růst EU a narůstá nezaměstnanost o demografické stárnutí si žádá podporu aktivních politik k využití potenciálu starší populace 2) Posílení priorit EU o politika soudržnosti je integrální součástí Lisabonské strategie a Göteborských priorit o tyto priority je nutné zakomponovat do politiky soudržnosti tak, aby se staly klíčovým elementem v rámci národních i regionálních rozvojových programů o růst a soudržnost se navzájem podporují, neboli bez růstu EU nedosáhne svých cílů a zároveň růst samostatně nepovede k vyšší solidaritě v rozšířené EU 3) Zajištění příspěvku všech regionů a obyvatel EU k udržitelnému rozvoji o rozdíly ve výstupech, produktivitě a přístupu k pracovním příležitostem, které přetrvávají jak mezi státy, tak mezi regiony, mají původ ve strukturálních nedostatcích v klíčových faktorech konkurenceschopnosti - neadekvátním investování do fyzického a lidského kapitálu, nedostatečné inovační kapacitě a regionální správě a v nízké úrovni investic v oblasti životního prostředí o posilování regionální konkurenceschopnosti prostřednictvím cílených investic a poskytování ekonomických příležitostí, které přinesou občanům možnost využít jejich schopnosti, podporuje růstový potenciál EU jako celku 4) Posílení efektivity politiky soudržnosti o reforma politiky soudržnosti by měla být příležitostí pro její vyšší efektivitu, transparentnost a politickou odpovědnost o vyžaduje definici strategického přístupu, kterým budou vyjádřeny priority a pravidelné, otevřené hodnocení dosaženého pokroku o je třeba posílit institucionální kapacity na všech stupních správy 11.2. Návrh nové architektury politiky soudržnosti po roce 2006 - Evropská komise se domnívá, že pozornost by se měla soustředit na omezený počet priorit, které budou přinášet stimulační účinek a významnou přidanou hodnotu - pro regionální programy je navrhován omezený počet klíčových témat: inovace a znalostní ekonomika, životní prostředí a prevence rizik, dostupnost a služby společného ekonomického zájmu. - pro programy zaměstnanosti bude cílem dosažení plné zaměstnanosti a další cíle stanovené v Evropské strategii zaměstnanosti. - základem navrhované struktury jsou tři nové cíle: o KONVERGENCE o REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST o EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE 1. Konvergence - tento cíl je zaměřen na nejméně rozvinuté členské státy a regiony a je nejvyšší prioritou politiky soudržnosti - klíčovým cílem politiky soudržnosti bude podpora prorůstových podmínek a faktorů, které by měly v důsledku vést k reálnému snížení rozdílů - nárok na podporu v rámci této priority budou mít regiony NUTS II, jejichž HDP (v paritě kupní síly) je nižší než 75% průměru EU - výchozí statistická data budou pravděpodobně za období 2001-2003 - Evropská komise také navrhuje, aby byla dočasná podpora poskytnuta regionům, které z důvodů rozšíření budou mít HDP vyšší jak 75% (statistický efekt) - v zájmu spravedlnosti bude těmto regionům umožněno dokončit proces konvergence prostřednictvím režimu phasing-out, který předpokládá podporu až do roku 2013 - V rámci této priority bude poskytována podpora prostřednictvím ERDF, ESF a Fondu soudržnosti - Fond soudržnosti budou moci využívat státy, jejichž HDP bude pod 90% průměru EU - Fond soudržnosti by měl posílit svůj příspěvek k udržitelnému rozvoji, hlavními prioritami zůstanou dopravní projekty evropského významu a infrastruktura životního prostředí Z pohledu strukturálních fondů bude v rámci této priority směřovat podpora z ERDF na: o modernizaci a diverzifikaci ekonomické struktury členských států a regionů o rozšíření a zlepšení základní infrastruktury o ochranu životního prostředí o posílení administrativní kapacity národních a regionálních administrativ v řízení Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti - bude také posílena role ESF jako hlavního nástroje na podporu Evropské strategie zaměstnanosti - nová generace programů by měla kromě jiného vycházet z výsledků iniciativy EQUAL Podpora bude zaměřena na: o zlepšení kvality a schopnosti institucí trhu práce, vzdělávacích systémů a sociálních a ošetřovatelských služeb o zvýšení investic do lidského kapitálu o adaptaci veřejné správy 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - analýzy obsažené ve III. kohezní zprávě prokazují, že nejen nejzaostalejší regiony čelí podstatným výzvám - proto by se i v dalších regionech měly prostředky EU stát katalyzátorem rozvoje a měly by přispět k mobilizaci národních a regionálních politik a zdrojů při naplňování Lisabonské a Göteborské strategie - kromě toho je přítomnost intervencí politiky soudržnosti přirozenou součástí politické, ekonomické a sociální integrace EU a umožňuje podporu veřejným i soukromým investorům a tím jejich zapojení při dosahování cílů EU Nové programy by se měly zaměřit na tři oblasti intervence: o inovace a ekonomika založená na znalostech (podpora vědy a výzkumu, podnikání - malé a střední podniky, napojení na výzkum, podpora začínajících firem) o životní prostředí a předcházení rizikům (čistší technologie, opatření proti znečišťování, ekologická hromadná doprava, regenerace kontaminované a městské půdy, obnovitelné zdroje energie, krizové plány a preventivní a následná opatření, nakládání s vodou); o dostupnost a služby základního ekonomického významu (silniční a železniční síť, včetně sítí TEN, zlepšení přístupu k telekomunikačním sítím) - Výše uvedená podpora bude zaměřena na regiony nesplňující kritérium zařazení pod prioritu konvergence → půjde tedy o regiony, jejichž HDP je vyšší než 75 % úrovně HDP EU Podpora bude realizována prostřednictvím: · regionálních programů (financovány pouze z ERDF) zaměřených na posílení konkurenceschopnosti regionů a zvýšení jejich atraktivity; podpory směřující do průmyslových, městských a venkovských oblastí - regionální programy se budou zaměřovat na řešení problémů, kterým čelí městské a venkovské oblasti ve vztahu k jejich ekonomické restrukturalizaci a dalším handicapům. - podporované regiony (NUTS I nebo NUTS II v závislosti na institucionální struktuře státu) budou buď regiony nevyhovující zařazení pod prioritu konvergence nebo regiony, které čerpají v současném období podporu v rámci Cíle 1; v druhém případě budou mít tyto regiony nárok na přechodně vyšší podporu (phasing-in) · národních programů (financovány pouze z ESF) zaměřených na podporu zavedení a implementace strukturálních reforem na trhu práce a posílení sociálního začleňování (v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti) - EK navrhuje, aby byl v případě regionů se statutem phasing-in zachován současný průměrný poměr prostředků mezi fondy ERDF a ESF v programech Cíle 1, tj. orientačně asi 80:20 - v případě dalších regionů by mělo být rozdělení prostředků mezi ERDF a ESF ve vyváženém poměru (50:50) - EK předpokládá, že bude opuštěn systém vytváření zón způsobilých oblastí, ale bude zachována tematická koncentrace (programy se zaměří maximálně na 3 výše uvedené oblasti intervence) a dále bude platit pravidlo o minimálním objemu finančních prostředků programu a priority, aby byla zachována koncentrace prostředků - při rozdělování prostředků pro prioritu Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost by mělo být v bráno úvahu relativní znevýhodnění regionů s geografickými handicapy - členský stát by měl při rozdělování prostředků zajistit, že jsou respektována regionální specifika 3. Evropská územní spolupráce - EK navrhuje nový cíl vycházející z iniciativy INTERREG, který by měl přispívat k další integraci EU podporou spolupráce na různých úrovních: přeshraniční, mezinárodní a meziregionální - aktivity v rámci této priority budou realizované prostřednictvím integrovaných programů řízených jedním orgánem a financovaných z ERDF - V rámci přeshraniční spolupráce budou mít nárok na podporu všechny regiony NUTS III při vnějších i vnitřních hranicích (včetně pobřežních oblastí) → podporována budou společná řešení problémů sousedících oblastí - v této souvislosti má EK v úmyslu navrhnout nový právní nástroj ve formě Evropského institutu pro spolupráci - cílem tohoto záměru je zlepšení právních a administrativních problémů spojených s řízením přeshraničních programů a projektů - tento instrument by měl oprávnění vykonávat aktivity v zastoupení veřejných orgánů - v oblasti mezinárodní spolupráce vyzve EK členské státy a regiony, aby na základě zkušeností ze současných programů posoudily v kontextu rozšíření EU užitečnost a efektivitu stávajících 13 zón (vymezených v rámci iniciativy INTERREG IIIB) → následně by mělo být rozhodnuto o počtu zón - EK navrhuje, aby v rámci regionálních programů byl vyčleněn určitý objem prostředků na meziregionální spolupráci – výměny, spolupráci a networking s dalšími členskými státy - kromě toho má EK v úmyslu umožňovat výměnu zkušeností v evropském měřítku. - za účelem efektivní spolupráce na obou stranách vnější hranice EU bude vytvořen Nový sousedský nástroj 11.3. Alokace finančních prostředků podle nově navržených priorit a územní specifika - na prioritu Konvergence (nejméně rozvinuté regiony, regiony se statistickým efektem, Fond soudržnosti) bude alokováno asi 78% prostředků. - priorita Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost bude mít alokaci asi 18% prostředků politiky soudržnosti - přibližně 4% prostředků budou alokovány na prioritu Evropská územní spolupráce - rozdělení prostředků mezi členské státy bude v případě priority Konvergence shodné s metodikou použitou v Berlíně (1999) - dále bude zohledněn dopad rozšíření v případě stanovení prostředků pro regiony se statistickým efektem - v případě priority Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost budou rozděleny prostředky na základě ekonomických, sociálních a územních kritérií - rozdělení prostředků v rámci priority Evropská územní spolupráce bude probíhat na základě počtu obyvatel v regionu a relativních socioekonomických podmínkách - specifika některých území, jako např. vzdálených regionů, ostrovů, městských a horských oblastí a řídce zalidněných oblastí, musí být odpovídajícím způsobem zohledněna i v rámci reformy politiky soudržnosti - Evropská komise se domnívá, že tyto specifické problémy mohou být řešeny v rámci nové generace programů bez zvyšování počtu programů a nástrojů - jakýkoliv program by měl proto poskytovat rámec pro různé situace, kterými se zabývá a umožňovat integrované řešení těchto problémů - problematika městských oblastí bude řešena integrací aktivit iniciativy URBAN do programů strukturálních fondů - na začátku nového programového období předloží každý členský stát seznam městských oblastí, které budou moci využívat specifické aktivity v rámci příslušných programů - Evropská komise se domnívá, že by podíl aktivit realizovaných v městských oblastech měl dosahovat minimálně současné úrovně, tedy minimálně 10 % rozpočtu příslušných programů - zapojení městských orgánů do přípravy a řízení programu je klíčové pro jeho úspěch → Evropská komise proto uvažuje o delegaci určitých pravomocí na tyto orgány - spolupráce mezi městy bude zahrnuta do nové priority Evropská územní spolupráce Evropská komise v rámci Finanční perspektivy navrhuje zjednodušení a vyjasnění role nástrojů na podporu rozvoje venkova a restrukturalizace rybolovu: o nástroje na rozvoj venkova budou začleněny pod Společnou zemědělskou politiku o obdobně bude začleněn nástroj na podporu restrukturalizace rybolovu o Iniciativa LEADER+ bude začleněna do programů strukturálních fondů