REGIONÁLNÍ POLITIKA A REGIONÁLNÍ ROZVOJ Přednáška č. 8 PROGRAMOVÉ ZAJIŠTĚNÍ REGIONÁLNÍHO ROZVOJE V ČR – POKRAČOVÁNÍ 8.1. Státní programy regionálního rozvoje - Hlavním nástrojem realizace cílů vnitřní regionální politiky ČR jsou střednědobé státní programy regionálního rozvoje - Státní programy regionálního rozvoje se vypracovávají pro regiony se soustředěnou podporou státu. - V roce 2000 vláda rozhodla o realizaci tří regionálních programů: 1) pro strukturálně postižené regiony Moravskoslezsko a Severozápad 2) pro další hospodářsky slabé a strukturálně postižené oblasti na území České republiky 3) jejich prostřednictvím (včetně programu obnovy venkova) se realizuje také podpora území postižených povodněmi v roce 2002 - Rozvoji venkovského prostoru již dlouhodobě napomáhá Program obnovy venkova - Ve smyslu připravované novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní mají být prostředky programu převedeny na kraje, takže od roku 2004 nebude program na centrální úrovni v zásadě již realizován - Bez ohledu na tuto změnu lze předpokládat, že podpora venkova bude ve státních programech regionálního rozvoje v určité minimální podobě zachována - Státní program podpory regionálního rozvoje bude v tomto období realizován ve formě podprogramů v následující podobě: 1. Podpora strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů bude zajišťována podprogramy: a) Podpora rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území regionů NUTS 3 Ústecký a Moravskoslezský kraj b) Podpora rozvoje severních Čech a Moravskoslezského regionu (projekty obcí) c) Podpora rozvoje ostatních hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů d) Podpora obnovy a výstavby technické infrastruktury v bývalých vojenských újezdech Ralsko a Mladá 2. Podpora venkovských regionů, resp. Podpora obnovy venkova 3. Podpora ostatních regionů, jejichž podporování státem je žádoucí - Specifickým regionálním programem je "Program podpory rozvoje území výrazně postižených redukcí nebo zánikem vojenských posádek", který vláda schválila svým usnesením č. 1033/2003 ze dne 20. října 2003 - Program byl zahájen v roce 2004 a jeho cílem je zmírnění negativních důsledků, které bude mít pro dotčené regiony rušení vojenských posádek a redukce početních stavů armády v rámci reformy armády České republiky - Z uvedeného vyplývá, že česká regionální politika v praxi zohledňuje základní principy uplatňované v rámci Evropských společenství - Jedná se zejména o princip koncentrace prostředků podpory regionálního rozvoje na předem vymezené problémové regiony, zavedení víceletého programování a posílení koncepčnosti na tomto úseku - Důraz je kladen i na spolupráci orgánů na republikové a regionální úrovni včetně nestátních organizací při řešení problematiky podpory regionálního rozvoje v rámci principu partnerství - V období 2004-2006 budou vedle sebe koexistovat národní programy podpory regionálního rozvoje a operační programy strukturálních fondů (sektorové operační programy a Společný regionální operační program) - Pro zachování regionální politiky vlády ve smyslu zákona č. 248/2000 Sb. je nezbytná koexistence národních programů regionálního rozvoje a operačních programů strukturálních fondů - Aby mohla Česká republika čerpat ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, musela vypracovat takzvaný Národní rozvojový plán (NRP), což je dokument sestavený pro období 2004 - 2006 - Po uplynutí této doby bude následovat plán nový, pro období 2007 - 2013, sestavený na základě nových informací, potřeb a cílů - Paralelně k NRP stojí Rámec podpory Společenství (RPS), což je ve skutečnosti dokument charakteru smlouvy mezi Evropskou komisí a Českou republikou, jímž se obě strany zavazují poskytnout prostředky na dosažení cílů uvedených v Rámci podpory Společenství - Cíle RPS jsou postaveny na základě NRP ČR - Detailní popis cílů a podmínky čerpání podpory na jejich dosažení v jednotlivých oblastech jsou na základě Rámce podpory Společenství specifikovány v operačních programech - ČR si určila čtyři sektorové a jeden společný operační program - Vedle operačních programů existují programy nadnárodního rámce s názvem Iniciativy Společenství - Jednotlivými nadnárodními Iniciativami, které taky poskytují možnost spolufinancování ze strukturálních fondů EU, je sledován rozvoj například spolupráce přeshraniční, transnárodní i mezi vzdálenými regiony členských zemí EU - Jedna z Iniciativ si klade za cíl narovnání rozdílů mezi skupinami obyvatel, a tak bojovat proti různým formám diskriminace - Postup vytváření strategických a dílčích dokumentů včetně jejich schvalování je nazýván programovací procedury - na pozadí RPS jsou vytvářeny sektorové a regionální operační programy, které mají svůj vlastní rozpočet členěný podle priorit a jednotlivých opatření - Struktura těchto programů zahrnuje analýzu území včetně vymezení slabých a silných stránek a stanovení celkové strategie rozvoje území - Na tuto strategii pak navazuje podrobné rozpracování jednotlivých opatření (nikoliv ovšem na úrovni projektů) včetně vymezení finančního rámce (prostředky EU, národní prostředky - státní, regionální, místní a další a rovněž prostředky soukromého sektoru), splnění principu doplňkovosti a definování podmínek realizace programu. - Převažují přitom programy iniciované na národní úrovni, na něž připadá zhruba 90 % prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti - Zhruba 9 % prostředků připadá na Iniciativy Společenství; zbylé l % výdajů je využíváno na řadu inovačních opatření Jak vyplývá z výše uvedeného, v zemích, které celé nebo jako ČR velkou částí svého území spadají do Cíle l, existuje třífázový plánovací postup: 1. nejprve je zpracován Regionální rozvojový plán - v případě ČR jde o Národní rozvojový plán (NRP) 2004-2006; 2. na základě NRP formuluje Evropská komise ve spolupráci s členským státem Rámec podpory Společenství (RPS nebo CSF - Community Support Framework) 3. na základě schváleného RPS předkládá členský stát jednotlivé operační programy, které mohou být sektorové a regionální. - Pro celkovou výši podpory Společenství v rámci Cíle 1 nižší než 1 mld. Є a zpravidla v rámci Cílů 2 a 3 předkládá členský stát formu tzv. Jednotného programového dokumentu (JPD nebo SPD, Single Programming Document) - JPD v sobě zahrnuje všechny výše uvedené tři fáze (za účelem zjednodušení) a Evropská komise k JPD přijme tzv. závazné rozhodnutí - Programy spolufinancované EU se mohou zaměřovat na široké spektrum opatření v návaznosti na definovanou rozvojovou strategii daného území - Může jít zejména o oblast podpory hospodářského rozvoje (podpora podniků, regionální hospodářský rozvoj, inovace, technologický transfer, cestovní ruch), zemědělství, lesnictví a obnovy venkova, opatření na podporu výstavby infrastruktury (dopravní, energetická, vodohospodářská, telekomunikační), zlepšení životního prostředí, podporu zvyšování kvalifikace lidských zdrojů a různá opatření na podporu zaměstnanosti a jiné 8.2. Národní rozvojový plán (NRP) - Národní rozvojový plán (NRP) zaujímá mezi programovými dokumenty výjimečné místo - Představuje základní strategický dokument pro získání podpory ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti EU - Globálního a specifických cílů Národního rozvojového plánu bude dosaženo realizací Rámce podpory Společenství a pěti operačních programů - Struktura a obsah Národního rozvojového plánu vychází z legislativy EU, především z nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 z 21. června 1999 a z dalších dokumentů vydaných Evropskou komisí - Obecně platí, že členské státy EU připravují rozvojový plán vždy pro jeden nebo více regionů NUTS II, které splňují kritéria zařazení pod Cíl 1 politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU - Podle používaného indikátoru (hrubý domácí produkt/obyv. v paritě kupní síly) všechny regiony úrovně NUTS II v České republice (tzv. regiony soudržnosti) - s výjimkou Prahy, která tento průměr vysoce převyšuje - dosahují méně než 75 % průměru úrovně HDP EU - Region soudržnosti Praha je způsobilý pro získání prostředků v rámci Cíle 2 a Cíle 3 - Národní rozvojový plán představuje zevrubné zdůvodnění potřeby podpor a definuje cíle, jichž má být dosaženo - Rolí NRP je tedy prezentovat koherentní a celkovou strategii, která zdůvodní výběr priorit, o jejichž podporu ze zdrojů EK ČR usiluje - Detailní cíle a podmínky čerpání podpory na jejich dosažení v jednotlivých oblastech jsou pak specifikovány v operačních programech (sektorově nebo regionálně zaměřených) a jejich dodatcích - Pro zkrácené programové období 2004 - 2006 obsahuje NRP popis současné situace v ČR, definuje strategii, vymezuje zaměření operačních programů, stanovuje systém pro řízení a monitorování, určuje finanční rámec NRP a rozdělení prostředků mezi jednotlivé operační programy - Jeho součástí je také informace o provedeném ex-ante hodnocení a hodnocení vlivů na životní prostředí NRP, včetně hlavních doporučení hodnotitelů a způsobu jejich zohlednění - V letech 2004 - 2006 bude mít ČR na základě Národního rozvojového plánu možnost získat výrazně víc prostředků oproti pomoci EU plynoucí z předvstupních nástrojů - Předpokladem pro využití těchto prostředků je dostatek kvalitně připravených projektů a zajištění prostředků na spolufinancování - V případě projektů na využití strukturálních fondů je totiž možné z EU získat až 75 % celkových nákladů, v případě projektů na využití Fondu soudržnosti dokonce až 85 % - Dlouhodobým záměrem České republiky je dosáhnout stabilního růstu, který bude umožňovat postupné vyrovnávání ekonomické úrovně s průměrem zemí EU. - Globální cíl Národního rozvojového plánu je možno definovat jako: UDRŽITELNÝ ROZVOJ ZALOŽENÝ NA KONKURENCESCHOPNOSTI - takto definovaný globální cíl a k němu vedoucí strategie se bude soustřeďovat na dosažení následujících specifických cílů: o Vytvoření podmínek pro růst ekonomiky posilováním vnitřních faktorů o Zvýšení kvalifikační úrovně, konkurenceschopnosti a mobility pracovní síly při současném vyrovnávání dopadů růstu ekonomiky na znevýhodněné skupiny obyvatel o Přiblížení se standardům EU v oblasti životního prostředí o Vyvážený rozvoj regionů - základní oblasti rozvoje, jejichž realizací budou naplňovány specifické cíle, jsou definovány jako tzv. prioritní osy. Národní rozvojový plán definuje celkem šest prioritních os: 1. Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb 2. Rozvoj dopravní infrastruktury 3. Rozvoj lidských zdrojů 4. Ochrana a zkvalitňování životního prostředí 5. Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství 6. Rozvoj cestovního ruchu - Těžiště strategie Národního rozvojového plánu leží v naplňování první prioritní osy „Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb“ a třetí prioritní osy „Rozvoj lidských zdrojů“ - Tyto prioritní osy jsou v těsném vztahu k prvnímu a druhému specifickému cíli - Z pohledu globálního cíle se jedná o cíle primárního významu s nejvyšším přínosem pro jeho dosažení - Zbývající osy mají z tohoto pohledu spíše sekundární význam, tj. nepřispívají přímo k dosažení globálního cíle, ale reagují na socioekonomický kontext Národního rozvojového plánu a celkové zaměření politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU - Globálního a specifických cílů Národního rozvojového plánu bude dosaženo realizací Rámce podpory Společenství (stanovuje počet operačních programů a alokace na jednotlivé operační programy) a pěti operačních programů. - Sektorově jsou zaměřeny čtyři operační programy: Průmysl a podnikání, Infrastruktura, Rozvoj lidských zdrojů, Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství; regionálně je zaměřen Společný regionální operační program - Priority socioekonomického rozvoje, které předpokládají realizaci velkých projektů v oblasti životního prostředí a infrastruktury, budou realizovány s podporou Fondu soudržnosti - Prioritní osy budou realizovány prostřednictvím operačních programů, které tak rozdílnou vahou přispějí k dosažení jednotlivých specifických cílů 8.3. Čerpání pomoci ze strukturálních fondů EU - Strukturální fondy Evropské unie jsou spravovány Evropskou komisí a slouží k financování strukturální pomoci Společenství, která je směřována převážně do chudších regionů členských států a s jejíž pomocí je posilována hospodářská a sociální soudržnost EU tak, aby byly splněny výzvy jednotného vnitřního trhu - V současné době existují čtyři strukturální fondy, ze kterých členské státy čerpají finance prostřednictvím "národních" programových dokumentů Tabulka: Alokace strukturálních operací pro Českou republiku v letech 2004-2006 podle oblastí podpory (v mil EUR, běžné ceny) 2004-2006 2004 2005 2006 Fond soudržnosti 945,3 316,9 266,1 362,3 (Průměr*) Strukturální fondy 1 584,4 381,5 528,9 674,0 Cíl 1 (13 krajů) 1 454,3 339,0 485,5 629,8 Cíl 2 (Praha) 71,3 23,3 23,8 24,2 Cíl 3 (Praha) 58,8 19,2 19,6 20,0 Iniciativy Společenství 100,8 28,6 32,1 40,1 Interreg 68,7 21,0 21,4 26,3 Equal 32,1 7,6 10,7 13,8 Strukturální operace celkem 2 630,5 727,0 827,1 1 076,3 Obr.: Strukturální fondy: Zvolené zóny v ČR pro Cíle 1 a 2 v letech 2004 a 2006 Cíl 1Cíl 1 Cíl 2Cíl 2 (rozhodnutí Komise č. 559/2004) Strukturální Tabulka: Finanční prostředky na Rámce podpory Společenství = Cíl 1 (EUR, běžné ceny) Rámec podpory Společenství (Cíl 1) 2004-2006 2004 2005 2006 běžné ceny - EK 1 454 265 778 338 952 807 485 488 619 629 824 352 Operační program 2004-2006 2004 2005 2006 Průmysl a podnikání 260 852 142 60 798 079 87 082 257 112 971 806 Infrastruktura 246 360 355 57 420 408 82 244 353 106 695 594 Rozvoj lidských zdrojů 318 819 283 74 308 763 106 433 869 138 076 651 Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství 173 901 427 40 532 052 58 054 838 75 314 537 SROP 454 332 571 105 893 505 151 673 302 196 765 764 Celkem 1 454 265 778 338 952 807 485 488 619 629 824 352 8.4. Rámec podpory Společenství - Rámec podpory Společenství (RPS) vymezuje prioritní cíle a oblasti, do kterých směřují prostředky ze strukturálních fondů EU - do 13 krajů ČR - RPS definuje základní institucionální uspořádání pro čerpání pomoci ze strukturálních fondů a finanční rámec - Tento rozvojový program, na jehož základě může ČR využít až 1,454 miliardy eur, je určen na podporu všestranného rozvoje regionů ČR (mimo Prahy, která má JPD 2 a 3) Rozvojová strategie, vytčená v RPS, je naplňována pomocí pěti operačních programů - Všechny dokumenty jsou tzv. programovány na období příslušné finanční perspektivy - RPS má charakter smlouvy mezi vládou České republiky a Evropskou komisí. Tato smlouva specifikuje závazek obou stran poskytnout prostředky na dosažení cílů v dokumetu uvedených - Dokument byl přijat "Rozhodnutím Komise kterým se schvaluje Rámec podpory Společenství pro strukturální pomoc Společenství v oblastech Cíle 1 v České republice" - Podkladem pro jednání o Rámci podpory Společenství je konečná verze Národního rozvojového plánu. - Řídicím orgánem RPS je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Odbor Rámce podpory Společenství, který je rovněž gestorem vyjednávání o reformě politiky soudržnosti v příštím programovém období 2007-2013 a hlavním koordinátorem tvorby programových dokumentů. Obr.: RPS jako zastřešující instituce pro jednotlivé operační programy Tabulka: Přehled operačních programů a jejich vazba na příslušné strukturální fondy (v %; v závorce uvedeny resorty v jejichž gesci jsou řídicí orgány jednotlivých OP) Název OP OP ERDF ESF EAGGF FIFG OP Průmysl a podnikání (MPO) 17,94 17,94 OP Infrastruktura (MŽP) 16,94 16,94 OP Rozvoj lidských zdrojů (MPSV) 21,920 21,92 OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství 11,96 11,46 0,50 (MZe) SROP (MMR) 31,24 27,99 3,25 OP celkem 100,00 62,87 25,17 11,46 0,50 - Řídicí orgán RPS nese celkovou odpovědnost za účinnost, správnost řízení a provádění pomoci poskytované ze strukturálních fondů České republice - Je odpovědný za věcnou koordinaci pomoci v rámci strukturální politiky EU a rovněž za komunikaci s Evropskou komisí - V systému implementace pomoci ze strukturálních fondů má roli zastřešujícího orgánu, jehož posláním je zabezpečovat celkovou koordinaci řízení všech operačních programů - Nezbytné je proto zajištění efektivní komunikace s řídicími orgány jednotlivých operačních programů, včetně koordinace při vypracování manuálů (směrnic) k provádění jejich funkcí a zajištění příslušných školení 8.5. Operační programy - Česká republika má v Rámci podpory Společenství připravené čtyři sektorové operační programy a jeden regionální - Společný regionální operační program (SROP) OP PRŮMYSL A PODNIKÁNÍ - bude podporovat rozvoj podnikatelského prostředí, podnikání v průmyslu a v průmyslových službách, zvyšování konkurenceschopnosti české průmyslové produkce, výzkum a vývoj v průmyslu a rozvoj a zvýšení efektivnosti energetiky - Globálním cílem operačního programu Průmysl a podnikání je zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb a dokončení potřebných strukturální změn v průmyslu → shoda s 1. prioritní osou Národního rozvojového plánu – Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb - je koncipován jako operační program financovaný z jediného strukturálního fondu, a to z Evropského fondu regionálního rozvoje; intenzita veřejné podpory se v průměru předpokládá na úrovni 50 %, tj. zhruba polovinu nákladů na realizaci jednotlivých priorit směřujících do produktivního sektoru budou pokrývat soukromé zdroje OP ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ - bude podporovat vysokou a kvalitní úroveň zaměstnanosti založenou na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, včetně integrace ohrožených skupin sociální exkluzí, rovné příležitosti pro muže a ženy, rozvoj celoživotního učení a adaptabilitu zaměstnanců a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek - tvoří základ pro realizaci podpory z Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice na období 2004 – 2006 OP INFRASTRUKTURA - bude podporovat modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu a snižování negativních důsledků dopravy na životní prostředí. Dále bude podporovat ochranu životního prostředí a jeho složek (vody, ovzduší a klimatu, nakládání s odpady), ochranu přírody a krajiny a odstraňování starých zátěží - Priority programu v oblasti životního prostředí vycházejí ze Státní politiky životního prostředí, schválené usnesením vlády ČR č.38/2001 a respektují cíle ochrany životního prostředí formulované v Národním rozvojovém plánu - Finanční prostředky pro zabezpečení OP Infrastruktura budou čerpány z ERDF OP ROZVOJ VENKOVA A MULTIFUNKČNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ - bude podporovat rozvoj venkovských částí regionů, adaptaci českého zemědělství na evropský model, rozvoj multifunkčního zemědělství, zefektivnění multifunkční role lesů a rozvoj vodního hospodářství - Rozvoj venkova a zemědělství je spatřován zejména v multifunkčním a konkurenceschopném zemědělství s důrazem na zvyšování kvality životního prostředí - Strategie operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství je založena na trvale udržitelném rozvoji a stabilizaci venkovských oblastí - Prvořadým cílem strategie operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství je zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství formou další restrukturalizace a růstu produktivity práce - Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství bude spolufinancován z EAGGF – orientační sekce - Opatření chov ryb a činnosti prováděné odborníky v rybářství bude podporováno z FIFG - Společný regionální operační program je komplementární s operačními programy jednotlivých sektorů a s Fondem soudržnosti, rozšiřuje jejich dopad na místní úroveň a orientuje se na společné rozvojové potřeby regionů SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM - - Společný regionální operační program je plán cílených intervencí, navržený pro stimulaci nebo rozšíření ekonomického a sociálního rozvoje krajů tvořících územní statistickou jednosti - region NUTS II - SROP bude hrát klíčovou roli při plánování a využívání Strukturálních fondů Evropské uníe v České republice, opatření SROP budou financována z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a Evropského sociálního fondu (ESF) - SROP je programovým dokumentem zahrnujícím rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti České republiky, které mohou být napojeny na strukturální fondy Evropské unie v rámci Cíle 1: • Střední Čechy • Jihozápad • Severozápad • Severovýchod • Střední Čechy • Střední Morava • Moravskoslezsko - Dne 23. 1. 2002 přijala vláda České republiky usnesení č. 102 „k dokončení přípravy programových dokumentů a určení řídicích a platebních orgánů pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie“ - Tímto usnesením vlády bylo jako řídicí orgán SROP jmenováno Ministerstvo pro místní rozvoj; funkcí platebního orgánu SROP bylo pověřeno Ministerstvo financí. - Současně bylo rozhodnuto delegovat na kraje (resp. regionální rady) kompetence, spojené s realizací projektů a zajistit jejich podíl na řízení celého programu - Priority a opatření SROP byly původně stanoveny usnesením vlády ČR č. 401 z 17. 4. 2002 - V této podobě byl SROP projednán a schválen usnesením vlády č. 79 z ledna 2003. - Dodatečně, na základě usnesení vlády č. 149 z 12. 2. 2003, bylo rozhodnuto integrovat do SROP aktivity rušeného operačního programu Cestovní ruch a lázeňství - Po předložení SROP členům vlády pro informaci (8. dubna 2003) byl program dne 16. dubna 2003 předložen Evropské Komisi - Na základě připomínek a jednání s Evropskou komisí byl SROP výrazně upraven. - Došlo k redukci původního finančního plánu programu, potenciální překryv s ostatními operačními programy byl odstraněn, struktura priorit a opatření byla zjednodušena a došlo i k úpravám jednotlivých částí SROP S uplatněním uvedených východisek je SROP tvořen čtyřmi prioritami rozpracovanými do devíti opatření (bez technické asistence): 1. podpora malých a středních podniků ve vybraných regionech 2. zlepšení infrastruktury v regionech 3. rozvíjení infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů 4. podpora cestovního ruchu. - Navrhované priority SROP respektují hlavní osu pomoci Společenství regionům Cíle 1 přispívat významným způsobem ke snižování hospodářských a sociálních disparit regionů v porovnání s průměrem EU i mezi regiony uvnitř ČR. - Společný regionální operační program je koncipován jako program cílených intervencí pro řešení zejména společných problémů regionů soudržnosti ČR. - Rozsáhlejší orientace SROP na specifické problémy jednotlivých regionů není vzhledem ke zkrácenému plánovacímu období a disponibilnímu objemu finančních zdrojů reálná. - Financování SROP bude zabezpečeno z veřejných zdrojů EU (u většiny opatření příspěvek EU dosáhne 75 % veřejných zdrojů programu), přičemž se počítá rovněž se zapojením soukromých zdrojů. - Veřejné zdroje ČR budou zajištěny především ze státního rozpočtu (MMR) a z rozpočtu krajů a obcí. Podpora pro SROP ze Strukturálních fondů Evropské unie bude poskytována ze dvou fondů: • Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) • Evropského sociálního fondu (ESF) JEDNOTNÉ PROGRAMOVÉ DOKUMENTY - V roce 2001 Evropská komise rozhodla o zaměření regionu soudružnosti hl. m. Praha na podporu z Cílů 2 a 3 poté, co nebylo možné poskytnout Praze - na rozdíl od ostatních regionů České republiky - podporu v rámci Cíle 1 - Jednotným programovým dokumentem pro Cíl 2 se region soudržnosti hl. m. Praha uchází o finanční podporu vybraných projektů z Evropského fondu regionálního rozvoje - Opatření navržená v tomto dokumentu naplňují základní účel Cíle 2, tj. „podporu hospodářské a sociální konverze regionů, které čelí strukturálním potížím“ - Hlavním cílem JPD 2 je odstranění nejvážnějších slabých stránek a rozvojových bariér regionu na vybraném území podpory, především zkvalitněním městského prostředí a rozvinutím potenciálu města tak, aby Praha byla schopna plnit očekávané role dynamického hlavního města členské země Evropské unie - Program je výrazně ekologicky orientován a umožňuje mimo jiné realizovat i opatření, která v budoucnu zabrání katastrofickým následkům povodní, k jakým v hl. m. Praze došlo v srpnu roku 2002 - Jednotný programový dokument pro Cíl 3 NUTS II Praha (dále JPD 3) je referenčním dokumentem, na jehož základě bude poskytována podpora rozvoji lidských zdrojů na území hlavního města Prahy s využitím českých národních zdrojů a zdrojů Evropského sociálního fondu - Hlavním cílem programu je efektivní trh práce založený na kvalifikované pracovní síle, konkurenceschopnosti zaměstnavatelů, využití výzkumně-vývojového potenciálu regionu, sociální integraci ohrožených skupin a rovnosti příležitostí při respektování zásad udržitelného rozvoje