Biologie vitaminu A a jeho úloha ve fyziologii živočichů E-mail: jipa@sci.muni.cz Tel: 532 146 223 / 116 KAROTENOIDY von Linting, 2006 - Vitamin A jsou obecně lipofilní látky podobné struktury a aktivity (retinol, retinal, kyselina retinová) - Prekurzory retinoidů jsou karotenoidy, zejména -karoten (~ 50 z >400 je využitelných) - Nejdůležitejším derivátem je kyselina retinová (RA), odvozená od retinalu - Tělo je přijímá v potravě, karotenoidy v rostlinné, vitamin A a jeho deriváty v živočišné RETINOIDY retinyl estery <-> retinol <-> retinal <-> kyselina retinová (vit. A) (RA ­ retinoic acid) Retinol equivalent (RE) = retinol v potravě ( g) + -karoten ( g) + ostatní karotenoidy ( g) 6 12 RE u žen ~ 800 g na den RE u mužů ~ 1000 g na den STRUKTURY NEJBĚŽNĚJŠÍCH PŘIROZENÝCH RETINOIDŮ Ross, 2000 - Resorbovány jsou v tenkém střevě, v enterocytech se karotenoidy mění na aktivní retinoidy (retinyl estery), s lipidy a dalšími lipofilními látkami tvořícími chylomikrony jsou uvoněny do lymfatického systému odkud se postupně uvolňují do celkového tělního oběhu. Zásoba je vytvářena v játrech (50-85% celkového) v lipidových kapénkách ve hvězdicovitých buňkách jater. - 90% retinoidů je v těle v podobě retinyl esterů v lipidové složce chylomikronů, část jich může být i přímo v buněčných membránách. - beta-karoteny mohou být uloženy navíc v tukové tkáni - v případě potřeby (mobilizace zásob) je retinol uvolňován z jater do krve, vázaný s v hepatocytech syntetizovaným proteinem RBP (retinol vázající (binding) protein). Tento komplex (holo-RBP) se váže s transthyretinem (TTR, prealbumin), čímž je zabráněno vylučování retinolu v ledvinách. Takto v plasmě cirkulující retinol je připraven ke zpracování v cílových buňkách. - K přeměně na koněčné funkční retinoidy dochází až v místě spotřeby. Retinoidy tedy působí zejména autokrinně a parakrinně. Distribuce retinoidů v organismu Výběr nejvýznamějších oblastí vyžadujících metabolizmus retinolu/vit.A A) fotorecepce B) růst a vývoj organismu Ross, 2000 ÚLOHA RETINOIDŮ VE FOTORECEPCI retinyl estery <-> retinol <-> retinal <-> kyselina retinová (vit. A) (RA ­ retinoic acid) MECHANISMUS REGULACE RŮSTU A VÝVOJE ORGANISMU RETINOIDY V regulaci ontogeneze je klíčovým retinoidem kyselina retinová ­ RA, a to její izoformy all-trans a 9-cis. Ross, 2000 McCaffery, 2000 Proteiny regulující účinky RA v buňce a) Enzymy Metabolismus retinoidů, zejména oxidace. a) Retinoidy vázající proteiny Zásoba v buňce, regulace jejich intracelulární koncentrace, transport. a) Jaderné receptory RA (transkripční faktory) Realizace transkripce na RA závislých i nezávislých genů. Kyselina retinová (RA) MORFOGEN & TERATOGEN PLEIOTROPNÍ VLASTNOSTI V průběhu embryonálního vývoje je metabolismus RA nezbytný zejména pro formování tělní osy a segmentaci (Hox geny), vývoj CNS, očí, srdce, ledvin, pohlavních orgánů, a epitelů obecně. U dospělců se pak podílí zejména na udržování homeostáze imunitního systému, epitelů a zrání pohlavních buněk (spermatogenezi). ENZYMY - I Retinol dehydrogenázy : oxidace RETINOLU -> RETINALALDEHYD Dvě skupiny alkoholdehydrogenáz, třída I a IV. Přitom třída I se zdá málo významná pro metabolismus retinoidů, oproti třídě IV, kterou lze detekovat v oblastech intenzivního metabolismu retinoidů od 10 dpc. Pravděpodobně se ale uplatňují i membránově vázané alkohol dehydrogenázy (známe 2 co oxidují retinol), upřednostňují však pouze 9-cis isomery. ENZYMY metabolismu RA ENZYMY - II 2) Retinaldehyd dehydrogenázy : oxidace RETINALDEHYDŮ -> KYSELINU RETINOVOU Tato reakce může být katalyzována i aldehyd nebo xanthin oxidázami, ale převážně je řízena retinaldehyd dehydrogenázami. Byly identifikovány 3 typy, RALDH, které s liší specifitou k retinaldehydům a distribucí v organismu. RALDH1 (=AHD2, ALDH1) ačkoliv je relativně málo aktivní, je silně exprimován v retině, a tak prakticky všechna RA v retině je produktem tohoto enzymu. Dále je během embryogeneze exprimován ve středním mozku (mesencefalon) a v corpus striatum. Váže také androgeny a je možné, že tak zprostředkovává interakci mezi RA a androgenními jadernými receptory. RALDH2 je vysoce selektivní k retinaldehydům. Začíná se exprimovat již v průběhu gastrulace A odpovídá za produkci RA ve všech tkáních závislých na RA (mozek - zejména motoneurony, mícha, srdce, ledviny, pohlavní orgány,...). RALDH2 -/- embrya hynou v důsledku neuzavření nervové trubice a poruch ve vývoji srdce, přídavkem RA, lze tyto efekty potlačit. RALDH3 (=V1) je sice vysoce aktivní enzym, ale málo specifický k oxidaci rentinaldehydům. U časných embryí je exprimován ve ventrální části retiny a v gangliích koncového mozku (telencephalon). Později je přítomen zejména v játrech a kůži. Společně s RALDH1 u embryí katalyzuje přeměnu gamma-aminobutyraldehydu na GABA. ENZYMY - III CYP26 (=P450RAI) : oxidace KYSELINY RETINOVÉ -> KYSELINU 4-OXORETINOVOU (Hydroxyláza kyseliny retinové, dvě formy CYP26A1 a CYP26B1) CYP26 je členem velké rodiny cytochromů P450. V současné době je jediným známým enzymem katabolizujícím RA. Exprese CYP26 je indukována RA, a je přítomen minimálně ve všech buňkách s metabolismem RA a v buňkách citlivých k působení RA. Jeho podíl na deaktivaci RA není však plně objasněno. Např. u žab, 4-oxoRA je silným aktivátorem receptorů RA a tak i buněčných regulací citlivých k RA. Je pravděpodobné, že enzymů metabolizujících retinoidy je více, avšak s menším významem než výše jmenovaní. Jejich exprese, podobně jako syntéza RA je v průběhu embryonálního vývoje velice dynamická v závislosti na typu tkáně a vývojovém období. Obecně je souhra v jejich expresi a aktivitě nezbytná pro segmentaci (zejména regulace Hox genů) vyvíjejícího se embrya. Systém pro detekci RA v buňkách/tkáních (RARE-LacZ reportér) RARE * LacZ RAR RXR RA RA RA RA Xn* -galaktozidáza X-Gal X-Gal X-Gal X-Gal X-Gal *další faktory/sekvence nezbytné pro funkci promotoru Exprese a aktivita RALDH-2 v mozku myšího embrya (16 dpc) A) In situ hybridizace mRNA RALDH-2 B + C) RARE aktivita (RARE-LacZ reporter) Detekce epxrese CYP26 (in situ mRNA hybridizace) v retině (A) a RARE aktivita (RARE-LacZ reporter) v embryonální retině (čelní a zadní pohled)(B) 13 dpc 2 ds postnatal 13.5 dpc 16 dpc McCaffery, 2000 Ukázka stanovení LacZ na buněčné úrovni Retinoidy vázající proteiny 1) Intracelulární a) Buněčný retinol vázající protein (CRBP ­ cellular retinol binding protein) Váže retinol i retinaldehyd a chrání je před oxidacemi a světlem. Retinol vázaný na CRBP-1 však může být oxidován na retinaldehyd retinol dehydrogenázou. Uvolněný retinaldehyd je pak přístupný pro oxidaci RALDH na RA. b) Buněčný RA vázající protein (CRABP ­ cellular RA binding protein) CRABP-I chrání RA před další metabolizací podobně jako CRABP-II, který je však přítomen nejen v cytoplasmě, ale i v jádře, asociuje s receptory pro RA a slouží tak i jako transkripční regulátor / kofaktor. Je zajímavé, že absence CRBP a CRABP (knock-out myši) má minimální účinek na fenotyp organismu, na rozdíl od vypnutí některého z enzymů (viz. výše) nebo receptorů (viz. níže). 2) Vázané na membránu Megalin (gp330 / LRP-2) - patrří do rodiny LDL (low-density lipoprotein) receptorů. Je exprimován v membránách zejména epiteliálních buněk a slouží jako receptor pro RBP a retinol (a také sonic hedgehog (Shh)). Megalin zprostředkovává transport retinolu (vázaného jak na RBP tak LDL) skrze vrstvy epiteliálních buněk, ale i do jejich intracelulárního prostoru. V ledvinách se podílí i na transportu dalších lipofilních vitaminů (např vit. D + vit. D vázající protein, vit. B12 + transcomalamin). Komplex ligand ­ megalin je pohlcen procesem endocytózy a vzniklý endosom cestuje buňkou na místo určení. Receptory RA Receptor RA = RAR = retinoic acid receptor (RAR, RAR, RAR + isoformy) RAR je aktivovaný jak all-trans RA, tak 9-cis RA Receptor retinoidu X = RXR = retinoid X receptor (RXR, RXR, RXR + isoformy) RXR je aktivovaný pouze 9-cis RA RA receptory patří do rodiny jaderných receptorů společně s receptory thyroidních hormonů, receptorem vit. D, receptory aktivujícími peroxisomové proliferátory (PPARs), jaterním X Receptorem (LXR), farsenoidovým receptorem (FXR) a se sirotčími (orphan) receptory. S těmi zde jmenovanými RXR tvoří také heterodimery regulující transkripci mnoha ontogeneticky významných genů. Regulace genů řízených RA je zprostředkována jejími receptor, které zároveň slouží i jako transkripční faktory. Vytvářejí funkční homo (RAR/RAR, RXR/RXR) i heterodimery (RAR/RXR), přičemž heterodimery jsou výrazně transkripčně silnější/aktivnější. Jejich kombinace (48) jsou specifické pro konkrétní promotorové sekvence (response elements) v promotorech RA indukovaných genů. Příklady promotorových sekvencí s RAR/RXR vazebnými místy Ross, 2000 Srovnání některých defektů vyvolaných nedostatkem RA (RAD), oproti vyřazení jednotlivých receprotů RAR nebo RXR Obecně vyřazení jednotlivých isoforem receptorů (homozygoti -/- RAR1, RA2 nebo RAR2) nemá žádný zásadní účinek na fenotyp takových zvířat. Po vyřazením jednotlivých subtypů, však již můžeme pozorovat různé malformace a nedostatečnosti. Z RAR se jeví nejvýznamnější RAR. Větší účinek má vyřazení RXR, které je způsobeno pravděpodobně jejich úlohou při vytváření heterodimerů s ostatním jadernými receptory. RXR -/-, hyne 13.5-16.5 dpc, z důvodu nedostatečně vyvinutého srdce, má také nedostatečně vyvinuté oči. RXR -/- je viabilní ale samci jsou sterilní. Ross, 2000 Interakce transkripční aktivity RA a některých drah transdukce signálu Aktivní komplex RAR/RXR v mnoha případech působí jako represor v promotorech rozpoznávaných také AP-1 (Jun/Fos komplexy) a Smad proteiny (TGF rodina). Na druhou stranu, aktivita RA receptorů může být modifikována jejich fosforylací na serinových a threoninových zbytcích serin/threonin kinázami. A to zejména MAPK kinázami (Erk; JNK1,2,; p38), protein kinázou A (PKA) a na cyklinu H závislou cdk7. Tyto postranslační modifikace RA receptorů vedou k další variabilitě v možnostech regulovat RAR/RXR řízenou transkripci jak pozitivně, tak negativně a to i za nepřítomnosti ligandu (RA). Modifikují, zejména interakce s dalšími proteiny transkripčního komplexu. Některé fosforylace (např. p38 -> RAR) indukují degradaci daných receptorů) Inhibice AP-1 zprostředkované transkripce kyselinou retinovou RXR / RXR A/B DC FE A/B DC E LBD/AF-2DBDAF-1 LBD/AF-2DBDAF-1 EEIVPS74PPS77PPPLPR EELVPS67PPS70PLPPPR EEMVPSS66PS68PPPPPR EEMVPSS77PS79PPPPPR RAR1 RAR2 RAR2 RKRRPS369RP RKRRPS362KP RRRRPS360QP RRRRPS371QPRAR1 RXR SSSLNS22PTGR....S44P.. S48P.. S54P... SS61P.. SS75P..PTT87P S96P..S101P LNPSS265PNDP Serinové a threoninové zbytky fosforylované () u RAR/RXR receptorů, ukázány jsou i potencionálně fosforylovatelné(čísla) AF-1 (A/B doména) ­ oblast regulující aktivaci transcripce, nezávisle na ligandu DBD (C doména) ­ DNA vázající doména (DNA-binding domain) LBD/AF-2 (D/E doména) ­ oblast regulující aktivaci transkripce, závislé na ligandu PKAMAPKs + cdk7 JNK1 + JNK2 NN- -C -C Literatura ke studiu 1. Clagett-Dame, M., and L. A. Plum. 1997. Retinoid-Regulated Gene Expression in Neural Development. Critical Reviews in Eukaryotic Gene Expression 7:299-342. 2. Clagett-Dame, M., and H. F. DeLuca. 2002. The Role of Vitamin A in Mammalian Reproduction and Embryonic Development. Annu. Rev. Nutr. 22:347-381. 3. Maden, M., and M. Hind. 2003. Retinoic Acid, A Regeneration-Inducing Molecule. Developmental Dynamics 226:237-244. 4. McCaffery, P., and U. C. Drager. 2000. Regulation of retinoic acid signaling in the embryonic nervous system: a master differentiation factor. Cytokine & Growth Factor Reviews 11:233-249. 5. McCarthy, R. A., and W. S. Argraves. 2003. Megalin and the neurodevelopmental biology of sonic hedgehog and retinol. J. Cell Science 116:955-960. 6. Napoli, J. L. 1999. Interactions of retinoid binding proteins and enzymes in retinoid metabolism. Biochimica et Biophysica Acta 1440:139-162. 7. Rochette-Egly, C., and P. Chambon. 2001. F9 embryocarcinoma cells: a cell autonomous model to study the functional selectivity of RARs and RXRs in retinoid signaling. Histol Histopathol 16:909-922. 8. Ross, S. A., P. J. McCarffery, U. C. Drager, and L. M. De Luca. 2000. Retinoids in Embryonal Development. Physiological Reviews 80:1021-1054.