Mykologické praktikum 22.10.07

   Brno-Ivanovice, Baba

   

   - třepenitka cihlová (Hypholoma sublateritium) – trsnatá, na dřevě (v našem případě u kořenů
   borovice)

   - třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare) – nejedlá až jedovatá, tmavý výtrusný prach,
   sírově žlutá dužnina

   - šupinovka zhoubná (Pholiota populnea) – parazit na dřevě topolů, nejedlá, tuhá

   - šupinovka šedohlínová (Pholiota lenta) – slizká, bez šupin, lupeny dožluta, jedlá, ale dosti
   tuhá

   - šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa) – dožluta, trsy na kmenech, pařezech, jedlá, ale
   tuhá

   - troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) – hnědavé póry, víceletý, tvrdý, tzv. zrnité jádro

   - outkovka francouzská (Coriolopsis gallica)

   - outkovka hrbatá (Trametes gibbosa) – hrb v místě přirůstání k substrátu

    - pečárka/žampión polní (Agaricus campestris) – na hnojených loukách, tmavé lupeny, jinak do
   běla

   - strmělka mlženka (Lepista nebularis) – specifický zápach, bílá barva přechází až do
   šedohnědé

   - strmělka anýzka (Clitocybe odora) – modravé lupeny (i celá plodnice), nápadná vůně po anýzu

   - strmělka listomilná (Clitocybe phyllophila) – bílá, statná, klobouk není hygrofánní, silně
   jedovatá

   - strmělka přehrnutá (Lepista inversa) – dorezava, ve skupinkách na opadaném listí, mírně
   jedovatá

   - křehutka (Psathyrella sp.) – drobná, hnědavý klobouk, světlý třeň, tmavé lupeny

   - křehutka/pláčivka sametová (Lacrymaria velutina) – slzící lupeny s bílým ostřím

   - helmovka rýhonohá ( Mycena polygramma) – tmavší barva (než podobná helmovka tuhonohá), do
   šeda, hojná v doubravách

   - helmovka růžová (Mycena rosea) – statnější, než h. ředkvičková, voní velmi podobně,
   statnější, mírně jedovatá

   - helmovka ředkvičková (Mycena pura)

   - ryzec šeredný (Lactarius turpis) – hnědoolivová barva, palčivý, jedovatý (údajně
   karcinogenní), často (zpravidla) pod břízami či smrky

   - ryzec vonný (Lactarius glyciosmus) – kokosová vůně, pod břízami

   - ryzec zelený (Lactarius blennius) – bílé palčivé mléko, šedozelený, ve vlhku slizký, často
   pod buky

   - ryzec zlatomléčný (Lactarius chrysorrheus) – mléko bílé, poměrně rychle žloutne, palčivý,
   v doubravách

   - vláknice (Inocybe sp.) – vláknitý klobouk, hnědé lupeny s bílým ostřím, známý pach, jedovatá

   - slzivka (Hebeloma sp.) – hnědé lupeny s bílým ostřím, zemitá vůně, tlumené zabarvení do
   hněda, v mládí slzící lupeny, mykorhizní pionýrské druhy, nejedlá

   - penízovka kuželovitá (Rhodocollybia butyracea var. asema, R. asema) – šedý klobouk, bílé
   lupeny, kuželovitá báze třeně

   - hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius) – jedlý (ALE! nevhodná kombinace s alkoholem),
   lupeny se rozpouští, dříve používán na výrobu inkoustu (velmi trvanlivý)

   - pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum)

   - březovník obecný (Piptoporus betulinus) – způsobuje hnědou hnilobu dřeva

   - holubinka akvamarínová (Russula chloroides) – lupeny s nádechem do modrozelena, nejedlá

   - holubinka černající (Russula nigricans) – v mládí plodnice bílá, postupně černá, řídké
   lupeny, na řezu cihlová

   - čirůvka fialová (Lepista nuda) – jedlá, chutná J

   - čirůvka mýdlová (Tricholoma saponaceum) – řídké lupeny, šedohnědý klobouk, často mýdlový
   pach, nejedlá

   - čirůvka dvoubarvá (Lepista saeva) – mimo les, jedlá

   - dřevokaz rosolovitý (Merulius tremellosus) – želatinovo-chrupavčitá konzistence, dřevokazná
   houba

   - bělochoroš (Oligoporus sp.) – jednoletý, měkký, masitý

   - muchomůrka citrónová (Amanita citrina) – hlíza na bázi třeně, nemá pochvu, mírně jedovatá

   - pařezník obecný (Panellus stipticus) – ve skupinkách, malé béžové houby, často na dubech

   - penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes) – v trsech, dlouze kořenující vřetenovitý třeň,
   častá v doubravách, někdy jedlá, ale jen klobouky

   - pavučinec osikový (Cortinarius trivialis) – žlutohnědý, slizký klobouk, žíhaný třeň, často
   pod osikami i v doubravách, jedlý

   - pavučinec nevlídný (Cortinarius torvus) – má botku, suchý, hnědý, řídké lupeny

   - pavučinec,podrod pahřib (Phlegmacium sp.) – klobouk slizký, třeň suchý, často pestře
   zbarvené (dužnina v tomto případě ve třeni do fialova)

   - závojenka (Entoloma sp.) – masově růžové lupeny, klobouk šedohnědý

   - šťavnatka slonovinová (Hygrophorus eburneus) – tlusté řídké lupeny, slizký klobouk i třeň,
   nezaměnitelný pach připomínající housenku drvopleně obecného, jedlá

   - hřib dubový (Boletus reticulatus (aestivalis))

   - muchomůrka červená (Amanita muscaria)

   - bedlička bílá (Lepiota alba) – třeň vločkatě vláknitý, v suchých trávnících, vzácněji v
   lesích, nejedlá