8.10.2007 Brno-Černovice, Černovický hájek Bedla zardělá (Leucoagaricus leucothites) - lupeny nedosahují třeně (volné), bílá, bez šupin na klobouku, má bílé lupeny, pouze v dospělosti s lehkým narůžovělým nádechem. Čepičatka jehličnatá (Galerina marginata) - Klobouk tupě kuželovitý, s výrazným hrbolkem, hladký, suchý, za vlhka slizký, okraj prosvítavý a rýhovaný, za mlada ověšený zbytky vela. Barva za vlhka šedohnědá až tmavohnědá, za sucha přechází do žlutohněda. Lupeny široce připojené až sbíhavé, vykrojené, prostřídané kratšími lupénky, barvy světle hnědé. V mládí jsou zakryté blanitým závojem.Třeň později dutý, u vrcholu hnědavě poprášený, pod prstenem mívá žlutohnědé pásy, které směrem k bázi tmavnou. Barvy žlutohnědé až tmavohnědé, dole většinou temněji hnědý až načernalý.Dužnina barvy žlutavé až plavohnědé, chuť i vůně mírná, poněkud okurkově moučná.Výtrusný prach rezavě hnědý. Jedovatá Čechratka olšová (Paxillus rubicundulus) - Autor: Standa Jirásek Text ID: 2529 Text Type: 1 Page: 0 Založeno: 17.11.2005 21:24:52 - Uživatel Jiří Novák Language: CZKlobouk - okraj v mládí podvinutý, jinak výrazněji vláknitě šupinatý, většinou rozpraskaný. Za vlhka až naslizlý.Lupeny husté, sbíhavé, částečně vidlené, barvy žluté až okrově hnědé, po poranění pouze mírně hnědnou. Pod olšemi Autor: Standa Jirásek Text ID: 2530 Text Type: 4 Page: 0 Založeno: 17.11.2005 21:25:17 - Uživatel Jiří Novák Poslední změna: 04.12.2005 15:40:59 - Uživatel Jiří Novák Language: CZ Čechratka podvinutá (Paxillus involutus) Čirůvka šedožemlová (Tricholoma scalpturatum) - šedě šupinatý klobouk, moučná vůně, žloutne, mykorhizní, jedlá Čirůvka topolová (Tricholoma populinum) - vázána na topoly, klobouk barvy tmavohnědé až červenohnědé, lupeny jsou husté, zoubkem přirostlé, barvy bělavé, ve stáří lehce hnědnoucí, vůně i chuť okurkově moučná, jedlá houba nevalné chuti (ale proti gustu žádný dišputát) Čirůvka dvoubarvá (Lepista saeva) - Klobouk je zbarven okrově šedě až šedobéžově,, lupeny jsou v mládí bělavé, v dospělosti špinavě žluté až okrové, -(modro)fialový třeň! na podzim mimo les. jedlá Helmovka narůžovělá (Mycena rosea) - velmi podobná h. ředkvičkové, ale bez fialových odstínů, statnější Helmovka žlutobílá - bílé lupeny, žlutý klobouk a třeň Helmovka krvonohá (Mycena haematopus) - Pro tuto helmovku je charakteristické kalně červené až červenavě hnědé zbarvení, ojíněný třeň. V mládí má zdobený okraj klobouků, vylučuje tmavě krvavě červené mléko po porušení a roste na dřevu. Helmovka medonohá (Mycena renati) Klobouk později ploše kuželovitý, ve stáří se zdviženým okrajem, jemně rýhovaný až zhruba do 3/4, bělavý, masově narůžovělý až narůžověle hnědý, ve středu tmavší. Lupeny krátkým zoubkem sbíhavé, široké, barvy bělavé, posléze s růžovým nádechem. Třeň bělavý, zlatožlutý, oranžově žlutý až okrovohnědý, ve spodní části bíle plstnatý. Helmovka šafránová (Mycena crocata) - Klobouk - tvar má kuželovitý nebo vyklenutý, barvy hnědošedé se světlejším okrajem, který bývá někdy šafránově skvrnitý. Lupeny jsou krátce připojené, barvy bílé, zbarvující se oranžově. Třeň je hladký, na lomu vylučuje šafránově zbarvenou tekutinu. Hlíva dubová (Pleurotus dryinus) - Klobouk barvy bílé, bělavé až našedlé, od okraje žloutnoucí. Lupeny jsou sbíhavé, barvy bílé, krémové a ve stáří žloutnoucí a hnědě skvrnité. Dužnina je dosti tuhá, barvy bílé, poraněním však žloutne, vůně jemná, kořenná, chuť mírně oříšková. V mládí zakrývá lupeny blanité velum. Často i na živých dřevinách, na nejrůznějších druzích. Tuhá, nejedlá Hnojník obecný (Coprinus comatus) - tvar klobouku je zpočátku vejčitě válcovitý, později zvoncovitý, ve stáří se od okraje rozplývá, barvy bílé až bělavé, radiálně vláknitý, později pokrytý odstávajícími hnědavými vláknitými šupinami. Lupeny jsou zprvu bílé, volné, později růžovějící, ve stáří černé a rozplývající se. Prsten je vytrvalý, bílý, posunovatelný. Jedlý Holubinka parková (Rusulla pulchella) - klobouk červenavý, záhy se odbarvuje do špinavě šedava až zelenava, třeň šedne, palčivá Hvězdovka (Geastrum sp.) Choroš smolonohý (Polyporus badius) - Plodnice choroše smolonohého je jednoletá a ploše nálevkovitá až vějířovitá. Klobouk je tenký, jemně plstnatý, později lysý, lesklý, barvy kaštanově hnědé až červenohnědé. Okraj je ostrý, zvlněný, světle kaštanový až nažloutlý. Rourky jsou sbíhavé, barvy okrové. Třeň černnohnědý, krátký Lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum) - Klobouk má polokruhovitý tvar a je bokem přirostlý, poměrně tenký a plochý. Povrch je polokruhovitě brázditý a hrbolatý, často poprášený kakaově hnědým výtrusným prachem. Horní strana je skořicově zbarvená a ostře kontrastuje s bílými rourkami. Rourky bílé, pomačkáním hnědnou. Líha obrněná (Lyophyllum loricatum) – trsnatá Líha srostlá – bílá, trsnatá, roste nejčastěji při okrajích lesních cest, často v kopřivách, obsahuje mutagenní látky Pýchavka palicovitá (Handkea excipuliformis) - Plodnice má palicovitý tvar a je rozdělená na dvě části, plodnou a sterilní, s jemnými opadávajícími osténky a zrníčky. V mládí bílá, později okrová až světle hnědá. Rezavec lesknavý (Inonotus radiatus) - Plodnice rezavce rostou většinou střechovitě nad sebou. Povrch je jemně plstnatý, ve stáří lysý, paprsčitě zbrázděný, občas soustředěně kruhatý. V mládí je plodnice zářivě žlutá až oranžově červená, později má barvu rezavě hnědou se žlutobílým okrajem, ve stáří je barva hnědá, až hnědočerná s ostrým světlejším okrajem. V mládí velmi často roní velké kapky tekutiny. Rudoušek uťatý (Rhodocybe truncata) - Klobouk je lysý, barvy plavě okrové až masově hnědé. Lupeny jsou široce připojené až sbíhavé, husté, nízké. Barvy naokrovělé až masově načervenalé. Vůně kořeněná, typická fialková vůně, chuť nasládlá. Ryzec osikový (Lactarius controversus) - Klobouk je mírně vyklenutý, uprostřed promáčklý, někdy až nálevkovitý. Zbarven je v mládí bělavě, později s okrově až masově růžovými skvrnami, lupeny barvy v mládí krémové, ve stáří špinavě růžové. Mléko bělavě neměnné, palčivé, někdy svíravé. Strmělka mlženka (Clitocybe nebularis) - Klobouk v mládí má vyklenutý tvar s podvinutým okrajem, později je plochý s okrajem zvlněným. Je masitý, barvy šedé a na povrchu ojíněný. Lupeny jsou široce připojené až sbíhavé, od dužniny klobouku lehce oddělitelné, husté, barvy bílé ale brzy jsou žlutě krémové. Nápadný pach Strmělka přehrnutá (Clitocybe flaccida) - Klobouk má ploše sklenutý tvar, široce promáčklý a někdy až nálevkovitý s podvinután okrajem. Povrch je hladký, barvy žlutavé, plavé až plavě hnědé s vodnatými skvrnami nebo mramorovaný. Okraj je světlejší. Lupeny jsou úzké, vidlené a dlouze sbíhající na třeň. Barvy jsou smetanové až světle červenorezavé. Třeň je barvy okrové až světle oranžově hnědé, dole je však bíle plstnatý. Slzečník žloutkový (Bolbitius vitellinus) - Klobouk má v mládí tvar vajíčka, posléze je zvoncovitý a ve stáří plochý. Klobouk je tence blanitý a rychle vadnoucí. Do středu je paprsčitě rýhovaný. Povrch je slizký, lepkavý, barvy žloutkově nebo citrónově žluté, posléze vyblédající. Lupeny jsou prořídlé, bledě hlínové, pak světle rezavě žluté. Třeň je dlouhý, štíhlý, válcovitý, dutý a křehký. Povrch je celý bíle vločkatě poprášený. Slzivka (Hebeloma sp.) - hnědě skvrnité ostří lupenů, zemitý pach Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus) - Tvar klobouku je v mládí hlízovitý, později polokruhovitý nebo vějířovitý, bokem přirostlý. Povrch je silně vrásčitý, ojíněný, žlutooranžový, okrově nažloutlý nebo žlutě načervenalý.Rourky jsou velmi krátké s drobnými sírově žlutými póry. Štítovka vrbová (Pluteus salicinus) - klobouk barvy modrošedé či nazelenalé, nalezneme ji také na dřevě topolů, jasanů, olší, dubů a jiných listnáčů Štítovka jelení (Pluteus cervinus) - Klobouk je hnědavý nebo šedý, zprvu zvonovitě vyklenutý, později vodorovně rozložený, na středu mírně vyniklý, radiálně paprsčitě vláknitý, lesklý, za sucha radiálně rozpukaný. Lupeny jsou od třeně odsedlé, zpočátku bílé, později narůžovělé až masově růžové. Třen je bílý, tmavě podélně žíhaný. Šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa) - Klobouk má široce kuželovitý až vyklenutý. Na středu má většinou hrbolek. Povrch je suchý s výraznými šupinami, na středu vztyčenými. Šupiny mají barvu rezavě okrovou až hnědou a jsou na světle žlutém až žlutookrovém podkladě. Lupeny jsou přirostlé, husté. Barvu mají olivově žlutookrovou, později žlutohnědou, ve stáří až okrově hnědou s olivovým nádechem. Třeň je barvy nahoře nažloutlé až citrónově žluté, přecházející dolu v rezavě okrovou až rezavě hnědou. V mládí je hustě odstále šupinatý s pavučinovitě plstnatou prstenovitou zónou. Trepkovitka (Crepidotus sp.) Outkovka pestrá (Trametes versicolor) - Plodnice je kloboukatá a většinou střechovitě uspořádaná Klobouk je úzce připojený k substrátu, plochý. Povrch je lesklý, plstnatý, s hedvábitě hnědě až šedě pásovaný. Ve stáří černavý, v mládí má okraj bělavý až okrový. Rourky jsou až 3 mm vysoké s bílými až krémovými nešednoucími póry. Závojenka (Entoloma sp.) - šedohnědý klobouk, růžový výtrusný prach Žampion lesní (Agaricus silvaticus) - Autor: Standa Jirásek Text ID: 15409 Text Type: 1 Page: 0 Založeno: 13.11.2006 00:31:24 - Uživatel Ondřej Zicha Language: CZ Klobouk tmavě skořicově až hnědě vláknitě šupinkatý. Pokožka po otlačení oranžově červená, později hnědne. Lupeny volné, husté, nejdříve růžové, později čokoládově hnědé s bělavě vločkatým ostřím. Prsten převislý, bělavý, blanitý, opadavý.