snímek 1
snímek 2
snímek 3
snímek 4
snímek 5
snímek 6
snímek 7
snímek 8
snímek 9
snímek 10
snímek 11
snímek 12
snímek 13
snímek 14
snímek 15
snímek 16
snímek 17
snímek 18
snímek 19
snímek 20
G-proteiny
snímek 21
snímek 22
snímek 23
snímek 24
snímek 25
snímek 26
snímek 27
snímek 28
snímek 29
snímek 30
snímek 31
snímek 32
NO jako hormon
snímek 33
Nervový vzruch
snímek 34
snímek 35
snímek 36
snímek 37
Vedení nervového vzruchu
snímek 38
snímek 39
snímek 40
Synapse
snímek 41
snímek 42
snímek 43
snímek 44
Imunochemie
snímek 45 ZÁKLADNÍ ÚKOLY IMUNITNÍHO
SYSTÉMU
ˇ OBRANA PROTI PATOGENŮ
ˇ ODSTRAŇOVÁNÍ ABNORMÁLNÍCH BUNĚK
(NÁDOROVÝCH, POŠKOZENÝCH,
INFIKOVANÝCH...)
snímek 46
BUŇKY IMUNITNÍHO SYSTÉMU:
RŮZNÉ TYPY BÍLÝCH KRVINEK (LEUKOCYTŮ):
MONOCYTY, MAKROFÁGY, GRANULOCYTY,
LYMFOCYTY...
snímek 47
ZBRANĚ IMUNITNÍHO SYSTÉMU:
Fagocyty (požírají mikroby)
Komplement
Protilátky
NK-buňky (zabíjejí infikované a nádorové buňky)
T-lymfocyty (několik typů)
snímek 48
Imunitní odpověď
ˇ Buněčná imunita ­ T-lymfocyty
ˇ Humorální imunita ­ B-lymfocyty
Spuštěna interakcí s antigenem
snímek 49
T- LYMFOCYTY:
VZNIKAJÍ V BRZLÍKU (THYMU)
ROZEZNÁVAJÍ HLAVNĚ FRAGMENTY
(VNITROBUNĚČNÝCH) PROTEINŮ NA
POVRCHU JINÝCH BUNĚK
ÚČEL: DETEKCE BUNĚK INFIKOVANÝCH
"SKRYTÝMI" INTRACELULÁRNÍMI PARAZITY
(např. VIRY)
snímek 50
T LYMFOCYTY:
POMOCNÉ TYPU 1 (POMÁHAJÍ VYVOLÁVAT
ZÁNĚT)
POMOCNÉ TYPU 2 (POMÁHAJÍ JINÝM
BUŇKÁM (B LYMFOCYTŮM) DĚLAT
PROTILÁTKY)
CYTOTOXICKÉ (ZABÍJEJÍ INFIKOVANÉ
BUŇKY, ABY SE NESTALY ZDROJEM
INFEKCE)
snímek 51 T LYMFOCYTY:
DŮLEŽITÉ FUNKČNÍ SUBPOPULACE
snímek 52
TH B
snímek 53
snímek 54
Funkce TC
snímek 55
Funkce TH
snímek 56
B- LYMFOCYTY:
VZNIKAJÍ V KOSTNÍ DŘENI
VYRÁBĚJÍ PROTILÁTKY (VĚTŠINOU ZA
VYDATNÉ POMOCI T-LYMFOCYTŮ)
snímek 57
VZNIK REPERTOÁRU B
LYMFOCYTŮ
snímek 58
snímek 59
snímek 60
snímek 61
snímek 62
PROTILÁTKY:
OBALÍ MIKROORGANISMY A ZNEMOŽNÍ
JIM NASEDNOUT NA BUŇKY
OBALENÉ MIKROORGANISMY JSOU
,,CHUTNĚJŠÍ" PRO FAGOCYTY
(POŽÍRAČE MIKROBŮ)
snímek 63
snímek 64
Anti = proti (řecky)
gen = od gegnomai tvořit
Makromolekulární látky přirozeného nebo umělého původu,
které organismus rozpozná jako cizí (nevlastní).
Po vpravení do vhodného (komplementárního) organismu,
antigeny stimulují tvorbu protilátek, lymfokinů, regulačních
a výkonných T-lymfocytů, čímž se navodí imunitní odpověď.
ANTIGENY
snímek 65
ANTIGENANTIGEN
KOMPLETNÍ (funkční) IMUNOGENIMUNOGEN
NEKOMPLETNÍ HAPTHAPTÉÉNN
Antigen je většinou užíván ve významu kompletního antigenu
IMUNOGEN
IMUNOGENNOST
SPECIFIČNOST
IMUNOGENNOST schopnost vytvořit imunitní odpověď
(vznik protilátky)
SPECIFIČNOST schopnost reagovat s těmito protilátkami
jejichž tvorbu vyvolal.
S jinými protilátkami nereaguje
snímek 66 HAPTHAPTÉÉNN nemůže vyvolat imunitní odpověď,
ale může reagovat s těmito buňkami a protilátkami,
které vznikly po interakci imunogenu s imunokomplementární
buňkou.
Haptén je součástí molekuly kompletního antigenu
SLOŽENÍ IMUNOGENU:
1) MAKROMOLEKULÁRNÍ NOSIČ (carrier)
2) NÍZKOMOLEKULÁRNÍ DETERMINANTNÍ SKUPINY
determinanty, epitofy
snímek 67
VLASTNOSTI IMUNOGENU
FYZIKÁLNÍ
CHEMICKÉ
BIOLOGICKÉ
IMUNOGENEM nemůže být jakákoliv látka
STUPEŇ IMUNOGENNOSTI je závislý na genetické
Odpovědnosti a zralosti zvířete, kterému se imunogen
aplikuje.
a) molekulová hmotnost
b) rozpustnost
c) elektrický náboj
d) tvar molekuly
FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI IMUNOGENU:
snímek 68
PROTEINY, POLYPEPTIDY
POLYSACHARIDY
NUKLEOPROTEINY
Čisté lipidy jsou zpravidla jen haptény, ale v komplexech
s proteiny nebo polysacharidy se stávají dobrými imunogeny.
Imunogenovou aktivitu mohou mít všechny biopolyméry,
které jsou přítomné v živých systémech, ale i syntetické
anebo polosyntetické (konjugované) antigeny.
Schopnost vyvolat imunitní odpověď není stejně silná.
Nejsilnější proteiny, potom polysacharidy a jejich komplexy.
želatina
(slabý imunogen)
malý počet
determinantních
skupin
albumin
(silný imunogen)
dostatečný počet
determinatních skupin
CHEMICKÉ VLASTNOSTI IMUNOGENU:
IMUNOGEN
snímek 69
REAKCEREAKCE ANTIGENANTIGENŮŮ
IN VIVO
IN VITRO
IN VIVO REAKCEREAKCE -prospěšná (vznik imunity)
-škodlivá (imunopatologická)
-indiferentní (neodpovídá)
IN VITRO REAKCEREAKCE jsou základem imunochemických
metod
snímek 70
Základem reakcí je vznik biospecifické vazby mezi
vazebnými místy protilátky a determinantními
skupinami antigenu za vzniku protilátkově-
antigenních komplexů (imunokomplexů), při
interakcích antigenu a protilátky se uplatňují
stejné nekovalentní interakce jako např. enzym-
substrát, hormon-receptor h.
ROZDÍL: protilátky nemění strukturu antigenu
irreverzibilně
snímek 71
SÍLY, KTERÉ SE UPLATŇUJÍ PŘI VAZBĚ
ANTIGENU S PROTILÁTKOU
- VODÍKOVÉ VAZBY
- NEPOLÁRNÍ HYDROBÓBNÍ INTERAKCE
- COULOMBOVY SÍLY
- VAN DER WAASOVY SÍLY
- LONDONOVY DISPERZNÍ PŘITAŽLIVÉ SÍLY
- STÉRICKÉ ODPUDIVÉ SÍLY
snímek 72
snímek 73
Příprava polyklonálních protilátek
snímek 74
Příprava monoklonálních protilátek
snímek 75
Příprava monoklonálních protilátek
snímek 76
Imunochemické metody
snímek 77
Imunochemické metody