Prospect (vyhlídka, šance, naděje) Theory Úvod do problematiky Skorkovský KAMI, ESF MU Úvod Practical Behavioural Finance Most of the standard assumptions underlying investment forecasting and portfolio management are wrong. They fail to take into account the emotional and psychological biases (předsudek-čti bajasis) of those practicing the investment arts. Fear, greed (nenasytnost lačnost, hltavost), risk seeking and aversion, all play a role in the underperformance of many investment managers relative to their objectives. Úvod Uvažování Tři typy heuristik n reprezentativnostní (representativeness heuristic) n dostupnostní (availability heuristic) n kotevní (anchoring heuristic) Reprezentativnostní heuristika Dostupnostní heuristika Kotevní heuristika Kotevní heuristika-příklad Kotva Klíčové rysy prospektové teorie n Úloha referenčního bodu n Averze ke ztrátě n Transformace pravděpodobnosti n Jde o jednu z nejvlivnějších alternativ používané v teorii rozhodování Poznatky a alternativy Referenční bod= RB Referenční bod= RB Referenční bod= RB Referenční bod= RB Referenční bod= RB : příklad n Jedna skupina studentů vyhrála při házení mincí 30 Kč a této skupině byly nabídnuty následující varianty hry : n Při dalším hodu buď dostanou další 9 Kč nebo naopak 9 Kč prohrají n Mohou se zřeknout dalších sázek a končí s 30 Kč n Výsledek Referenční bod= RB : příklad n 70 % studentů se rozhodlo pro hod mincí n Další skupině, kteří zatím nevyhráli nic byly navrhnuty tyto alternativy hry : n Při hodu mincí buď dostanou 39 Kč nebo naopak 21 Kč n Nemusí házet vůbec a dostanou od „bankéře“ 30 Kč n Výsledek : Referenční bod= RB : příklad n 43 % studentů se rozhodlo pro hod mincí n Říká se tomu House Money Effect n Studenti se tedy nerozhodovali podle částek 39, 21 nebo 30 n Důležité z jakého referenčního bodu se měli rozhodnout. n Pro první skupinu hráčů bylo 0 Kč a pro druhou skupinu pak 30 Kč Tvar hodnotové funkce při referenčním bodu W0 Averze ke ztrátě (Loss Aversion) n Ztráty oproti referenčnímu bodu se zdají rozhodujícímu větší než zisky stejného rozsahu n Ztráta 1000 Kč je citelnější než to, že tuto bankovku najdeme na ulici Užitková funkce, „hodnotová funkce“ nebo Value Function Averze k riziku a zásady stálosti rozhodování (principle of invariance= princip neměnnosti) n Jde o zásadní podmínku v obecné teorii rozhodování n Preference mezi volbami (alternativami), které přicházejí do úvahy by měly být zcela nezávislé na způsobu jakým jednotlivé volby popisujeme Příklad : 1. Epidemie smrtelné choroby vypukne někde ve Střední Africe na izolovaném místě někde v džungli 2. Očekává se, že pokud nikdo nezasáhne, zahubí nemoc všech 600 černochů 3. Existují 2 programy jak zachránit alespoň část obyvatelstva (program A a program B Averze k riziku a zásady stálosti rozhodování (principle of invariance= princip neměnnosti) n If A Then 200 lidí přežije a 400 zcela jistě zahyne n If B Then s 33 % pravděpodobností se podaří zachránit všechny a s pravděpodobností 67 % se nezachrání ani jeden n Který program zvolíte ? Averze k riziku a zásady stálosti rozhodování (principle of invariance= princip neměnnosti) Jestliže se většina z nás dá řadit mezi riziko-averzní jedince (ti co nemají rádi riziko), pak racionálním rozhodnutím by bylo volit program A, který slibuje s jistotou záchranu pro 200 lidí, před programem B, který se sice neliší v očekávané hodnotě, avšak zahrnuje riziko, že s pravděpodobností 67% zahynou všichni. Provedením experimentu se plných 72% dotázaných přiklonilo k programu A, čímž se potvrzuje převládající averze k riziku. Averze k riziku a zásady stálosti rozhodování (principle of invariance= princip neměnnosti) n Stejný problém v Africe : máme program C, který počítá s tím, že zemře zcela jistě 400 z celkového počtu 600 obyvatel a pak program D, který bude mít za následek, že s pravděpodobností 67 % zemře všech 600 obyvatel. Co je hlavním rozdílem mezi programy A a B programy C a D pro toho, který má rozhodnout ? Averze k riziku a zásady stálosti rozhodování (principle of invariance= princip neměnnosti) Odpověď : Varianta C a D předkládá otázku ve formě kolik lidí zemře a varianta A a B předkládá otázku kolik lidí se podaří zachránit. Výsledek testu : 78 % respondentů se rozhodlo pro variantu D, což implikuje pozitivní sklon k riziku (risk–seeking) Proč ? Pro většinu nelze tolerovat definici problému vedoucí k jisté smrti 400 obyvatel ! Averze k riziku a zásady stálosti rozhodování (principle of invariance= princip neměnnosti) Dva zcela identické rozhodovací problémy prezentované v rozdílných kontextech mají za následek dvě zcela odlišná rozhodnutí ! Jde tedy o střet s předpoklady racionálního chování jedince. Podobných experimentů byla provedena již nesčíslná řada a většinou ve všech případech s podobnými výsledky. Dopad způsobu prezentace rozhodovacího problému měl naprosto podstatný vliv nejen na studenty obchodních škol, ale třeba i na lékaře nebo pacienty řešící „africký problém“. Teorie racionálního rozhodování Teorie racionálního rozhodování Je to dívka nebo stařenka ? Děkuji za Vaši pozornost Skorkovský