* Předmět logopedie * patologická stránka komunikačního procesu – narušená komunikační schopnost * spolupráce: medicínské obory (pediatrie, foniatrie, ORL, stomatologie, plastická chirurgie, ortodoncie, neurologie, psychiatrie), psychologie, lingvistika (fonetika, fonologie), spec. ped. obory * logoped, klinický logoped, logopedický asistent * Sociální komunikace * verbální komunikace – mluvená a psaná řeč * neverbální komunikace – gestika, držení těla, mimika, pohledy očí, proxemika, haptika, tón hlasu, zdobnost atd. * komunikace činem * Jazykové roviny v řeči * gramatická * lexikální * zvuková * pragmatická * Narušená komunikační schopnost „Komunikační schopnost jedince je narušena tehdy, když některá rovina (nebo několik rovin současně) jeho jazykových projevů působí interferenčně vzhledem k jeho komunikačnímu záměru. Může jít o jakoukoli rovinu, o verbální i neverbální, mluvenou i grafickou formu komunikace, expresivní i receptivní složku.“ * X fyziologické jevy – znalost ontogeneze řeči ! * Klasifikace NKS * narušení vývoje řeči (OVŘ, vývojová dysfázie) * získaná orgánová nemluvnost (afázie) * získaná psychogenní nemluvnost (mutismus) * narušení zvuku řeči (huhňavost, palatolalie) * narušení plynulosti řeči (breptavost, koktavost) * narušení článkování řeči (dyslalie, dysartrie) * narušení grafické stránky řeči * symptomatické poruchy řeči * poruchy hlasu * kombinované vady a poruchy řeči * Příčiny vzniku NKS Časové hledisko: * prenatální * perinatální * postnatální Lokalizační hledisko: * genové mutace, vývojové odchylky, orgánová poškození receptorů, poškození centrální části, poškození efektorů, působení nevhodného, nepodnětného prostředí, narušení sociální interakce * Logopedická intervence * logopedická prevence * logopedická diagnostika → diagnóza * logopedická terapie V ČR ve třech rezortech: * MŠMT * MZ * MPSV * Logopedická prevence primární * předcházení situacím, které mohou způsobit narušení komunikační schopnosti sekundární * zaměřena na určité rizikové skupiny, u nichž se projevuje ohrožení terciální * působení na jedince s NKS, aby v důsledku NKS nedocházelo k obtížím v socializaci * Logopedická diagnostika * orientační vyšetření „Má vyšetřovaná osoba NKS nebo ne?“ * základní vyšetření – zjištění konkrétního druhu NKS, určení základní dg „O jaký druh NKS jde? * speciální vyšetření – co nejpřesnější identifikace zjištěné NKS; často vázáno na konziliární vyšetření – logoped, foniatr, otorinolaryngolog, neurolog, psycholog, psychiatr aj. „Jaký je typ, forma, stupeň a patogeneze NKS, jaké jsou její příp. další zvláštnosti a následky?“ * Model logopedického vyšetření * navázání kontaktu * anamnéza (osobní, rodinná) * vyšetření sluchu (orientační vyšetření sluchu, vyšetření fonematické diferenciace) * vyšetření porozumění řeči (receptivní složky řeči) * vyšetření řečové produkce (expresivní složky řeči) * vyšetření motoriky (celkové, JM, oromotoriky) * vyšetření laterality * prozkoumání sociálního prostředí * Logopedická terapie * vychází z diagnózy Metody: * stimulující * korigující * reedukující * Systém vzdělávání * MŠ logopedická * ZŠ logopedická * integrace * SPC pro žáky s vadami řeči l TYPY NARUŠENÉ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI l Klasifikace NKS l narušení vývoje řeči (OVŘ, vývojová dysfázie) l získaná orgánová nemluvnost (afázie) l získaná psychogenní nemluvnost (mutismus) l narušení zvuku řeči (huhňavost, palatolalie) l narušení plynulosti řeči (breptavost, koktavost) l narušení článkování řeči (dyslalie, dysartrie) l narušení grafické stránky řeči l symptomatické poruchy řeči l poruchy hlasu l kombinované vady a poruchy řeči l Opožděný vývoj řeči l ve třech letech dítě nemluví / mluví méně než ostatní děti l etiologie: ü sluchová vada ü porucha intelektu ü autismus ü vady mluvních orgánů ü nepodnětné prostředí, citová deprivace ü dědičnost ü nevyzrálost nervové soustavy (nedonošenost, LMD) l Vývojová dysfázie l porucha centrálního charakteru l neschopnost / snížená schopnost verbálně komunikovat, i když podmínky pro vytvoření této schopnosti jsou dobré l postihuje výslovnost, gramatickou strukturu, slovní zásobu l deficity v oblasti jemné motoriky, grafomotoriky, paměti, pozornosti, emocí, zájmů, motivací l často SPU l Afázie l centrální porucha řeči – orgánové poškození / onemocnění CNS, lokální poškození mozku l ztráta již nabyté schopnosti komunikovat, narušení psychické, emocionální, volní sféry člověka l etiologie: nádory, úrazy, CMP, krvácení do mozku, záněty mozku, intoxikace atd. l X dětská afázie – postižení vyvíjejících se schopností mozku ü Mutismus l psychogenně podmíněná ztráta řeči, oněmění l na podkladě silného psychického traumatu l (s)elektivní mutismus – ztráta řeči vázána na určitou situaci, prostředí, osobu l neverbální komunikace může být zachována l Koktavost l nedobrovolné přerušování procesu mluvení l strach z řeči (až logofobie), poruchy neverbálního (koverbálního) chování – grimasy, tiky, žvýkání, mrkání, motorický neklid, pocení, napětí atd. l etiologie: dědičnost, orgánové poruchy, neurologický nález, biochemické procesy mozku, … l nelze odstranit l Breptavost l porucha tempa mluvy – extrémně zrychlené tempo řeči, nesrozumitelná řeč l opakování, vynechávání slabik, nepřesná artikulace, narušené dýchání, hlasové poruchy, porucha modulačních faktorů, poruchy koverbálního chování l etiologie: orgánový podklad, dědičnost, vliv prostředí… l Huhňavost l patologicky změněná nosovost l zvýšená – otevřená h. (rozštěp patra, proděravění patra…) l snížená – zavřená h. (zduření sliznice v nosní dutině, nosní mandle, polypy, anatomické změny…) l smíšená l Palatolalie l vzniká na základě rozštěpu rtu, patra a narušené funkce patrohltanového mechanismu l otevřená huhňavost, narušená artikulace, koverbální chování l opožděný vývoj řeči, časté poruchy sluchu, deformace hlasu l operace rozštěpu – plastická chirurgie → logopedie l Dyslalie l neschopnost používat jednotlivé hlásky nebo skupiny hlásek podle norem jazyka l sigmatismus - sykavky, lambdacismus - L, rotacismus - R, rotacismus bohemicus – Ř l etiologie: nedostatky ve sluchové percepci, fonematické diferenciaci, poruchy CNS, motorická neobratnost, anomálie mluvních orgánů, nesprávný řečový vzor l Dysartrie l porucha dýchání, tvorby hlasu, artikulace, prozodických faktorů řeči (melodie, tempo, rytmus, přízvuk) při organickém poškození CNS l etiologie: pre-, peri-, postnatální: DMO, encefalitida, meningitida, nádory mozku, CMP, úrazy hlavy, intoxikace… l Poruchy hlasu l změna individuální struktury hlasu l organicky podmíněné – úrazy, obrny, nádory, polypy, hlasivkové uzlíky l funkční – přemáhání, nesprávné užívání l psychogenní – hlasové neurózy l etiologie: porušení inervace svalstva hrtanu, operace, hormonální odchylky, mutační poruchy, vada sluchu… l Symptomatické poruchy řeči l symptom jiného, dominantního postižení l řeč osob s DMO: dysartrie, omezený, opožděný vývoj řeči, otevřená huhňavost, narušené koverbální chování, poruchy polykání l řeč MR: opožděný, omezený, narušený vývoj (podle stupně MR): echolálie, dyslalie, huhňavost l řeč nevidomých: dyslalie, huhňavost, verbalizmus, narušené koverbální chování l Řeč dětí se SPU l artikulační dyspraxie: 1. artikulační neobratnost (nejne-, …) 2. specifické asimilace (sykavky; tvrdé, měkké hlásky t, d, n, ť, ď, ň) l malá slovní zásoba l nepřesnosti v gramatické stavbě vět l nepřesnosti v užívání pojmů