Hodonínský bioregion – charakteristiky_1 • Poloha: severně Hodonína na píscích vyvátých z nivy Moravy v pleistocénu. • Důvod vymezení: Nejrozsáhlejší oblast vátých písků v ČR, navíc se zastoupením teplomilných druhů a původně i rašelinišť • Charakteristika: Mírně zvlněná plošina neznatelně se svažující k jihu. V jz. a sz. části vystupuje podložní slín, ten leží mělko položen i pod písky Hodonínské Dúbravy, takže zde bylo více podmáčených míst a trochu živnější půdy. Dnes hydrické podmínky v celém bioregionu změněny poddolováním při hlubinné těžbě lignitu. V záp. části asi 0,5 km široká niva Kyjovky s největší rybniční soustavou na Jižní Moravě. ^• Plocha: 225 km^2 • Vegetační stupně: 1. – 2. • 1. (60%), 2. (40%) • A (38%), B (46%), Cs (1%), Ca (7%), D (8%) • N (39%), z (4%, raš. 0,5), a (7%), o (50%). • Počet typů biochor: 6 Hodonínský bioregion – charakteristiky_2 • Orná: 30%, TTP 6%, lesy 45%, vody 3,1%, KES 1,7 • Složení lesů: Sm 1, Bo 60, Jd 0, Md +, • Db 22, Hb 1, Bk +, Cenné l. 4, Ol 3, Bř 4, Ak 6 • Podíl přirozených dřevin: 37 % • Velkoplošná ZCHÚ: - • Přírodní parky: okraj Strážnického Pomoraví • Maloplošná ZCHÚ: NPP Váté písky (bezlesí u trati), PP Vojenské cvičiště Bzenec (trávník na písku), PP Osypané břehy (podemílaný sráz k Moravě), PR Stupava (pův. doubrava vč. podmáčené), PR Písečný rybník (mokřad, rybník) • Bzenecká část lesů tvoří Ptačí oblast Natura 2000 Hodonínský bioregion od Strážovic – lesnatá plocha na dně Dolnomoravského úvalu, v pozadí Malé Karpaty Při výsadbě lesa byl ponechán protipožární pás kolem trati. Je to dnes nejcennější chráněné území v bioregionu – NPP Váté písky s v ČR unikátní teplomilnou pískomilnou vegetací včetně kavylu písečného Na opuštěných travnatých plochách kvete vzácná trávnička prodloužená Na bohatších půdách se objevují porosty nenáročných a plevelných trav Dnes již vzácná relativně kyselomilná mokřadní vegetace v depresích mezi dunami – olšová pařezina, skřípina lesní, kapradiny. Současný poněkud drastický způsob hospodaření v lesích – holoseče, pak se buldozerem vytrhají pařezy a shrne půda, do písku se strojově vysadí sazenice borovic Památník Jana Bedřicha Bechtela – organizátora zalesňova-cích prací na Bzenecku Osypané břehy – 13 m vysoký nárazový břeh řeky Moravy do vátých písků (za jarní povodně r. 2005) Unikátní jev, dosti navštěvovaný, přestože sem nevede turistická cesta. Pohled proti proudu. Obdobný nárazový břeh u rybníka Stolařka – na rozdíl od plošin zalesněných borovicí je stabilizovaný svah zalesněn duby (zpravidla). Vlevo soustava rybníků Zbrod, napájených Kyjovkou. Uprostřed Hodonínská dúbrava, převážně ještě se zachovalými dubovými lesy, ale i sem jsou vysazovány borové kultury. Vlevo typické přímé cesty Bzeneckou dúbravou, vpravo opuštěná Baťova železnice do Ratíškovic (vozil se po ní lignit k Baťovu kanálu). Dnes atrakce pro turisty – možno zde jezdit na šlapací drezíně. Původně rybník v nivě Kyjovky, ale již po desítky let odkaliště popílku z Hodonínské elektrárny. Součást industrializované zóny uprostřed lesů – okolí nádraží Bzenec-přívoz Rozsáhlý písečník, dnes již o ploše přes 1 km^2 u Bzence-přívozu. Vjezd do těžebního prostoru. Vytěžené části jsou postupně zalesňovány borovými monokulturami. Těžební prostor jedné ze dvou těžeben u Bzence-přívozu. Vpravo niva Moravy v těsné blízkosti těžebny. Šikmý hnědý pruh je železniční koridor. Město Hodonín – panorama. Město je bez významnějších stavebních památek, dominantou jsou Hodonínská elektrárna (vlevo) a panelová sídliště. Secesní radnice na hlavním hodonínském náměstí je jednou z pozoruhodností města. Na ostrově v řece Moravě stával od 11. stol. pohraniční Břetislavův hrad, byl zničen, pak přestavěn na zámek, ten na pivovar. To už je ale součástí bioregionu 4.5. Jediná zachovalá stará stavba v bioregionu – presbytář kostela ve Vracově z pol. 13. století. Ranně gotické křížové klenby s pozoruhodnými patkami (objevují se v učebnicích o naší středověké architektuře) Poutní kaplička v lesích u Ratíškovického potoka Hodonínský bioregion – charakteristiky_3 • Geologicko-geomorfologické pozoruhodnosti: • Největší plocha vátých písků v ČR, s dunami vysokými do 10 m (ty vyšší jsou v bzenecké části). • 13 m vysoký nárazový svah řeky Moravy – unikátní v rámci ČR • Největší a dodnes alespoň fragmentárně zachovalá jediná ložiska rašelin v teplé nížině ČR (význam i pro palynologii). • Vývěry artézských vod u Zbrodu • Celé území poddolované těžbou lignitu – poklesy, po ukončení čerpání vody z dolů se území asi začne zamokřovat. • Biologické pozoruhodnosti: • Zbytky panonských doubrav na píscích (prakticky jediné v ČR) • Unikátní pískomilná teplomilná biota bezlesí – nejlepší v ČR • Zbytky rašelinících mokřadů (původně i s rosnatkou okrouhl.) • Ptačí oblast Bzenecká doubrava – výskyt ptáků nižších poloh, kteří se v ČR vyskytují už jen zde, nebo jich zde je nejvíc (např. dudek, lelek). Hodonínský bioregion – charakteristiky_4 • Významné stavby: Milotický zámek, secesní radnice a další stavby v Hodoníně, románsko-got. kostel ve Vracově, Hodonínská elektrárna, památníky na dětství TGM. IV. železniční koridor – přímý úsek přes bioregion. • Negativa: • Rozšiřování borových plantáží na úkor původních doubrav • Poškození dun při shrnování pařezů v lesích • Zničení téměř všech rašelinišť vlivem poddolování a vytěžení • Řada těžeben jílů na severním okraji Hodonína (Hodonínské cihelny) • Mohutné těžebny vátých písků u Bzence-přívozu devastují prosředí • Velkokapacitní vepříny u Dubňan a Milotic • Znečištěné a regulované toky Kyjovky, Hruškovice a Syrovinky • Odkaliště Hodonínské elektrárny. • Environmentální kauzy: • Plánovaná výstavba rychlostní komunikace R55 přes ptačí oblast u Bzence (v délce asi 10 km má procházet lesy paralelně s železničním koridorem). • Realizace druhého nejstaršího (a nejslavnějšího) biokoridoru v ČR - u Vracova (r. 1990) – námět řady studií. • Hodonínská elektrárna – první velká na biomasu v ČR?