Hustopečský bioregion (4.3) Hustopečský bioregion_charakteristiky 1 • Poloha: jižní Morava, severně od řek Moravy a Dyje, panonský bioregion silně ovlivněný Karpatami (v georeliéfu, půdách i biotě). Oblast vápnomilné panonské bioty bez skalních biotopů. ^• Rozloha: 1088 km^2 • Charakteristiky: Převážně členitá pahorkatina až vrchovina na měkkém flyši ždánické jednotky, na severu a jihovýchodně též na miocénních mořských píscích, jílech, místy slepence a několikametrové vrstvy měkkých vápenců. Četné spraše. Reliéf ovlivněn velmi mladou tektonikou (kry – Výhon, deprese – Čejčské jezero) a silnou vodní erozí. Hustopečský bioregion_charakteristiky_ 2a • Vegetační stupně: 1. – 3. • 1. (50 %), 2. (48%), 3. (2%) • A (0%), B (7%), Cs (7%), Ca (5%), D (81%) • N (92%), z (2%), a (5%), o (1%) • Počet typů biochor: 15 • Využití půdy: • Orná: 68%, TTP 3%, lesy 5%, vody 0,8% • Hodně sadů a v jižní části i vinic • KES 0,3 Hustopečský bioregion_charakteristiky_ 2b • Lesy – zastoupení dřevin v %: • Sm 0,5, Bo 3, Jd 0, Md 0,5 • Db 52, Hb 12, Bk 0,2, Cenné l. 9, Bř 1, Ak 19. • Podíl přirozených dřevin: 74 % • VZCHÚ: • Přírodní parky: Výhon • MZCHÚ: NPR Pouzdřanská step-Kolby (výrazná drnová step a háj), NPR Větrníky (step), PR Velký Kuntínov (teplomilná doubrava), PR Roviny (dubová bučina !) + řada dalších, většinou menších stepních rezervací. • Bývalá slaniska téměř beze zbytku zanikla v 60. letech Hřebenatkový vápencový útes u Rousínova – zbytky po těžbě Vinný sklep vykopaný již ve středověku v miocénních mořských píscích - Bzenec Horizontálně uložené miocénní slepence a pískovce u Němčan u Slavkova Krásné habrovo-lipové háje na sz. svazích s porostem dymnivky duté. Letonický hájek. Bažantnice u Moutnic na dně mírně zasolené deprese – les devastovaný intenzivním mysliveckým provozem Krajina v jižní části bioregionu - okolí Hustopečí – členité, prakticky bezlesé, se stepmi a rozsáhlými, částečně opuštěnými sady. Vlevo v popředí kvetoucí mandloně (pěstovány v celé ČR jedině zde). Okolí Šardic – humusový horizont půd je poškozen vodní erozí, místy již zcela chybí. Severně od Šardic budovy bývalých lignitových dolů. Ještě mapy II. vojenského mapování z doby před polovinou 19. stol. uvádějí j. od Čejče tzv. Čejčské jezero – na tektonickém poklesu. Odvodněno bylo průkopem a čerpáním vody. V údolí Trkmanky bylo ještě větší jezero (tzv. Kobylské) s plochou snad až 10 km^2. Bylo největším moravským přirozeným jezerem. Následně zde vznikla slaniska, dnes jsou zde jen pole. Typický současný vzhled toků bioregionu. Zde Litava u Slavkova, stejný je i druhý větší tok – Trkmanka. Jižní svahy s drobnou držbou nad Bzencem. Podobně vypadala do kolektivizace značná část bioregionu. Vpravo býv. Břetislavovo hradiště z 11. stol. (radiálně se od něj rozbíhají pozemky). Úzké parcely se v bioregionu místy zachovaly v blízkosti vesnic, kde přežily kolektivizaci jako soukromá, tzv. drobná držba. V pozadí vlevo svah zdevastovaný terasováním, pro neplodnost terasy opuštěny a zarůstají plevelnými dřevinami. Přírodní park Výhon u Blučiny chrání právě zbytky krajiny s úzkými pruhy polí, sadů a vinic. Na záp. rozsáhlé zbytky drobné držby, na s. akátové lesíky, na jv. zterasované svahy. Na sz. úbočí Výhonu na vrcholu mohutného ranně holocénního sesuvu vzniklo v době bronzové mohutné hradiště, evropsky známá lokalita. Krajina v severní části bioregionu je téměř bez vinic, velká pole však jsou i zde. Ostrůvky dřevin zpravidla signalizují malá prameniště. U Němčan. Severní část bioregionu – okolí Letonic, v pozadí NPR Větrníky (394 m n.m.) Záp. část Větrníků má zřetelně původ na sesuvu na miocénních slínech Odlučná oblast sesuvu má dodnes sklon až 100%. Porosty stepní trávy kavylu na Větrníkách Nejznámější jihomoravská step – Pouzdřanská (NPR), blízká přirozené drnové stepi NPR Kolby – háj s se souvislým podrostem česneku medvědího v jarním aspektu. Zámek v Bučovicích – snad nejlepší (slohově nejčistší a zachovalý) renesanční zámek v ČR Ojedinělý klasicistní – empírový kostel ve Slavkově. Součást městské památkové zóny. Působivý. V Hustopečích na náměstí stával pozdně gotický kostel. Počátkem 60. let 20. stol. ho nechala komunistická moc spadnout. V 90. letech byl na jeho místě postaven kostel moderní s replikami gotických oken. Ze staré zástavby města zbylo málo. Náměstí v Kyjově je až na výjimky bez pozoruhodných staveb. Často se zde přestavovalo. Zemědělské maloměsto Klobouky od JZ. Na horizontu již Ždánický les. Renovovaný větrný mlýn v Kloboukách (původní koncem války shořel), téměř funkční, přístupný. Pochopitelný v kraji bez dostatku vodní energie. Kurdějov s pevnostním gotickým kostelem německých rytířů. V pozadí Přední Kout a na okrajích lesů kvetoucí akátiny Opevněný areál kostela v Kurdějově. Současný pozdně gotický vzhled pochází z poč. 16. stol. Na rozdíl od jiných lokalit, kde jsou to jen báje, zde opravdu vede z kostela podzemní chodba do vsi a končí v hostinci ve sklepě. V 80. letech tak podstatně vzrostla návštěvnost kostela a chodba musela být zazděna. Opevnění kostela v Nosislavi Čejkovice – původně ranně gotický hrad (z něj je dnes viditelná jen věž), přestavován goticky, renesančně i barokně na zámek. Dnes hotel, pod zámkem a v okolí rozsáhlé vinné sklepy („templářské“). Prakticky jediný hrad, který se v bioregionu alespoň částečně zachoval. Zámek v Bzenci – pův. gotický hrad, pak barokní zámek, přestavěn v 19. stol. ve stylu romantické pseudogotiky. Dost zdevastován, součást provozu vinařství Bzenec. Bzenecká lípa, údajně 1000 let stará, dnes již rozlomená, ale stále prosperující. Asi nejvýznamnější strom bioregionu. Podle ní se i místní víno jmenovalo Bzenecká lipka. Původně německé vsi se vyznačují gotickými kostely. Zde pozdně gotický kostel v Pouzdřanech Pouzdřany – zdejší němečtí obyvatelé se cítili na víc než jen na vesnici a ojediněle si začali stavět renesanční domy podle vzorů z měst. Nádvoří tohoto (dnes soukromého) domu s arkádami. Každoročně zde brněnští ochránci přírody slaví Den Země. Poutní místo Lautršték nad Němčany u Slavkova. Vzniklo u pramene vysoko na svahu (z miocénních štěrků a slepenců), dnes voda není pitná. Porevoluční doba – velká kořenová čistírna odpadních vod v Dražovicích. Revitalizace krajiny – uměle vytvořený mokřad v nivě Kyjovky ve Vlkoši Hustopečský bioregion_charakteristiky_ 3 • Geologicko-geomorfologické pozoruhodnosti: • Býv. holocénní jezera – Kobylské, Čejčské, Velkopavlovické) • Obnažené vrstvy miocénních vápenců s třetihorní flórou a faunou (hřebenatky, mechovky), ulity i ve slínech a píscích • Minerální prameny (Šaratice) • Dnes dotěžovaná ložiska lignitu u Hodonína, uzavřená u Kyjova • Okraje ložisek ropy (centrum mimo - ve Ždánickém lese) • Štěrkopísková terasa miocénního toku – dnes inverse reliéfu, tvoří povrch hřbetu mezi Němčany a Bohdalicemi. • Mohutný, asi staroholocénní sesuv na sz. svahu Výhonu. • Mírně zasolené půdy na více místech. • Biologické pozoruhodnosti: • Velké množství stepních lad po celém území, i rozsáhlých a cenných (Pouzdřany, Větrníky, Adamce, Hovorany, Větrníky atd. Nejvíce v naší části Panonie • Hojné zachovalé květnaté háje a teplomilné doubravy – hl. západně od Kobylí • Největší (ovšem prakticky téměř jediný) výskyt bučiny v moravské části Panonie - na sev. svahu Předního Koutu • Fragment slaniska u Velkých Němčic Hustopečský bioregion_charakteristiky_4a • Pozoruhodné stavby: • Hradiště Cezavy z doby bronzové u Židlochovic • Zámky Bučovice, Slavkov, Čejkovice • Městská památková zóna ve Slavkově (hist. náměstí s domy od renesance), radnice v Kyjově, pův. románsko-gotický kostel v Blučině, got. kostel v Zaječí v dominantní poloze, románsko-got. kostel v Podivíně. • Mohyla míru u Prací (secese), větrný mlýn u Klobouk • Moderní kostel v Hustopečích, dálnice D2 – Brno-Bratislava • Typické velké vesnice s několika tisíci obyvatel, např. Velké Pavlovice, Velké Bílovice, nově vyhlašovaná za města (např. Vracov) Hustopečský bioregion_charakteristiky_4b • Negativa: • Bioregion nejvíce postižený vodní erozí v ČR • Velké plochy bez dřevin – hl. v jižní části bioregionu • Rozsáhlé zterasované svahy (největší plocha teras v ČR) – a dnes zpravidla bez užitku • Znečištěné a totálně zregulované vodní toky • Poklesy a dosedání povrchu po hlubinné těžbě lignitu • Dálnice D2 – hluk, emise plynů, mikročástic • Sklárny v Kyjově – emise • Environmentální kauzy: • Těžba ropy • Snahy o výstavbu parků větrných elektráren (Kloboucko) • Šíření akátu do lesů i na četná stepní lada • Pozitivní – 2. nejstarší realizovaný biokoridor (Vracov, z r. 1990).