Bioregiony severopanonské podprovincie Krajiny Jižní Moravy RNDr. Martin Culek, Ph.D. (s využitím fotografií vlastních i od různých autorů, publikovaných na Internetu) Lechovický bioregion - charakteristiky • Poloha: jihozáp. Morava, malá část Weinviertelu v Dol. Rakousích. Oblast říčních pískových teras, víceméně krytých spraší. Výrazná, ale mělká údolí mezi nimi (hloubka 30-40 m). Typické jsou izolované skalnaté pahorky v blízkosti okraje České vysočiny. Národopisně „nijaké“ – průmyslové Brněnsko a bývalé německy osídlené území, dnes dosídlenecká oblast, dodnes patrný vliv (jihomoravské „Sudety“). • Rozloha: 1085 km^2 • Vegetační stupně: 1. – 2. • 1. (70%), 2. (30%) • A (1%), B (14%), Cs (2%), Ca (7%), D (76%) • N 92%, z 1%, a 7%, o 0,2% • Počet typů biochor: 16 • Využití území: • Lesy 5, TTP 2, orná 71, vody 1,3 KES 0,2 Lechovický bioregion – charakteristiky_2 • Složení lesních dřevin: • Sm 1, Bo 4, Jd 0, Md + • Db 15, Hb 1, Bk 0, Cenné l. 10, Tp 16, Ol 5, Vr 3, Ak 40, ostatní listnaté (cizokrajné ve větrolamech) 7 • Podíl přirozených dřevin: 33 % • VZCHÚ: - • PřP: - • MZCHÚ: málo, hl. při okrajích Č. vysočiny na skalních výchozech, téměř jen stepi a mořady: PR Karlov (les!), NPP Miroslavské kopce, NPP Stránská skála, PP Pustý kopec, PP Velatická slepencová stráň, PP Oleksovické vřesoviště, PP Oleksovická mokřina (poválečný mokřad s rákosem, lesíky). • Nad Lechovický bioregion se zvedají svahy Č. vysočiny (Jevišovický, Brněnský, Macošský a Drahanský bioregion), ale skalnaté pahorky izolované od masívu, obklopené sprašemi s poli, náležejí již do Lechovického bioregionu. Vyskytují se prakticky po celé délce hranice s Českým masívem. Jsou tvořeny různými horninami (odpovídají horninám v sousedním Českém masívu) a zpravidla na nich byly pastviny, které se dodnes změnily na druhotné stepi, často s řadou chráněných druhů rostlin a živočichů. Tyto stepi jsou dnes většinou chráněny. Ohroženy jsou akutně zarůstáním akátem, který v tomto bioregionu má největší zastoupení v rámci celé ČR. Na fotografii je okraj bioregionu u Dolních Kounic, patrné jsou vystupující pahorky, obnažené erozí, v D. Kounicích hlavně vlivem hloubkové eroze řeky Jihlavy. NPP Stránská skála leží na okraji Brna. Vlevo relativně zachovalý sráz na jurských vápencích Větší řeky protékají Lechovickým bioregionem jen v kratších úsecích. Zde rozvodněná, ale typicky regulovaná řeka Jihlava z mostu v Pravlově (1.4. 2006). Pohled proti vodě, v pozadí kostelík v Dol. Kounicích. I nejmenší toky jsou regulovány. Krajina u Šatova pod Znojmem. Snaha o nápravu zoufalého stavu krajiny – 7 ha velké nově vybudované biocentrum u Božic, v nivě Jevišovky mokřady, na svazích likvidace akátu a nahrazení výsadbou dubem, habrem, lípou. (R. 2002) Úprava biocentra mimo nivu, v pozadí postupně nahrazovaná akátina, biocentrum se okamžitě stalo objektem pozornosti na cyklostezce. Mokřadní část biocentra (r. 2003) Těšetice - rondel – kultovní stavba neolitických zemědělců moravské malované keramiky, průměr 60 m. Pohled na Znojmo od Z. Město leží na hranici Jevišovického a Lechovického bioregionu. V pozadí plošiny Lechovického bioregionu s mohutným silem v Hodonicích. Úplně na horizontu Pálava v Mikulovském bioregionu. Jaroslavický zámek na kopci nad vsí Bývalá tvrz, pak renesanční zámek v Žeroticích, věž spadla v r. 1988. Typické pro Lechovický bioregion. Hostěradice – býv. gotické městečko řádu německých rytířů Jižně od Znojma má lidová architektura bioregionu svérázné rysy dané silným vlivem rakouského Podunají. Dům s valbovou střechou v Havraníkách Lechovický bioregion – charakteristiky_3 • Geologicko-geomorfologické pozoruhodnosti: • Oblast nejrozsáhlejších štěrkopískových teras na Moravě i nejrozsáhlejších pískoven (několik km^2 - Bratčice pod Brnem) • Malé izolované kry velmi různých hornin při SZ hranici bioregionu – mj. informace o podloží úvalu • Menší skalnatá průlomová údolí (Dyje, Skalice, Jihlava, Říčka, Rokytka) • Krasové jevy, podzemní štoly a paleontologické naleziště na Stránské skále • Hlubinné geotermální vody (využité zatím jen v aquaparku v Laa/Thaya, připravuje se v Pasohlávkách – z hl. 1500 m, teplota až 46 st. C) • Biologické pozoruhodnosti: • Stepi s xerotermofilní biotou na skalních výchozech • SZ hranice rozšíření některých stepních druhů v Evropě • Bývalá jediná lokalita stepního ptáka dropa velkého v ČR (pravděpodobně vystřílen) a jihoevropského ptáka dytíka úhorního. • Do 50. let 20. stol. výskyt slanomilné bioty na pramenech • Oblast nejrozsáhlejší výsadby větrolamů z 50. let 20. stol. v ČR. • Oblast relativně četných revitalizací krajiny z posledních 15 let. Lechovický bioregion – charakteristiky_4 • Zajímavé stavby: Četná neolitická sídliště i se 7000 let starými rondely (opevněná kruhová obětiště – např. Těšetice, předchůdce Stonehenge). Jediná římská vojenská stanice na území ČR (Mušov – i s podzemním vytápěním). Objeveny četné římské pochodové tábory. Klášter Louka ve Znojmě, městečko řádu německých rytířů Hostěradice, pozdně gotický cihlový kostel v Loděnicích, hrad v Miroslavi, zřícenina zámku v Žeroticích, architektura vesnic na jihozápad od Znojma. Pohraniční opevnění ze 30. let 20. stol. • Negativa: • Rozsáhlá geometrická pole, zaplevelená zanedbaná krajina • Zanedbané neútulné vesnice a devastované stavební památky • Cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou s kalovými poli • Environmentální kauzy: • Chystaná výstavba mohutné farmy 25 větrných elektráren u Mackovic (poblíž silnice Brno-Znojmo).