Historie osídlení jižní Moravy ve vztahu ke krajině Mgr. Jaroslav Novák Geografický ústav Přírodovědecké fakulty MU • PALEOLIT –starší doba kamenná 40 000 – 10 000 let př.n.l. glaciál → chladné klima tundra, lesotundra? lovci a sběrači závislost osídlení na migraci zvířat • NEOLIT - mladší doba kamenná 5000 – 3000 let př.n.l. neolitická revoluce příchod prvních zemědělců žárová zemědělská soustava nutnost migrace dvoukolejný vývoj krajiny – přírodní →lesní - kulturní → zemědělská • ENEOLIT – pozdní doba kamenná 3000 – 2200 let př.n.l. objev rádla → do krajiny vstupuje přímka a pravý úhel → umožňuje pole déle obdělávat růst vlhkosti → expanze lesů → mírné zmenšení rozsahu ekumeny • DOBA BRONZOVÁ 2000 – 750 let př. n.l. použití tažných zvířat → nutnost zbavit pole kořenů a balvanů vznik útočištních hradišť – často v nehostinných územích vrchol pravěkého osídlení bodové osídlení vrchovin a středohor – výskyt rud, nebylo dlouho do středověku první významnější erozní a sedimentační procesy • DOBA ŽELEZNÁ – Keltové - Tektoságové 750 let př. n.l. – 0 n.l. přílohová zemědělská soustava trvalé usazení obyvatel → vznik pevných zemědělských hospodářských obvodů – plužin základ struktury zemědělské krajiny – pevná fixace sídel, polí a cest útočištná hradiště – oppida se mění na místa trvalého osídlení (řemeslníci a velmoži) Vytlačeni germánskými kmeny • GERMÁNI 0 n.l. – 568 n.l. vyspělé dobytkářství zastaralé žárové zemědělství postupně pozitivní vlivy Římské říše: – víno - vynálezy - železný pluh (zase) • STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ kolem r. 500 n.l. (400 – 600)n.l. hl. příčiny: • klimatické změny (sucha) v asijských stepích • úpadek a pád Západořímské říše Příchod Slovanů opět zastaralé žárové hospodářství okolo r. 700 trvalá sídla – asi přechod na přílohové hospodářství. malé hromadné vsi • RANÝ STŘEDOVĚK cca 568 – 1000 n.l. DOBA HRADIŠTNÍ V 9. století vyspělá VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE Čechy byly ve stínu Moravy, 20 let součástí Střediska - opevněná hradiště na říčních ostrovech největší koncentrace obyvatel v nivách Moravy a Dyje 894 n.l. – počátek rozkladu (odpadají Čechy) 906/907 doražena Maďary • ROMÁNSKÉ OBDOBÍ 1000 – 1200 n.l. Feudální systém – založen na „delegaci“ božích pravomocí na určitou osobu – krále/biskupa → staleté spory mezi světskou a duchovní mocí Rozpor mezi křesťanskými ideály a skutečným životem → ideál mnišství. Stavba klášterů v neobydlené krajině. Cíl: život dle křesťanských zásad mimo zkaženou společnost → osvojování si života v horších klimatických a půdních podmínkách → příprava na velkou středověkou kolonizaci hromadné vsi s úsekovou plužinou budování kamenných kostelů a klášterů → duchovní, útočištní a „majetková“ funkce církevních staveb • VELKÁ STŘEDOVĚKÁ KOLONIZACE cca 1200 – 1350 stabilita → růst populace → dosídlování neosazených enkláv staré sídelní oblasti (domácí kolonisté = vnitřní kolonizace) → kolonizace nových, méně příhodných území (domácí a němečtí kolonisté = vnější kolonizace) •postupné šíření kolonizační vlny od Severního moře •„německé právo“ •lokátoři •lány •lhoty •emfyteutické právo masivní odlesnění středních poloh →rozkolísanost odtoku →povodně →opuštění zaplavovaných niv • Vynález těžkého pluhu • Traťová plužina • Trojpolní zemědělská soustava (ozim, jař, úhor) • Zakládání normových vsí (návesní vsi, návesní silnicovky) • Přestavba starosídelních území - silnicovky, návesní silnicovky, návesní vsi - nepravé traťové plužiny sídelní kontinuita - v nížinách pravěký základ, lokalizace dnešních vsí nesahá obvykle hlouběji než do 13. století •občiny řádková ves délková plužina • POZDNÍ STŘEDOVĚKÁ KOLONIZACE cca 1350 – 1500 n.l. „poslední vydechnutí velké středověké kolonizace“ nástup individuální formy hospodaření neúrodné a členité polohy vrchovin a hornatin lesní lánové vsi, okrouhlice záhumenicová a paprsčitá plužina ve 14. století snad nejnižší lesnatost v historii Husitství - druhá nejhorší katastrofa jaká kdy území potkala (zemřela cca třetina obyvatel) pak opět rozkvět objev střelného prachu si vynutil změnu opevnění • NOVOVĚKÁ KOLONIZACE po r. 1500 n.l. extrémní horské polohy rozptýlené osídlení - celé vsi - samoty na katastru stávajících vsí valašská kolonizace – řetězové vsi, rozptýlené osídlení RENESANCE 1500 – 1620 n.l. nedostatek pracovních sil → → vzestup režijních velkostatků → chov ovcí → stavby rybníků • TŘICETILETÁ VÁLKA 1620 – 1648 nejhorší katastrofa v dějinách (zemřelo přes 40% obyvatel) žoldnéřská vojska mnohokrát zplundrovala celou zem poslední selekce obcí podle přírodních potenciálů • BAROKNÍ DOBA 1650 – 1780 mír, stabilita, rozvoj ale i utužení nevolnictví růst panských statků – dominikální plužina barokní kompozice krajiny – průhledy, osová souměrnost ztráta funkce hradeb – otevření sídel do krajiny Využívání nových plodin – brambory, kukuřice, pícniny → zvýšilo úživnost plužiny → růst počtu obyvatel → masivní rozvoj eroze Charakter zemědělství Neefektivita režijního hospodaření a růst počtu bezzemků vedl k parcelaci statků → vznik raabizačních vsí Statická sídelní struktura (sídlo panství je střediskem pro množství zemědělských vsí) Stabilizace krajinné struktury - 3 základní funkční zóny: - vždy pole, - vždy louky, - podle potřeby pole nebo louky. Vznik mezí • OSVÍCENSTVÍ • 1780 – 1820 Zrušení nevolnictví Zrušení zákona o nedělitelnosti gruntů → drobení půdní držby Růst velikosti vesnic Střídavá – tzv. čtyřpolní soustava hospodaření Romantický pohled na krajinu – Lednicko-Valtický areál Maximální využití přírodních potenciálů území → nejvyšší druhová rozmanitost krajiny • PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE „VERNEOVSKÁ DOBA“ (1820 – 1914) Objev parního stroje a koncentrované energie uhlí → → dopravní revoluce (železnice) → umožnění specializace výrobních odvětví, velkoobjemový obchod, cestování za prací, růst aglomerací → dynamická struktura osídlení Výrobní revoluce – velkokapacitní laciná výroba objev umělých hnojiv → radikální zvýšení úživnosti, bez vztahu k přírodním podmínkám začátek ochuzování druhové rozmanitosti naší krajiny Pěstování cukrové řepy – vysušování rybníků Nedostatek dřeva → moderní lesnictví