Houby eukaryotické mikroorganismy oeunikátní organismy, specifická stavba i funkce buňky oesamostatná říše oecelá řada aktivit s praktickým dopadem (dekompozice, patogeni rostlin a člověka, producenti významných látek) oemezi mikroorganismy je řadí velikost (mikroskopické vláknité houby a kvasinky) a metody studia ­ kultivace submerzní a na agarových médiích, mikroskopické metody Houby jako modelové organismy oeSaccharomyces cerevisiae oeSchizosaccharomyces pombe oeNeurospora crassa oejedna ze 3 evolučních větví eukaryotických mikrorganismů ­ Pravé houby oemonofyletická skupina (společný předek) oeeukaryotické stavba buňky oetypicky haploidní jádro, pučící kvasinky jsou diploidní, v kompartmentech hyf je více jader oejádro je obdáno membránou a obsahuje několik chromozómů oemembránové organely ­ mitochondrie, vakuoly oeDNA obsahuje introny oe80S ribozómy ­ 18S rRNA je základem pro stanovení fylogenetické příbuznosti oemycelium ­ apikální růst oekvasinky ­ pučení ­ často dimorfní ­ pseudomycelium ­ průnik do tkání oechitin v buněčné stěně (a glukany) oeergosterol v membránách oeheterotrofní metabolismus ­ využití jednoduchých látek procházejících BS a CM ­ lytické enzymy vylučované apikálně ­ degradují komplexní polymery oepohlavní i nepohlavní rozmnožování oeprodukují spory Hyfa = houbové vlákno oevlákno s pevnou BS oeprůměr 2 ­ 30 mm oeroste pouze na konci ­ zóna růstu oeapikální část ­ membránově vázané vezikuly ­ syntéza chitinu, ekvivalent GA ..., v centru skupiny vezikulů ­ aktinová filamenta oenásleduje zóna bohatá na mitochondrie oečást s větvenými tubulárními vakuolami oejádro ­ askomycety a mitosporické houby ­ zpravidla větší počet v apikální část Kolonie oetypicky se vyvíjí z 1 klíčící spory oevznikající hyfa se větví a dává vznik cirkulární kolonii Kvasinkovité houby oemnoží se pučením oebuňka obsahuje 1 jádro, které se dělí, když dceřinný pupen dosáhne určité velikosti oečasto dimorfismus ­ kvasinkovitá i vláknitá forma oepohlavní rozmnožování Saccharomyces cerevisiae Saccharomyces cerevisiae [ Jim Deacon] mitochondrie BS jádro Centrální vakuola Golgiho systém Jizva po pupenu pupen Lipidické tělísko Životní strategie hub saprofyté (dekompozitoři, přeměňují organickou hmotu na anorganickou) nekrotrofové (napadají živá pletiva, která po usmrcení využívají jako zdroj živin) biotrofové (napadají a využívají živá pletiva) interakce s dalšími organismy: § parazitismus (rostliny, houby, živočichové) § symbiosa s hmyzem ­ ambrosiové houby, houby v mycetangiích členovců § mykorrhiza = symbióza s kořeny cévnatých rostlin § lichenizované houby = symbióza se zelenými řasami nebo cyanobakteriemi Fyziologie hub oeheterotrofní metabolismus oenejčastěji aerobní, kyslík je terminálním akceptorem elektronů oemnoho kvasinek a některé vláknité ­ fakultativní ­ mohou růst a metabolizovat i anaerobně - Saccharomyces ­ ne pohlavní rozmn. - fermentace oeněkolik vodních hub ­ pouze fermentace ­ aerobní nebo anaerobní ­ nemají mitochondrie a cytochromy oeanaerobní Chytridiomycota ­ v rumenu přežvýkavců Centrální metabolismus hub Centrální metabolismus hub hlavní dráhy energetického metabolismu (EmbdenMeyerhofova a TCA) prekurzory pro biosyntézu různých produktů metabolismu hlavním prekurzorem sekundárních metabolitů je acetyl KoA Chytridiomycota v rumenu přežvýkavců Chytridiomycota v rumenuChytridiomycota v rumenu přežvýkavcůpřežvýkavců hydrogenozómy rozklad celulózy smíšené kvašení ­ kys. mravenčí, mléčná, octová, etanol, CO2, H2 Houby a vliv vnějších podmínek vlhkost zpravidla mezofilní psychrofilní termofilní acidofilní ­ kvasinky tolerance k 1 suboptimálnímu faktoru, nikoliv k několika Genom hub oetypicky haploidní jádro ­ odlišnost od ostatních eukaryot (pučící kvasinky ­ diploidní) oehaploidní ­ snadno vzniká mutace, snadná selekce mutantů oepohlavní rozmnožování ­ segregace a rekombinace genů, produkt meiózy má projev v haploidní pohlavní spoře oenepohlavní spory mohou být využity k produkci uniformní populace oehomothalické houby oeheterothalické houby Systém a fylogeneze hub a příbuzných organismů (Deacon, 2005 ­ viz Literatura) ŘÍŠE: FUNGI (MYCOTA) HOUBY Oddělení Chytridiomycota Oddělení Zygomycota Oddělení Glomeromycota Oddělení Ascomycota Oddělení Basidiomycota Houby v širším slova smyslu ŘÍŠE: STRAMINIPILA Oddělení Oomycota Oddělení Hyphochytridiomycota Oddělení Labyrinthulomycota Houbám podobné organismy Oddělení Myxomycota (plasmodial slime moulds) Oddělení Plasmodiophoromycota (plasmodiophorids) Oddělení Dictyosteliomycota (dictyostelid slime moulds) Oddělení Acrasiomycota (acrasid slime moulds) Houby v širším slova smyslu a houbám podobné organismy jsou tradičně studovány mykology oeOomycota oeliší se někt. základními znaky od hub, bližší rostlinám (celulóza, diploidní jádro, rostlinné steroly) oeekonomicky významní patogeni rostlin oePhytophthora infestans ­ pohlavní rozmnožování ­ antheridia + oogonia ­ oospory ­ klíčí ­ diploidní hyfy nebo zoospóry nepohlavní rozmnožování ­ mnohojaderné sporangium ­ bičíkaté diploidní zoospóry nebo hyfy Chytridiomycota * stáří 1 bilion let * pohyblivé, bičíkaté zoospory * hydrogenozómy ­ alternativa mitochondrií * u některých střdání haploidního a diploidního stádia * v půdách a ve vodním prostředí * primární kolonizátoři * degradace organické hmoty * v rumenu obratlovců * parazité nematod Glomeromycota * arbuskulární mykorrhiza * u velkého množství druhů rostlin, nevyskytují se samostatně * symbioza s Nostoc punctiforme ­ Geosyphon pyriforme Zygomycota BS ­ chitin, chitosan a polyglukuronová kyselina coenocytické mycelium ­ mnohojaderné bez přepážek rychle rostoucí nejvýznamnější zástupci Mucor, Rhizopus Rhizopus Houba s kosmopolitním výskytem Častý je zvláště na potravinách nebo v krmivech, způsobuje též hnilobu ovoce Neprodukuje mykotoxiny V laboratoři je vzhledem ke svému rychlému růstu a snadnému šíření považována za nebezpečnou kontaminantu Příležitostně bývá izolován z klinického materiálu Mucor Rychlý růst a snadné šíření - nebezpečná kontaminanta v laboratořích Ascomycota monofyletická skupina pohlavní rozmnožování ­ vznik asků ­ diploidní jádro, meióza je následována mitózou, vzniká 8 haploidních spor celá řada mitosporických druhů ­ bez pohlavního rozmnožování Neurospora crassa Sordaria 75% známých druhů hub askus ­ vzniká fúzí 2 haploidních jader opačných párovacích typů askospory ­ meióza ­ haploidní askokarp - plodnice Umístění askospor a ­ v peritheciu b ­ v kleistotheciu Nejvýznamnější zástupci: Aspergillus, Eurotium, Penicillium, Fusarium, Saccharomyces, Schizosaccharomyces, Kluyveromyces Fusarium * Rozšířen celosvětově zvláště v půdě a na cereáliích * Způsobuje krčkové i kořenové hniloby u obilnin a napadá i uskladněné brambory a cukrovou řepu * Produkuje řadu mykotoxinů, zvláště trichotheceny a zearalenon Mitosporické houby dříve Deuteromycota dnes zpravidla zařazeny do Ascomycota pouze nepohlavní stádium formální rody různé typy konidií ­ vznikají mitotickým dělením Aspergillus, Penicillium, Cladosporium, Alternaria Basidiomycota houby tvořící plodnice kvasinkovité houby - Rhodotorula patogeni rostlin a člověka basidium ­ meióza ­ basidiospory (na sterigmatech) septa brání průchodu jader dvoujaderné části hyf Puccinia graminis Houby jsou původci onemocnění rostlin, živočichů, hmyzu, člověka Houby ­ parazité rostlin Ophiostoma ulmi (Ascomycota) Botrytis cinerea (Ascomycota) Entomofágní houby Beauveria bassiana Hirsutella rhossilliensis Houby ­ původci onemocnění člověka onemocnění způsobená houbami - mykózy ­ asi 200 ­ 300 druhů hub další zdravotní problémy - alergie, působení toxinů 5 skupin onemocnění způsobených houbami (mykóz) 1. dermatofytické houby 2. onemocnění způsobená běžnými komenzály po narušení rovnováhy ­ Candida albicans 3. onemocnění způsobená druhy s drobnými sporami, které se dostávají do alveolů ­ plicní onemocnění ­ u imunokompromitovaných pacientů 4. infekce ran, především u oslabených jedinců, rozklad tkáně ­ melanizované stěny hyf -Phialophora, Cladosporium a Sporothrix 5. Pneumocystis jirovici ­ specializované jednoduché houbám podobné organismy, imunokompromitovaní jedinci Mykotoxiny ­ toxiny produkované mikroskopickými vláknitými houbami Houby a potraviny Houby v symbiotických vztazích Mykorrhiza oeendomykorrhiza (90%) - schopnost mykorrhizní houby kolonizovat buňky primární kůry kořene ­ vezikulo-arbuskulární oeektomykorrhizu -rozvoj endofytické houby je omezen na mezibuněčné prostory kořenového kortexu Lišejníky