PPřřehled sehled systystéémmuu a fylogeneze huba fylogeneze hub a pa přřííbuzných organismbuzných organismůů (Deacon, 2005)(Deacon, 2005) ŘŘÍŠÍŠEE:: FUNGI (MYCOTA)FUNGI (MYCOTA) HOUBYHOUBY OddOdděělenleníí ChytridiomycotaChytridiomycota OddOdděělenleníí ZygomycotaZygomycota OddOdděělenleníí GlomeromycotaGlomeromycota OddOdděělenleníí AscomycotaAscomycota OddOdděělenleníí BasidiomycotaBasidiomycota Houby vHouby v šširiršíším slova smyslum slova smyslu ŘŘÍŠÍŠEE:: STRAMSTRAMIINIPILANIPILA OddOdděělenleníí OomycotaOomycota OddOdděělenleníí HyphochytridiomycotaHyphochytridiomycota OddOdděělenleníí LabyrinthulomycotaLabyrinthulomycota Houby vHouby v šširiršíším slovam slova smyslusmyslu HOUBHOUBÁÁM PODOBNM PODOBNÉÉ ORGANISMYORGANISMY OddOdděělenleníí MyxomycotaMyxomycota (plasmodial(plasmodial slime moulds)slime moulds) OddOdděělenleníí PlasmodiophoromycotaPlasmodiophoromycota (plasmodiophorids)(plasmodiophorids) OddOdděělenleníí DictyosteliomycotaDictyosteliomycota (dictyostelid slime moulds)(dictyostelid slime moulds) OddOdděělenleníí AcrasiomycotaAcrasiomycota (acrasid slime(acrasid slime moulds)moulds) ChytridiomycotaChytridiomycota 1 bilion let1 bilion let pohyblivpohyblivéé, bi, biččííkatkatéé zoosporyzoospory hydrogenozhydrogenozóómymy ­­ alt. mitochondrialt. mitochondriíí u nu něěkt. stkt. střřddáánníí haploidnhaploidníího aho a diploidndiploidníího stho stáádiadia v pv půůddáách a ve vodnch a ve vodníím prostm prostřřededíí primprimáárnrníí kolonizkolonizáátotořřii degradace organickdegradace organickéé hmotyhmoty v rumenu obratlovcv rumenu obratlovcůů parazitparazitéé nematodnematod GlomeromycotaGlomeromycota arbuskularbuskuláárnrníí mykorrhizamykorrhiza u velku velkéého mnoho množžstvstvíí druhdruhůů rostlin,rostlin, nevyskytujnevyskytujíí sese samostatnsamostatněě symbioza ssymbioza s NostocNostoc punctiformepunctiforme ­­ Geosyphon pyriformeGeosyphon pyriforme ZygomycotaZygomycota ZygomycotaZygomycota pohlavnpohlavníí rozmnorozmnožžovováánníí progametangiaprogametangia gametangiagametangia zygospora a suspenzoryzygospora a suspenzory zygosporazygospora ­­ tlustosttlustostěěnnnnáá klidovklidováá spora, pospora, po vyklvyklííččeneníí vznikvznikáá sporangium a v nsporangium a v něěmm haploidnhaploidníí sporyspory ZygomycotaZygomycota BSBS ­­ chitin, chitosanchitin, chitosan a polyglukuronova polyglukuronováá kyselinakyselina coenocytickcoenocytickéé myceliummycelium ­­ mnohojadernmnohojadernéé bezbez ppřřepepáážžekek rychle rostoucrychle rostoucíí Mucor, RhizopusMucor, Rhizopus NejvýznamnNejvýznamněějjšíší zzáástupcistupci ZygomycotaZygomycota RhizopusRhizopus Rhizopus nigricans ZygomycotaZygomycota -- RhizopusRhizopus Houba s kosmopolitnHouba s kosmopolitníímm výskytemvýskytem ČČastý je zvlastý je zvlášášttěě nana potravinpotravináách nebo v krmivech,ch nebo v krmivech, zpzpůůsobuje tsobuje tééžž hnilobu ovocehnilobu ovoce ˇˇ Neprodukuje mykotoxinyNeprodukuje mykotoxiny V laboratoV laboratořři je vzhledem kei je vzhledem ke svsvéému rychlmu rychléému rmu růůstu astu a snadnsnadnéémumu šíšířřeneníí povapovažžovováánana za nebezpeza nebezpeččnou kontaminantunou kontaminantu PPřřííleležžitostnitostněě bývbýváá izolovizolováán zn z klinickklinickéého materiho materiáálulu http://http://www.sci.muni.czwww.sci.muni.cz /mikrob/Miniatlas/rhi./mikrob/Miniatlas/rhi. htmhtm RhizopusRhizopus orazaeorazae FermentujFermentujíí populpopuláárnrníí slosložžky orientky orientáálnlnííchch kuchynkuchyníí ((SufuSufu ­­ ččíínskýnský sýr,sýr, TempehTempeh zeze sojisoji).). PPřři fermentacii fermentaci sojisoji,, rýrýžže a pe a pššeniceenice obohacujobohacujíí produktprodukt masovými vmasovými vůůnněěmi ami a ppřřííchutchutěěmi a takmi a tak zvyzvyššujujíí jejich hodnotu.jejich hodnotu. sporangiofor SclerotiniaSclerotinia fructigenafructigena RhizopusRhizopus ZygomycotaZygomycota -- MucorMucor MucorMucor Produkují obrovské množství spor, rostou rychle a po vyčerpání dostupných živin rychle odumírají. trus ZygomycotaZygomycota -- GlomusGlomus G. chimonobambusae struktura buněčné stěny Tyto houby jsou biotrofní mutualisté. Většina druhů se podílí na abruskulární mykorhize. Produkují množství spór velkých 1-5mm (azygospóry a chlamydospóry) ZoopagalesZoopagales Zoopagales jsou parazité hub, nematod, amoeb atd. Většina druhů produkuje merosporangia, která jsou podobná některým askomycetám nebo basidiomycetám Trichomycetes Trichomycetes se běžně vyskytují u herbivorních nebo detritivorních arthropod. Mohou se však vyskytovat i u predátorů. Jednotlivé druhy mohou vystupovat jako jako komenzálové s odlišným spektrem hostitele, kterého mohou, ale nemusí poškozovat. Jsou však druhy, které mají pouze jednoho hostitele, např. Smittium morbosum, který může způsobuje odumření larev komárů. tvorba stolonu trichospóry AscomycotaAscomycota AscomycotaAscomycota Neurospora crassaNeurospora crassa SordariaSordaria 75% zn75% znáámých druhmých druhůů hubhub askusaskus ­­ vznikvznikáá ffúúzzíí 22 haploidnhaploidníích jader opach jader opaččnýchných ppáárovacrovacíích typch typůů askosporyaskospory ­­ meimeióózaza ­­ haploidnhaploidníí askokarpaskokarp -- plodniceplodnice AscomycotaAscomycota monofyletickmonofyletickáá skupinaskupina pohlavnpohlavníí rozmnorozmnožžovováánníí ­­ vznikvznik askaskůů ­­ diploidndiploidníí jjáádro,dro, meimeióózaza jeje nnáásledovsledováánana mitmitóózou, vznikzou, vznikáá 88 haploidnhaploidníích sporch spor celceláá řřadaada mitosporickýchmitosporických druhdruhůů ­­ bezbez pohlavnpohlavníího rozmnoho rozmnožžovováánníí UmUmííststěěnníí askosporaskospor aa ­­ v peritheciuv peritheciu bb ­­ v kleistotheciuv kleistotheciu ostiola tmavtmavěě pigmentovanpigmentovanéé spory plspory plíísnsníí bběžěžnněě sese vyskytujvyskytujííccíích nach na vlhkých plochvlhkých plochááchch (kuchyn(kuchyněě, koupelny), koupelny) AlternariaAlternaria CladosporiumCladosporium http://www.sci.muni.cz/mikrob/Miniatlas/cla.htm NejvýznamnNejvýznamněějjšíší zzáástupcistupci AscomycotaAscomycota EurotiumEurotium Organizmy jsou typické osmofolií ­ vyskytují se především v prostředí, kde je malý obsah využitelné vody ­ vysýchající pečivo, sušené ryby, krmivo prodomácí mazlíčky, kontaminovaný kmín atd. PenicilliumPenicillium PenicilliumPenicillium marneffeimarneffei Jediný významný a vážný patogen člověka v rodu Penicillium ­ neléčená mykóza končí fatálně. Vyskytuje se převážně u pacientů s onemocněním AIDS FusariumFusarium FusariumFusarium RozRozšíšířřen celosven celosvěětovtověě zvlzvlášášttěě vv ppůůdděě a na cerea na cereááliliííchch ZpZpůůsobuje krsobuje krččkovkovéé i koi kořřenovenovéé hniloby u obilnin a napadhniloby u obilnin a napadáá ii uskladnuskladněěnnéé brambory a cukrovoubrambory a cukrovou řřepuepu ProdukujeProdukuje řřaduadu mykotoxinmykotoxinůů,, zvlzvlášášttěě trichothecenytrichotheceny aa zearalenonzearalenon FusariumFusarium Suchá hniloba brambor AlternariaAlternaria AlternariaAlternaria patpatřříí kk bběžěžným aným a šširoce roziroce rozšíšířřeným. Mezieným. Mezi významnvýznamnéé napadannapadanéé rostliny patrostliny patřříí nejen citrusy, ale inejen citrusy, ale i jablonjabloněě, brokolice, mrkev, raj, brokolice, mrkev, rajččata aata a řřada dalada dalšíších rostlin,ch rostlin, vvččetnetněě okrasných.okrasných. AlternariaAlternaria bběžěžnněě napadnapadáá vzduvzduššnnéé ččáásti svsti svéého hostitele.ho hostitele. Mnoho druhMnoho druhůů houbyhouby AlternariaAlternaria taktakéé vytvvytváářříí toxiny, ktertoxiny, kteréé pronikajpronikajíí do pletiv napadendo pletiv napadenéé rostliny jerostliny ješšttěě ppřřed invazed invazíí vlastnvlastníí houby.houby. PatogennPatogenníí druhydruhy AlternariaAlternaria ppřřeežžíívajvajíí jako spory nebojako spory nebo mycelium zmycelium zůůststáávváá vv napadených rostlinnapadených rostlinááchch čči semenech.i semenech. VV tomto ptomto přříípadpaděě houba napadhouba napadáá klklííččííccíí semensemenááččky, coky, cožž zpzpůůsobuje padsobuje padáánníí klklííččííccíích rostlin nebo krch rostlin nebo krččkovou hnilobu.kovou hnilobu. AlternariaAlternaria brassicicolabrassicicola čerň kapustová BotryotiniaBotryotinia tulipaetulipae sklerocia na stonku Tulipa sp ClavicepsClaviceps purpureapurpurea (n(náámel)mel) Námel jest malá houba, jež vyskytuje se zvláště v letech mokrých v klasech trav rozličných, jmenovitě žita. Námel má chuť ošklivou a jest prudký jed, jenž potřebuje se také v lékařství; působí zvláště na materník, jejž stahuje. Proto požívají ho ženštiny těhotné, by potratily, avšak dávka větší jest velmi nebezpečná, neboť může způsobiti smrtící krvotok. Námel obsahuje látku zvláštní, ergotin zvanou. Část 18--22 ctgr. námele způsobí nechuť k jídlu, bolení hlavy, zimnici, dávení; zácpa a chuť ošklivá v ústech potrvají vždy delší čas. Větší část asi 3--4 gr. způsobí zánět žaludku, bolení hlavy, závrať, křeče a dávení. Námel dostane se snadno do obilí, do žita a rozemele se na mouku, a tak přijde do chleba. Má pak za následek nemoc zvláštní, jež se nazývá námelka. Známky téže jsou svrbení, zavrať, okamžitá slepota, škrčení, křeče, pocit zimy v zádech a v břiše; dávení -- tlak v jamce srdeční; studenost po celém těle, močení sporé, žilobití slabé, nepokoj, pot. Z té příčiny potřebí zvláště v letech mokrých opatrnosti, zároveň pak sluší veřejné dohlídce (policii), by si věci té povšimla a potřebná i vhodná opatření učinila. Jest rovněž povinností rolníků, obchodníků, mlynářů, pekařů atd. pečovati o to, by námel byl ze žita odstraněn. [dr. V. K.: Český herbář, nakladatelství Alois Hynek, Praha, 1899 , str. 153] ErysiphalesErysiphales ­­ padlpadlíí kleistothecia Erysiphe graminis padlí angreštové OidiumOidium Zástupci jsou obligátní epifytní paraziti cévnatých rostlin. Infikované části rostlin jsou pokryté bílým popraškem konidií a povrchovým mycéliem, v němž se někdy vyvíjejí zprvu bělavá, nažloutlá, hnědá a nakonec černá kleistothécia. Vyskytují se většinou na listech, méně často na květních částech nebo na mladých výhoncích. Ve vzdušné části extramatrikálního mycélia byly zjištěny u některých druhů také větvené nebo nevětvené, přímé nebo pokroucené sety OidiumOidium mycelium a konidiofory konidie padlí rajčatové padlí begoniové MitosporickMitosporickéé houbyhouby MitosporickMitosporickéé houbyhouby ddřřííve Deuteromycotave Deuteromycota dnes zpravidla zadnes zpravidla zařřazeny doazeny do AscomycotaAscomycota pouze nepohlavnpouze nepohlavníí ststáádiumdium formformáálnlníí rodyrody rrůůznznéé typy koniditypy konidiíí ­­ vznikajvznikajíí mitotickým dmitotickým děělenleníímm Aspergillus, Penicillium,Aspergillus, Penicillium, Cladosporium, AlternariaCladosporium, Alternaria BasidiomycotaBasidiomycota BasidiomycotaBasidiomycota kvasinkovitkvasinkovitéé houbyhouby patogeni rostlin apatogeni rostlin a ččlovlověěkaka basidiumbasidium ­­ meimeióózaza ­­ basidiospory (nabasidiospory (na sterigmatech)sterigmatech) houby tvohouby tvořřííccíí plodniceplodnice septa brsepta bráánníí prprůůchoduchodu jaderjader dvoujaderndvoujadernéé ččáásti hyfsti hyf PucciniaPuccinia graminisgraminis teliospory PucciniaPuccinia graminisgraminis Rez travní na pšenici Rez travní patří k závažným škůdcům polí. Napadá stébla, na nichž vytváří typické narezlé skvrny. Rez čerpá ze stébla živiny a narušuje jeho pletiva. TilletiaTilletia controversacontroversa ssnněťěť zakrslzakrsláá K infekci rostlin dochází v půdě z chlamydospor při mělkém setí zrna. Spory přežívají v půdě až 10 let a potřebují ke klíčení světlo a teploty 1­5 °C po několik týdnů (zpomalení růstu pšenice). Infekce probíhá obvykle pozdě na podzim prorůstáním houby do koleoptile. Pšenice je citlivá k napadení zvláště počátkem odnožování. klas pšenice napadený snětí zakrslou detail chlamydospor UstilagoUstilago maydismaydis snsněťěť kukukukuřřiiččnnáá Napadá všechny části rostliny obsahující dělivá pletiva. Vytváří hypertrofické deformace (sori) o velikosti od několika milimetrů až i do 10 centimetrů. Novotvary vznikají vždy jen v místě infekce Sorus má stříbřitě šedou barvu a je tvořen pletivy hostitele. V pozdější době se protrhne a uvolní se množství chlamydospor. Ty jsou nejprve mazlavé, později prášivé, kulovité, bradavčité, 8-13 velké. UstilagoUstilago maydismaydis snsněťěť kukukukuřřiiččnnáá * Indiánské kmeny z amerického Jihozápadu používaly tuto houbu k navození porodu. Má údajně podobné účinky jako paličkovice nachová (Claviceps purpurea), ale mírnější. * V Mexiku se nezralé sori sbírají, konzervují a konzumují jako delikatesa pod názvem huitlacoche