Hyporeál

                                Vybrané kapitoly z říční ekologie:

                                               Úvod

•              předpoklad, že část říční fauny obývá sedimenty pod říčním dnem a vykazuje
vertikální distribuci - Kühtreiber (1934)

•              kopání jam ve freatické zóně (Chappuis 1942)

•              termín „hyporheic“ použil poprvé Orghidan (1959)

•              hyporeál (intersticiál) jako součást podzemních vod, rozvinut ve štěrkovitých
sedimentech, pro říční faunu plní funkci refugia a líhně (Schwoerbel 1961)

•              u nás se výzkumu ve freatické zóně věnoval O. Štěrba (60.-70. léta) - „poříční
podzemní voda“

•              „ekotonální“ přístup: hyporeál jako ekoton mezi systémem povrchových a podzemních
vod; diverzita zde ale dosahuje jen středních hodnot! (Gibert et al. 1990)

•              různé přístupy ovlivněny použitou vzorkovací metodou: freatobiologové vs.
limnologové





•              epigeická vs. hypogeická fauna

•              morfologické adaptace: větš. micro- a meiofauna tvar těla                 způsob
pohybu

•              biologické adaptace:    pomalý metabolismus, dlouhý generační cyklus, tolerance k
hypoxii

•              adaptace vs. preadaptace















                             Vertikální distribuce průtoků v sedimentu



                                          Odběrové metody



•              vliv DO, OM a struktury sedimentu na faunu v různých studiích různý, kterýkoli z
nich může být limitující faktor



                               Funkční role hyporeosu (Boulton 1998)

•              hrabání – bioturbance, rozrušování sedimentu, změna velikosti pórů a rychlosti vody
v nich, oxygenace a transport org. látek, disperze bakterií a spór

•              vyměšování – tvorba „bobků“ („pellets“), zdroj DOC a NH^4^+

•              spásání biofilmů -  zvyšování mikrobiální aktivity

•              rozmělnění potravy – rozklad a mineralizace „pohřbené“ POM, zpřístupnění OM dalším
detritovorům a baktériím

•              biologické interakce – predace a kompetice, „top down“ kontrola meiofauny většími
bezobratlými

•              účast na výměně energie mezi HZ a povrchovým tokem – migrace temporární i
permanentní fauny, vyplavení během povodní poskytuje potravu povrchovým predátorům

•              emergence hmyzu – přenos energie do terestrického systému