ZACHÁZENÍ S NEBEZPEČNÝMI CHEMICKÝMI LÁTKAMI PRINCIPY BEZPEČNÉ PRÁCE S CHEMICKÝMI LÁTKAMI Zákon 356/203 Sb. stanoví práva a povinnosti právnických a fyzických osob při: Ø klasifikaci a zkoušení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických přípravků, Ø jejich balení a označování Ø uvádění na trh, dovoz a vývoz Ø registraci, oznamování, Ø vymezuje působnost správních orgánů při zajišťování ochrany zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky chemických látek a chemických přípravků ZÁKLADNÍ POJMY Chemické látky (v bezpečnostním listu mají číslo CAS a ES) Zákon 356/ 2003 Sb. se vztahuje na: Běžně obchodovatelné látky a přípravky, které nakupují instituce pro svůj provoz, dnes je jich evidováno cca 110 tisíc (pro MU jde o chemikálie pro syntézu, analytická stanovení, rozpouštědla apod.) Nebezpečné látky a přípravky • výbušné, které mohou exotermně reagovat i bez přístupu kyslíku za rychlého vývinu plynu nebo u nich dochází při definovaných zkušebních podmínkách k detonaci a prudkému shoření, nebo které při zahřátí vybuchují, jsou-li umístěny v částečně uzavřené nádobě • oxidující, které při styku s jinými látkami, zejména hořlavými, vyvolávají vysoce exotermní reakci • extrémně hořlavé, které v kapalném stavu mají bod vzplanutí nižší než 0°C a bod varu nižší než 35°C nebo které v plynném stavu jsou vznětlivé při styku se vzduchem za normální (pokojové) teploty a normálního (atmosférického) tlaku a bez přívodu energie • vysoce hořlavé, které: – se mohou samovolně zahřívat a poté vznítit při styku se vzduchem za normální (pokojové) teploty a normálního (atmosférického) tlaku a bez přívodu energie – se mohou v pevném stavu snadno vznítit po krátkém styku se zápalným zdrojem a po odstranění zápalného zdroje dále hoří nebo doutnají – mají v kapalném stavu bod vzplanutí nižší než 21°C a nejsou extrémně hořlavé ^– při styku s vodou nebo s vlhkým vzduchem uvolňují vysoce hořlavé plyny v množství nejméně 1 litr.kg^–1. h^–1 • hořlavé, které mají bod vzplanutí v rozmezí od 21°C do 55 °C • vysoce toxické, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí do kůže mohou i ve velmi malém množství způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt • toxické, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí do kůže mohou i v malém množství způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt • zdraví škodlivé, které po vdechnutí nebo proniknutí do kůže mohou způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt • žíravé, které při styku s živou tkání mohou způsobit její zničení • dráždivé, které nemají vlastnosti žíravin, ale při přímém dlouhodobém nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznicí mohou vyvolat zánět • senzibilizující, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat přecitlivělost tak, že po další expozici vznikají charakteristické příznaky • karcinogenní, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu rakoviny • mutagenní kategorie, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu genetických poškození • toxické pro reprodukci, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu nedědičných poškození potomků, poškození reprodukčních funkcí nebo schopností reprodukce muže nebo ženy • nebezpečné pro životní prostředí, které po proniknutí do životního prostředí představují nebo mohou představovat okamžité nebo opožděné nebezpečí Zákon se nevztahuje na: ü léčiva ü krmiva ü potraviny a tabákové výrobky ü kosmetické prostředky ü radionuklidové zářiče a jaderné materiály ü omamné a psychotropní látky, ü zdravotnické prostředky, ü hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty ü nerostné suroviny, ü veterinární přípravky (vyjma desinfekčních, deratizačních a dezinsekčních přípravků) ü distribuci a přepravu plynů ü výbušniny (vztahuje se však na látky výbušné) V současné době je klasifikováno Ø 100.000 látek (seznam obchodovatelných látek EINECS) Ø z toho cca 4000 je považováno za nebezpečné Ø nové látky jsou zařazovány do seznamu ELINCS Ø seznam NLP – seznam látek nadále nepovažovaných za polymery Ø chránit zdraví člověka Ø chránit životní prostředí § výstražný symbol a písmenné označení nebezpečných vlastností § výstražný symbol a slovní vyjádření nebezpečnosti § výstražnému symbolu je ekvivalentní v určitých situacích písmenné označení nebezpečných vlastností R - věty R - věty Kombinované R - věty S - věty S - věty Kombinované S - věty Ø chemický, případně obchodní název látky Ø obchodní název přípravku a chemické názvy nebezpečných látek, jejichž obsah zapříčiňuje, že přípravek je klasifikován jako nebezpečný Ø jméno, název, sídlo, telefon a další identifikační údaje o výrobci chemické látky (při vlastním přebalu pak identifikační údaje o MU) Ø výstražné symboly nebezpečnosti odpovídající klasifikaci nebezpečné látky nebo přípravku Ø označení specifické rizikovosti nebezpečné látky nebo přípravku (R-věty) Ø pokyny pro bezpečné nakládání s nebezpečnou látkou a přípravkem (S- věty). BEZPEČNOSTNÍ LIST ü měl by být součástí dodávky chemické látky nebo přípravku, příp. je nutno si jej vyžádat při prvním objednání látky ü před započetím práce s chemickou látkou je nutno seznámit se s o vlastnostmi látky o možnostmi kontaminace organismu o expozičními limity o projevy působení látky na organismus o v případě nehody se dají využít především informace o první předlékařské pomoci ü na pracovišti musí být uskladněn tak, aby k němu měl přístup kdokoli. Požadavky na vlastnictví a uložení BL • firma obchodující s chemickými látkami a přípravky je povinna dodat BL v českém jazyce. V případech opakované dodávky stejné chemikálie stačí mít BL pouze jednou. • BL by měly být veřejné přístupné pro všechny pracovníky, kteří se pohybují v prostorách, kde se s nebezpečnými látkami pracuje (skříň na chodbě, veřejně přístupná místnost, uložení by mělo být dle vhodně zvoleného systému) • všichni pracovníci musí vědět, jaké informace v BL najdou • o uložení BL je nutno informovat všechny pracovníky • uložení doporučuji poblíž havarijního telefonu, v jehož blízkosti jsou uvedena důležitá telefonní čísla (hasiči, první pomoc,v toxikologické centrum apod.) Ø Žádná právnická ani fyzická osoba (nikdo!) nesmí prodat, darovat ani jiným způsobem poskytovat jiným právnickým nebo fyzickým osobám vysoce toxické látky a přípravky, pokud nejsou tyto osoby způsobilé k nakládání s těmito látkami nebo přípravky podle zákona č.258/2000 Sb. Ø Pokud nakládají s vysoce toxickými látkami a přípravky zaměstnanci právnických osob nebo fyzické podnikající osoby, musí být k této činnosti odborně způsobilí podle zákona č. 258/2000 Sb., případně musí být fyzické osoby přímo nakládající s vysoce toxickými látkami a přípravky prokazatelně zaškoleni takovou odborně způsobilou osobou. Ø Školení musí být nejméně jednou za rok opakováno. Záznamy o zaškolení a následném proškolení musí podnikající fyzické osoby a právnické osoby uchovávat po dobu 3 let. Předmětem školení musí být ü seznámení s nebezpečnými vlastnostmi vysoce toxických látek a přípravků, ü zásady ochrany zdraví a životního prostředí před jejich škodlivými účinky, ü zásady první předlékařské pomoci. Zvláštní podmínky pro zacházení s toxickými s žíravými a karcinogenními, mutagenními a pro reprodukci toxickými látkami a pro používání fyzickými osobami v rámci zaměstnání a v rámci přípravy na povolání • Osoby musí být prokazatelně proškoleny v rozsahu stejném, jako je uvedeno při používání vysoce toxických chemických látek a přípravků • Na pracovišti musí být k dispozici písemná pravidla pro bezpečnou práci schválená místně příslušným orgánem ochrany zdraví. Tato pravidla musí obsahovat obdobné informace. • Doporučuji při zahájení práce s uvedeným typem látek projednat s každým pracovníkem pracovní postupy, možnosti havárie, postupy při poskytnutí první pomoci (zdroje informací např. BL apod.) Zvláštní podmínky pro provozování ochranné deratizace, desinsekce a desinfekce • Pro provozování DDD se nevztahuje ustanovení o povinnosti zabezpečení nakládání s vysoce toxickými látkami a přípravky dle zákona 258/2000 Sb., § 44a • Pokud by měla být prováděna ochranná DDD vysoce toxickými látkami, musí se tato činnost písemně místně příslušnému orgánu ochrany zdraví a obecnímu úřadu nejméně 48 hodin předem (nezapočítávají se dny pracovního volna a pracovního klidu). • V oznámení musí být uvedeny všechny potřebné informace o zásahu a použitých látkách. • v oborech všeobecného lékařství, farmacie, veterinárního lékařství a hygieny • v oborech chemie • v oborech učitelských se zaměřením na chemii, pokud mají ve výkazu o studiu potvrzeno úspěšné vykonání zkoušky z toxikologie (k 1.4.2005 zrušeno) • ostatních oborů, kteří mají doklad o absolvování speciální průpravy pro výkon práce ve zdravotnictví nebo doklad o absolvování celoživotního vzdělávání v oboru toxikologie Ø nakládat s nimi mohou pouze osoby starší 15 let Ø osoby starší než 15 let a mladší než 18 let mohou nakládat s těmito látkami pouze pod přímým dohledem osoby s odbornou způsobilostí pro nakládání s vysoce toxickými látkami podle zákona č. 258/2000 Sb. Ø Nebezpečné látky a přípravky musí být skladovány tak, aby byly zajištěny před odcizením, únikem a záměnou s jinými látkami a přípravky. Ø Sklad musí být vybaven vhodnými prostředky pro první pomoc a pro očistu a sanaci skladovacích prostor. Ø Nebezpečné látky je nutné skladovat jen v místech k tomu určených v předepsaném množství a bezpečných obalech s vyznačeným bezpečnostním označením. Je nutné zabránit společnému skladování látek, které spolu mohou nebezpečně reagovat. Ø Látky a přípravky spadající do kategorie označené písmenem vysoce toxické, toxické lze skladovat v jedné místnosti s ostatními látkami a přípravky jen tehdy, jsou-li uloženy v uzamčené schránce určené výhradně pro tyto účely (uzamčená kovová skříň). v Vedoucí útvaru nebo jím pověřený pracovník s odbornou způsobilostí je povinen zabezpečit, aby k nebezpečným látkám a přípravkům byl zamezen přístup nepovolaným osobám. Ztrátu nebo odcizení nebezpečných látek a přípravků oznámí řediteli podniku a neprodleně nejbližšímu útvaru policie. v Nezpracované nebo nepoužité nebezpečné látky a přípravky musí být po skončení směny vráceny do spolehlivě zabezpečených příručních skladů. VŠEOBECNÉ ZÁSADY BEZPEČNOSTI PRÁCE V LABORATOŘI Ø Provoz na všech pracovištích, kde se pracuje s látkami nebo přípravky škodlivými zdraví, musí být upraven tak, aby tyto látky nemohly ohrozit pracovníky na těchto pracovištích, ani v okolí pracoviště, aby neohrožovaly podzemní a povrchové vody a aby neunikaly do ovzduší v koncentraci škodící zdraví, tj. nesmí být překročeny nejvyšší přípustné koncentrace pro pracovní prostředí (NPK-P - Příloha 3) . Musí být rovněž zajištěny asanační prostředky pro případ havárie. Ø Hlavní zásadou při práci se škodlivými látkami a přípravky je preventivně se vyvarovat všech možností vzniku otrav (vyloučit přímý kontakt pracovníků s těmito látkami), použít všech nezbytných ochranných prostředků (ochranných brýlí, rukavic, obličejových štítů, masek, atd.) a dodržovat všechny bezpečnostní předpisy. Ø Při práci s látkami škodlivými zdraví není dovoleno jíst ani pít nebo kouřit. Před jídlem, pitím a kouřením v pracovních přestávkách a po skončení práce si musí pracovníci důkladně umýt ruce a obličej, podle povahy práce musí po jejím skončení provést důkladnou očistu celého těla. Pokud pracovník pracuje v ochranném oděvu, nesmí jíst ani pít po celou dobu, po kterou je v tomto obleku. Ø Při rozsypání nebo rozlití škodlivé látky je nutno okamžitě zajistit její zneškodnění. Ø Žíraviny nesmějí být přechovávány ve větší výšce, než je výše ramen pracovníka, který s nimi manipuluje (max. ve výšce 165 cm). Ø Nádoby s kyselinami je třeba podložit miskou. Ø Pro nalévání chemikálií (kyselin, louhů, žíravin apod.) ze skleněných balonů či demižonů se musí používat stojanů, do kterých se dají tyto nádoby bezpečně zavěsit a při vylévání do menších nádob naklánět. Tyto výkyvné stojany může nahradit násoskové zařízení nepůsobící přetlak. Pracovníci se musí ochránit štítem na obličej, gumovou zástěrou a gumovou obuví. Ø Při zřeďování se vždy lije kyselina do vody a nikdy naopak. Kyselina se nalévá pomalu a opatrně, zvláště kyselina sírová. Ø Při rozpouštění tuhého hydroxidu se musí sypat hydroxid po malých částech do vody za stálého míchání. Nikdy se nenalévá voda na hydroxid. Ø Rozlitá kyselina dusičná se nesmí odstraňovat pilinami, hadry a jinými organickými látkami. Před odstraněním musí být zneutralizována a není-li to možné, tedy alespoň maximálně zředěna. Nádobí znečištěné organickými látkami se nesmí čistit kyselinou dusičnou (nebezpečí bouřlivých reakcí, vývin oxidů dusíku a samovznícení). Ø Rozlité kyseliny, zejména koncentrované, je třeba nejprve opatrně zředit vodou, mírně zneutralizovat posypáním uhličitanem (např. soda, křída apod.) nebo politím zředěnými roztoky alkálií, následuje opatrné spláchnutí vodou nebo tekutinu necháme vsáknout do pilin, hadrů, apod. Při asanaci je nutno dbát na to, aby se nezamořila příliš velká plocha. Ø Rozlitá kyselina chloristá se musí silně zředit vodou a k setření se použije nehořlavý materiál, nikdy ne bavlněný nebo celulózový. Materiál, kterým byla kyselina chloristá stírána, je nutno ihned proprat v tekoucí vodě. Ø Jakékoliv manipulace s látkami dýmavými, dráždivými, zapáchajícími a toxickými plyny se smějí provádět jedině v digestoři. Ø Tuhé chemikálie (např. pevný oxid uhličitý) se nesmí nikdy brát nechráněnou rukou. Ø Žíravé, toxické a infekční kapaliny se smějí pipetovat jedině za použití bezpečnostních pipet, popř. sacího zařízení, které nedovolí vniknout kapalině do úst. Ø Při všech manipulacích s látkami ve zkumavkách a otevřených nádobách musí být ústí nádob odvrácené od pracovníků do volného prostoru. Ø Zátky lahví se nesmějí pokládat potřísněnou plochou na desku stolu (snížení možnosti poleptání, otravy a kontaminace). Ø Spalování, popř. žíhání látek se musí provádět jen v digestoři. Rovněž i vyvíjení sirovodíku, který je prudce jedovatý. Ø Kyselinu chloristou je nutno uchovávat v lahvích se zabroušeným hrdlem a odděleně od ostatních chemikálií, zejména organických. Lahve s kyselinou chloristou se nesmějí pokládat na dřevěné regály, nýbrž na skleněné, porcelánové, keramické nebo jiné ohnivzdorné a jiné neabsorbující podložky, aby se stopy po rozlití mohly snadno odstranit. Ø Pro práci se rtutí platí oborová norma OPE 34 3689 (hladká pracovní plocha beze spár se zvýšeným okrajem, vaničky nebo misky mají být i pod přístrojem se rtutí). Rtuť se nesmí splachovat do odpadu, ale musí být pečlivě sesbírána a její zbytky likvidovány zinkem nebo sírou. Ø Chemické nádobí, které bylo použito pro práci s toxickými látkami nebo žíravinami, je nutné před dalším použitím dokonale vypláchnout. Obdobně musí být všechny lahve od toxických látek před jejich likvidací zbaveny zbytku obsahu. LIKVIDACE ODPADŮ PŘI PRÁCI S NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI A PŘÍPRAVKY ü Do výlevky lze vylévat jen zbytky toxických látek mísitelných s vodou v množství neohrožujícím vodní toky, dále ve vodě rozpustná rozpouštědla do 0,5 l (nejméně 10krát zředěná), kyseliny a hydroxidy (30krát zředěné). ü Do výlevky nelze vylévat rozpouštědla nemísitelná s vodou, toxické, hořlavé a výbušné látky, koncentrované kyseliny a hydroxidy a sloučeniny uvolňující toxické nebo dráždivé látky při styku s vodou, kyselinami nebo zásadami. ü Do hygienických odpadů (umývadla, klosety) se nesmí vylévat chemikálie ani odpady po chemických reakcích. ü Do odpadních vod se nesmí vypouštět vody teplejší než 40 °C. ü Žíraviny, kyseliny a hydroxidy se v menším množství mohou vylévat jen do výlevky, do které teče současně i voda, pH se musí pohybovat v rozmezí 6,5 – 8,5. Tímto způsobem zředěné roztoky nepoškozují odpadní potrubí. ü Použitá a odpadní rozpouštědla (neutralizovaná a bez samozápalných látek) se sbírají v označených nádobách (ne plastových), jež se pravidelně vyprazdňují a obsah zneškodňuje příp. likviduje odvozem do centrálního úložiště. ü Do nádob na odpadky se nesmí dát látky požárně nebezpečné. ü Střepy a odpad s ostrými hranami se ukládají pouze do nádob k tomu určených. ü Sypké, neškodné materiály (např. chromatografické nosiče) se do odpadních košů ukládají pouze zabalené v papíře nebo sáčku. LIKVIDACE ZBYTKŮ NEBEZPEČNÝCH CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ Ø látky reagující se sklem (kyselina fluorovodíková, peroxid vodíku – rozklad) se uchovávají v nádobách z plastů, vhodného kovu nebo ve vyparafinovaných lahvích Ø látky citlivé na světlo se uchovávají v tmavých nebo neprůhledných lahvích Ø alkalické kovy se ukládají pod interní vysokovroucí kapalinou (petrolej, parafinový olej), bílý fosfor pod vodou Ø alkalické kovy a jejich hydridy se ukládají do kovové skříně mimo laboratoř, na požárně bezpečném místě s označením „Nehasit vodou“ Ø samozápalné látky ve skleněných lahvích se uloží v nerozbitném obalu, v němž by po rozbití skleněné nádoby zůstala látka pod ochrannou kapalinou Odkazy na užitečné informace http://www.rect.muni.cz/nso http://www.sci.muni.cz/php/eurochemnet/ Tato stránka je nyní přístupná všem pracovníkům z MU.