SIROVODÍKOVÉ VODY

SULFANOVÉ (SULFIDOVÉ, SIROVODÍKOVÉ) VODY

Podmínkou pro vznik sulfanu

a jeho iontových forem je přítomnost

síranů, sufátoredukujících bakterií

a alespoň malého množství organických

látek, nezbytných pro činnost těchto

bakterií. Tyto organické látky mohou

pocházet ze živic nebo organické hmoty

uchované v sedimentech.

Koncentrace sulfidické síry může značně

kolísat během roku a v určitém časovém

období může klesnout i pod uvedený

limit pro sulfidové vody (tj. pod 1 mg.l^-1).

Sulfidové vody mají typický zápach,

bývají zakalené elementární sírou a mohou

obsahovat kolony slufátoredukujících

a sirných bakterií.

Sirovodíkové (sulfanové) minerální vody se v České republice  vyskytují v několika odlišných
hydrogeologických jednotkách:

•               PERMOKARBONU PODKRKONOŠSKÉ PÁNVE

•               KRYSTALINIKU ČESKÉHO MASÍVU

•               PALEOZOIKU (DEVON)

•               MESOZOIKU (JURA)

•               NEOGÉNU KARPATSKÉ PŘEDHLUBNĚ A VÍDEŇSKÉ PÁNVE

•               FLYŠOVÉM PÁSMU ZÁPADNÍCH KARPAT





Permokarbon podkrkonošské pánve





Bludov

Minerální voda s hlouběji založeným oběhem se formuje z atmosférických vod, infiltrujících do
hornin tektonicky silně postižené skupiny Branné při z. okraji keprnické skupiny v oblasti Olšan.
Pomalé proudění podzemní vody je vázáno na zónu bušínského zlomu probíhající údolím Moravy až k
Bludovu.

Výstup podzemní vody z hloubek kolem 500 až 600 m k povrchu je limitován jednak zatěsněním
tektonické zóny v cementačním pásmu, jednak možností nekontrolovatelného rozptylu vod hlubšího
oběhu do mělkého kolektoru v kvartérních fluviálních sedimentech údolí Moravy.

Minerální voda je prostá, síranovo-chloridovou sodnou, hypotonickou, silně alkalickou  přírodní
minerální léčivou vodu se zvýšeným obsahem fluoru a se zvýšenou teplotou (24,2 ^oC)

Slatinice







Karpatská předhlubeň

•               na stavbě hydrogeologické struktury se podílejí badenské sedimenty v převažujícím
pelitickém vývoji s izolační funkcí (vápnité jíly s ojedinělými vložkami písků, v okolí Skalky v
mocnostech do 5 m) vystupuje povrchově izolovaný výskyt ("skalka" - od této geologické stavby se
odvozuje i název obce Skalka) pískovců a drob myslejovického souvrství s výraznou puklinovou
porozitou a s relativně volným prouděním podzemních vod ve svrchní zóně navětrání (do hloubek kolem
20 m) a především na tektonické zóně zsz.-vjv. směru, která Skalkou prochází.

•               Z hydrogeochemického hlediska je důležitý nález kyzové břidlice ve vrtu P-1 Vojtěch
v etáži 33 až 33,1 m, protože pyrit na puklinách hornin paleozoika (a na tektonických zónách ?) je
pravděpodobným zdrojovým materiálem pro tvorbu sirovodíku jako základní balneologicky cenné složky
minerálních vod ve Skalce.

•               Minerální vody v lázních Skalka jsou výhradně atmosférického původu.





















                                          FLUORIDOVÉ VODY



                                         RADIOAKTIVNÍ VODY