1
Digitální katastrální mapa
Státní mapová díla (5b)
DKM x KMD
Státní kartografické dílo, které přetváří výsledky
mapování do digitální podoby kvůli lepší manipulaci
Obsah i přesnost se dědí z původního SMD
1991: usnesení vlády k informatizaci ­ v rámci
rezortu ČUZK řešen výzkumný úkol (1991-1995)
,,Výstavba automatizovaného IS geodézie a
kartografie"
Technická, organizační, legislativní stránka digitalizace
KN ­ jedna ze složek státního informačního systému
SIS ČR
4 základní zdroje:
Jednotná lokalizace nemovitostí (KN)
Jednotná identifikace občanů (ROB)
Jednotná identifikace organizací (ROR)
Územně-identifikační registr (ÚIR)
SIS ČR zahrnuje
subsystém základních bodových polí (údaje o
trigasech, nivel. bodech, tíhových bodech)
zahrnuje i SW pro transformace souř. systémů
zdigitalizováno 20% plochy území (Mik. 2004)
subsystém topografických informací
zatím ne zcela ujasněný
patří sem digitalizace ZM10, ZABAGED, taky
DMÚ 25
měl by být jedním ze základů pro integrovaný
záchranný systém (?S-JTSK či WGS 84?)
DKM
zpracovává se pro katastrální území nebo
jeho část v SJTSK ve vztažném měřítku
1:1000
vede se jako spojitá a bezešvá mapa pro
území celé ČR prostředky informačního
systému katastru nemovitostí (ISKN)
forma a obsah DKM jsou stanoveny v §13
vyhlášky č. 190/1996
KN
je tvořen:
SGI ­ systém geodetických informací
(=digitální mapa)
SPI ­ systém popisných informací
SGI s SPI jsou spojeny parcelním číslem
Průběh digitalizace:
SPI: 1993-1998 (souběžně se zakládáním
zjednodušené evidence)
SGI: od 1998, předpoklad do r. 2006 
1997-1998: KN jednorázově doplněn o údaje o
vztahu BPEJ (bonitovaných půdně ekologických
jednotek) k parcelám
2
Hlavní cíle digitalizace
zaměřování všech změn provádět v S-JTSK
umožnit využití moderních digitálních technologií pro práci s KM
při všech činnostech souvisejících s vedením a správou KN
dosáhnout úplného souladu SPI a SGI
spojit proces převodu KM do digitální formy s odstraňováním
zjednodušené evidence zemědělských a lesních pozemků, aby
výsledná mapa zobrazila všechny evidované pozemky, usnadnit
propojování údajů katastru nemovitostí s jinými informačními
systémy
umožnit využití katastrálních map v dalších informašních
systémech o území, včetně snadné aktualizace údajů katastru v
těchto systémech
umožnit poskytování všech důležitých údajů o katastru
dálkovým přístupem bez nutnosti jednání na katastrálním úřadě
Další důvody digitalizace
stejná grafická úroveň vedení KM
nižší časová náročnost vedení KM
rychlé vyhledávání parcel na KM
snadné aktualizace údajů katastru
možnost časově méně náročného zavedení
dalších vrstec důležitých pro státní správu
(např. soubor lesních typů)
(Nejen) problémy při digitalizaci:
pestrost podkladů pro digitalizaci (vznik, souř.
systém, přesnost, měřítko...)
nejvíce problémů s digitalizací sáhových KM,
vzniklých grafickou metodou měření (62%
území!)
provádí mj. Geodis Brno
součástí tvorby DKM i systém kontrol zabezpečení
vysoké kvality produktu
Aktuální stav DKM v ČR
3
aktuální stav ­ viz. www.cuzk.cz
http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARES
KOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:10-
A_DIGITAL
tabulka xls
Základní mapy ČR
středního měřítka
Státní mapová díla (6)
ZMSM
relativně samostatné soubory map měřítek:
1:10 000, 1:25 000, 1:50 000, 1:100 000,
1:200 000
vydávány od r. 1970 doposud
pro potřeby národního hospodářství, státní
správy, územního plánování ­ mimo AČR
nové mapování jen výjimečně ­ pouze
polohopis (velké změny)
Historický vývoj
vládní usnesení č. 327 z 18.9.1968 ,,O
používání souřadnicových systémů a geodetických a
kartografických materiálů na území ČSSR"
řada administrativních omezení
topografické mapy se zobrazenou s. sítí S-42 nemožné
používat v civilním sektoru
1969: návrh vytvořit na podkladě topografických map
zcela nové mapové dílo
jednoznačná působnost civilní zeměměřické služby
pro potřeby národního hospodářství a státní správy
radikální a nákladné řešení ­ nebylo objektivně nutné
jednodušší řešení ­ vypustit z topografických map
problémový obsah
přesto prosazení nového mapového díla
umožněno pravděpodobně i tehdejšími přístupy k
řízení národního hospodářství
první ZMSM 1970, tvorba a obnova dodnes (1989
podmínky pro zavedení pominuly)
Nařízení vlády 1995 ­ ZMSM uznány jako za SMD
na celém území státu
Geodetické a kartografické základy
S-JTSK, Bpv
S-JTSK méně vhodné pro mapy středního
měřítka ­ neumožňuje zobrazovat rozsáhlejší
území za hranicemi státu (účel x souř.
systém)
z hlediska kartografického vyjádření značkový
klíč řešen pro každé měřítko zvlášť,
Vzorové listy a Seznamy mapových značek
4
Klad a označení mapových listů
řešeno v zobrazovací rovině S-JTSK
vychází se z mapy 1:200 000
klad listů vytvořen umělou konstrukcí pravidelně se
sbíhajících čar, které velmi hrubě sledují směr
poledníků
ML všech měřítek jsou lichoběžníky s rovnoběžnou
horní a spodní základnou a výškou 38 cm (ZM 200
rozdíl spodní a horní strany vždy o 6 mm)
jednotlivé listy téhož měřítka však nemají obecně
stejné rozměry, délky úhlopříček ani plochu.
Souřadnice jejich rohů nejsou okrouhlé hodnoty v
rovinném systému S-JTSK ani v zeměpisných
souřadnicích.
další mapy vznikají dělením:
455524-11-01255 × 5ZM501 : 10 000
78724-11142 × 2ZM501 : 25 000
21124-1142 × 2ZM1001 : 50 000
5924-142 × 2ZM2001 : 100 000
19241 : 200 000
Počet listů v ČR
Příklad
označení
Počet
listů
DěleníVýchozí mapaMěřítko
ZM 200 ­ název nejvýznamnějšího sídla
zobrazeného na mapě a dvojice čísel
(vrstvy 0-4, sloupce 1-8)
Brno 24 (nebo jen 24)
číslování řešeno v rozsahu celého území federace
ZM 100, ZM 50 a ZM 25 ­ vznik postupnou lineární
interpolací (půlení stran nejbližšího měřítka)
24-1, 24-11, 24-111 ,,-" není pomlčka, ale spojovník
(není tam mezera)
vydavatelem všech ZMSM je ČÚZK, zpracovatelé
jsou KÚ a Zeměmeřický úřad v Praze
Obsah, úprava a užitné vlastnosti
relativně samostatná mapová díla
jednotlivých měřítek
všechny obsahují polohopis, výškopis, popis
a mimorámové údaje
standardizované geografické názvosloví
ZM 10
vznik grafickým přepracováním topografické
mapy 1:10000
1. vydání 1971-1988
průběžná aktualizace a obnova podle
naléhavosti
4572 mapových listů (dle ČÚZK)
do r. 1991 ve společné správě Generálního
štábu AČR a Správy geodézie a kartografie
1991 odňato AČR a dáno plně civilnímu
rezortu (ČÚZK)
polohopis
sídla, komunikace, hospodářské a kulturní objekty
druhy porostu, katastrální a správní hranice
po 1.1.1992 i polohové a výškové pole, pravoúhlá souř. síť
po 1km
správní členení i v mimorámových údajích
v rámových údajích rysky v S-JTSK i , 
výškopis
převzat z TM
vrstevnice po 2 m (1 m, 5 m), šrafy, výškové kóty
představuje největší jednotné měřítko výškopisu jednotného
v rámci ČR
popis ­ sídla, geogr. názvosloví, druhové označení objektů
5
pětibarevný tisk offsetem
šedohnědá
modrá
šedozelená
šedá
hnědá
méně výrazné barvy, předpokládané využití
mapy jako podklad
digitální verze - ZABAGED
ZM 25
prozatímní verze z topografickým map 1:25000 při
zachování značkového klíče!!
novější verze - vznik odvozením ze ZM 10
1995 ­ obě verze přibližně ve stejném poměru, dnes
dokončena pro celou ČR
Obnova navazuje na ZM 10
barevné zpracování jako ZM 10
stejně jako u ZM 10 po r. 1993 obsah doplněn
souřadnicovou sítí (1km) a zeměpisnou sítí
787 mapových listů
ZM50
vznik odvozením z topografických map 1:50000 jako
1. měřítko ZM (1972-1973) pro celou ČR
vytvořen zvláštní značkový klíč
šestibarevný tisk
karmínově červená barva administrativních hranic
aktualizace pomocí ,,kyvadlové mapy změn" vedené
na KÚ
častým podkladem pro odvětvové tematické mapy
211 mapových listů
ZM 100
vznik prostým optickomechanickým
zmenšením a montáží ZM 50 bez
kartografické generalizace
sedmibarevný tisk s popisy v černé barvě
nejsou zobrazovány souřadnicové sítě ­ účel
jako přehledná mapa
aktualizace obsahu v návaznosti na ZM 50
59 mapových listů
ZM 200
vznik odvozením z topografických map
u obnovených vydání doplnění kartograficky
generalizovaných změn podle ZM 50
klíč téměř totožný se ZM 50, redukován poet
značek
šestibarevný tisk s administrativními
hranicemi v karmínově červené barvě
19 mapových listů
Vydavatel ZM ČR ­ ČÚZK
Zpracovatel ­ KÚ a ZÚ
prodej ve specializovaných prodejnách
Brno ­ přestěhování z Běhounské k
Vaňkovce (Úzká 471/6)
6
Předpokládaný vývoj
nejasný:
mapy středních měřítek přesahující rozsah státního
území ­ nevýhodný systém S-JTSK (např. v rámci EU)
na státní úrovní velká hodnota, silná státní podpora
předpokládalo se po r. 1989 sjednocení map
středních měřítek. V rámci EU probíhá sjednocení už
50 let neúspěšně
úspěšně jen na úrovni vojensko-politické, na bázi
standardu NATO
návrh AČR ­ zrušit ZM X návrh ČÚZK přepracovat
WGS do S-JTSK 
Mapa České republiky 1:500000
1. vydání 1993
sídla, dálniční a silniční síť, železniční síť,
administrativní členění, vodstvo, lesy,
orografické členění
v Křovákovi