Úvod do antropologie Antropologie občanské společnosti Mgr. Bc. Alena Řiháková Podzim 2009 Ústav antropologie PřF MU Antropologie občanské společnosti Přístup antropologie • OS: politologie, ekonomie, filosofie, právo, psychologie, antropologie • Antropologie: transdisciplinární přístup, sféra socio-kulturní antropologie • Antropologie zejména: • Zkoumá, jak organizace v moderní občanské společnosti nahrazují rodinné i příbuzenské vztahy a vazby typické pro společnosti tradiční. • Napomáhá v oblasti „sociální inkluze“ – například přijímání, začleňování lidí odlišných hodnot, tradic, kultur… • Popisuje zkušenosti, kultury národnostních menšin, navrhuje konkrétní formy, jak sbližovat národnostní skupiny (vytváření organizovaných skupin s podobnými hodnotami, zájmy, oddělené od státu…) Antropologie občanské společnosti Vývoj konceptu OS (Evropa) Antropologie občanské společnosti Vývoj konceptu OS • Myšlenkové přístupy (empirický aspekt) • Sociokulturní: • Generalisté (občanská společnost je typická omezenou a odpovědnou veřejnou autoritou - Gellner), • Maximalisté (občanská společnost je společnost minus stát, politická veřejnost i trh, umbrella-like concept, Keane, Taylor, Pithart, Havel, Šamalík), • Minimalisté („Občanská společnost u těchto autorů označuje především doménu kulturních předpokladů, zažitých tradic, hodnot a norem, implicitně sdílených způsobů a mravů, jež podmiňují myšlení i jednání každého člena společnosti. Občanská společnost je zde synonymem hodnotového konsensu, rozvinuté komunity, jež je svázána těsnou sítí interpersonálních vztahů loajality, závazků a solidarity….“ Navazují na Alexise de Tocquevilla a Antonia Gramsciho. Tento přístup je využit pro vymezení antropologie občanské společnosti. • Ekonomické čili redukcionistické pojetí – současné podoby: levicové (socialismus, komunismus-beztřídní znamená bezkonfliktní), kapitalistické (minimalizace role státu, svoboda volby). Marx: OS výsledkem historického vývoje, stát je donucovací instituci, která odráží a rozvíjí konkrétní, historicky dané zájmy občanské společnosti. Antropologie občanské společnosti Subjekty OS, funkce (normativní aspekt) • Obranná (obrana práv sociálních skupin, postavení v rámci společnosti) • Legitimizační (ovlivnění a dohled nad veřejnou politikou – petice, vyjádření k zákonům, poradní orgány vlády) • Participační (spolupráce a týmové jednání lidí) • Integrační (klíčové slovo důvěra – vytváření sociálních skupin, multikulturní společnosti, sociální kapitál – hodnoty, vztahy mezi lidmi) Antropologie občanské společnosti Vymezení OS • Občanská společnost: prostor mezi rodinou, státem a trhem; občanský sektor, ve kterém se rozvíjí občanská kultura, altruismus, dobročinnost, solidarita a filantropie / negativní projevy OS (organizace potlačující práva skupin) • Subjekty – nestátní neziskové organizace – vytvořené občany, které nemají za cíl vládnout ostatním lidem nebo dosahovat zisk: cílovou funkcí v občanském sektoru je přímé dosažení užitku, plnění vytčených cílů definovaných jako poslání organizace. Antropologie občanské společnosti Subjekty OS • Strukturálně-operacionální definice NNO (Anheier a Salamon): • Organizované (institucionalizace struktury: zřizovací listina, organizační struktura) • Soukromé (institucionálně oddělené od vlády, nikoli od státních financí!, které jsou pro ně velmi významné) • Nerozdělující zisk vlastníkům (veškeré zisky jsou vloženy zpět do činnosti) • Samosprávné (vnitřní struktura a stanovení řídících a kontrolních kompetencí) • Dobrovolné (v různé intenzitě) Antropologie občanské společnosti Subjekty OS • Právní formy: • Občanská sdružení • Nadace a nadační fondy • Obecně prospěšné společnosti • Církevní organizace (diskuze) – církevní právnické osoby (?) Klíčové termíny • Smíšené organizace: soukromá střední škola • Hraniční organizace: Profesní komory, veřejné vysoké školy Obchodní společnosti Společenství vlastníků bytových jednotek Klíčové termíny Klíčové termíny • Hranice mezi jednotlivými sektory jsou neurčité, jednotlivé sektory se ovlivňují, či dokonce prolínají. Vztahy Stát – třetí sektor: finanční zdroje, regulace (zákony) Soukromý ziskový sektor – třetí sektor: sponzorství, konkurence při získávání prostředků od státu Domácnosti – třetí sektor: zdroj dobrovolníků, členské poplatky, domácnosti jsou klientem Antropologie občanské společnosti Vymezení OS • Civil society: společnost lidí, kteří jsou si rovni před zákonem. Termín občanská společnost se ve společenských vědách objevuje pod vlivem přirozeněprávních teorií od 18. století. Tradičně bývá ztotožňován s vládou práva, kdy občané dodržují abstraktní pravidla při střetávání každodenních zájmů (občanský étos); na Západě je dnes občanská společnost všeobecně považována za záruku svobody a demokracie. Její členové se vyznačují nejen občanským partnerstvím, ale také rozvinutými obchodními dovednostmi. Antropologie občanské společnosti Vymezení OS • Mezi její hlavní formy se většinou řadí politická veřejnost a tržní hospodářství. Občanská společnost není pouhou společností občanů, není ani protikladem národní společnosti. Vzniká v procesu modernizace a označuje společenské a ekonomické uspořádání, zásady a instituce mimo rámec státu. Je sférou společenské autonomní samoorganizace mimo sféru politické moci. Občanská společnost stojí v distinkci vůči státu, to znamená, že má mimopolitický statut, má nicméně politickou relevanci. Antropologie občanské společnosti Vymezení OS • Zájmy a priority vycházející z prostředí občanské společnosti jsou pro politickou sféru normativní, závazné. Žádná vláda nemůže v demokraciích vládnout střednědobě v rozporu s veřejným míněním, od kterého se požaduje nezávislost, které se vytváří v mimopolitické občanské společnosti, tedy mimo sféru politické moci a nemělo by být politickou mocí zprostředkováno. • Občanská společnost je tedy oblastí institucí, organizací a jedinců v prostoru mezi rodinou, státem a trhem, v prostoru, ve kterém se lidé mohou dobrovolně sdružovat s cílem prosadit společné zájmy. Antropologie občanské společnosti Subjekty OS • Jádro OS vychází z právní formy, formy neziskovosti a náplň činnosti… Antropologie občanské společnosti Subjekty OS, působnost Aktivizace občanské společnosti, tam kde není potřeba uspokojena trhem či státem; reakce na společenské problémy • kulturní • sociální a humanitární • zdravotní • ochrana lidských práv • ochrana životního prostředí • vzdělávání • rozvoj regionálního a komunitního života • děti, mládež, rodina • ochrana nemovitých kulturních památek • rozvoj neziskového sektoru • jiné Antropologie občanské společnosti Pojmy Nejasná terminologie vycházející z různých myšlenkových proudů, přístupů, dle jednotlivých oborů: Sektor, neziskový nestátní, pojem označující různé instituce a organizace nestátního, avšak neziskového charakteru. Neziskový nestátní (anglicky: non-profit) sektor doplňuje a rozšiřuje činnost organizací veřejného sektoru, dost často se jeho instituce vyskytují a působí zároveň s institucemi veřejného sektoru, například v odvětvích školství, zdravotnictví, sociální práce, kultury ap. Rozvinutost sektoru je často považována za jeden z indikátorů vyspělosti společnosti. Institucionálně se sektor zakládá na činnosti organizací typu nadací, obecně prospěšných společností, občanských sdružení, církevních právnických osob ap. Antropologie občanské společnosti Pojmy • Sektor, občanský, jeden ze sektorů národního hospodářství; řadíme sem subjekty, které jsou nestátní, neziskové, institucionalizované a dobrovolnické; tyto instituce jsou právnickou osobou, a tudíž mají také svá práva i povinnosti. Subjekty občanského sektoru v moderních společnostech nahrazují struktury příbuzenské, stavovské nebo církevní, které jsou zásadní v tradičních společnostech. Antropologie občanské společnosti Pojmy • Sektor, třetí (též sektor, občanský, též sektor, neziskový nestátní), kromě nevládních neziskových organizací zahrnuje i organizace příspěvkové, rozpočtové, odbory, politické strany a hnutí, zájmová sdružení právnických osob, družstva (pokud jsou zřizována za jinými účely než podnikání), nepodnikatelské obchodní společnosti (například společnosti s ručením omezeným, pokud jsou zřízeny k jiným účelům než podnikání), případně i právnické osoby zřizované samostatnými zákony (například Česká akademie věd, Česká televize, Český rozhlas). Antropologie občanské společnosti Pojmy • Ekonomika, sociální (z latiny: sociālis, „družný, společenský, spojenecký“ a z řečtiny: oikos, „dům, domácnost, obydlí“ a nomiá, „zásady chodu domácnosti, hospodaření“), součást ekonomiky; tvoří ji na státu nezávislé subjekty: organizace a podniky, které produkují statky, služby obchodního i neobchodního charakteru s cílem sociálním; podniky, které uplatňují demokratickou účast svých členů a zaměstnanců; podniky sledující cíle solidarity nebo environmentální, mají význam v daném regionu a nerozdělují svůj zisk mezi podílníky (akcionáře). V EU 10% zaměstnanost a HDP Sociální ekonomika se překrývá s nestátními neziskovými organizacemi, jež jsou subjekty občanského sektoru. V ČR je překrývání částečné, v některých zemích (Francie) jsou to organizace totožné PRAMENY: Dohnalová, M., Malina, J., Müller, J. Občanská společnost: Minulost – současnost – budoucnost. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. Modulové učební texty pro studenty antropologie a “příbuzných oborů”. Brno: NADACE UNIVERSITAS V BRNĚ – AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM V BRNĚ – MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ - NAKLADATELSTVÍ A VYDAVATELSTVÍ NAUMA V BRNĚ, 2003. ISBN 80-7204-278-5. Malina, Jaroslav a kol. Slovník pro studenty antropologie I. A - L. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2007. 987 s. neuveden. ISBN 978-80-7204-508-2. Malina, Jaroslav a kol. Slovník pro studenty antropologie II. M - Ž. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2007. 2011 s. neuveden. ISBN 978-80-7204-508-2. Občanský sektor. Studie a souvislosti. Sborník textů, [online]. Dostupné online: . [11.6.2008]. Svoboda, František Filantropie. DSO. Brno: Ekonomicko-správní fakulta MU, 2007. ISBN 978-80-210-4477-7. Vajdová, T. "Zpráva o neziskovém sektoru v České republice", [online]. 2004. Dostupné online: . [11.6.2008].