Paleoantropologické nálezy a jejich interpretace Eva Drozdová Pierolapithecus catalaunicus 13 mil. let Byl objeven v roce 2004 na lokalitě Els Hostalets de Pierola v Katalánsku Nese znaky shodné s lidoopy i ostatními druhy úzkonosých opic Vzhledem k tomu, že lidoopi se oddělili od úzkonosých opic před 11 až 16 mil. lety, může se jednat o posledního společného předka člověka a lidoopů Byl adaptován k pohybu po stromech. - Měl široký a plochý hrudník (podobný moderním lidoopům) - Pohyblivá zápěstí (měl už dvě předloketní kosti – ulnu a radius, které mu umožňovaly rotaci ruky) - Lopatky měl postavené svisle na zádech jako lidé a lidoopi Tyto adaptace mu umožňovaly vzpřímený postoj při šplhání Pierolapithecus catalaunicus 13 mil. let Objevená fosílie patřila samci Vážil asi 35 kg, byl menší než šimpanz Potravně byl jednoznačně adaptován k plodožravosti Sahelanthropous tchadensis, Toumai 6 - 7 mil. let Orrorin tugenensis 6 mil. let Orrorin tugenensis 6 mil. let Nalezen v roce 2001 na lokalitě Kapsomin u jezera Baringo v Keni. Pojmenován po formaci Tugen Hills (patří k formaci Lukenyo), kde byl objeven Fragmentární nález: objeveno 13 kusů kostí, náležícím minimálně 5 jedincům. Kosti dolní končetiny jednoznačně ukazují na bipední pohyb, naopak kosti ruky ukazují ještě na adaptaci ke šplhání Měl malé stoličky se silnou sklovinou (větší než Ardipithecus a menší než Australopithecus) Velikostí se blížil recentní samici šimpanze Ardipithecus ramidus 4,5 - 4,4 mil let. Ardipithecus ramidus kadabba 5,2 – 9,8 mil. let Ardipithecus ramidus kadabba 5,2 – 6 mil. let Objeven na lokalitě Awaš v oblasti Hadaru, Etiopie Jedná se o druh, který měl velmi blízko ke poslednímu společnému předku lidoopů a lidí, ale není to přímo on Žil v lesnatém prostředí, živil se ovocem a listy Při pohybu po zemi chodil po dvou nohou Orrorin, Sahelanthropus a Ardipithecus • Většina známých paleoantropologů se domnívá, že jde o příslušníky jednoho rodu s velkou variabilitou (Liebermann, Haile-Selassie, White) • Jiní např. Brunet a Begun tvrdí, že se nemůže jednat o příslušníky jednoho rodu, mezi nimi existuje velká variabilita např. v morfologii chrupu • Tyto generalizace jsou však zatím předčasné, máme málo nálezů Australopithecus anamensis 4,2 - 3,9 mil. let Australopithecus afarensis 3,9 - 2,9 mil. let Australopithecus africanus 3 - 2,5 mil. let Australopithecus garhi 2,5 mil. let Australopithecus bahrelghazali 3,5 - 3 mil. let Kenyanthropus platyops 3 – 4 mil. let Kenyanthropus platyops 3 – 4 mil. let • Poslední nález z roku 1998 na západním břehu jezera Turkana v Keni, lokalita Lomekwi a Kataboi • Nelze jej zařadit do rodu autralopithecus • Morfologie lebky je mnohem primitivnější než u všech známých druhů australopitéků, robustních i gracilních • Jeho vztah k ostatním druhům rodům zatím není znám Kenyanthropus platyops 3 – 4 mil. let Australopithecus (Paranthropus) robustus 1,8 - 1 mil. let Australopithecus robustus Australopithecus (Paranthropus) boisei 2,6 – 1,2 mil. let Australopithecus boisei Australopithecus (Paranthropus) aethiopicus 2,5 mil. let Homo habilis 2,4 – 1,6 mil. let Homo rudolfensis 2,4 – 1,6 mil. let Homo ergaster 1,9 – 1,8 mil. let Homo erectus 1,8 mil. – 300 tisíc let Homo ancestor (antecessor) 800 – 900 tisíc let Homo heidelbergensis 700 – 200 tisíc let Homo sapiens neanderthalensis (Homo neanderthalensis) 125 – 36 tisíc let Homo sapiens sapiens 36 tisíc let – současnost Homo floresiensis 93 – 13 tisíc let Homo floresiensis 93 – 13 tisíc let • Druh trpasličího člověka • Objeven v roce 2003 na ostrově Flores v Indonézii jeskyni Liang Bua • Měřil v průměru 1 metr (maximum 1,5 m) • Měl malou kapacitu mozku 380 cm3 • Je považován za trpasličí formu Homo erectus Homo floresiensis 93 – 13 tisíc let Homo floresiensis 93 – 13 tisíc let