Grampozitivně se barvící bakterie mající buněčnou stěnu (výjimky: řád Bifidobacterales, třída Clostridia a třída Mollicutes) Kmen Actinobacteria - morfologicky, fyziologicky i geneticky rozmanití - molekulární, chemotaxonomická data = fylogenetická klasifikace - třída Actinobacteria s pěti podtřídami, šesti řády a čtrnácti podřády - bakterie s vysokým procentuálním obsahem G+C; exospory - jednobuněčné nesporulující aktinobakterie - vláknité sporulující sporoaktinomycéty Třída Actinobacteria - charakteristika shodná s popisem kmene Actinobacteria - postrádají diaminopimelovou kyselinu, ale mají ornitin a/nebo lysin Řád Rubrobacterales - vytyčen na základě podobnosti sekvencí 16S rDNA/rRNA - charakteristika shodná s popisem kmene Actinobacteria, jedna čeleď Čeleď Rubrobacteraceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Rubrobacterales. - charakteristika shodná s popisem řádu a třídy Rody: Rubrobacter, Conexibacter, Solirubrobacter, Thermoleophilum Rubrobacter - nepravidelné G+ tyčky, zkracují se, nevětví se, netvoří mycelium - aerobní, nepohyblivé, pomalu rostoucí, růžovo načervenalé - chemoorganotrofní, metabolizmus respiratorní, využívá glukózu - kataláza pozitivní, redukuje nitráty, nehydrolyzuje želatinu - radioaktivní horký pramen, rezistentní ke g-záření, charakteristické složení mastných kyselin Řád Coriobacteriales - skupina vytyčená na základě podobnosti sekvencí 16S rDNA/rRNA - charakteristika shodná s popisem kmene Actinobacteria, jedna čeleď Čeleď Coriobacteriaceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Coriobacteriales. - charakteristika shodná s popisem řádu a kmene Rody: Coriobacterium, Atopobium, Collinsella, Cryptobacterium, Denitrobacterium, Eggerthella, Olsenella, Slackia Coriobacterium - nepravidelné G+ tyčky hruškovitého tvaru, v řetízcích, nepohyblivé - striktně anaerobní, chemoorganotrofní, metabolizmus fermentatorní (acetát, L(+)-laktát, ethanol, CO[2] a H[2]); růstová teplota 25 - 30 °C - střevo švábů, pravděpodobně symbiotičtí Atopobium - G+ tyčky, centrálně ztluštělé, malé koky elipsovitého tvaru - nepohyblivé, nesporulující, obligátně anaerobní; produkty fermentace glukózy - kyselina mléčná, octová a mravenčí, vodík není produkován - kataláza negativní, růst stimulován Tweenem 80, růst při 6,5% NaCl - vznik - sekvenční analýza genu pro 16S rRNA anaerobních LAB - rozmanitý humánní klinický materiál A. minutum – anaerobní „L. minutus“, humánní infekce A. parvulum – koky v řetízcích („S. parvulus“), á2, respirační trakt Collinsella - tvar kokotyček, tyček, v řetízcích, barví se G+, nemají bičíky - nepigmentující, obligátně anaerobní, glukózu fermentují - složení peptidoglykanu buněčné stěny rodově specifické - střevní trakt, feces člověka C. aerofaciens – izolována s anaerobními streptokoky či laktobacily (stolice a střevní obsah, humánní klinický materiál, původně Eubacterium) Eggerthella - G+ kokotyčky, tyčky, jednotlivě, po dvou, v řetízcích, netvoří bičíky - obligátně anaerobní, glukózu fermentují (acetát, laktát, sukcinát; X H[2]) - kataláza negativní, nehydrolyzují želatinu ani eskulin, redukují nitráty - menachinon MK-6, charakteristické složení mastných kyselin E. lenta – stolice člověka, klinický materiál, původně Eubacterium Řád Actinomycetales - G+ bakterie s vysokým procentuálním obsahem GC - termín „aktinomycéty“ - větvená vlákna, stabilní mycelium, rozpadá se - některé anaerobní, speciální média, kultivační podmínky - většina roste na běžných médiích, růst pomalý, chemoheterotrofní - růst v bujónu - aerace a protřepávání (zákal inokula, kuličky, shluky); množství výchozího inokula obsahujícího spóry nebo fragmenty hyf - spory jednotlivě, v řetízcích, ve sporangiích; nepohyblivé - vyklíčení spor nebo fragmentů mycelia - vývoj hyf (substrátové, vzdušné mycelium) - hustota a konzistence kolonií závisí na složení média - „nokardioformní“ (fragmentace hyf, rozpad do tyček a koků) - vzdušné myceliem – volně vztyčené hyfy, bílé, tvorba spor = zbarvení - kontrola čistoty, kontaminace bakteriemi (substrátové mycelium je může překrýt), vláknitými houbami, aktinomycétami (rozptýlením suchých hydrofóbních spór) - rodová klasifikaci = morfologické vlastnosti (přítomnost, absence spor, tvorba sporových „váčku“ či výtrusnic (sporangií), stanovení pohyblivosti spór aj.) - mycelium (stabilní nebo dočasné, rozpadající se); společně substrátové a vzdušné mycelium; pouze substrátové mycelium; jen vzdušné hyfy; mycelium může nést vložené váčky bez spor nebo obsahují mnoho spor - konidie - obecný termín jakýchkoliv nepohlavních spor; konidie mohou být jednotlivě, v párech, v krátkých nebo v dlouhých řetízcích konidií - sporangia (výtrusnice) = váčky obsahující spory, neseny na vzdušných hyfách, na povrchu kolonií s malými hyfami a nebo v agaru - synemata = vztyčený svazek hyf nesoucí spory, fůze hyf - mnohomístné výtrusnice - masy spor, které jsou výsledkem dělení v různých rovinách, jenž převládá nad dělením kolmo k ose hyfy - sklerotia jsou součástí mycelia, kulovité struktury, neobsahují spory, ale buňky naplněné lipidy - kromě morfologických rysů jsou klíčové chemotaxonomické údaje: o která dvojsytná aminokyselina je přítomna v buněčné stěně o které cukry jsou přítomny v celkovém buněčném hydrolyzátu - široce rozšířeni v prostředí (v půdách, na rostlinách; patogenní) - rozsáhlá skupina složená ze tří desítek čeledí Čeleď Actinomycetaceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Actinomycetales. - ustanovena na základě sekvencí nukleotidů při analýze 16S rDNA - charakteristika dalších vlastností shodná s popisem jednotlivých rodů - podmíněně, primárně patogenní bakterie osídlující člověka či zvířata Rody: Actinomyces, Actinobaculum, Arcanobacterium, Mobiluncus, Varibaculum Actinomyces - rovné, mírně zakřivené tyčky, vlákna, větvící se (ztluštělé konce, tvar „Y“, „V“, „T“), nesporulující, neacidorezistentní, nepohyblivé - grampozitivní, gramvariabilní, fakultativně anaerobní, vyžadují CO[2] - chemoorganotrofní, glukózu fermentují na kyselinu mravenčí, octovou, mléčnou, jantarovou (ne propionovou) - patogenní (ústní dutina, sliznice, pyogenní infekce) A. bovis – bovinní aktinomykózy A. israelii – patogenní pro člověka i zvířata A. naeslundii – patogenní pro člověka i zvířata Actinobaculum - rovné, mírně zakřivené G+ tyčky, větvení, nepohyblivé, nesporulující - konečným produktem metabolizmu glukózy je acetát - anaerobní, fakultativně anaerobní, nehemolytické - kataláza negativní, nehydrolyzují želatinu, eskulin, neredukují nitráty - „Actinomyces-like“, sekvencování 16S rDNA, klinický materiál A. suis – anaerobní, veterinární klinický materiál („Corynebacterium suis“) A. schaalii – fakultativně anaerobní, humánní klinický materiál Arcanobacterium - štíhlé G+ tyčky, „V“, později segmentovány do koků; netvoří vlákna - nepohyblivé, fakultativně anaerobní (CO[2] podporuje růst) - hemolytické, 37 °C, chemoorganotrofní, nutričně bohatá média - metabolizmus fermentatorní, kataláza negativní - obligátní paraziti v hltanu člověka a zvířat, kožní léze - řada druhů patřila dříve do rodu Corynebacterium A. haemolyticum – malé kolonie, patogenní (člověk, zvířata) Mobiluncus - štíhlé zakřivené tyčky, variabilní, barví se G+ nebo G+/-, stěna je G+ - pohyblivé, nesporulující, anaerobní, chemoorganotrofní, fermentatorní (z glukózy tvoří acetát, sukcinát, případně laktát) - ženská vagina, způsobují záněty pochvy Čeleď Micrococcaceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Actinomycetales. - G+ koky i pravidelné nesporulující tyčky, kataláza pozitivní, aerobní - ustanovena na základě sekvencí nukleotidů při analýze 16S rDNA - další vlastnosti shodné s popisem jednotlivých rodů - rod „Stomatococcus“ s druhem „S. mucilaginosus“ přeřazen do Rothia Rody: Micrococcus, Arthrobacter, Citricoccus, Kocuria, Nesterenkonia, Renibacterium, Rothia Micrococcus - buňky sférické, G+, po dvou, ve čtveřicích, v nepravidelných shlucích - nepohyblivé, nesporulující, striktně aerobní, karotenoidní pigmenty - chemoorganotrofní s respiratorním metabolizmem, běžná média - kataláza, oxidáza pozitivní, halotolerantní, rezistentní k lysostafinu - mezofilní, růstová teplota 25 - 37 °C - primárně na kůži savců včetně člověka, dále v prostředí (půda, vzduch, voda) a v potravinách (maso); obecně nepatogenní - chemotaxonomie klíčová pro rodovou diferenciaci, řada přeřazení do samostatných rodů - Kocuria, Kytococcus, Dermacoccus, Nesterenkonia M. luteus – žlutě pigmentující, kůže savců M. lylae – nepigmentující, kůže savců Arthrobacter - nepravidelné G+ tyčky, „V“, netvoří vlákna; tyčky se rozdělují do koků - růst na kompletním médiu (cyklus tyčka – kok) - snadno se odbarvují, nesporulující, neacidorezistentní, aerobní - chemoorganotrofní, metabolizmus oxidativní, teplota 25 - 30 °C - široce rozšířené v prostředí, půdní mikroorganizmy, ojediněle humánní klinický materiál A. globiformis – běžný v půdě Čeleď Micrococcaceae – pokračování Kocuria - G+ koky, po dvou, ve čtveřicích, ve shlucích, nesporulující, ne pouzdra - chemoorganotrofní, metabolizmus striktně respiratorní - stěna neobsahuje mykolové kyseliny ani kyselinu teichoovou - aerobní, mírně fakultativně anaerobní, nehalofilní, kataláza pozitivní - mezofilní (22 - 37 °C), kolonie růžové či žluté - půda, voda, na kůži savců; původně některé řazeny mezi mikrokoky K. rosea – prostředí, kolonie růžové nebo červené K. varians – žlutý pigment, okyseluje glukózu; kůže savců, půda, voda K. kristinae – světle krémové, mírně oranžové, zdrojem je kůže člověka Renibacterium - krátké, pravidelné G+ tyčky, po dvou, v řetízcích, nepohyblivé - nesporulující, netvoří pouzdra, aerobní, pomalu rostoucí (15 - 18 °C) - vyžadují cystein (krev nebo sérum podporují růst) - kataláza pozitivní, oxidáza negativní, neokyselují cukry R. salmoninarum – obligátně patogenní pro mnoho druhů lososovitých ryb Rothia - nepravidelné G+ tyčky, ztluštění, směs buněk (tvar koků, tyček, vláken) - nepohyblivé, nesporulující, neacidorezistentní, netvoří pouzdra - R. mucilaginosa vytváří kapsuly, kolonie adherují k povrchu agaru - fakultativně anaerobní, chemoorganotrofní, média bohatá na živiny - metabolizmus fermentatorní, z glukózy produkují kyselinu mléčnou a octovou (nikdy ne propionovou) - kataláza pozitivní i negativní - oportunně patogenní, osídlují ústa a krk člověka R. dentocariosa – sliny, zubní plak R. mucilaginosa – komenzál ústní dutiny člověka, horní části respiračního traktu, endokarditidy (původně druh patřil do rodu „Stomatococcus“) Čeleď Rarobacteraceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Actinomycetales. - charakteristika čeledě shodná s popisem rodu Rod: Rarobacter Rarobacter - malé nepravidelné G+ tyčky, jednotlivě, „V“ uspořádání, nevětví se - gramvariabilitu vykazuje starší kultura, pohyblivé, nesporulující - fakultativně anaerobní, vyžadují hemoglobin nebo hemin; oxid uhličitý vyžadují pro anaerobní růst - chemoorganotrofní, vyžadují biotin a tiamin; kolonie světle žluté - metabolizmus fermentatorní, organické kyseliny nevyužívají - kataláza, oxidáza pozitivní, hydrolyzují želatinu, kasein, ne celulózu - odpadní vody v lihovarech; schopny adherovat, lyzovat buňky kvasinek Čeleď Sanguibacteraceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Actinomycetales. - charakteristika shodná s popisem v současnosti jediného rodu Sanguibacter Rod: Sanguibacter Sanguibacter - nepravidelné krátké G+ tyčky, koryneformní, pohyblivé - fakultativně anaerobní, 25 - 30 °C - kataláza pozitivní, oxidáza negativní, hydrolyzují eskulin, nehydrolyzují celulózu, Tween 80, tvoří kyselinu z řady cukrů - izolovány z krve zvířat, z pobřežního sedimentu Čeleď Brevibacteriaceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Actinomycetales. - charakteristika shodná s popisem rodu Rod: Brevibacterium Brevibacterium - nepravidelné G+ tyčky, jednotlivě, „V“, větvené, netvoří mycelium - starší kultura - malé koky, cyklus tyčka – kok; nepohyblivé - nesporulující, neacidorezistentní, striktně aerobní, kataláza pozitivní - chemoorganotrofní, metabolizmus je respiratorní, pigmentované - rozšířené v mléčných výrobcích, na kůži člověka, v prostředí B. casei – izolován ze sýru, syrovátky a syrového mléka Čeleď Cellulomonadaceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Actinomycetales. - nepravidelné tyčky, větvené mycelium (nokardioformní aktinomycéta) - G+, neacidorezistentní, aerobní, fakultativně anaerobní, mezofilní - půda, rostlinný materiál, ojediněle humánní klinický materiál Rody: Cellulomonas, Oerskovia, Tropheryma Cellulomonas - štíhlé nepravidelné G+ tyčky, rovné, mírně zakřivené; „V“, větvící se - starší kultura - tyčky kratší, i koky, snadno se odbarvují - pohyblivé, nesporulující, neacidorezistentní, fakultativně anaerobní - chemoorganotrofní, metabolizmus respiratorní i fermentatorní - kataláza pozitivní, celulolytické, kolonie žlutě pigmentované - půda, rozkládající se rostlinný materiál Oerskovia - silně se větvící vegetativní vlákna, rozpadají se do tyček, pohyblivé, G+ - netvoří vzdušné mycelium, fakultativně anaerobní, mezofilní - enzymaticky silně aktivní, metabolizmus oxidativní i fermentativní - chemotaxonomie klíčová pro identifikaci - řazeny mezi nokardioformní aktinomycéty - půda, rozkládající se rostlinný materiál, odpadní vody, hemokultury Čeleď Dermabacteraceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Actinomycetales. - ustanovena na základě sekvencí nukleotidů při analýze 16S rDNA - charakteristika dalších vlastností shodná s popisem jednotlivých rodů Rody: Dermabacter, Brachybacterium Dermabacter - krátké G+ tyčky, nepohyblivé, nesporulující, neacidorezistentní - fakultativně anaerobní, chemoorganotrofní, fermentatorní - kataláza pozitivní, oxidáza negativní, hydrolyzují kasein, škrob, želatinu, neredukují nitráty, teplota 37 °C, rostou při 5% NaCl - kůže člověka Brachybacterium - štíhlé G+ tyčky nepravidelného tvaru, „V“; segmentují do koků, - chemoorganotrofní, aerobní, metabolizmus respiratorní - kataláza pozitivní, oxidáza negativní, 25 - 30 °C, rostou při 7% NaCl - bílé, světle žluté, světle hnědé; chemotaxonomie - izolovány z drůbeží podestýlky, z povrchu sýrů, potravin, z prostředí Čeleď Dermatophilaceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Actinomycetales. - ustanovena na základě sekvencí nukleotidů při analýze 16S rDNA - charakteristika dalších vlastností shodná s popisem jednotlivých rodů Rody: Dermatophilus, Kineosphaera Dermatophilus - v atmosféře s CO[2] tvoří vzdušné mycelium, substrátové mycelium (vlákna, větvící se v pravých úhlech); přepážky = řádky z ovoidních buněk - spór, pohyblivé - G+, stěna obsahuje meso-diaminopimelovou kyselinu, maduróza - fakultativně anaerobní, mikroaerofilní, chemoorganotrofní, - nefermentující, rostou pouze na komplexním médiu, teplota 37 °C - paraziti savců, především domestikovaných býložravců (záněty kůže, podkožní abscesy, granulomy lymfatických uzlin) D. congolensis – patogenní pro zvířata, příležitostně napadá i člověka Čeleď Dermacoccaceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Actinomycetales. - ustanovena na základě sekvencí nukleotidů při analýze 16S rDNA - charakteristika dalších vlastností shodná s popisem jednotlivých rodů Rody: Dermacoccus, Demetria, Kytococcus Dermacoccus - G+ koky, po dvou, ve čtveřicích, ve shlucích, nesporulující - chemoorganotrofní, metabolizmus striktně respiratorní - aerobní, rostou slabě za mikroaerofilních podmínek, nehalofilní - kataláza pozitivní, mezofilní, nehemolytické - stěna neobsahuje mykolové ani teichoové kyseliny; galaktosamin - chemotaxonomie klíčová pro rodovou diferenciaci - saprofyty (kůže savců, příležitostně prostředí) D. nishinomiyaensis – světle oranžové kolonie Kytococcus - G+ koky v balíčcích, nesporulující, netvoří pouzdra, nepohyblivé - chemoorganotrofní, metabolizmus striktně respiratorní - aerobní, mezofilní, nehalofilní - oxidáza negativní, arginin dihydroláza, kataláza pozitivní - chemotaxonomie klíčová pro rodovou diferenciaci - kolonie krémové, nažloutlé, někdy hnědavý exopigment - kůže savců, humánní klinický materiál (hemokultury), ojediněle voda K. sedentarius – kůže člověka, prostředí K. schroeteri – humánní klinický materiál Čeleď Intrasporangiaceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Actinomycetales. - ustanovena na základě sekvencí nukleotidů při analýze 16S rDNA Rody: Intrasporangium, Arsenicicoccus, Janibacter, Knoellia, Ornithinicoccus, Ornithinimicrobium, Oryzihumus, Nostocoidia, Serinicoccus, Terrabacter, Terracoccus, Tetrasphaera Intrasporangium - větvící se mycelium, rozpadá se, vzdušné mycelium nezjištěno - oválné, citrónovité ztluštěniny na hrotech hyf, sporám podobné buňky - ve stěně mají L-diaminopimelovou kyselinu a glycin - G+, neacidorezistentní, chemoorganotrofní, aerobní, mezofilní - nerostou na minimální syntetické půdě (pepton, kvasniční extrakt) - odlišují se spektrem mastných kyselin a složením fosfolipidů - izolovány ze vzduchu ve školní jídelně Terrabacter - mladá kultura z dlouhých nepravidelných tyček, větví se; ve starší kultuře kokovité formy (cyklus tyčka-kok); barví se G+ - tyčky vykazují větvení, vzdušné mycelium nevytváří - peptidoglykan obsahuje kyselinu LL-diaminopimelovou - neacidorezistentní, nesporulující, pohyblivé - aerobní, chemoorganotrofní, metabolizmus respiratorní, vyžadují B[1] - kataláza pozitivní, oxidáza negativní, hydrolyzují želatinu, ale ne celulózu - rostou při 5% NaCl, mezofilní, průkaz menachinonů, fosfoglykolipidů - půda T. tumescens – původně v rodu Arthrobacter, potom v rodu Pimelobacter Čeleď Jonesiaceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Actinomycetales. - charakteristika shodná s popisem rodu Jonesia; původně v listériích Rod: Jonesia Jonesia - nepravidelné štíhlé G+ tyčky, jednotlivě, kyjovití tvary, větvení („Y“) - vlákna, kokovité buňky (dříve nokardioformní), snadno se odbarvují - peptidoglykan obsahuje L-lysin, nepřítomny mykolové kyseliny - pohyblivé, nesporulující, neacidorezistentní, fakultativně anaerobní - rozmezí 10 - 40 °C, rostou v přítomnosti 5% NaCl - chemoorganotrofní, fermentatorní - kataláza pozitivní, oxidáza negativní, - výskyt v prostředí neznámý, izolovány z vařené hovězí krve J. denitrificans – dříve „Listeria denitrificans“, patogenní pro živočichy Čeleď Microbacteriaceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Actinomycetales. - ustanovena na základě sekvencí nukleotidů při analýze 16S rDNA - morfologicky i fenotypově velmi heterogenní čeleď, dvě desítky rodů - charakteristika dalších vlastností shodná s popisem jednotlivých rodů Rody: Microbacterium, Agreia, Agrococcus, Agromyces, Clavibacter, Cryobacterium, Curtobacterium, Frigoribacterium, Gulosibacter, Leifsonia, Leucobacter, Microcella, Mycetocola, Okibacterium, Plantibacter, Pseudoclavibacter, Rathayibacter, Rhodoglobus, Salinibacterium, Subtercola, Zimmermannella Microbacterium - štíhlé nepravidelné G+ tyčky, jednotlivě, „V“, ve shlucích; nevětví se, netvoří mycelium; zkracují se do koků (ne cyklus tyčka – kok) - neacidorezistentní, nesporulující, pohyblivé - aerobní, s nažloutlým pigmentem, chemoorganotrofní, respiratorní - nutričně bohatá média; kataláza pozitivní, teplota 25 - 30 °C - mléčné výrobky, odpadní vody, u hmyzu, na rostlinách, v půdě, stočním kalu; široce rozšířené v prostředí - sekvencování, chemotaxonomie - přeřazeny druhy aureobakterií M. lacticum – syrové i pasterované mléko, sušené mléko, sýr, potraviny M. liquefaciens – světle žlutý, mléko, sýr, potraviny; „A. liquefaciens“ Čeleď Microbacteriaceae – pokračování Agromyces - větvící se štíhlá G+ vlákna, kokovité nepravidelné tyčky (barví se G-) - nepohyblivé, neacidorezistentní, netvoří endospory ani mycelium - aerobní, mikroaerofilní; chemoorganotrofní, respiratorní - nepigmentující, kataláza negativní - rozšířené v půdách (v hojných počtech) A. ramosus – izolován z půdy, hojný x obtížně izolován Clavibacter - rovné, mírně zakřivené štíhlé G+ tyčky, nepravidelné, jednotlivě, „V“ - netvoří kokovité tvary, nepohyblivé, nesporulující, neacidorezistentní - obligátně aerobní, nutričně bohatá média, růst pomalý - chemoorganotrofní, metabolizmus respiratorní, žluté, modré pigmenty - kataláza pozitivní, oxidáza negativní, neredukují nitráty - obligátní paraziti různých kvetoucích rostlin C. michiganensis – fytopatogenní, řada poddruhů Curtobacterium - malé, krátké, nepravidelné G+ tyčky; kokoidní tvary (zbarveny G-) - uspořádané ve formaci „V“, nevětví se, pohyblivé, nesporulující - obligátně aerobní, chemoorganotrofní, metabolizmus respiratorní - kataláza pozitivní, růst na živném agaru, žlutě pigmentují - izolovány z rostlin (většinou nepatogenní!), z půdy C. citreum – izolován z rýže, žlutý pigment C. flaccumfaciens – fytopatogenní Leifsonia - nesporulující nepravidelné G+ tyčky, vlákna, rozpadají se; větvení - pohyblivé, neacidorezistentní, mezofilní, obligátně aerobní - chemotaxonomie; peptidoglykan obsahuje kyselinu 2,4 DAB - stěna neobsahuje teichoové, mykolové kyseliny; kataláza pozitivní - prostředí, např. ve vodě a na rostlinách L. aquatica – původně korynebakterium L. xyli – fytopatogenní, původně klavibakter Čeleď Promicromonosporaceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Actinomycetales. - nepravidelné tyčky, větvené vegetativní a vzdušné mycelium - nokardioformní aktinomycety (= vláknité, s nestálým myceliem) - G+, neacidorezistentní, aerobní, fakultativně anaerobní, mezofilní - peptidoglykan obsahuje L-lysin, nepřítomny mykolové kyseliny - půda, rostlinný materiál Rody: Promicromonospora, Cellulosimicrobium, Isoptericola, Myceligenerans, Xylanibacterium, Xylanimicrobium, Xylanimonas Promicromonospora - větvící se hyfy (povrch, pronikají do agaru), rozpadají se, nepohyblivé, „Y“, „V“, tyčkovité, kokovité (nové mycelium) - vzdušné hyfy rovné, zakřivené, větvené; rozpadají se - stěna neobsahuje teichoové kyseliny - G+, neacidorezistentní, chemoorganotrofní, aerobní, mezofilní - půda Čeleď Corynebacteriaceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Actinomycetales. - charakteristika shodná s popisem rodu Corynebacterium Rod: Corynebacterium Corynebacterium - rovné, mírně zakřivené štíhlé G+ tyčky (kyjovité formy); jednotlivě, „V“, v krátkých palisádách; metachromatická granula - fakultativně anaerobní, nutričně bohatá média, nepohyblivé - chemoorganotrofní, fermentatorní metabolizmus - velmi heterogenní - vyčleněno několik taxonů - dvě desítky druhů, patogenní – obligátní paraziti sliznic, kůže savců C. diphtheriae – vysoce letální toxin (smrtelný záškrt) C. pseudotuberculosis – patogenní pro zvířata, příležitostně i člověk Čeleď Gordoniaceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Actinomycetales. - nepohyblivé, charakteristika shodná s popisem rodu Gordonia - chemoorganotrofní, obsahují kyselinu meso-DAP; ARA, GAL - půda, některé jsou patogeny člověka Rody: Gordonia, Skermania Gordonia - rod vzniklý vyčleněním rodokoků, následně popsány další druhy - krátké G+ tyčky, koky (gramlabilní), částečně acidorezistentní, aerobní - netvoří vzdušné mycelium, pigmentované - půda, sputum od pacientů s bronchiektázií a plicní tuberkulózou G. bronchialis – klinický materiál Čeleď Mycobacteriaceae Doména Bacteria, kmen Actinobacteria, třída Actinobacteria, řád Actinomycetales. - čeleď obsahuje rod Mycobacterium, štíhlé tyčkovité bakterie - charakteristická je aerobicita, pomalý růst, acidorezistence - stěna obsahuje mykolovou kyselinu, arabinózu, galaktózu, ale ne glycin Rod: Mycobacterium Mycobacterium - rovné, zakřivené tyčky, větvící se; vlákna, mycelium (rozpadají se) - obtížně se barví (slabě G+ ), nepohyblivé, netvoří hyfy, konidie - aerobní, chemoorganotrofní; růst pomalý – kolonie po 2 - 60 dnech - vystaveny světlu - pigmentují (žlutá, růžová, oranžová) - nutričně náročné, doplňky, in-vitro nekultivovatelné (běžné půdy) - biochemicky málo aktivní, kataláza, arylsulfatáza pozitivní - rozšířené v půdách, vodách, některé obligátními parazity, patogeny - patogenní a saprofytické X rychle rostoucí a pomaleji rostoucí - druhově velmi bohatý rod s téměř 70 taxony Pomalu rostoucí mykobakterie: M. tuberculosis – tuberkulóza, patogen člověka, živočichů M. bovis – mikroaerofilní; tuberkulóza skotu, patogenní pro většinu zvířat M. kansasii – plicní léze člověka, patogenní (připomínající tuberkulózu) M. leprae – obligátně intracelulární parazit (malomocenství, lepra) Rychle rostoucí mykobakterie: většinou saprofytické druhy M. fortuitum – humánní i veterinární klinický materiál, prostředí (půda)