Kmen Firmicutes - G+, nízký obsah G + C v DNA; G- - početná skupina, dělí se do tří tříd - termofilní, hypertermofilní; anaerobní rovné, zakřivené, helikální gramnegativní tyčky; anoxygenní fototrofní bakterie; nefotosyntetické klouzavé bakterie; aerobní nefototrofní, chemolitotrofní bakterie; sírany, sirníky redukující bakterie; bakterie symbiotické, parazitické; anaerobní gramnegativní koky; grampozitivní koky; endospory tvořící grampozitivní tyčky a koky; pravidelné nesporulující grampozitivní tyčky; nepravidelné nesporulující grampozitivní tyčky; mykoplazmy - fenotypově rozmanité - závěry naznačují - oddělení některých tříd na úroveň kmenů Třída Clostridia - zahrnuje rod Clostridium a příbuzné rody - anaerobní G+ bakterie s nízkým G+C v DNA; někteří se barví G- - absence aerobní respirace - není monofyletickou skupinou, příbuzné vztahy nejednoznačné - tři řády, řada čeledí (taxonomicky bezproblémový řád Clostridiales) - zástupci, resp. enzymy používány v bioremediacích Řád Clostridiales - charakteristika řádu shodná s popisem třídy Clostridia Čeleď Clostridiaceae Doména Bacteria, kmen Firmicutes, třída Clostridia, řád Clostridiales. - charakteristika shodná s popisem třídy; čeleď popsána v roce 1933 - řada nově popsaných rodů anaerobních bakterií; často patogenní - fylogeneticky jednotná skupina, vlastnostmi velmi heterogenní Rody: Clostridium, Acetanaerobacterium, Acetivibrio, Acidaminobacter, Alkaliphilus, Anaerobacter, Anaerotruncus, Bryantella, Caminicella, Caloramator, Caloranaerobacter, Coprobacillus, Dorea, Faecalibacterium, Fastidiosipila, Guggenheimella, Hespellia, Natronincola, Oxobacter, Parasporobacterium, Sarcina, Soehngenia, Sporobacter, Tepidibacter, Thermobrachium, Thermohalobacter, Tindallia Čeleď Clostridiaceae – pokračování Clostridium - pleomorfní tyčky, po dvou, v řetízcích, ojediněle ve spirálách (vlákna) - pohyblivé, kataláza negativní; oválné, kulaté endospory (ztlušťují) - obligátně anaerobní (tolerantní ke kyslíku), chemoorganotrofní, chemoautotrofní, chemolitotrofní; některé fixují atmosférický dusík - produkují směs organických kyselin, alkoholů - metabolicky rozmanitá skupina, rozmezí 10 - 65 °C - široce rozšířené v prostředí - produkce toxinů, primárně patogenní (infekce ran, absorpce toxinů) - půda, stoční kal, mořské sedimenty, rozkládající se rostlinný materiál, živočišné a rostlinné produkty, střevní trakt, jícen obratlovců, hmyz, humánní, veterinární klinický materiál - sacharolytické, proteolytické - diferenciace klostridií do tří skupin - druhově velmi bohatý rod Druhy tvořící kyselinu z glukózy a hydrolyzující želatinu: C. botulinum – 7 typů toxinů, antigenní struktura = rozlišení; původce botulismu, půda, voda, sedimenty, potraviny, střevní trakt C. perfringens – toxické efekty; letální toxin - pět typů; široce rozšířen v přírodě, půda, střevní trakt, infekční materiál, 80% případů klostridiové myonekrózy; infekce polymikrobní C. septicum – smrtelné infekce (letálního hemolytický a nekrotizující alfa toxin), klostridiové myonekrózy; spóry v půdě, gastrointestinálním traktu a stolici C. sporogenes – půda, sladká, slaná voda, usazeniny, maso, potraviny, stolice, humánní klinický materiál Druhy tvořící kyselinu z glukózy, ale nehydrolyzující želatinu: C. butyricum – půda, sladkovodní, mořské sedimenty, stolice, humánní, veterinární klinický materiál C. ramosum – stolice člověka, humánní klinický materiál Termofilní klostridia – 60 °C, rozklad organického materiálu Druhy netvořící kyselinu z glukózy, ale hydrolyzující želatinu: C. botulinum – typ G, sedmý typ toxinu C. tetani – mladé buňky G+ , po 24 hod. se barví G-, tetanolysin, tetanospasmin; široce rozšířený (půda, stolice, humánní klinický materiál, příležitostně zvířata) Čeleď Clostridiaceae – pokračování Acetivibrio - rovné, zakřivené tyčky různé délky, po dvou, v řetízcích, pohyblivé - barví se G-, mezofilní, 35 °C, obligátně anaerobní - chemoorganotrofní, produktem fermentace: acetát; ethanol, CO[2], H[2] - odpadní kal, prasečí výkaly, patogenita neznámá Acidaminobacter - G- rovné tyčky, jednotlivě, ve dvojicích, nepohyblivé, anaerobní - chemoorganotrofní, fermentují aminokyseliny (kyselinu glutamovou) - konečným produktem je acetát; z tryptofanu produkují indol - růst stimulován nebo závisí na přítomnosti H[2] utilizujících bakterií (Methanospirillum, Desulfovibrio) - izolovány z černého bahna v ústí řek; bezkyslíkatých prostředí - odlišit od G- tyček rodu Pelobacter, Syntrophobacter (ze splašků, rostou ve spojitosti s Desulfovibrio, rozkládají pouze propionát) Caloramator - tvar tyček, barví se G-, struktura stěny je G+ typu - kulaté endospory, subterminálně, terminálně, neztlušťují sporangium - obligátně anaerobní, fermentují glukózu (acetát, isobutyrát, isovalerát, valerát, laktát, ethanol) - degradují xylan, ne glukózu; termofilní, 37 - 80 °C - anaerobní prostředí (odpadní kal, voda v artézské studni, horké zřídlo, geotermální pramen) Sarcina - sférické, v krychlovitých balíčcích, jednotlivě, po dvou, v tetrádách - buňky zploštělé v místech kontaktu - G+, anaerobní, nepigmentující, nepohyblivé, spory - chemoorganotrofní, bohatá média, cukry; metabolizmus fermentatorní - kataláza negativní, 30 - 37 °C, rozmezí pH 1,0 - 9,8 - prostředí, střevní trakt, zrna S. ventriculi – spory sférické, půda, bláto, obsah žaludku, stolice, povrch obilných zrn S. maxima – spory oválné, zrna, koňský hnůj, polní, zahradní hlína Čeleď Lachnospiraceae Doména Bacteria, kmen Firmicutes, třída Clostridia, řád Clostridiales. - nově navržená čeleď; anaerobní tyčky, koky (sekvencování 16S rRNA) - gastrointestinální trakt savců, někteří (Catonella, Johnsonella) způsobují onemocnění dásní - pohyblivé, zakřivené, barví se G- (neodpovídá struktuře!), slabě G+ Rody: Lachnospira, Acetitomaculum, Anaerofilum, Anaerostipes, Butyrivibrio, Catenibacterium, Catonella, Coprococcus, Johnsonella, Lachnobacterium, Oribacterium, Pseudobutyrivibrio, Roseburia, Ruminococcus, Shuttleworthia, Sporobacterium Lachnospira - zakřivené tyčky, helikální, jednotlivě, po dvou, v řetízcích, vláknech - barví se G-, stěna G+ typu; nesporulující; anaerobní, pohyblivé - kolonie vláknité (vlněné), chemoorganotrofní, fermentatorní typ metabolizmu (acetát, formiát, laktát, etanol, H[2] a CO[2]) - pektin fermentují - vznik stejných produktů, methanolu - bachor přežvýkavců (rozklad pektinu) Butyrivibrio - zakřivené tyčky, jednotlivě, v řetízcích, ve vláknech - barví se G-, buněčná stěna G+ typu, pohyblivé, striktně anaerobní - mezofilní, chemoorganotrofní, fermentatorní metabolizmus (kyselina máselná, občas laktát), kataláza negativní - extracelulární polysacharidy, pouzdra - bachor přežvýkavců, výkaly savců, lidská stolice (nepatogenní) Coprococcus - sférické, ovoidní, po dvou, v řetízcích, barví se G+, nepohyblivé - striktně anaerobní, malé bělavé kolonie, slabá a-hemolýza - chemoorganotrofní s fermentatorním metabolizmem; vyžadují cukry (butyrát, acetát, plyn), kataláza negativní, teplota 37 °C - humánní střevní trakt, stolicei člověka, bovinní bachor Ruminococcus - sférické, prodloužené, po dvou, v řetízcích; pohyblivé, nesporulující - barví se G+ nebo G-, struktura stěny G+ typu; striktně anaerobní - chemoorganotrofní s fermentatorním metabolizmem (směs kyselin, etanolu, CO[2], H[2]), aminokyseliny, peptidy nefermentují - bachor, tlusté střevo, slepé střevo, lidská stolice Čeleď Peptostreptococcaceae Doména Bacteria, kmen Firmicutes, třída Clostridia, řád Clostridiales. - nově navržená čeleď G+ bakterií s nízkým obsahem G+C v DNA - většinou koky, anaerobní růst - řada popsána v posledních letech, přeřazení do samostatných rodů Rody: Peptostreptococcus, Anaerococcus, Filifactor, Finegoldia, Fusibacter, Gallicola, Helcococcus, Micromonas, Peptoniphilus, Sedimentibacter, Sporanaerobacter, Tissierella Peptostreptococcus - G+, sférické, ovoidní, uspořádání variabilní, nepohyblivé, nesporulující - anaerobní, chemoorganotrofní, fermentatorní, nutričně bohatá média - peptony, aminokyseliny metabolizují (kyselina octová) - kataláza negativní, 37 °C; odlišují se od Peptococcus nízkým % G+C - obligátní paraziti ústní dutiny, sliznic, střevního traktu; hnisavé infekce - vznik rodů Peptoniphilus, Finegoldia, Micromonas, Anaerococcus P. anaerobius – koky, prodloužené, po dvou, v řetízcích, humánní, veterinární klinický materiál Anaerococcus - G+ nepohyblivé koky, po dvou, v tetrádách, shlucích, v řetízcích - striktně anaerobní, metabolizují peptony, aminokyseliny (kyselina máselná, mléčná, propionová, jantarová), sacharolytické - L-lysin; vznik vyčleněním z peptostreptokoků, popsány další druhy - typická mikroflóra pochvy, hnisavé sekrety A. prevotii – humánní klinický materiál, „Peptostreptococcus prevotii“ Finegoldia - vznik vyčleněním „Peptostreptococcus magnus“ z peptostreptokoků (sekvencování, fenotyp) - klinicky významné mezofilní anaerobní bakterie - pouze jeden druh F. magna – větší koky, jednotlivě, po dvou, ve čtveřicích, shlucích; humánní klinický materiál Helcococcus - sférické G+ koky, nepohyblivé, nepigmentující, fakultativně anaerobní - nehemolytické, aerokokům podobné; lipofilní - laktát, acetát = produkty metabolizmu glukózy - růst při 6,5% NaCl, PYR pozitivní, citlivé k vankomycinu - humánní klinický materiál, ovce H. kunzii – patogenní pro člověka Čeleď Peptostreptococcaceae- pokračování Micromonas - rod vznikl v 1999 vyčleněním „Peptostreptococcus micros“ (sekvencování, fenotyp) - klinicky významné mezofilní anaerobní bakterie - zatím pouze jeden druh - rod validně popsán X námitka - označení Micromonas má rod hub - problematika zatím nedořešena M. micros – drobnější koky, po dvou, v řetízcích, humánní klinický materiál Peptoniphilus - G+, nesporulující, obligátně anaerobní, nepohyblivé koky - ve dvojicích, krátkých řetízcích, ve čtveřicích, malých shlucích - asacharolytické, využívají peptony (produktem je kyselina máselná) - vznik vyčleněním z peptostreptokoků - humánní, veterinární klinický materiál P. asaccharolyticus – koky, po dvou, ve čtveřicích, shlucích; humánní klinický materiál, produkuje indol Tissierella - G- anaerobní tyčky, zakulacené, zúžené konce, vláknité, nesporulující, pohyblivé - anaerobní, 37 °C, nefermentující, slabě fermentující (kyseliny octová, máselná, isovalerová) - stolice, příležitostně klinický materiál Čeleď Peptococcaceae Doména Bacteria, kmen Firmicutes, třída Clostridia, řád Clostridiales. - navržená v 1971, G+ anaerobní koky, původně pouze tři rody; v současnosti G+ koky i tyčky - morfologie rozmanitá, nepohyblivé, nesporulující, chemoorganotrofní - saprofyti v anaerobním prostředí, druhy klinicky významné Rody: Peptococcus, Carboxydothermus, Cryptanaerobacter, Dehalobacter, Desulfitobacterium, Desulfonispora, Desulfosporosinus, Desulfotomaculum, Pelotomaculum, Syntrophobotulus, Thermincola, Thermoterrabacterium Peptococcus - G+, sférické, jednotlivě, po dvou, v tetrádách, shlucích, řetízcích, nepohyblivé, nesporulující - anaerobní, chemoorganotrofní, fermentatorní, nutričně bohatá média - z peptonů produkují H[2], kataláza negativní, neprodukují indol - od Peptostreptococcus jej odlišuje vyšší % G+C - obligátní paraziti sliznic, klinický materiál P. niger – černé kolonie, nehemolytický, nefermentuje cukry, metabolizuje peptony, aminokyseliny, produkuje H[2]S; izolován z člověka, příležitostně klinický materiál Desulfotomaculum - rovné, zakřivené tyčky, jednotlivě; G-, stěna G+ typu, pohyblivé - oválné, kulaté endospory, terminální, subterminální, zduřují buňku - striktně anaerobní, chemoorganotrofní, metabolizmus respiratorní - sírany, sirníky, redukovatelné sloučeniny síry - redukovány na H[2]S - kataláza negativní, 20 - 70 °C - půda, bachor, kazící se potraviny, prostředí; nepatogenní Čeleď Eubacteriaceae Doména Bacteria, kmen Firmicutes, třída Clostridia, řád Clostridiales. - G+ anaerobní bakterie s nízkým obsahem G+C v DNA - fylogeneticky odlišená, příbuzná s Peptostreptococcaceae Rody: Eubacterium, Acetobacterium, Alkalibacter, Anaerofustis, Anaerovorax, Mogibacterium, Pseudoramibacter Eubacterium - tyčky, nepravidelná velikost, vzácně vlákna; pleomorfní - jednotlivě, á 2, v řetízcích, G+, nesporulující, pohyblivost variabilní - striktně anaerobní (různá citlivost ke kyslíku), nutričně bohatá média - chemoorganotrofní, metabolizmus fermentatorní (směs kyselin máselné, octové, mravenčí spolu s H[2]) - netvoří kyselinu propionovou (Propionibacterium), mléčnou (Lactobacillus), jantarovou, mléčnou (Actinomyces), octovou, mléčnou (Bifidobacterium) - kataláza negativní, mohou hydrolyzovat želatinu - tělní dutiny živočichů, člověka, feces, živočišné, rostlinné produkty, půda; oportunně patogenní, infekce tkání E. limosum – tyčky, ztluštělé, s náznaky větvení, stolice člověka, zvířat, humánní, veterinární klinický materiál E. alactolyticus – onemocnění dásní, infekce ústní dutiny, klinický materiál Acetobacterium - ovoidní, krátké G+ tyčky, jednotlivě, po dvou, v řetízcích, pohyblivé - striktně anaerobní, chemolitotrofní – oxidují H[2] a redukují CO[2] na kyselinu octovou; chemoorganotrofní fermentace (kyseliny octová) - kataláza negativní, teplota 30 °C - vodní anaerobní prostředí, nepatogenní - úloha ve vodních ekosystémech, mohou produkovat acetát z laktátu - gastrointestinální trakt savců - nebyly zjištěny (až 41 °C) Čeleď Heliobacteriaceae Doména Bacteria, kmen Firmicutes, třída Clostridia, řád Clostridiales. - tyčky, vlákna, spirály; reprodukce příčným dělením - barví se G-, fylogeneticky patří do G+ bakterií - pohyblivé, fotoasimilují jednoduché organické látky, striktně anaerobní, fotoheterotrofní - vyžadují vitaminy (biotin); schopny fixovat dusík - vnitřní membránové systémy, chlorozomy nepřítomny - bakteriochlorofyl g, karotenoidy; stěna postrádá lipopolysacharidy - původně řazené do podskupiny 4 anoxygenních fototrofních bakterií - některé tvoří endospory - půda (odlišnost od purpurových, zelených anoxygenních fototrofů) Rody: Heliobacterium, Heliobacillus, Heliophilum, Heliorestis Heliobacterium – - tvar tyček, zahnutých, pohybují se klouzáním - zeleně zbarvené, bakteriochlorofyl g, karotenoidy - obligátně anaerobní, fotoheterotrofní; vitaminy vyžadovány k růstu - povrchová půda Čeleď Acidaminococcaceae Doména Bacteria, kmen Firmicutes, třída Clostridia, řád Clostridiales. - koky různého průměru, po dvou; jednotlivě, ve shlucích, řetízcích („Veillonellaceae“), tyčky - G-, nepohyblivé, anaerobní, oxidáza, kataláza negativní - chemoorganotrofní, nutričně náročné - paraziti teplokrevných živočichů, intestinální trakt, bahno, odpadní vody Rody: Acidaminococcus, Acetonema, Allisonella, Anaeroarcus, Anaeroglobus, Anaeromusa, Anaerosinus, Anaerovibrio, Centipeda, Dendrosporobacter, Dialister, Megasphaera, Mitsuokella, Papillibacter, Pectinatus, Phascolarctobacterium, Propionispira, Propionispora, Quinella, Schwartzia, Selenomonas, Sporomusa, Succiniclasticum, Succinispira, Thermosinus, Veillonella, Zymophilus Acidaminococcus - G- koky, oválné, ledvinovité diplokoky, nepohyblivé - anaerobní, fermentatorní typ metabolizmu, využívají aminokyseliny - oxidáza, kataláza negativní; kyselina octová, máselná, CO[2] - intestinální trakt prasat, člověka, humánní klinický materiál Anaerovibrio - G-, tyčky, zakřivené až spirální, nesporulující, pohyblivé - anaerobní, chemoorganotrofní (propionát, acetát, sukcinát) - lipolytické (hydrolyzují triglyceridy) - bachor skotu, ovcí, sladkovodní bahno, odpadní vody Centipeda - vlnité tyčky, nesporulující, pohyblivé (pohyb rotací) - anaerobní, chemoorganotrofní, fermentují cukry, kyseliny propionová - léze při zánětech dásní C. periodontii – problematické odlišení (Selenomonas spp.), ústní dutina Megasphaera - G- koky většího průměru, po dvou, v řetízcích - anaerobní, kataláza negativní, fermentatorní typ metabolizmu - bachor skotu, ovcí, stolice, střevo člověka, zkažené pivo M. elsdenii – kromě přirozeného výskytu izolována i z endokarditidy M. cerevisiae – zkažené lahvové pivo Čeleď Acidaminococcaceae – pokračování Mitsuokella - G- tyčky, ovoidní, nesporulující, nepohyblivé - anaerobní, pouzdra; fermentují cukry (octová, jantarová, mléčná) - stolice člověka, výkaly prasat, infikované zubní kanálky člověka M. multiacidus – původně řazena do rodu Bacteroides Pectinatus - G-, zakřivené tyčky, pohyblivé, bičíky v „hřebínkovité“ struktuře - obligátně anaerobní, kataláza negativní, cukry fermentuje - podobné s rodem Selenomonas - zkažené pivo, rozkládající se kvasinky Selenomonas - G- zakřivené, helikální tyčky, netvoří pouzdra, nesporulující - striktně anaerobní, aktivně se pohybují, fermentatorní typ metabolizmu; kyseliny octová, propionová, CO[2], a/nebo laktát - kataláza negativní - ústní dutina člověka, bachor býložravců, střevo prasat, hlodavců, anaerobní bioreaktor, pivovarské kvasnice S. sputigena – ústní dutina člověka (záněty dásní?) S. ruminantium – bachor přežvýkavců Veillonella - G- nepohyblivé koky, po dvou, ve shlucích, řetízcích - anaerobní, 30 až 37 °C, kataláza negativní - fermentatorní typ metabolismu, fermentují řadu látek - acetát, propionát, CO[2], H[2]; vyžadují CO[2] - paraziti v ústech, střevním i respiračním traktu člověka, zvířat V. parvula – ústa, střevní trakt člověka, zvířat V. dispar – ústa, respirační trakt člověka Zymophilus - G-, rovné, zakřivené, helikální tyčky, jednotlivě, po dvou,v řetízcích - anaerobní, pohyblivé, fermentatorní typ metabolizmu, kyselina octová, propionová; kyselina mléčná - kvasnice, odpad v pivovaru Čeleď Syntrophomonadaceae Doména Bacteria, kmen Firmicutes, třída Clostridia, řád Clostridiales. - rozmanité tyčky, zakřivené, s bičíky, bez bičíků, s endosporami i bez - binární dělení, G+, G-, muramová, meso-diaminopimelová kyselina - poly-b-hydroxyalkanoáty, heterotrofní, striktně anaerobní (b-oxidace, produkce H[2]), vyžadují B vitaminy - cukry, bílkoviny, alkoholy, organické látky nepodporují růst - mořské organizmy (NaCl, MgCl), sladkovodní anaerobní vodní prostředí, bahno, odpadní kal, bachor živočichů Rody: Syntrophomonas, Acetogenium, Aminobacterium, Aminomonas, Anaerobaculum, Anaerobranca, Caldicellulosiruptor, Carboxydocella, Dethiosulfovibrio, Pelospora, Syntrophospora, Syntrophothermus, Thermaerobacter, Thermanaerovibrio, Thermohydrogenium, Thermosyntropha Syntrophomonas - G-, helikální tyčky, pohyblivé, poly-b-hydroxybutyrátová granula - anaerobní, b-oxidace mastných kyselin (Desulfovibrio, Methanospirillum); růst pomalý - mastné kyseliny rozkládány na acetát, H[2]; propionát, isovalerát - bezkyslíkaté bahno, odpadní bioreaktory, bachor skotu Řád Thermoanaerobacteriales - polyfyletický (původ z více nezávislých vývojových linií) - grampozitivní anaerobní bakterie, prostředí - pouze dvě čeledě – Thermoanaerobacteriaceae, Thermodesulfobiaceae Čeleď Thermoanaerobacteriaceae Doména Bacteria, kmen Firmicutes, třída Clostridia, řád Thermoanaerobacteriales. - charakteristika shodná s popisem třídy a řádu Rody: Thermoanaerobacterium, Ammonifex, Caldanaerobacter, Carboxydibrachium, Coprothermobacter, Gelria, Mahella, Moorella, Sporotomaculum, Thermacetogenium, Thermanaeromonas, Thermoanaerobacter, Thermoanaerobium, Thermovenabulum Thermoanaerobacter - tvar tyček, pleomorfní (řetízky, koky, vlákna), G+, G-, stěna G+ typu - pohyblivé, nepohyblivé, nesporulující, striktně anaerobní, termofilní - chemoorganotrofní, metabolizmus fermentatorní (etanol, CO[2]) - peptony, nutričně náročné, fermentují cukry - kataláza negativní, hydrolyzují škrob, hemicelulózu - přeřazeni zástupci rodu „Thermobacteroides“ - alkalické, kyselé geotermální prameny, dobytčí hnůj, termální prostředí (rozklad organického materiálu) T. ethanolicus – možné průmyslové využití (etanol ze škrobu, z hemicelulózy) Thermoanaerobium - nepravidelné tyčky, jednotlivě, ve dvojicích, v řetízcích; dlouhé řetízky (tyčky, koky); G+, nepohyblivé, nesporulující - anaerobní, termofilní (45 - 75 °C), chemoorganotrofní, fermentatorní metabolizmus (laktát, etanol, acetát, H[2], CO[2]) - nutričně náročné, vyžadují kvasniční extrakt, fermentovatelné cukry - kataláza negativní, vlastnostmi podobné rodu Thermoanaerobacter - geotermální prameny Řád Halanaerobiales - G- tyčky, halofilní, obligátně anaerobní, metabolizmus fermentatorní - fylogeneticky skupina Clostridium/Bacillus; stěna G- typu - dvě čeledě (Halanaerobiaceae, Halobacteroidaceae) liší se tvorbou spor Čeleď Halanaerobiaceae Doména Bacteria, kmen Firmicutes, třída Clostridia, řád Halanaerobiales. - G- tyčky, nepohyblivé, pohyblivé, nesporulující - chemoorganotrofní, obligátně anaerobní, halofilní - popsána v 1984 na základě katalogizace oligonukleotidů 16S rRNA Rody: Halanaerobium, Halocella, Halothermothrix Haloanaerobium - G- tyčky, nesporulující, nepohyblivé - halofilní (13% NaCl), anaerobní, chemoorganotrofní, utilizují cukry, pektin, aminokyseliny (acetát, butyrát, propionát, H[2], CO[2]) - bezkyslíkaté sedimenty Čeleď Halobacteroidaceae Doména Bacteria, kmen Firmicutes, třída Clostridia, řád Halanaerobiales. - G- tyčky, pohyblivé, sporulující, nesporulující, obligátně anaerobní - halofilní (9 - 18% NaCl), chemoorganotrofní, chemoautotrofní - sacharolytičtí; fermentace cukrů - H[2], CO[2], acetát, etanol - sedimenty slaných jezer, prostředí s vysokou salinitou Rody: Halobacteroides, Acetohalobium, Halanaerobacter, Halonatronum, Natroniella, Orenia, Selenihalanaerobacter, Sporohalobacter Halobacteroides - G-, rovné, zakřivené tyčky (sférické), nesporulující, pohyblivé - halofilní (8,4 - 14% NaCl), anaerobní, chemoorganotrofní - fermentují cukry, organické kyseliny; vyžadují biotin, a kyselinu p-aminobenzoovou; produkty jsou acetát, etanol, H[2], CO[2] - sedimenty Sporohalobacter - G- tyčky, pohyblivé, endospory kulaté, terminální, zduřují buňku - obligátně anaerobní, halofilní, chemoorganotrofní - fermentatorní metabolizmus, produkují acetát, etanol, CO[2], H[2] - slané prostředí