Třída Deltaproteobacteria - definována na základě příbuznosti sekvencí genu pro 16S rRNA - síran a síru redukující bakterie (šest řádů) - řád Bdellovibrionales - řád Myxococcales - morfologicky rozdílné, G-, nesporulující, anaerobní nebo aerobní růst - hrají úlohu v koloběhu látek (půda, voda) - utilizace anorganických akceptorů elektronů je taxonomickým znakem Řád Desulfurellales - tvar tyček, obvykle pohyblivé - striktně anaerobní, chemoorganotrofní, chemolitoautotrofní - akceptorem elektronů je elementární síra (redukována na sirník) - donory elektronů a uhlíku jsou jednoduché organické látky - mírně termofilní (50 až 60 °C) - absence cytochromů, navzdory tomu, že metabolizmus je respiratorní - v geotermálně ohřívaných sladkovodních vodách, v mořském prostředí Čeleď Desulfurellaceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Deltaproteobacteria, řád Desulfurellales. - charakteristika čeledě je shodná s popisem řádu Rody: Desulfurella, Hippea Desulfurella - oválné G- tyčky, zakřivené, pohyblivé - striktně anaerobní, síra je redukována na H[2]S - donor elektronů je acetát (oxidován na CO[2]) - mírně termofilní, geotermální prameny (organické látky) Řád: Desulfovibrionales - rovné, zakřivené tyčky, pohyblivé - striktně anaerobní, chemoorganotrofní, chemolitoheterotrofní - akceptorem elektronů je síran (redukován na sirník); ojediněle thiosíran, elementární síra - zdroj uhlíku, donor elektronů - jednoduché organické látky - mezofilní, mírně termofilní; rostou za neutrálních podmínek, alkalifilní - vodní prostředí, trávicí trakt; klinický materiál (bez patogenního průkazu izolátů) - termofilní druhy - geotermálně zahřívané mořské prostředí Čeleď Desulfovibrionaceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Deltaproteobacteria, řád Desulfovibrionales. - charakteristika je shodná s popisem řádu - Bilophila a Lawsonia nejsou schopné využít síran - mezofilní bakterie, organické látky oxidovány na acetát - vodní prostředí, gastrointestinální trakt, feces, pohlavní cesty, ústní dutina člověka, savců Rody: Desulfovibrio, Bilophila, Lawsonia Desulfovibrio - G-buňky, zakřivené, spirální, pohyblivé nebo nepohyblivé - striktně anaerobní; síran, sirník, thiosíran redukovány na H[2]S, - H[2], laktát, ethanol = donor elektronů - organické látky jsou neúplně oxidovány na acetát - růst na jednoduchých médiích, 25 až 40 °C - bezkyslíkaté sladkovodní, mořské sedimenty, ropná pole, odpadní průmyslové vody, střevní trakt živočichů Lawsonia - zakřivené vibrioidní, rovné G- tyčky; nesporulující, pohyblivé - obligátně intracelulární bakterie (střevní epitel), mikroaerobní - střevní trakt prasat, zvířat (nádorové onemocnění), feces - původně považovány za kampylobakterům podobné, nerostou na bezbuněčných médiích. L. intracellularis – patogen divokých i domestikovaných zvířat Čeleď Desulfomicrobiaceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Deltaproteobacteria, řád Desulfovibrionales. - charakteristika shodná s popisem řádu Rod: Desulfomicrobium Desulfomicrobium - ovoidní, tyčkovité G- buňky, pohyblivé nebo nepohyblivé - striktně anaerobní, síran, sirník, thiosíran redukovány na H[2]S - oxidují H[2], laktát nebo malát jako donor elektronů - organické substráty nekompletně oxidovány na acetát - společné vlastnosti s Desulfovibrio (absence desulfoviridinu) - druhové rozlišení obtížné, bezkyslíkaté sladkovodní, mořské sedimenty, voda z ropných polí Čeleď Desulfohalobiaceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Deltaproteobacteria, řád Desulfovibrionales. - charakteristika shodná s popisem řádu - mezofilní, mírně termofilní, sírany redukující bakterie - mezofilní oxidují organické substráty nekompletně na acetát - termofilní (Desulfothermus) provádí kompletní oxidaci organických substrátů - sedimenty hyperslaných jezer, sodná jezera, mořské sedimenty Rody: Desulfohalobium, Desulfomonas, Desulfonatronovibrio, Desulfothermus Desulfomonas - G- tyčky, nepravidelné, nepohyblivé, striktně anaerobní - síran je redukován na H[2]S; H[2], laktát, ethanol = donor elektronů - organické substráty nekompletně oxidovány na acetát - teplota v rozmezí 30 až 40 °C (termofilní druhy nezjištěny) - stolice člověka Řád Desulfobacterales - morfologicky rozmanité, sírany redukujících bakterie (koky, oválné až pravidelné tyčky, zakřivené, shluky, vlákna); pohyblivé - striktně anaerobní, chemoorganotrofní, chemolitoheterotrofní, chemolitoautotrofní s respiratorním metabolismem - akceptorem elektronů je síran (redukován na sirník), nebo thiosíran, elementární síra - zdroj uhlíku, donor elektronů = jednoduché organické látky - mezofilní, psychrofilní, vodní prostředí (mořská, brakická voda; sladkovodní habitaty) Čeleď Desulfobacteraceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Deltaproteobacteria, řád Desulfobacterales. - charakteristika shodná s popisem řádu - kompletní oxidace organických substrátů; někteří chemolitoautotrofní (vodík a síran jako zdroj energie, CO[2] jako zdrojem uhlíku) Rody: Desulfobacter, Desulfatibacillum, Desulfobacterium, Desulfobacula, Desulfobotulus, Desulfocella, Desulfococcus, Desulfofaba, Desulfofrigus, Desulfomusa, Desulfonema, Desulforegula, Desulfosarcina, Desulfospira, Desulfotignum Desulfobacter - G-, oválné, tyčkovité, mírně zakřivené, pohyblivé nebo nepohyblivé - striktně anaerobní, síran, sirník, thiosíran redukovány na H[2]S - donorem elektronů je acetát (ethanol, H[2], laktát); vodík utilizující kmeny rostou autotrofně, zdrojem uhlíku je CO[2] - vyžadují vitaminy (NaCl, MgCl[2] stimulují růst, vyžadovány) - bezkyslíkaté mořské, brakické, sladkovodní sedimenty, voda z ropných polí Desulfococcus - sférické G- buňky, tvar citronu, pohyblivé nebo nepohyblivé - striktně anaerobní, síran, sirník, thiosíran redukovány na H[2]S - nutričně všestranné, donorem elektronů je řada látek - desulfoviridin je přítomen u všech druhů - rostou na jednoduchých médiích, vyžadují vitaminy - sladkovodní, mořské, brakické sedimenty Čeleď Desulfobulbaceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Deltaproteobacteria, řád Desulfobacterales. - morfologicky rozmanité, sírany redukující bakterie - koky, oválné, pravidelné, zakřivené tyčky; pohyblivé - striktně anaerobní, chemoorganotrofní, chemolitoheterotrofní, chemolitoautotrofní s respiratorním metabolismem - akceptorem elektronů je síran (redukován na sirník) - jednoduché organické látky = donor elektronů, zdroj uhlíku - nekompletně oxidují substráty, konečný produkt je acetát - mezofilní, psychrofilní, vodní prostředí Rody: Desulfobulbus, Desulfocapsa, Desulfofustis, Desulforhopalus, Desulfotalea Desulfobulbus - buňky G- (ovoidní, tyčky, citrónový tvar), jednotlivě, po dvou, pohyblivé nebo nepohyblivé - striktně anaerobní, síran, sirník, thiosíran redukovány na H[2]S - propionát je donorem elektronů; oxidují také H[2], laktát, ethanol - organické substráty jsou nekompletně oxidovány na acetát - schopné růst na jednoduchých médiích (vyžadují p-aminobenzoát) - bezkyslíkaté sladkovodní a mořské sedimenty Čeleď Nitrospinaceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Deltaproteobacteria, řád Desulfobacterales. - čeleď vytyčena na základě analýz sekvencí 16S rDNA - jeden rod, jehož charakteristika je shodná s popisem čeledě Rod: Nitrospina Nitrospina - štíhlé tyčky, nepohyblivé, postrádají intracytoplazmatický membránový systém (příležitostné vchlípení) - aerobní, obligátně chemolitoautotrofní (nitrifikační bakterie - oxidace dusitanů na dusičnany) - CO[2] hlavní zdroj uhlíku, obligátně halofilní - mořské prostředí Řád Desulfuromonales - sekvencování 16S rDNA - tři čeledě anaerobních bakterií, mezofilní, chemolitoheterotrofní, chemoorganotrofní - bezkyslíkaté sladkovodní, mořské prostředích Čeleď Desulfuromonaceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Deltaproteobacteria, řád Desulfuromonales. - rovné, zakřivené tyčky, striktně anaerobní - chemolitoheterotrofní nebo chemoorganotrofní, mezofilní - jednoduché organické látky = jako donor elektronů, zdroj uhlíku - vodní prostředí Rody: Desulfuromonas, Desulfuromusa, Malonomonas, Pelobacter Desulfuromonas - oválné G- tyčky, zakřivené, pohyblivé - striktně anaerobní, síra redukována na H[2]S, donor elektronů je acetát, propionát a ethanol - růžové (cytochromy), rostou na jednoduchých médiích, vyžadují biotin - bezkyslíkaté mořské sedimenty Řád Syntrophobacterales - oválné, tvar tyček, často pohyblivé - striktně anaerobní, chemoorganotrofní nebo chemolitoautotrofní - někteří využívají síran jako akceptor elektronů (redukce na sirník), většina druhů redukuje protony, vyžaduje přítomnost organizmů utilizujících vodík - jednoduché organické látky = donor elektronů i uhlíku - mezofilní, mírně termofilní - bezkyslíkaté vodní prostředí, odpadní kaly; geotermálně zahřívané mořské prostředí Čeleď Syntrophobacteraceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Deltaproteobacteria, řád Syntrophobacterales. - charakteristika čeledě je shodná s popisem řádu Rody: Syntrophobacter, Desulfacinum, Desulforhabdus, Desulfovirga, Thermodesulforhabdus Syntrophobacter - rovné G- tyčky (zakulacené konce), oválné, elipsoidní, jednotlivě, po dvou, řetízky, dlouhá vlákna, nesporulující, nepohyblivé - chemoorganotrofní, mezofilní, striktně anaerobní - rostou pouze v přítomnosti Desulfovibrio (absence H[2]-utilizujících) - oxidují propionát (ne acetát, mastné kyseliny) na acetát, H[2] a CO[2] - kaly v anaerobních bioreaktorech Čeleď Syntrophaceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Deltaproteobacteria, řád Syntrophobacterales. - charakteristika čeledě je shodná s popisem řádu Rody: Syntrophus, Desulfobacca, Desulfomonile, Smithella Desulfomonile - tyčky G-, zakulacené konce, nepohyblivé - striktně anaerobní, síran, sirník a thiosíran jsou redukovány na H[2]S - jednoduchá média, vyžadují vitaminy - izolovány z odpadních kalů Řád Bdellovibrionales - sekvencování 16S rDNA - obsahuje jednu čeleď; „dravé“ bakterie, kořistí jsou bakterie, řasy - Bdellovibrio, na rozdíl od Micavibrio a Vampirovibrio, napadá periplazmický prostor buněk kořisti Čeleď Bdellovibrionaceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Deltaproteobacteria, řád Bdellovibrionales. - charakteristika čeledě je shodná s popisem řádu Rody: Bdellovibrio, Micavibrio, Vampirovibrio Bdellovibrio - tvar zakřivených tyček, G-, pohyblivé - jsou „dravci“ pro jiné G- bakterie, morfologicky a fyziologicky dvoufázový životní cyklus - bdelovibrio pronikne do periplazmického prostoru - napadená buňka se zakulacuje (bdeloplast) - bdelovibrio zabíjí buňku (pouze substrát) - spirální nepohyblivé buňky se rozpadají do vibroidních jednotek - aerobní, mezofilní - půda, odpadní kal, sladkovodní, mořské prostředí Micavibrio - zakřivené G- tyčky, jednotlivě, pohyblivé - dravé vůči Stenotrophomonas maltophilia, připojení zvnějšku k hostiteli - exoparazit s možnou lyzí hostitele, nemohou růst při absenci hostitele - nenapadají periplazmický prostor, nevytváří spirální tvary - izolovány z odpadních vod Vampirovibrio - G- koky, zakřivené tyčky, pohyblivé (velikost, tvar dle životního cyklu) - napadají kmeny řas Chlorella (eukaryotní hostitelská buňka) - nepronikají do hostitelské buňky, netvoří spirální tvary Řád Myxococcales - G-, tvar tyček, pohybující se klouzáním, plodnice s myxospórami - buňky velké, ve dvou morfologických typech: štíhlé; zavalité, válcovité - větvené mastné kyseliny spolu s C16 a C16:1; menachinon MK-8 - zbarvené žlutě, oranžově, červeně (karotenoidní pigmenty) - přirozená skupina, úzké rozmezí % GC, unikátní životní cyklus - striktně aerobní, vyžadují neutrální pH, mezofilní, chemoorganotrofní - schopné rozkládat biomakromolekuly, „mikropredátoři“ x saprofágy - nutričně bohatá media neumožňují klouzavý pohyb - při „hladovění“ se buňky shlukují, masy (10^4 – 10^6) buněk – plodnice - rozmanitý tvar, uspořádání; složeny ze slizu a latentních buněk - latentní buňky uzavřeny v morfologicky odlišných strukturách s pevnou stěnou – sporangiola - plodnice jednoduché, složené z jednotek (slizovitá stopka), skládají se ze sporangiol - uvnitř plodnic se vegetativní buňky přeměňují do myxospór (rezistentní k vysychání, UV záření, tolerance k vyšším teplotám) - funkcí myxospór je přežití při nevhodných podmínkách v prostředí - taxonomie založena na morfologických rysech, 16S rDNA - celosvětově rozšířené, v teplých, polosuchých, suchých prostředích (step, polopouště; půdy s rozkládajícím se organickým materiálem), sladká voda, tlející dřevo, kůra zdravých i uhynulých stromů - fylogeneticky jednotná skupina, 4 čeledě s dvěma desítkami rodů Čeleď Cystobacteraceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Deltaproteobacteria, řád Myxococcales. - vegetativní buňky dlouhé, zúžené, tvaru jehlic - plodnice ze sporangiol, mohou být na stopkách - myxospóry - krátké tlusté tyčky, sférické, ve sporangiolu - rod Archangium - plodnice jednoduché, bez sporangiol - shluky ze smyček zatuhlého slizu a myxospór Rody: Cystobacter, Anaeromyxobacter, Archangium, Hyalangium, Melittangium, Stigmatella Cystobacter - vegetativní buňky štíhlé, zúžené, pružné tyčky - sporangioly přisedlé přímo na substrát - kulaté, prodloužené, stočené; obklopeny slizovým obalem nebo stěnou - myxospóry tyčkovitého tvaru - celulózu nerozkládají - izolovány z půdy a hnoje Archangium - vegetativní buňky štíhlé, zúžené, flexibilní tyčky - plodnice jsou masou ztuhlého slizu a myxospór, nejsou odlišeny do sporangiol - tvar variabilní – plochý, zakřivený hřeben, typický střevovitě zakroucený smotek - myxospóry - krátké tyčky, elipsoidní, kulaté - nacházejí se na přírodních substrátech (králičí hnůj), v půdě Melittangium - vegetativní buňky dlouhé, štíhlé, zúžené tyčky; plodnice z drobných sporangiol na stopkách - sporangioly sférické, ovoidní, tvaru fazole, ploché jako klobouk hřibu - myxospóry krátké, středně dlouhé, štíhlé, nepravidelné tyčky, zakřivené - degenerují do archangiím podobných struktur - kůra, tlející dřevo, půda, králičí hnůj Čeleď Cystobacteraceae - pokračování Stigmatella - vegetativní buňky rovné tyčky; myxospóry krátké, tlusté, zkroucené - plodnice ze sporangiol na stopkách, stopka nese jednu i více sporangiol - sporangiola sférická, ovoidní, tvaru tyče - kultivovány na médiích obsahujících enzymaticky hydrolyzovaný protein - hydrolyzují škrob, Tween 80, DNA, želatinu, kasein, eskulin - aerobní, teplotní rozmezí 18 - 37 °C - tlející dřevo, kůra, půda, hnůj Čeleď Myxococcaceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Deltaproteobacteria, řád Myxococcales. - vegetativní buňky štíhlé, flexibilní, konce zúžené (tvar doutníku, lodě) - myxospóry sférické nebo ovoidní - plodnice většinou jednoduché, bez sporangiol Rody: Myxococcus, Angiococcus, Corallococcus, Pyxicoccus Myxococcus - vegetativní buňky štíhlé tyčky, zúžené konce, pohyblivé klouzavým pohybem - plodnice velké, kulaté, tvar kapky, zaškrcené při bázi - obsahuje kulaté, elipsoidní myxospóry, nejsou uloženy ve sporangiolu - mohou tvořit krátkou stopku - striktně aerobní, chemoorganotrofní - myxokoky hydrolyzují proteiny, škrob, nukleové kyseliny, estery mastných kyselin - lyzují bakterie, kvasinky, vláknité houby - prostředí (v půdě, sladké vodě, hnoji, na kůře, na tlejícím dřevu) Angiococcus - vegetativní buňky středně dlouhé, tvar doutníku, lodě - plodnice z drobných sporangií s vnější stěnou, sférická nebo ovoidní sporangiola - myxospóry kulaté - pohyb kolonií - vlnkovitý charakter - některé silně rozkládají chitin - je diskutováno postavení tohoto rodu vzhledem k rodu Myxococcus Corallococcus - buňky středně dlouhé, tvar doutníku - plodnice z tuhého slizu, sférických myxospór - plodnice rozmanité, vrůstají do agaru - myxospóry mají variabilní velikost - rozkládají polysacharidy - půda, hnůj, kůra, tlející dřevo, rozkládající se materiál na mořském pobřeží Čeleď Polyangiaceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Deltaproteobacteria, řád Myxococcales. - vegetativní buňky válcovité, zavalité, zakulacené konce; myxospóry podobné - plodnice mají sporangiola; dříve se čeleď označovala Sorangiaceae Rody: Polyangium, Byssophaga, Chondromyces, Haploangium, Jahnia, Sorangium Polyangium - plodnice ze shluku sporangiol, umístěná na nebo v substrátu; tvar sférický až oválný - společný slizovitý obal - vegetativní buňky válcovité, myxospóry podobné - kolonie narušují agar a pronikají do něj - kůra, vlhké tlející dřevo, půda, králičí hnůj Chondromyces - plodnice z množství sporangiol na stopkách - plodnice viditelné pouhým okem - vegetativní buňky válcovité, nezúžené tyčky s tupými zakulacenými konci - tlející dřevo, kůra, rizosféra, půda Haploangium - plodnice jednotlivá samostatná sporangiola; velké, kulovité, bez stopky, vrásčitý povrch - tvar vegetativních buněk není znám - myxospóry jsou válcovité - na kůře a tlejícím dřevu (nebyly kultivovány) Sorangium - plodnice ze shluku malých sporangiol umístěných přímo na/nebo v substrátu - sporangiola těsně sbalena a tvoří balíčky, shloučené společně (hustá vrstva) - vegetativní buňky i myxospóry jsou válcovité - rozkládají celulózu, chitin - půda (rozkládající se rostlinný materiál) S. cellulosum – produkují bioaktivní látky Čeleď Nannocystaceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Deltaproteobacteria, řád Myxococcales. - vegetativní buňky válcovité, zavalité se zakulacenými konci - myxospóry obvykle podobné tvarem i velikostí vegetativním buňkám - plodnice mají vždy sporangiola Rody: Nannocystis, Plesiocystis Nannocystis - plodnice jednotlivá, drobná, ovoidní, sférická sporangiola (samostatná, shluky a balíčky; na povrchu nebo vsazená do agaru) - kolonie vykazují zkorodovaný povrch - vegetativní buňky válcovité tlusté tyčky, krátké až tvaru krychle - myxospóry ovoidní, sférické - aerobní, organotrofní - běžně izolovány z půdy Třída Epsilonproteobacteria - nepříliš početná třída (řád Campylobacterales, 4 čeledě); 16S rDNA - rozmanitá prostředí (gastrointestinální trakt, sirné prameny, aktivovaný stoční kal, ropná pole, hlubokomořské sedimenty, hlubokomořské hydrotermální prostředí)´ - v hlubokomořském prostředí - koloběh síry, vodíku a dusíku - schopny metabolizovat řadu látek (síra, železo, arzeničnan, polutanty) Řád Campylobacterales - 16S rDNA, čtyři čeledě; buňky zakřivené nebo spirálního tvaru - metabolicky, ekologicky rozmanití (patogeny, anaerobní termofily) Čeleď Campylobacteraceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Epsilonproteobacteria, řád Campylobacterales. - zakřivené G- tyčky, tvar písmene „S“, spirální tvar (kulaté, kokoidní) - pohyblivé „vývrtkovitým“ pohybem; mikroaerofilní, respiratorní - chemoorganotrofní, cukry nefermentují ani neoxidují - člověk, zvířata (reprodukční orgány, střevní trakt, ústní dutina) Rody: Campylobacter, Arcobacter, Dehalospirillum, Sulfurospirillum Campylobacter - štíhlé, spirálně zakřivené G- tyčky, ojediněle helikální (sférické) - pohyblivé, rotační pohyb na způsob vývrtky - mikroaerofilní, O[2] mezi 3 - 15%; CO[2 ] mezi 3 - 5% - chemoorganotrofní, energii z aminokyselin nebo tříuhlíkatých kyselin - některé patogenní, pohlavní orgány, střevní trakt, ústní dutina - taxonomický rozvoj - některé vyčleněny do Arcobacter či Helicobacter C. fetus –dva poddruhy, patogen C. coli – patogenní pro člověka i zvířata C. jejuni – potraty, průjmy, běžný a celosvětově rozšířený, septikemie C. sputorum – ústní dutina a genitální trakt člověka Arcobacter - štíhlé, zakřivené G- tyčky, tvar písmene „S“, šroubovice - pohyblivé charakteristickým vývrtkovitým pohybem - mikroaerofilní (nevyžadují H[2]), schopné růst aerobně i anaerobně - chemoorganotrofní, cukry neoxidují ani nefermentují - habitat extrémně rozmanitý A. butzleri – patogen, humánní i veterinární klinický materiál Čeleď Helicobacteraceae Doména Bacteria, kmen Proteobacteria, třída Epsilonproteobacteria, řád Campylobacterales. - 16S rDNA - mikroaerofilní, anaerobní - morfologicky, metabolicky a ekologicky rozmanití (patogeny) Rody: Helicobacter, Nitratifractor, Sulfuricurvum, Sulfurimonas, Sulfurovum, Thiovulum, Wolinella Helicobacter - helikální, zkroucené, rovné tyčky se zaoblenými konci - pohyblivé (polární, bipolární, laterální bičíky) - mikroaerofilní, optimální teplota 37 °C, kataláza a oxidáza pozitivní - žaludeční sliznice primátů a fretek - někteří zástupci jsou spojováni s vředy trávicího traktu - rod vznikl z kampylobakterů; téměř tři desítky druhů H. pylori – široce rozšířené infekční agens (gastritidy člověka i zvířat) Wolinella - helikální, zakřivené, rovné (W. recta) G- tyčky se zúženými či zakulacenými konci, pohyblivé - mikroaerofilní až anaerobní, vyžadující k růstu H[2] a formiát - oxidáza pozitivní, kataláza negativní, karbohydráty neutilizují - bachor skotu, dásně člověka, infekce kanálků v zubních kořenech, rozmanitý klinický materiál (patogenita nevyjasněna) - často izolovány pomocí metod pro striktní anaeroby - taxonomie uváděna ve spojitosti s anaeroby W. succinogenes – produkuje kyselinu jantarovou Kmen Chlamydiae - sekvencování 16S rDNA; nepohyblivé G- nebo G+/- bakterie - obligátní intracelulární paraziti eukaryot (využívají jejich ATP) - specifický životní cyklus, množí se uvnitř vakuol - stěna neobsahuje kyselinu muramovou (stěna je z proteinů) Třída Chlamydiae - charakteristika třídy je shodná s popisem kmene a řádu Řád Chlamydiales - unikátní cyklus: replikace elementárních jednotek x vegetativní forma - elementární jednotky - kulatý tvar, vnitřní a vnější membrána - „chlamydiový“ cyklus: endocytóza elementárních jednotek, zůstávají uvnitř cytoplazmatických inkluzí, vytváří mřížkované jednotky, dělení, mřížkované jednotky se zahušťují do elementárních jednotek) - rozšiřují se aerosolem, přímým kontaktem (parazity domény Eucarya) - koexistují asymptomaticky = přirozený rezervoár - zástupci řádu reklasifikováni do čtyř skupin na úrovni čeledí - Chlamydiaceae a Simkaniaceae = G-; G+/- se barví Parachlamydiaceae Čeleď Chlamydiaceae Doména Bacteria, kmen Chlamydiae, třída Chlamydiae, řád Chlamydiales. - gramnegativní, někteří mohou vyžadovat ATP - růstový cyklus shodný s popisem řádu Chlamydiales Rody: Chlamydia, Chlamydophila Chlamydia - nepohyblivé, kokoidní, množí se pouze ve vakuolách - změna elementárních jednotek do retikulových jednotek - elementární jednotky přežívají extracelulárně, infikují hostitele - retikulové jednotky větší, jsou neinfekční - široce rozšířené, způsobují řadu onemocnění člověka, savců, ptáků C. trachomatis – patogenní, hostitelem je člověk; dva biovary, 18 sérovarů C. suis – patogenní pro prasata Chlamydophila - charakteristika rodu je shodná s popisem Chlamydia (rod Chlamydophila vznikl vyčleněním některých druhů z rodu Chlamydia) C. psittaci – primárním zdrojem ptáci, parazitická pro zvířata, člověka C. pneumoniae – patogen respiračního traktu člověka, tři biovary