Vnitrodruhová kompetice Zdroje jsou pouze v omezeném množství (pro konečný počet jedinců) soutěž mezi jedinci Negativní interakce mezi jedinci uvnitř populace jsou prvním mechanismem, který omezuje růst populace. Intraspecifická kompetice: definice Interakce mezi jedinci stejného druhu, která vzniká v důsledku jejich stejných nároků na limitované zdroje a která ultimativně vede k redukci v přežívání, růstu nebo reprodukci alespoň u některých soutěžících jedinců (Begon et al. 1996). Čtyři rysy kompetice * redukce absolutního příspěvku do budoucích generací ve srovnání s populacemi bez kompetice * soutěž o limitované zdroje * reciproční postižení všech soutěžících jedinců s různým stupněm asymetrie 4. účinky jsou závislé na hustotě populace a jsou proto schopny ji regulovat Typy kompetice, závislost na hustotě Kompetice soupeřivá (scramble competition) = exploatace (exploitation) ­ vzájemná konzumace zdrojů bez tělesných interakcí. Intenzita exploatace roste s úbytkem zdrojů. Kompetice soubojová (contest competition) = interference (interference) ­ přímé interakce mezi jedinci, tělesné souboje. Typickým rysem u živočichů je teritorialita (potrava, samice). Rozdíly v kompetitivnosti jedinců vyplývají z věkových nebo velikostních rozdílů. Nicholson (1954)Lucilia cuprina Vliv vnitrodruhové kompetice na jedince je tím větší, čím více je soupeřů. Kompetice soupeřivá - příklad Žír housenek na keři: málo motýlů ­ málo housenek ­ dostatek potravy pro přechod do stádia kukly mnoho motýlů ­ mnoho housenek ­ spotřebovány všechny listy před dokončením vývoje ­ všechny housenky hynou Kompetice soubojová - příklad Vliv interference na mortalitu Tribolium confusum: s rostoucím počtem vajíček roste mortalita a počty přežívajících jedinců klesají (mortalita nezávislá na hustotě, mortalita nedostatečně kompenzující, mortalita nadměrně kompenzující). Drosophila melanogaster: larvy se o potravu rvou, do 2 larev na mg potravy je mortalita nulová, pak rychle stoupá Tribolium confusum Drosophila melanogaster Regulace velikosti populace S nárůstem hustoty klesá natalita a roste mortalita per capita. Hustota, při níž se křivky natality a mortality protnou se nazývá stabilní rovnovážný stav. VK může svým vlivem na rychlost natality a mortality usměrnit populace ke stabilní hustotě (nosná kapacita prostředí, K). Růst populace v závislosti na hustotě Vnitrodruhová kompetice v populacích unitárních jedinců obvykle ovlivňuje růstovou rychlost a rychlost vývoje. Numerickou velikost populace určuje pouze přibližně, celkovou biomasu řídí mnohem přesněji. Patella cochlearis: * populace s nízkou hustotou ­ velcí jedinci * populace s vysokou hustotou ­ malí jedinci (biomasa přibližně stejná při všech hustotách při počtu vyšším než 400 jedinců na m2). V důsledku velikostních rozdílů a časové výhody při obsazování vhodných míst nepostihuje kompetice všechny jedince stejně. * nízká intenzita VK: hmotnost jedinců je symetrická kolem prům. hodnoty * vysoká intenzita VK: mnoho malých jedinců a několik velkých Asymetrická kompetice u živočichů Wilbur & Collins (1973) VK dokáže zdůraznit individuální rozdíly, ale do značné míry je také individuálními rozdíly ovlivněna. Zvláště nápadnou asymetrii pozorujeme mezi rozdílnými vývojovými stádii či věkovými třídami téže populace. Asymetrie směřují k posílení regulačních mechanismů VK. Persson (1983) Jednou ze zvláště rozšířených a významných forem AK je teritoriální systém ­ počet vlastníků teritorií je regulován. Davis (1978): o teritoriu mluvíme tehdy, jsou-li jedinci rozmístěni pravidelněji než při náhodném osídlení vhodných biotopů. Pro teritoriální druhy je typická kompetice typu interference. Na rozdíl od exploatace může vést k poměrně jednoduché a stabilní dynamice početnosti. Asymetrická kompetice u živočichů II. Asymetrická kompetice u živočichů III. Druhé řešení sociálního konfliktu: při diverzifikované populační struktuře se vytváří sociální organizace. Vzniká dominační hierarchie. Oba dva druhy řešení ale se mohou vyskytovat u jednoho druhu a volně přecházet jeden v druhý, př. myš domácí (Wolff 1985). Teritorialita Teritorialita je nejzřejmější projev konkurence u živočichů, má mnoho podob ­ od agresivního chování za použití fyzické síly po různé nekonfliktní projevy, např. vokální (zpěv, stridulace). Nejvýznamnějším důsledkem je regulace počtu držitelů teritoria. Výhody: zvýšený přísun potravy, vyšší šance úniku predátorovi Krebs (1971): uprázdněná lesní teritoria jsou zaplněna ptáky z křovin živých plotů, kde je úspěšnost reprodukce nižší. Teritorialita II. rypouš sloní (Mirounga leonina) červenka obecná (Erithacus rubecula) tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Stabilita, resilience, rezistence Stabilita ­ popisuje, jak se populace vyvíjí v čase. Rovnovážný bod je stabilní tehdy, jestliže populační hustoty mají tendenci se k němu v čase neustále blížit Resilience ­ popisuje, jak rychle se populace vrací do stabilního rovnovážného bodu nebo stabilních cyklů. Má smysl pouze v případě stabilních systémů. Systémy se slabou závislostí na hustotě vykazují vyšší variabilitu, návrat trvá delší dobu. Rezistence ­ citlivost míry populačního růstu na hlavu k exogenní proměnlivosti. Přírodní populace se v citlivosti ke stejným podnětům velmi liší.