Fauna obratlovců ČR a SR ÚVOD v Zeměpisná mapa České republiky Vegetační mapa Evropy Tundra ■ Northern conifer forests and boreal formations Mixed forests ■ Beech and oak forests ■ Atlantic heathlands and forests ■ Continental oak forests Eastern Europe grasslands ■ Mountain formations subalpine forests and shrublands ■ Mountain formations alpine grasslands Mediterranean sclcrophyllous forests ■ Mediterranean steppic formations Submcditerrancan montane forests ■ Oromediterranean formations ■ Arabo Caspian steppic formations Hydrologická poloha ČR (umoří) Severní moře Černé moře □ Baltské moře Haněl & Lusk 2005 Hydrologické celky CR (povodí) A - Ohře F - dol. Vltava K - hor. Morava B - dol. Labe G - Sázava L - hor. Dyje+Svratka C - stř. Labe H - Otava M - dol. Morava + Dyje D - hor. Labe I - hor. Vltava N - stř. Morava E - Berounka J - Lužnice o - Bečva P - Odra Hanel & Lusk 2005 Mapa povodí ČR a SR Ohře / i J P ab( > ^Vltava / ZM4afnád ^%. s> Ohrožení a ochrana Plesník et al., 2004: Červený seznam obratlovců z území ČR, ČS a IUCN Příroda, Praha, 22; 2004 IUCN Red List of Threatened Species (www.redlist.org) EX Extinct Vyhynulý EW Extinct in the wild Vyhynulý nebo vyhubený ve volné přírodě RE Regionally extinct Regionálně vymizelý CR Critically endangered Kriticky ohrožený EN Endangered Ohrožený VU Vulnerable Zranitelný NT Near threatened Téměř ohrožený LC Least concern Málo dotčený DD Data deficient Nedostatečné údaje NE Not evaluated Nevyhodnocený Vyhláška č. 395/1992, resp. 175/2006, zákon č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny KO kriticky ohrožený SO silně ohrožený O ohrožený Fauna obratlovců ČR a SR Mihule Ryby CRANIATA-lebečnatci VE RTE B RATA - obratlovci Gnathostomata Myxinoidea - sliznatky Agnatha Petromyzontes - mihule; t Anaspida - birkenie t Osteostraci t Placodermi - pancířnatci Chondrichthyes - paryby t Acanthodii - trnoploutví ...............................................................i i Actinopterygii - paprskoploutví i ■ ■ ■ ■ Sarcopterygii - svaloploutví, nozdratí! Cyclostomata r Myxinoidea Petromyzontes Agnatha ■ t Placodermi ■ Chondrichthyes ■ t Acanthodii ■ Actinopterygii - Sarcopterygii Osteichthyes Osteognathostomata Petromyzontes - Mihule Petromyzontidae - mihulovití Petromyzon marínus Linnaeus, 1758 - mihule mořská, RE Eudontomyzon mariae (Berg, 1931) - mihule ukrajinská, CR, DD, KO Eudontomyzon danfordi Regan, 1911 - mihule karpatská Lampetra fluviatilis (Linnaeus, 1758) - mihule říční, RE, LR/nt Lampetra planeri (Bloch, 1784) - mihule potoční, EN, -, KO ■ jen SR Petromyzon marinus - mihule mořská Eudontomyzon mariae - mihule ukrajinská Eudontomyzon danfordi- mihule karpatská Petromyzon marinus - mihule mořská 1857-1902 ~4Ť *íj 45 47 49J 51 53 55] 57 59 6Í] 63 65 67J69 71 ŤŠ]75 77 79 13° 14° 15° 16° 17° 18° 0 50 km V posledních letech: D-Bad Schandau u Hřenska Poslední: 1902 - Labe u Děčína Eudontomyzon mariae - mihule ukrajinská 12° 13° 14° 15° 16° f, "1'' J36 40 42 \U 46 43 [50 52 54 |56 5B 60 |62 17° 18° 19° - 51' ■ 1968-2005 1968-Kux, od 1995-Hanel, 1998-16 larev/ha, 2005-45 larev, 2006-327 larev/ha - elektrolov <Ü 43] 45 47 49] 51 53 55] 57 59 Ši] 63 ŠŠ 87] 69 71 ŤŠ] 75 77 79 13" 14° 15" 16° 17" 18° 0 50 km Eudontomyzon danfordi- mihule karpatská Lampetra planeri- mihule potoční (minoha, juv) 0&tt^ Lampetra planeri- mihule potoční Lampetra fluviatilis - mihule říční 12" 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19 400 event, lokalit v ČR; v povodí Labe a Odry (98% lokalit); v povodí Moravy (2%) jen izolované populace, před 1969 v povodí Moravy (Marsovský potok v povodí Jihlavy), 90. léta 20 st. - Bušínský potok a Morava u Bludova; dnes povodí horní Moravy od Rudy na Moravě po soutok s Desnou a v dolní Desné. Početnost larev v ČR: 311-7067 ks/ha, bioindikátor čistoty 0 50'km Lflu: kdysi Labe, dnes v D-Bad schandau u Hřenska, event. Praha a Mělník (do 1879), Divoká Orlice (1872), Odra u Bohumína (1785) Actinopterygii - paprskoploutví Cladistia (bichiři) r- Chondrostei (chrupavčití) — Actinopteri - - Neopterygii ,— Ginglymodi (kostlíni) pHalecomorphi (kaprouni) - Teleostei (kostnatí) 3 " ži y o o 2T c/> (/) CD i—i- —^ Q) ' Actinopterygii - Paprskoploutví Chondrostei - Chrupavčití Acipenseriformes - Jeseteři Acipenseridae - ieseterovití Huso huso (Linnaeus, 1758) - vyza velká, RE, EN Acipensernudiventris Lovetzky, 1828 -jeseter hladký Acipenserruthenus Linnaeus, 1758 -jeseter malý, CR Acipensergueldenstaedtii Brandt, 1833 -jeseter ruský Acipenser sturio Linnaeus, 1758-jeseter velký, RE, CR Acipenserstellatus Pallas, 1811 -jeseter hvězdnatý Acipenser baerii Brandt, 1869 - jeseter sibiřský Polyodontidae - veslonosovití Polyodon spathula (Walbaum, 1792) - veslonos americký ■ jen SR ■ introdukce Huso huso (Linnaeus, 1758) - vyza velká Morava u Lanžhota (1916?), v SR - Dunaj, poslední 1926 - u Štúrova, chov Mydlovary Acipenser ruthenus - jeseter malý Anud -jen SR v minulosti, Dunaj do 2. poloviny 19. stol -po Bratislavu., tažný Acipenser sturio - jeseter velký Acipenser gueldenstaedtii - jeseter ruský Acipenser ruthenus - jeseter malý Možnost záměny s bestěrem = beluga+stěrlať (vyza x jeseter malý), v ČR chybí doklad v 12° 13° 14" 15° 16° 17° 18° 19° |38 40 42 |44 46 48 |50 52 54 |56 58 60 |SZ 64 66 J68 70 72 |74 76 7B 41 43] 46 47 49| 51 53 Šs| 57 13° 14° 15° 61] 63 66 67] 69 16° 17° 71 73] 75 77 79 18° 0_______5D km 1990-2005 (1856)), 1996 z Ruska jikry (akvakultura v Mydlovarech). Poslední 1903 - Labe, Prosmyky u Litoměřic Acipenser gueldenstaedtii - jeseter ruský Jen SR Dunaj a slovenská Morava, netažná forma, dodnes, ale poslední doklad 1987 - Dunaj - Bratislava Acipenser stellatus- jeseter hvězdnatý Jen SR Dunaj - poslední u Komárna 1926 Acipenser baerii - jeseter sibiřský Jen v akvakulturách (ČR i SR) Polyodontidae - veslonosovití Polvodon spathula - veslonos americky L £.*>=■ -*_ľ'**;-vi. Veslonos - do Evropy 1970 z Ruska (původ Mississippi), do ČR 1995 z Ruska a USA -Mydlovary, dnes 100 ks juvenilu 5-10 kg; dovoz 10 ks do SR v 1993 z Maďarska (do 40cm), 2004 - 1 kus Hrušovská zdrž Dunaje u Čunova - splaven z horního Dunaje, kam unikl z rybníků nebo byl ilegálně vypuštěn (Rakousko nebo Německo);ve volných vodách NE Teleostei - kostnatí -------- OsteogloSSOinorpha (ostnojazyční, f. rypounovití-Mormyridae, ostnojazykovití-Arapaima) Elopomorpha (holobřiší - Anguilliformes, f. úhořovití, murénovití) Clupeomorpha (bezostní - Clupeiformes, f. sleďovití, sardelovití) Cypriniformes (máloostní, f. kaprovití, sekavcovití, mřenkovití) Characiformes (trnobřiší, f. tetrovití) Siluriforines (sumci, f. sumečkovití, sumcovití, pasumcovití) Salmoniformes (lososotvární, f. lososovití) Esociformes (štikotvární, f. štikovití, blatňákovití) Gadiformes (hrdloploutví, f. treskovití) Lophiiformes (ďasové, f. ďasovití) Acanthopterygii----- > o o ■o ^_ 0) — Osteoglosomorpha — Elopomorpha — incl. Anguilliformes - holobřiší — Clupeomorpha — incl. Clupeiformes - bezostní *— Euteleostei- Ostariophysi — incl. Cypriniformes, Characiiformes, Siluriformes „Protacanthopterygii" (Salmoniformes, Esociformes) -------------Stomiiformes Neoteleostei — Aulopiformes Myctophiformes Acanthomorpha Acanthopterygii — Mugiliformes (cípalové, f. cípalovití) — Atheriniformes (gavúni, f. gavúnovití) — Beloniformes (jehlotvární, f. jehlicovití, letounovití) — Cyprinodontiformes (halančíkovci, f. halančíkovití, živorodkovití) — Gasterosteiformes (volnoostní, f. koljuškovití, jehlovití) Scorpaeniformes (ropušnicotvární, f. ropušnicovití, vrankovití) Tetraodontiformes (čtverzubci, f. čtverzubcovití, havýšovití, ježíkovití) Pleuronectiformes (platýsi, f. kambalovití, platýsovití, jazykovití) Perciformes (ostnoploutví) piouivi; kanicovití sapínovití okounkovití slizounovití okounovití hlaváčovití (hlaváči, lezci, hlavačka) stříkounovití makrelovití klipkovití mečounovití pomcovití lezounovití vrubozobcovití (Cichlidae) čichavcovití sapínovití labyrintkovití Neopterygii Teleostei - Kostnatí ELOPOMORPHA Anguilliformes - Holobřiší Anquillidae - úhořovití Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758) - úhoř říční, NT CLUPEOMORPHA Clupeiformes - Bezostní Clupeidae - sleďovití Alosa alosa (Linnaeus, 1758) - placka pomořanská, RE, DD Anguilliformes - Holobřiší Anquillidae - úhořovití Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758) - uhor nem Clupeiformes - Bezostní Clupeidae - sleďovití Alosa alosa (Linnaeus, 1758) - placka pomořanská Anguilla anguilla - úhoř říční Alosa alosa - placka pomořanská 13° lil 40 4ž -M 1955-2005 14° 15' 16" 17" 48 |50 52 54 |56 58 ED |s; 84 56 |SS 70 ~~4Í ÍŠ] 45 47 49? 51 53 55| 57 59 čší] 63 ěš ffff 13° 14° 15' 16° 17' 71 ŤŠ] 75 77 79 18" Pův. povodí Labe, dovoz monté již od 19. století, v Labi pod Strekovem v posledních letech prokázána přirozená migrace, v krevním séru ichtyotoxin - imunizace proti zmijímu uštknutí. Početnost v tekoucích vodách 261 ks/ha, 492 mapovacích čtverců, v ČR znám od 17. století 12» 13- 14' 15' 16° 17° 18° 1 j.« 40 4i M 46 4B 150 52 54 J58 5! i» |S « « P 7° T2 |ľ4 76 73 4143j 45 13° 1859-1871 Labe, Vltava, v minulosti, tažná, Vltavou až do Prahy, Labem k Obříství, v květnu na trzích (ryba májová), plůdek v říjnu, první 1859 Praha, poslední 1871 Lobkovice. Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae - kaprovití I Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 - kapr obecný Cyprinus carpio carpio m. hungaricus - sazan, CR, DD, O Carassius carassius (Linnaeus, 1758) - karas obecný, EN Carassius auratus (Linnaeus, 1758) - karas stříbřitý Barbus barbus (Linnaeus, 1758) - parma obecná, NT Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) - parma karpatská a jen sr Tinea tinea (Linnaeus, 1758) - lín obecný Gobio gobio (Linnaeus, 1758) - hrouzek obecný Romanogobio kessierii Dybowski, 1862 - hrouzek Kesslerův,CR,DD,KO Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 - hrouzek běloploutvý,VU,DD Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) - hrouzek dlouhovousý dle Mendel 2007: Gobio gobio = G. gobio (SM, BM, ČM), G. obtusirostris (BM, ČM), G. carpathicus (ČM), G. sp. 1 Gen SR) Romanogobio kessierii = R. kooolorii, R. banaticus, R. carpathorossicus (Tisa, SR, species-in- waiting) Romanogobio albipinnatus = R. vladykovi —R. belingi (jen Labe ČR) Romanogobio uranoscopus (syn. Rheogobio) = R. uranoscopus, R. frici (jen SR) Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 - kapr obecný sazan Cyprinus carpio - kapr obecný 12° ISS 40 42 13° 14" 15° 16° |44 46 48 Í50 52 54 [56 58 60 [63 64 17° 18° 1 70 72 J74 76 78 1955-2005 Cyprinus carpio carpio m. hungaricus Vlast - od Japonska k Černému moři, do Evropy - Dunaj před 10-8 000 lety - nízkotělá forma sazan, jinde nepůvodní, dovoz amurského sazana z Ukrajiny?(1983 Vodňany), druhotné zdivočení evropského (dunajského) kapra, který se v 18. století dostal do Japonska z Holandska, sazan se kříží s domácím kaprem, nízkotělý kapr z Dyje (1997) není kříženec, ani východoasijská forma - asi sazan, domestikace sazana v Evropě již Římany, v ČR v 11. stol., chovy v 15. a 16. stol. Carassius carassius (Linnaeus, 1758) - karas obecný Carassius auratus (Linnaeus, 1758) - karas stříbřitý Carassius carassius - karas obecný Střední Polabí, povodí Vltavy, Dyje a Moravy, pokles početnosti meliorace, konkurence C. auratus. ^%^i 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° ň1°_í3s 40 42 f44 46 48 J50 52 54 |56 58 60 |S2 64 66 |6S 70 72 |74 76 78 [ 41 43] 45 47 4Š| Ší 53 55] 57 59 Sj 63 66 št] 69 71 73] 75 77 79 13° 14° 15° 16° 17° 18° A - 49° "70 ^3 41 43 J 45 47 49J Ši 53 5Sf 57 ŠI Š5| 63 65 67l 69 71 7Š1 75 77 79 13° 14° 1fi« 1R° 17» 10» Abal - nížinné toky (Morava a Dyje s 1 995-2005 Pŕítoky)' Labe P°d Strekovem (16.6.2003) Vimba vimba (Linnaeus, 1758) - podoustev říční Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) - ostrucha křivočará Vim ba vimba - podoustev říční ;-jfc <3Sjfc* V řece Moravě vzácně, velké nádrže, hluboká místa s proudící vodou, j ikry na kamenitém nebo písčitém podkladě, místo upravuje. 2° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 1 '3B 40 42 fej 46 48 jSO 52 54 |gg 56 60 |62 64 66 |S8 70 72 |74 76 78 ~4Í 43| 45 47 4©f 51 53 k| 57 59 6ŤT| 63 66 67] 69 71 Ť3\ ŤŠ 77 71 13° 14° 15° 16" 17° 18° 0 50 1955-2005 Pelecus cultratus - ostrucha křivočará CR - od 1990 v dolní Moravě a Dyji - oblast soutoku, vyšší početnost po povodních 1996, dnes náhodný výskyt; při výlovu rybníka Starohradišťského na Žďársku v roce 1965 vyloveno několik desítek o velikosti 10-15 cm -původ nejasný! Pelagický tažný druh 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° l,|" J3B 40 42 (M 46 48 |50 52 54 |56 58 60 |62 64 66 J88 70 72 |74 T : ~41 53] 45 47 49] 51 53 6Š] 57 59 Ü| 63 65 6Ť| 69 71 7Š| 75" 77 79 13° 14° 15° 16° 17° 18° 0 50 km 1990-2005 Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) - tolstolobik bílý / Aristichthys nobilis (Richardson, 1844) - tolstolobec pestrý 12° 13° 14° 15° 16° 51° teg 40 42 J4j 46 48 150 52 54 |S6 58 60 |62 64 17° If |68 70 72 |74 76 19" 41 431 45 47 49| 51 53 55. 57 59 6iT 13° 14° 15° 16° 85 67[ 17° Ti 73] 75" 1f~ 77 79 50 km H. mol.:Z povodí Amuru, v ČR od 1964 - Vodňany, dnes chován v rybnících, v SR- 1968 v Dunaji a poté v jiných volných vodách (Morava, Váh, Hron, Bodrog) - únik z nádrží; po povodních i v řekách ČR; na mapě jen výskyt ve volných vodách; výtěr v Pohořelicích A.nob.: Z JVAsie, v ČR od 1964, ve SR od 1984 - rybníky, ale v Dunaji již v 1971 Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae - kaprovití III Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) - střevle potoční, VU, -, O Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) - slunka obecná, EN Aspius aspius (Linnaeus, 1758) - bolen dravý Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) - perlín ostrobrichý Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) - střevle potoční Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) - slunka obecná ■ Phoxinus phoxinus - střevle potoční 12'* 13° 14° 15° 16" 17° 18° 19- , | ■■ J III AC 42 fM 46 48 150 52 54 |56 58 60 |62 64 66 |6B 70 72 |74 76 _78 Strevle - chladné vody, ale i Vltava v Praze a Svitava v Brně; vysázena i do chladných stojatých vod -Mořské oko, Hnileká nádrž. Bioindikátor čistých vod, potrava pstruha, hostitel glochidií perlorodky říční .HI" ■ u r* / \ 3J 7k \ - "51" >50o ' 50" 49° 41 43] ~45 47 4Í] 51 S3 ŠŠ[ 57 59 ět] 63 65 67J 69 71 73] 75 77 79 13° 14° 15° 16° 17° 18° 0 50 km 1959-2005 Leucaspius delineatus - slunka obecná I.'" 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° '. I I '" 40 42 M "6 48 |50 52 54 |SB 58 60 |62 64 66 |6B 70 72 |74 76 78 Slunka - stará ramena, tůně, kanály, často v rybnících, tolerantní k nízkému obsahu kyslíku Ti 43] 45 47 49] 51 53 5Š] 57 59 6Í| 63 Š5 67]"" 13° 14° 15° 16° 17° 71 73] 75 77 79 18° o________50km 1964-2005 Aspius aspius (Linnaeus, 1758) - bolen dravý Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) - perlín ostrobřichý Aspius aspius - bolen dravý 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 51° >38 40 42 fM 46 48 |50 52 54 '56 58 60 |62 64 66 :68 70 72 |74 76 Říční ryba, i v údolních nádržích, v proudící vodě vyhledává klidná místa (pod jezy apod.). V létě pod hladinou dále od břehu, k břehu jen při lovu; v zimě v hluboké vodě; mladé ryby v hejnech 41 43f 45 47 4Š] 51 53 5Š1 57 59 iíl 63 6Š ÍtT 13° 14° 15° 16° 17° 71 73] 75~ 18° '.lit,ii 1957-2005 Scardinius erythrophthalmus - perlín ostrobřichý Převážně fytofágní (srv. s ploticí) 41 431 45 47 49] 51 53 55]57 59 Šíj 63 65 BŤT 13° 14° 15° 16° 17° 71 73| 75 77 79 18° <)________50, km 1955-2005 Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae — kaprovití IV ■ introdukce ■ vyloučený výskyt Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) - plotice obecná Rutilus pigus (Lacépede, 1803) - plotice lesklá, RE, DD Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) - plotice perleťová Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) - jelec proudník Leuciscus cephalus (Linnaeus, 1758) -jelec tloušť Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) -jelecjeseň, VU, -, O Ctenopharyngodon idella (Richardson, 1845) - amur bílý Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1846) - amurovec černý Chondrostoma nasuš (Linnaeus, 1758) - ostroretka stěhovavá, VU Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1846) - střevlička východní Rhodeus amarus (Bloch, 1782) - hořavka duhová, EN Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) - plotice obecná Rutilus pigus (Lacepede, 1803) - plotice lesklá Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) - plotice perleťová Rutilus rutilus - plotice obecná 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19" bg 4P 42 ]44 46 4fl |50 52 54 156 56 90 |62 64 66 j6S 70 72 |74 76 78 60 50" Ji 43] 45 47 4ŠJ 51 53 ŠŠ| 57 59 8Í| 63 iš BTf 13* 14° 15° 16° 17° 71 73| 75 77 i"l 18° 0 50 kr 1951-2005 Rutilus pigus virgo - plotice lesklá Í3° 14° 15° 16° 17° 18° o sii kw 1854-1955 p. lesklá - Dunaj a jeho přítoky (Hron, Nitra a Váh), ramena, V SR - Tisa a Latorica; ČR - kdysi v Moravě až po Olomouc (1864), později u Lanzhota a v Dyji u Břeclavi (1955), RE 03 Rutilus meindingerii - plotice perleťová Jen 1 nález - Dunaj u Radvaně n/D., asi splavena z horního Dunaje z Rakouska. Jinak alpská jezera dunajského systému; MM v době tření červené břicho, velké třecí vyrážky (zrnko rýže). Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) -jelec proudník Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) -jelecjesen Leuciscus cephalus (Linnaeus, 1758) - jelec tloušť Leuciscus leuciscus - jelec proudník a Leuciscus cephalus - jelec tloušť Lleu - chladnější prokysličené vody Lcep - adaptivní ryba tekoucích vod 12° 13° 14° 15" 16° 51° }3B 40 42 )44 46 48 l50 52 54 J55 58 60 |6Z 64 50* 49° 17° 18° 19 JSB 70 72 |74 76 78 41 43J 45 47 49| 51 53 55| 57 13° 14° 15° 61] 63 65 67| 16° 17° 11» Si M ' 71 Ť3| 7577 71 18° n^ Ml km 1955-2005 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° ľi 51° Í3B 40 42 )44 46 4B |50 52 54 ]M 58 60 ]62 64 66 JBB 70 72 [74 76 fn ~4Ť 43j 45 47 49] 51 53 ŠŠ] 57 59 ěí| 63 65 671 69 71 TS " 13° 14° 15° 16° 17° IH '■I mi .„.lir 1964-2005 Leuciscus idus - jelec jeseň Proudící voda hlubších dolních toků řek, xantorické aberace -reprodukce ve Štrbské plese, jinak parkové rybníčky, JM, VU ^•s^ 12° 13° 14° 15" 16° 17° 18° 19' 13° 14° 15° 16° 17° 18° 0________50 km 1960-2005 Ctenopharyngodon idella (Richardson, 1845) -amur bílý Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1846) - amurovec černý Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) - ostro retka stěhovavá Ctenopharyngodon idella - amur bílý 12° 13° !,|" J38 40 42 |M 46 IS 14° 15° 16° 17° 18° 19° |50 52 54 J56 58 5Q |62 64 65 J65 70 72 |74 76 75 -=„51° ~ 43| 45 47 4Š] 51 53 5Š] Š7 59 6lT 53 65 67] 69 71 ľj| 75 77 79 13° 14° 15° 16° 17° 18° 0 50 km 1981-2005 Amur bílý-jižní Čína, od 1961 na Třeboňsku, od 1967 v SR v Dunaji, od 1972 v ČR vysazován do volných vod; i vkalných vodách, makrofytofág, jen umělý výtěr, biomeliátor. Amurovec černý - 1963 - z Číny do Maďarska; dnes akvakultury Pohořelice a Vodňany. moluskofágní. Chondrostoma nasuš - ostroretka stěhovavá 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 1E 51°j38 40 42 |44 46 48 |sp 52 54 [56 56 60 |62 64 66 J68 70 72 |74 1957-2005 ,50" J'*' ~41 43l 45 47 49J 51 53 5Š] 57 59 äi] 63 ěš 67| 69 Ťí Ť5| 75 77 ŤS 13° 14° 15° 16° 17° 18° 0 50 k Ostroretka - pův jen v povodí Moravy a Odry, od 60. let vysaována i do řek povodí Labe. V době tření dlouhé migrace (desítky km), seškrabuje rasové nárosty na kamenech. Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1846) - střevlička východní Rhodeus amarus (Bloch, 1782) - hořavka duhová JSt9 * fi . V ■ p "" • ' • ■f. Pseudorasbora parva - střevlička východní 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18" 19° M" J36 40 42 fW 46 48 |S0 52 54 |56 55 50 |62 64 56 fc8 70 72 |74 76 7S "íl 43j 46 47 35) 51 53 ŠŠ] 57 59 57] S3 65 67] 69 71 7Š| 75 77 79 13° 14° 15° 16' 17° 18° 0 50 km 1982-2005 Střevlička - z JV Asie, do ČR s plůdkem z Maďarska, 1974 v mrtvém ramenu Tisy, počátkem 80. let na Moravu a do Čech, slepá ramena, do nádrží díky záplavám nebo s násadou jiných ryb; invázni druh - odolná k parazitům, mnohodávkový výtěr, hlídání, rychlé dospívání (1 rok), konkurent mladým chovným rybám Rhodeus amarus - hořavka duhová 13" 14° 15° 16° 1 I ! I« 40 42 |44 46 4B |50 52 54 |5B 58 60 [62 1955-2005 17° 18° 19 |6S 70 72 |74 76 78 « «I 45 47 49] 51 53 SŠ] 57 59 6Ť] 63 65 67] 69 71 Ťj] 75 W 79 13° 14° 15° 16° 17" 18° Hořavka - ostrůvkovitý výskyt, teplé stojaté vody, vazba na Unio, naše nejmenší ryba do 9 cm, ostrakofilní Cvprinidae - kaprovití Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) - plotice obecná Rutilus pigus (Lacépčde, 1803) - plotice lesklá Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) - plotice perleťová Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) - jelec proudnik Leuciscus cephalus (Linnaeus, 1758) -jelec tloušť Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) -jelecjesen Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) - střevle potoční Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) - perlín ostrobřichý Ctenopharyngodon idella (Valenciennes, 1844) - amur bílý Aspius aspius (Linnaeus, 1758) - bolen dravý Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) - slunka obecná Tinea tinea (Linnaeus, 1758) - lín obecný Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) - ostroretka stěhovavá Pseudorasbora parva ((Temminck et Schlegel, 1846)- střevlička východní Gobio gobio (Linnaeus, 1758) - hrouzek obecný Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862 - hrouzek Kesslerův Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 - hrouzek běloploutvý Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) - hrouzek dlouhovousý ■ jen SR .„,,.. ■ introdukce " vyloučeny výskyt Cyprinidae - kaprovití Barbus barbus (Linnaeus, 1758) - parma obecná Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) - parma karpatská Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758) - ouklej obecná Alburnus chalcoides (Gueldenstaedt, 1772) - ouklejice dunajská Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782) - ouklejka pruhovaná Abramis bjoerkna (Linnaeus, 1758) - cejnek malý Abramis brama (Linnaeus, 1758) - cejn velký Abramis sapa (Pallas, 1811) - cejn perleťový Abramis ballerus (Linnaeus, 1758) - cejn siný Vimba vimba (Linnaeus, 1758) - podoustev říční Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) - ostrucha křivočará Rhodeus amarus (Bloch, 1782) - hořavka duhová Carassius carassius (Linnaeus, 1758) - karas obecný Carassius auratus (Linnaeus, 1758) - karas stříbřitý Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 - kapr obecný Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) - tolstolobik bílý Aristichthys nobilis (Richardson, 1845) - tolstolobec pestrý Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1845) - amurovec černý ■ jen SR ■ introdukce Cypriniformes - Máloostní Catostomidae - pakaprovcovití Ictiobus cyprinellus (Valenciennes, 1844) - kaprovec velkoústý Ictiobus fl/ger (Rafinesque, 1819) - kaprovec černý introdukce Ictiobus cyprinellus (Valenciennes, 1844) - kaprovec velkoústý Ze S Ameriky - bufalo, stojaté vody; v ČR od 1986 - Vodňany a Milevsko, záznam úniku z chovu^chutné maso, perspektivní ryby uzavřených vod. Ictiobus A7/ger (Rafinesque, 1819) - kaprovec černý