Eem (MIS 5e) - poslední interglaciál
Würm
Riss
Mindel
Poslední interglaciál bez podstatného vlivu člověka Zajímavý pro srovnání s holocénem
Eemská transgrese
Uniformnější vegetační zonace oproti holocénu
bof - boreální les (Picea, Pinus, Betula)
cdf - jehličnato-listnatý les (Corylus, Picea, bez
teplomilných prvků) def - opadavý temperátní les s teplomilnými prvky
(Cotinus, Buxus, Ilex, Vitis, ...) med - neopadavé křoviny a mediteránní lesy
(Olea, Ostrya, atd.)
Tzedakis 2007
2.900
3.000
3,100
Ribains maar (1,075 a.sJ.)
Depth (fqV^ <$>'   <f CP
(cm)
2,800 -
At
'—1—1—1—1—l  I    I   I I—I—i__ I—I— I—I—I_I_l_  L- ,. .1    l  L   - 1
- 2.900
2,800
- 3.000
3.100
I . I ■ I ■ I
0 0 0   20 40 60    0   200 0   20 40 600   20 40    0      0   20 40 0   200 0   20    0   20 40 60 80
%
Figure 3 Last Interglacial pollen diagram of selected taxa from Ribains maar, Massif Central (de Beautieu and Reitle. 1992*. displaying northern and southern European characteristics. Dots indicate pollen values below 2.5%.
Vrcholný a pozdní Wúrm.
Situace v Evropě a moderní analogie.
Mindel
vrcholný interglaciál
(pred 120 000
teplé smíšené listnaté lesy les s drobnými stepnŕmi ostrůvky okrsky skalních stepí smíšené horské lesy horské jehličnaté lesy alpinské hole
4. Vegetační pásma na území Čech, Moravy a Slovenska ve vrcholném interglaciálu (nahoře) a ve sprašové fázi píenigíaciálu (dole)
:'\\-}í horské kamenité hole
mrazové pustiny
s místními centry horského zalednění
Ložek 2007
-32
■34
-36
-38 -
-40
-42 -
-44
0
10
20
30
Age [ky BP]
40
50
60
Figure 9.13 Ancient Art: (a) from Pont d'Arc in the French Ardeche, dated at 31 ka (b) faces traced from a sketchbook' on the walls of the La Marche cave in France.
Abb. 6.4-2. Betula nana. Spätquaitärc Großrestfunde und heutiges Areal. 1: Funde aus dem Pleni- und Spätglazial, sowie aus dem frühen Holozan. 2: Heutiges Areal (vgl. Abb. 6.4-1). 3: Maxim alausdehnung der Weichsel-Vereisung. Unter Verwendung einer Karte von TRALAU (1963b), ergänzt.
Holocenni glaciizostaticky vyzdvih
Monroe, Wicander (1997)
Lowe, Walker (1997
Vnitřní Asie jako reliktní území
Důvody:    - velká diverzita biotopů (kombinují se gradienty výšky a kontinentality)
- klimatická konzervativnost (chybí výrazně vlhký střední holocén)
- trvale přírodní charakter (nízká hustota osídlení)
- přes velkou vzdálenost od Evropy bývaly areály mnoha druhů propojené
Kienast et al. (2005) Elias et al. (2007)
Adonis vernalis, Anemone sylvestris, Astragalus danicus, Phleum phleoides, Phlomis tuberosa, Scabiosa ochroleuca, Scorzonera purpurea, Stipa pennata
Analogická situace ve střední Evropě
(Kuneš et a!., JBi, 2008
Jankovská et Pokorný, Preslia, 2008)
Table 1 hull-glacial pollen spectrum from Praha-l'odbaba locality (selected pollen taxa).
Pollen taxon
Total count Percentage
Arboreal pollen (AP)
Abies	2	0.3
Alnus glutinasa-typz.	5	0.7
Betida alba-typt	2:	2.8
Corylus avellana	1	
La rix	6	0.8
Picea	23	3.1
Pinns ccrribra-type	8	II
Pinns sylvestris-type	365	49.5
Betida radfid-type	1	().".
Juniper us	3	OA
>n-arboreal pollen (NAP)		
Anthemis-type	3	0.4
Artemisia	14	:.y
Coitipositae Subfam. Cichorioideae	7	0.4
Gallun a vulgaris	2	0.3
Cruciferae	3	0.4
Filipentlula		
Gramineae	181	24.5
Chenopodiaceae	2	0.3
Phyteuma-typt?	■i	0.5
Potentilla-typs	5	0.7
Rubiaceae	30	4.1
2. Jablůnka (350 m a.s.l.) 3. Šafárka (600 m a.s.l.)
Altai, Bol'shoi Akturu, 2200 m a. s. l. {Foto M.Chytrý)
Tundra s Betula rotundifolia (B. nana)
Hlavní vegetační formace a jejich současná pylová spektra
Tajga s Pinus sibirica
Pinus sibirica
Rhododendron dahuricum, Vaccinium spp., Bergenia crassifolia
chudé bylinné patro
D$8^B
í
Horské trávníky
Alpinská keříčková vegetace
keříčky, ostřice, mechy, lišejníky
Individuálně Larix, Pinus sibirica podél hranice lesa
Sněhová výležiska
Převážně severní část pohoří: mozaika stepi a lesa s Betula pendula
převážně trávy a nízké byliny mongolského rozšíření
3 o
o
CO
Q. O
o g
GO Q), CD> CO
o
=3
O Q) CD
55" c
CQ CD
CD CO
O
5"
Q), O
Q)
□ i
í'
M -i
* \3
0 íl (I) J m > Ü r QJ > D t D 11 í 7 i : o í i 1 j J i'
5; S c c « f c í c
1. < 0 t) »
j í t ä l0 j í í
3 i a 9 o j í í
> c D
č
O
í -
0 z
iniiiDiiiHin
n o n c h ju j n o o>
; : ] í « o-» 3 j; t it
c (i 3
r i i
c
c
•3
0
ill ,J
1
ŕ 2
U 1 c •
o o
f «
v
r  [[ .
3 1 3
= 11
0 bi i
í ,0 r
h:
°0« í 11
•i
o u
ff*
P. Kuně5 era/.
-1.5
PCA axis 1
1.5
Series of fossil samples
Šafárka Jablůnka
Hrabán o vská černava Si várna Švarce n berk Plesné jezero
Individual fossil sample • Praha-Podbaba
Modem pollen samples
I F1 hsmib. mesic Betuia-P. sylv F2 hemib. dry Larix F3 hermib. dry P. syiv. F4 wet taiga Abies-Betula F5 mesic taiga Abies-P. sib. F6 comf. taiga P. sib.-Ptcea l~l N1 subalpine tall-forb X  N2 short-grass tundra ^  N3 dwarf-shrub tundra O N4 xeric shrub steppe □ N5 meadow steppe N6 dry Euro-Sib. steppe N7 dry Mongol, steppe A  N8 dry roc ky M on g oL steppe
I
▼
Síření dubu: tradiční koncept rekolonizace střední a severní Evropy dřevinami
Bulhary
Rybníčková & Rybníček 1992
0     <.    -fr t-
N-i-i OW(ilO)0)SN|(D(J)Oilil^^UUIO ■»
o 01 o ooiooiooiooiooiooiomoui oi bob      bbbobbbbbbbbbbbb b
b
14C age between more than 52 and 16 ka BP (see text)
Pinus sylvestris t.
Pinus cembra t. Picea
Larix
Betula alba t.
Alnus glutinosa t. Corylus avellana Ulmus Tilia
Quercus
Carpinus betulus
Byiuiy nam i.
Alnus viridis Salix
cd cd
Q D
a
C/)<
CD
CO
o
cn cri
CTl
ro o
o CO -1^
CO
p rri
o o
CD
(J)
Gramineae Artemisia Chenopodiaceae
Compositae Subfam. Cichorioideae Compositae Subfam. Asteroideae Cruciferae Umbelliferae
Pleurospermum austriacum <D Thalictrum Filipendula
monolette spores Equisetum
Lycopodium annotinum Lycopodium clavatum Lycopodium selago
pollen sum LPAZ
Tabelle 6.2-2. Mutmaßliche^^dchse^^äzidelRefugialgebiete wichtiger europäischer Gehölzsippen (Polle-Taxa). O: Vorkommen sehr wahrscheinlich. + : Vorkommen unsicher. A: Artenzahl des Pollen Taxons. R: Zahl der Refugialgebiete des Taxons. 1: Westliche Britische Inseln (Festland infolge glazialer Meeresspiegelsenkung). 2: Westrand von Frankreich einschließlich der Bretagne. 3: Biskaya (Festland infolge glazialer Meeresspiegelsenkung . 4: Nordrussland. 5: Nördliches Zentralrussland. 6: Südliches Zentralrussland. 7: Ukraine und Schwarzes Meer. 8: Westlicher und mittlerer Alpenraum. 9: Ostalpen und Karpaten. 10: Südliches Polen. 11: Nordwestliche Iberische Halbinsel. 12: Östliche und südliche Iberische Halbinsel. 13: Südfrankreich. 14: Korsika. 15: Italien. 16: Südliches Griechenland. 17: Balkan. Nach huntley 6c BIRKS (1983) und BIRKS & Line (1993), leicht verändert.
		West			Nordost/		Alpen/			Südwest/Süd/					
					Ost		Karpaten			Südost					
	A	1	2	3	4  5 6	7	8	9 1	L	1	1	1 1	1	1	R
								0	L	2	3	4 5	6	7	
Nadelbäume															
Pinus Diploxylon	10	O			.   . .		0	O o	D	O	O			O	8
Pinus Haploxylon	3				.   . .		O	o .						+	2
Picea	2'				.   O .			o .						O	3
Larix	2				.   . .		O	o o							3
Abies	6				•   • •			+ .		0		. O		o	3
Sommergrüne Laubbäume															
Quercus sommergrün	22			O	.   . .		0		D	O	O	. O	O	o	8
Acer	13				.   . O	+	0	o .		o	O	o o		o	8
Ulmus	5			O	. + o	+	0	o .			O			o	6
Alnus	4		O		o . .	O		o .	D			o .			6
Tili a	4				. . o		0	o .		+		. 0		o	5
Fraxinus excelsior Typ	3				.  . .		0	o .	0					0	4
Carpinus betulus	1				. . .			o .		o		. o	O	o	3
Castanea	1											. o			3
Corylus Typ	4			O	+							. o		+	2
Fagus	2				.   . .						+	. o		o	2
Ostrya Typ	2				.   . .							. o	+	o	2
Fraxinus ornus	1				.   . .								O		1
Juglans	1				• • •		+					+		+	p
Immergrüne Laubgehölze													o		
Quercus immergrün	3				.   . .					+					1
Olea	1				.   . .					+			o		1
Phillyrea	2				.  . .							o .		o	2
Pistacia	3				. . .								+		
Zahl der Pollen Taxa		1	1	3	1   1 3	1	810 2		4	5	4	3 9	512		
Prokázaná refugia
1. Z Brit. ostrovy
2. Bretaň a přil.
3. Biskaj
4. S Rusko
5. S centr. Rusko
6. J centr. Rusko
7. Ukrajina a Černé moře
8. Z a Stř. Alpy
9. V Alpy a Karpaty
10. J Polsko
11. SZ Iberie
12. V a J Iberie
13. J Francie
14. Korsika
15. Itálie
16. J Řecko
17. Balkán
	Frontální šíření Síření z výsadkových populací (zakladatelský efekt)
	
	
	Nezávislé šíření z více refugií
Alternativní modely šíření populací	
Všechny způsoby jsou možné zároveň Ve střední Evropě dnes vychází jako plausibilní model 3
Alternativní hypotézy o refugiích, kryptická refugia
- šneci tvrdí totéž: v Karpatech byly lesy;
- Slovenský kras: vedle glaciálních i mezofilní prvky jako skal nice Faustina faustina, vřetenatka Laciniaňa plicata nebo vřeten o vka Cochlodina cerata:
- Nízké Tatry: i v montánních polohách druhy jako vlahovka Monachoides vicinus, Faustina faustina, Cochlodina cerata.
Laciniaňa plicata
Faustina faustina
Lože k 2007
Nadachowski 2006; medvěd hnědý na archeologických lokalitách z LGM
Extinkce megafauny v pozdnim pleistocenu.
„We live in a zoologically impoverished world, from which all the hugest, and fiercest, and strangest forms have recently disappeared..." (A. R. Wallace, 1876)
„Looking at the whole subject again, I am convinced that the rapidity of the extinction is due to man's agency, acting in co-operation with those general causes which at the culmination of each geological era has led to the extinction of the larger, the most specialised, or the most strangely modified forms. „ (A. R. Wallace, 1911)
Ms
>
- W
Afroeurasia: No major episodes of extinction during past 100,000 years, although some losses occurred.
Meganesia: Humans arrive 40,000-60,000 years bp,; major extinction episode follows, but extends to circa 15,000 years bp. (or later?).
Americas: Ecologically significant human populations arrive 12,500 years bp., major extinction episode terminates circa 10,500 years bp . few extinctions thereafter.
Mediterranea: Humans arrive 10,000 years b.p.; major extinction episode follows and terminates circa 4,000 years bp., few extinctions thereafter.
Antillea: Humans arrive 7000 years bp.; major episode of extinction follows, but extends to circa a.d. 1600 (or later?).
Madagascar: Humans arrive 2000 years bp; major episode of extinction fallows and terminates circa a.d. 1500, few extinctions thereafter. Mascarenes (Ms): Humans arrive a.D. 1600; major episode of extinction follows and terminates circa a.d. 1900.
New Zealand: Humans arrive 800-1000 years bp.; major episode of extinction follows and terminates circa a.d, 1500.
Commander Islands (C): Humans arrive a.d. 1741; Steller's sea cow extinct by a.d 1768. Wrangel Island (W>: Humans arrive ?; mammoths survive to 4000 years bp Galapagos Islands <G): Humans arrive a.d 1535; modern-era extinctions onlv.
Největší extinkce v Austrálii a Americe (70
80%)
Slabší v Africe a Eurázii (14 - 20%)
Hypotézy:
-Vybití (Overkill Hypothesis; Martin 1967)
- Environmentálni stres
I     (Tehdejší ekosystémy musely být velmi produktivní.
I     Velká role herbivorů s fermentačním trávením.
I     V zimě snadno dostupná zmrzlá rostlinná biomasa.)
- Globální epidemie