Geografie zemědělství Rostlinná výroba (RV) světa Doc. RNDr. Antonín Věžník, Csc. RV - úvod § RV = základ světového zemědělství § minimálně 2/3 hodnoty produkce světového zemědělství § HVZ = RV kolem 50 % a méně z úhrnu zemědělské produkce § v HMVZ je tento podíl výrazně vyšší § RV lze dále členit na: § produkci potravin (nejvýznamnější složka), § Krmiv (společně s produkcí potravin zaujímají asi 90 %) § technických plodin § pochutin § RV se svojí strukturou neustále vyvíjí (závislosti na úrovni společensko ekonomického vývoje jednotlivých oblastí a zemí) § trvale dominantní postavení si zachovávají obiloviny - hlavně pšenice, rýže, kukuřice, ječmen, žito, oves, proso a sorgho. Produkce obilovin § Obiloviny = 50 až 60 % celkové RV § díky vysoké energetické hodnotě jsou rozhodujícími potravinami rostlinného původu na celé Zemi § produkce slouží převážně k výživě buď přímo, nebo jako krmivo. § Velká nutriční hodnota § 50 až 80 % glycidů (škrobů) a 10 až 17 % bílkovin § podíl ve výživě se pohybuje od 15 % v Austrálii a Oceánii do 65 % v Asii § význam zvyšuje možnost dlouhodobého skladování a přepravy -> nezaměnitelné při vytváření státních potravinových rezerv § na světovém obchodu zemědělskými produkty dosahuje téměř 1/5 Produkce obilovin § Nejdůležitější místo ve výživě = rýže a pšenice (nejhodnotnější, nejefektivnější kultivace) § Pšenice, kukuřice a rýže = největší podíl na růstu sklizně (cca 78 % světové produkce obilí) § produkce ječmene, prosa a sorgha stagnuje § produkce žita a ovsa klesá § pšenice = hlavní konzumní obilovina v HVZ § V HMVZ je situace pestřejší § Střední Amerika = kukuřice (přes 70 % obilovin k přímé spotřebě), § Afrika = sorgho, proso ( dohromady 50 %) a kukuřice § Asie = rýže § JV část Jižní Ameriky = pšenice Vývoj produkce obilovin § Vývoj produkce obilovin v posledních 60 letech má stále vzestupnou tendenci a od konce druhé světové války se jejich celosvětová produkce zvýšila více než třikrát. § Průměr 1948 – 1952 = 700,0 mil. tun § Průměr 1986 – 1988 = 1 870 mil. tun § Průměr 2003 – 2005 = 2 430 mil. tun § spotřeba obilí na 1 ob. – HVZ pokles, HMVZ vzestup § Poměr přímá spotřeba / krmivo závisí na vyspělosti státu -> V HVZ se již zkrmuje 65 – 80 % produkce obilí. § Pšenice je na podmínky nejnáročnější obilovinou mírných zeměpisných šířek - hlavně stepní oblasti severní polokoule (500 mm srážek za rok) Produkce pšenice § Pšenice = více než 30 % osevních ploch obilovin, má největší dynamiku v rozšiřování osevů, sklizní, hektarových výnosů a postavení ve světovém obchodě s potravinami. § celková světová produkce = cca 600 mil.tun. § max v roce 2004 (627,1 mil.t.) § Nejvyšší produkce = Asie (41,9 %), dále Evropa (32,0 %) a Severní Ameriku (13,5 %). § Období 1948 – 52 = celkem 171,0 mil. tun pšenice § světová roční produkce se od té doby zvětšila téměř 3,5 krát. § Největší produkční oblasti: § Dálný východ (hlavně v Severočínské nížině), § Jižní Asie (hlavně severozápadní Indie a přilehlé oblasti Pákistánu) § Evropa (Východoevropská pšeničná oblast) § Severní Amerika (prérie kolem Mississippi a v Kanadě) § Austrálie (JV část) § Jižní Amerika (Argentina – La Plata) Pšenice § Pěstování pšenice v HVZ se vyznačuje: § vysokou mechanizací § Vysokou produktivitou práce, § vysokou rentabilitou, § rozdílnou intenzitou. § celosvětový průměrný hektarový výnos = cca 2,7 t/ha, § západoevropské země běžně dosahují výnosů vyšších než 7,0 t/ha (Nizozemí, Belgie, SRN, Irsko, Francie apod.). § do roku 1989 byl největším světovým producentem SSSR (až 92,0 mil.tun), § dnes je již největším producentem Čína (cca 110 mil.tun.) § Po Číně následují Indie, USA, Rusko, Francie, Kanada, Austrálie, Turecko, Německo, Pákistán a Ukrajina. Rýže § Rýže = nejdůležitější obilovina vlhkých subtropů § produkce rýže se za období po druhé světová válce výrazně zvýšila § Období 1948-1952 = 167,0 mil. tun § Období 2003-2005 = 605,2 mil. tun § areál pěstování velmi široký: § severní polokoule až po 46° s.z.š. (Francie, Itálie, Rumunsko), § jižní polokoule do 40° j.z.š. § převážná část její produkce je však rozložena ve velkých nížinách s dostatkem vody nutné pro závlahy § značně vysoké a stálé teploty -> dvě až tři úrody za rok (dostatek vláhy) -> umožňuje tak největší koncentrace zemědělské populace s hustotou osídlení 300-500 osob na km2 (JV Čína, Jáva aj.) Rýže § Světová sklizeň: § ASIE = 90,5 % § čínsko-japonská podoblast = 35 % § Indická podoblast včetně Bangladéše a Pákistánu = 30 % § oblast Jihovýchodní Asie = 25 %). § Amerika (Brazílie, USA) = 5,8 % § Afrika (Egypt, Nigérie) = 3,1 % kukuřice § objemem sklizně je dnes nejvýznamnější obilovinou § průměrná roční produkce = 693,1 mil.tun (průměr let 2003-05) § v roce 2004 to bylo dokonce 721,4 mil.tun. § Kukuřice je plodinou široce přizpůsobivou, díky velkému množství vyšlechtěných odrůd. § Kukuřice = nejhodnotnější jadrné krmivo -> většina její produkce se tak používá ke krmení § neustále se zvyšuje její využití jako průmyslové plodiny (výroba škrobu, bioetanolu apod.). § Velký význam má v zemích Latinské Ameriky, (mouka, tortillas). § Těžištěm pěstování kukuřice jsou z více než 40 % světové produkce USA (tzv. corn belt). § na druhém místě je Asie – 26,2 % světové sklizně, z toho rozhodující část připadá na severní Čínu, § Latinská Amerika (přes 13 %) - Brazílie, Mexiko a Argentina. § Evropa (12,1 %), především Podunají a Ukrajina. Ječmen § Důležitou krmnou obilovinou je ječmen ( ročně asi 145 mil.tun). § snáší i nízké teploty, má velmi krátkou vegetační dobou (i méně než 100 dní). § extrémní podmínky, často na okraji výskytu vegetace, např. na severní polokouli až po 70o s.z.š., nebo v horách Tibetu až 3 700 m.n.m § Ječmen je rozhodujícím krmným obilím zejména v zemích, kde již nedozrává kukuřice. § Část produkce ječmene připadá na sladovnické odrůdy, hlavně v oblastech s kvalitními půdami, vyššími teplotami a dostatkem vláhy. § sladovnické odrůdy jsou základem pro výrobu piva. § Nejvýznamnější produkční oblastí je Evropa až 60,8 % § především pak Rusko, Německo, Francie, Ukrajina a Španělsko § Amerika – 14,6 % (hlavně Kanada) § Asie – 14,1 % (Turecko a Čína). Žito a oves § Žito a oves = tradiční obiloviny, které stále více ztrácejí na významu § Žito je nároky na půdy i teplotu v podstatě nejodolnější obilovinou a pěstuje se především v chladnějších oblastech severní polokoule. § zmenšuje osevní plochy, ustupuje především pšenici. § Žito jako konzumní obilí neztratilo na významu v Polsku, Rusku, Bělorusku a částečně v Německu. § Průměrná světová sklizeň žita již nedosahuje ani 20 mil.tun ( 17,8 v roce 2004), přičemž ještě v roce 1989 se sklízelo více jak 34 mil. tun a v roce 1936 to bylo dokonce 44 mil.tun. § Oves také patří mezi nejméně náročné obiloviny a byl po ječmeni druhým nejvýznamnějším krmným obilím. Jeho spotřeba však stále klesala, díky výraznému poklesu stavu koní nástupem mechanizace v HVZ. V současné době se oves nejvíce pěstuje především v Rusku, Kanadě , USA a Austrálii, tedy v zemích které mají tradičně nejvyšší stavy koní. Proso a sorgho § Proso a sorgho = obiloviny zejména suchých subtropů § vyžadují vysoké teploty a dobře snášejí různě dlouhá období sucha. § V současné době se ve světě více pěstuje sorgho (kolem 60,0 mil.tun) než proso ( cca 30,0 mil.tun),. § Sorgho se nejvíce pěstuje v: § Americe (USA, Mexiko, Brazílie a Argentina) § Asii (Indie, Čína) § v Africe (Nigerie a Súdán). § Proso se nejvíce pěstuje v: § Asii (Indie, Čína) § Africe (Nigérie, Niger, Mali a Burkina Fasso) Hlízovité kultury § zařazeny botanicky často odlišné druhy, z nichž se využívají převážně podzemní části - hlízy, dužnaté kořeny, oddenky § Bohaté na glycidy. § využívají se jako potravina, krmivo, avšak také k výrobě lihu a škrobu. § Nejvýznamnější plodinou této skupiny jsou BRAMBORY Brambory § vyšlechtěny indiánskými kulturami Jižní Ameriky § v Evropě se významně rozšířily na přelomu 18. a 19. století (oblasti s chudou půdou a chladnějším podnebím). § významná role v období průmyslové revoluce (nestačilo extenzivní obilnářství) § Čistě potravinářské využití se v průběhu 200 let v Evropě značně změnilo. § Na začátku 20. století se staly nejvýznamnější krmivářskou surovinou, takže některé země až 75 % sklizně spotřebovaly jako krmivo § Postupně s nástupem jadrných krmiv (především obilovin) jejich význam v Evropě upadá a produkce klesá. § V současné době se konzumuje jen asi 1/5 světové produkce § roste význam brambor jako technické plodiny, a to k výrobě škrobu, líhu apod. § vyšlechtěny speciální odrůdy § Největší produkční oblastí je Evropa - 41,8 % světové sklizně § Asie - 40,2 % § Amerika – 12,6 %. § do roku 1991 byl největším producentem SSSR (cca 85 mil.tun ročně) § produkce brambor neustále mírně roste, a to především v HMVZ. § Průměrná roční produkce dosahuje více než 300 mil.tun, (321,0, průměr let 2003-05), § Největším světovým producentem je Čína (67,0 mil.tun), následují Rusko, Indie, USA, Ukrajina, Polsko a Německo. hlízovité okopaniny nízkých zeměpisných šířek § Typické pro samozásobitelské zemědělství rovníkového a subrovníkového pásu § Jejich hlízy, resp. dužnaté kořeny však nemají z biologického hlediska vysokou hodnotu (obsahují především jen škroby) § Nejdůležitější kulturou tohoto typu je maniok (kasawa), z jehož kořenů se po úpravě vyrábí mouka a čistý škrob (tzv. tapioka). § Stagnace v produkci této plodiny až do roku 1990 (nízká biologická hodnota, omezené možnosti skladování a přepravy) § V posledním období však produkce manioku neustále roste (zásluhou Nigerie a Brazílie) § Rozhodující postavení v produkci manioku (téměř 190,0 mil.tun) má: § Afrika - 55 % sklizně (Nigérie, Demokratické Kongo, Ghana) § Jižní a Jihovýchodní Asie – 28 % (Thajsko, Indonésie a Indie) § Latinská Amerika - 18 % (Brazílie). Batáty a jamy § Produkce batatů je vcelku vyrovnaná § roční světová sklizeň se pohybuje kolem 130 mil.tun. § Největší část sklizně batátů připadá na JV a V Čínu ( 84 %) § produkce této plodiny je doprovázena intenzivním chovem prasat - zkrmování rostlinného odpadu § Batáty se pěstují dále v: § Ugandě, Nigerii, Indonésii a ve Vietnamu. § Produkce jamů je stabilizovaná a pohybuje se kolem 35-40 mil.tun, § naprostá většina produkce je soustředěna především do Afriky (Nigérie – 65 %, Ghana, Pobřeží Slonoviny a Benin) Produkce cukru § vysoká nutriční hodnota § Objem jeho spotřeby je rovněž ukazatelem úrovně výživy. § K výrobě cukru slouží především cukrová třtina a cukrová řepa. § třtina = z 1 ha 6 tun cukru při levném extenzivním pěstování § cukrovka = z 1 ha 4,5 - 5 tun při vysoce intenzivním (dražším) pěstování. § Pro produkci a hlavně mezinárodní obchod existují dohodnuté kvóty platné pro vývoz z jednotlivých zemí, čímž se zajišťuje stabilita v pěstování jednotlivých regionů. § Světová produkce = cca 145 mil.tun cukru, § Asie – 31,8 % § Evropa – 21,1 % § Jižní Amerika – 18,8 % § Severní a Střední Amerika – 16,0 % § Mezi největší světové producenty cukru patří – Brazílie (24,8 mil.tun), Indie (22,1), Čína (11,1), USA (8,1), Thajsko (6,6), Austrálie a Mexiko. § V Evropě nejvíce cukru produkují – Francie a Německo, cca 4,5 mul.tun. § Poměr produkce řepného a třtinového cukru již dosahuje 30:70 % ( v roce 2005), zatímco ještě v roce 1987 to bylo 37: 63 %. Cukrová třtina § Pochází z Indie a výroby cukru z ní byla známa již za Alexandra Makedonského. § Rozšiřování produkce ve střední Americe je spojeno s otrokářstvím § Areál pěstování třtiny dnes nepřesahuje subrovníkové pásmo § Sklizeň třtiny je značně náročná § Cukrové třtiny se ročně sklízí více než 1 mld. tun, (1 321 mil.tun, průměr 2003-05), žádné jiné kulturní plodiny se tolik nesklízí. § Více než 90 % světové sklizně je koncentrováno do dvou hlavních produkčních oblastí: § Amerika - 48,8 % (Latinská Amerika - 41,6 %) § Asie § V Americe je sklizeň soustředěna především do jihovýchodní Brazílie (největší světový producent), dále na pobřeží Karibského moře a Mexického zálivu (Mexiko, USA, Kolumbie, Kuba), také do severní Argentiny. § V Asii se nacházejí dvě hlavní produkční oblasti, Indie (druhá na světě) a jižní Čína. § Malé množství jinde pěstované třtiny netvoří výrazný podíl v objemu světové sklizně, přesto však může významně ovlivňovat ekonomiku menších zemí (např.Karibské ostrovy, Mauritius aj.). § Z třtiny se totiž nevyrábí jen cukr, ale je i významný zdroj na výrobu vysoce kvalitních destilátů a etanolu. § Jako obnovitelný zdroj energie dnes hraje významnou roli zejména v Brazílii, kde výroba bioetanolu kryje podstatnou spotřebu pohonných hmot. Cukrová řepa § Produkce cukru z cukrové řepy je mnohem mladšího data a byl poprvé popsán v Německu v polovině 18.století. § Za Napoleonských válek byl dovoz cukru do Evropy omezen, tzv. kontinentální blokáda uzavřela dovoz třtinového cukru z Anglie a jejich kolonii a tím se rozšířilo pěstování cukrovky a výroba řepného cukru. § V 80.tých letech 19. století produkce řepného cukru již převýšila výrobu cukru třtinového. § Počátkem 20.století již však opět došlo k poklesu výroby, poněvadž řepný cukr nestačil konkurovat levnějšímu třtinovému cukru. § Cukrová řepa pochází ze Středomoří § Dnes se pěstuje převážně v mírném pásu mezi 35-47° s.z.š., § produkční oblasti cukrovky jsou často doprovázeny intenzivní ŽV (krmivo) § Roční světová produkce cukrovky neustále mírně klesá – 244 mil.tun (průměr 2003-05), § v roce 1989 to bylo až 306 mil.tun, z toho bývalý SSSR – 97,5 mil.tun. § Naprostá většina světové produkce je soustředěna především do Evropy -. 71,7 % , více cukrovky mimo Evropu se pěstuje jen v USA (druhé na světě), Turecku, Číně a v Iránu. § V Evropě se cukrovka nejvíce pěstuje ve Francii ( největší světový producent), Německu, Rusku, Polsku a na Ukrajině. Ovoce a zelenina § Většinou mají malou energetickou hodnotu, zato však obsahují vitamíny, nerostné soli a jiné látky § Výroba ovoce a zeleniny se stále zvětšuje, a to nejen v tradičních oblastech § Pěstování se postupně soustřeďuje v oblastech s nejpříznivějšími klimatickými a půdními podmínkami. § dochází ke specializaci jednotlivých oblastí. § Stále více se uplatňují zásady velkovýroby, jež usnadňují ošetřování stromů a sklizeň. Produkce ovoce § Světová produkce ovoce jo dosahuje 475 mil.tun, § z toho asi 1/10 prochází světovým obchodem. § Pro přímou spotřebu mají největší význam druhy snášející skladování a přepravu (citrusy, jablka, banány) § Některé druhy mají místní význam, jiné druhy jsou důležitou složkou mezinárodního obchodu. § Zejména pomeranče (tj. 62,5 % celkové sklizně citrusů), banány a jablka tvoří základ světového obchodu s ovocem. Nejvíce se vyvážejí banány a citrusy (15 až 20 %). banány § Produkce banánů = téměř 70 mil.tun a dále roste § V řadě HMVZ jsou důležitou potravinou, nahrazující obiloviny i okopaniny (vyšší nutriční hodnotu). § Největší produkcí se vyznačují tropické oblasti § Latinské Ameriky - 42 %, § Jižní a Jihovýchodní Asie – 42 % § Afriky – 12 %. § Největším světovým producentem banánů je Indie (16,5 mil.tun), následují Brazílie, Čína, Ecuador, Filipíny,Indonésie a Mexiko. § Latinská Amerika, kde se banány často pěstují na plantážích amerických monopolů, je hlavní vývozní oblastí (více jak 75 % celosvětového vývozu, zejména Ecuador, Portoriko, Honduras, Kolumbie, Kostarika. § Největším dovozním trhem je Severní Amerika a Evropa. citrusy § Celosvětová produkce citrusů již dosahuje 104 mil.tun a stále roste. § převážně v subtropických oblastech, někde velmi intenzívně (Izrael, Kypr, Španělsko, USA atd.). § vedoucí postavení má Latinská Amerika ( přes 30 %, zejména Brazílie), § O druhé místo se dělí Severní Amerika (25 % - hlavně Kalifornie) a Asie ( téměř 25 % - Japonsko, Indie, Izrael, Turecko a Čína). § Následuje evropské Středomoří (15 %), kde vyniká Španělsko a Itálie. § Produkce roste v Africe (zejména v Maroku, Alžíru a v JAR) § Převážná část dovozu připadá na evropské státy v severní části mírného pásu. § V produkci citrusů výrazně převládá sklizeň pomerančů – kolem 63 mil.tun § největšími producenty pomerančů jsou: § Brazílie (až 36 % světové sklizně), § USA, Mexiko, Španělsko, Indie a Itálie. § Druhé co do objemu sklizně jsou mandarinky (21,0 mil.tun), nejvíce se sklízejí v Číně (až 43 % světové sklizně) a dále ve Španělsku, Brazílii a Japonsku. § Produkce citrónů je již nižší a podstatě stagnuje na cca 12,5 mil.tun. § Největšími producenty jsou Mexiko, Indie, Argentina, Španělsko a Irán. jablka § Nejrozšířenějším ovocem mírného pásu § V minulosti byla jejich největší produkční a zároveň spotřebitelskou oblastí Evropa (téměř 60 % sklizně). § hlavní produkční oblastí se stává Asie (54 %) § Čína svojí roční produkcí až 20,0 mil.tun je výrazně největším světovým producentem. § Na Evropu dnes připadá již jen 28 % světové sklizně, zejména Polsko, Francie, Itálie, Německo a Rusko. § Druhým největším světovým producentem však zůstávají USA. Vinné hrozny § Roční produkce dosahuje až 65,0 mil.tun, § avšak jen malá část se spotřebuje jako stolní ovoce, § surovina pro výrobu nápojů, zejména vína. § Nejdůležitější pěstitelskou oblastí je stále Evropa - až 46 % světové produkce, v minulosti však až 67 %. § Stále více posiluje produkce v „nových“ produkčních oblastech, jako jsou USA, Argentina, JAR a Austrálie § Roste také význam produkce v Asii – 25 %, především v Číně, Turecku a Iránu. § Produkce vína je stále nejvyšší v Evropě (67 %), především Francie, Itálie, Španělsko a Německo, avšak stále se přibližují země jako USA (již 4. místo na světě), Austrálie, Argentina a Čína. zelenina § nejintenzivnější odvětví RV. § Vyžaduje mnoho ruční práce a je náročné na investice. § Vyšší intenzita v pařeništích, sklenících…. § Rozdíly ve výnosech, spotřebě živé práce a vlastních nákladech závisí pak na intenzitě a organizaci výroby. § Zelenina se pěstuje jako „doplněk“ RV prakticky všude § tržní produkce se většinou soustřeďuje v ucelených oblastech se zvlášť vhodnými půdními a klimatickými podmínkami nebo v příměstských oblastech. § Některé druhy zeleniny jsou také ve značném množství i důležitou surovinou pro potravinářský průmysl. Rajčata a zelí § Co do objemu je celosvětově nejrozšířenější produkce rajčat (108 mil.tun), jejichž sklizeň je soustředěna především do teplejší západní, jižní a jihovýchodní Evropy, Středoatlatnické a Tichomořské oblasti USA, do Číny, Turecka a Egypta. § Největšími světovými producenty rajčat jsou: § Čína, USA, Turecko, Egypt, Itálie, Indie a Španělsko. § Zelí je nejvýznamnější zeleninou chladnějších oblastí, zejména Ruska, Polska, Číny a Japonska § Roční světová produkce zelí dosahuje 66,0 mil.tun, přičemž plných 47 % produkce pochází z Číny, dále následují Indie, Rusko, Korea, Japonsko a USA. luskoviny § Luskoviny = luštěniny § Především sója, hrách, čočka a fazole § tvoří významnou a dosud stále nedoceněnou skupinu potravinových a krmných plodin. § Luskoviny jsou nejefektivnějšími producenta bílkovin, na stejné ploše jich produkují 2 až 3 krát více než obiloviny. § Z tohoto důvodu by rozšiřování jejich kultivace mohlo účinně řešit problém nedostatku bílkovin v řadě HMVZ. § jsou hodnotnými kulturami, zlepšují půdní strukturu a obohacují ji dusíkem, a proto jsou velmi vhodnými meziplodinami. § Jejich zavádění do osevních postupů umožňuje zvyšovat výnosy ostatních zemědělských plodin. § Některé z plodin jsou olejninami (sója, podzemnice olejná) § Ve světovém měřítku se pěstují luskoviny na celkové výměře asi 120 mil.ha, z toho asi 45 % ploch zaujímá sója, 25 % fazol, 10 % hrách a cizrna, 6 % bob a 2 % čočka. sója § Nejvýznamnější (dle sklizně) luskovinou § průměrná roční světová sklizeň dosahuje téměř 190,0 mil.tun. § Největšími producenty jsou: § USA a Brazílie, odkud pochází cca 62 % světové produkce, § dále Argentina, Čína a Indie. § Sója je bohatá na bílkoviny (až 40 %) a olej (20 %), proto má mnohostranné využití. § Vyrábí se z ní kvalitní rostlinné oleje, mouka, rostlinné mléko a smetana, sýry apod., § rovněž má značný význam jako krmivo v intenzivní živočišné výrobě. Ostatní luskoviny § pěstovány jako potravina, nebo jako pícniny – celé rostliny, nať po sklizni lusků je využívána jako krmivo pro dobytek. § Fazole je co do objemu sklizně druhá nejvýznamnější (cca 19 mil.tun), § pěstuje se především v Americe a v Asii. § Největším světovým producentem je Brazílie, následují Indie, Čína, Myanmar, Mexiko a USA. § Hrách - jeho roční sklizeň dosahuje 10-12 mil.tun, § největšími producenty jsou: § Kanada, Francie, Rusko a Čína. § Produkce čočky se původně ze Středomoří rozšířila dále do Asie, ale i na jiné kontinenty. Roční světová produkce dosahuje 3,0 mil.tun a největšími producenty jsou: § Indie, Turecko, Kanada a Austrálie. olejniny § Rostlinné oleje se nejčastěji získávají ze semen a plodů § v posledním období nabývají na významu při výrobě biopaliv. § Z přibližně třiceti průmyslově používaných druhů má největší význam dvanáct olejnatých semen, která jsou většinou členěna na tři základní skupiny: § měkká semena: bavlníkové semeno, podzemnice olejná, sójové boby, slunečnicová jádra, plody olivy, řepka a sezamové semeno. § tvrdá semena: kopra, palmová jádra § technická semena: lněné semeno, ricinové boby a tungové ořechy. § Obsah tuku v hlavních olejnatých semenech se pohybuje od 20 % (sója) až po 70 % (kopra). § Během posledních 20 let vzrostla světová produkce olejnin o více než 50 %, takže již dosahuje téměř 360 mil.tun, z toho nejvíce zaujímá sója (50,1 %), následují bavlníkové semeno (15 %), podzemnice olejná a řepka cca 9,5 % světové produkce. § bavlníkového semene - 56 mil.tun. § doprovází produkci bavlny, § Hlavní produkční oblastí je: § Asie (63 %), především Čína, Indie a Pákistán, § Severní Amerika (18 %) - USA, § Afrika (9%) § Jižní Amerika (5 %), především Brazílie. § Podzemnice olejná je důležitou olejninou tropických oblastí § monzunové oblasti a vnější tropy. § Plody podzemnice obsahují 25 - 50 % tuku, kterého se využívá hlavně k výrobě margarínu, stolního oleje, ale též k výrobě mýdla, pracích prostředků a v kosmetice. § Roční světová produkce již dosahuje téměř 36 mil.tun a hlavní produkční oblastí je Asie (67 %), především jižní Čína a střední Indie, následuje Afrika (25 %), hlavně Nigérie, Sudán a Senegal a Severní Amerika (5 %) jih USA. Řepka olejná § Nejvýznamnější olejninou mírných zeměpisných šířek § průměrná světová produkce již dosáhla 36 mil.tun. § její semeno obsahuje až 45 % oleje § Hlavní produkční oblastí řepky je § Asie (48 %), především Čína největší světový producent (32 %) § Evropa (36 %), nejvíce Německo, Francie, Velká Británie § Severní Amerika (13 %), nejvíce Kanada ,druhá na světě. § V teplejších částech mírného pásma nabývá stále většího významu produkce slunečnice (28 mil.tun). § Semeno slunečnice obsahuje 40-60 % oleje, § Největší produkční oblastí je: § Evropa – 54 % světové produkce, nejvíce Rusko (největší světový producent), Ukrajina,Rumunsko a Francie § Jižní Amerika (18 %), především Argentina § Asie (18 %), hlavně Čína, Indie a Turecko. § Hlavní olejninou subtropického pásma a především oblastí kolem Středozemního moře je olivovník, kde často představuje jediné možné efektivní využití nekvalitních půd. § Olivový olej je považován za nejemnější stolní olej. Nejkvalitnější se získává ze zralých plodů (dužiny peckovic) lisováním za studena. § Roční světová produkce oliv se pohybuje kolem 14 mil.tun, největší produkční oblastí je: § Evropa (67 %) světové sklizně, především Španělsko,Itálie a Řecko, § Asie (21 %), hlavně Sýrie a Turecko § Afrika (9 %), nejvíce Tunis a Maroko. Palmové jádra a kopra § Obě suroviny představují významnou komoditu subrovníkových a rovníkových oblastí. § Palmová jádra jsou dužiny plodů a semen palmy olejné, která se pěstuje především v rovníkovém klimatu jihovýchodní Asie a na pobřeží Guinejského zálivu. § Roční světová produkce dosahuje 7 mil.tun a největší podíl připadá na: § Asii (79 %) především Malajsie (největší světový producent) a Indonésie § Afriku (14 %), zejména Nigérie. § Kopra představuje sušené jádro kokosových ořechů, plodů palmy kokosové, která je významnou plodinou pobřežních a ostrovních oblastí § Kopra obsahuje 60-70 % oleje, důležité suroviny pro výrobu rostlinných tuků. § Roční světová produkce kopry dosahuje až 6 mil.tun, hlavní produkční oblastí je Asie (87 %), především Filipíny a Indonésie. pochutiny § Jako pochutiny označujeme potraviny s velmi malou výživnou hodnotou, které se konzumují zejména pro své chuťové vlastnosti. § Pochutiny obsahují alkaloidy, které působí povzbudivě na trávicí nebo nervové orgány. K nejdůležitějším pochutinám patří jednak: § látky používané k přípravě nápojů § kávovník, kakaovník a čajovník § látky užívané ke kořenění jídel § Různé druhy koření čajovník § jižní oblasti monzunové Asie, rozvinuto i v subtropickém pásmu. § Ze světové sklizně 3-3,3 mil.tun ročně připadá přibližně 80 % na monzunovou Asii, především na jižní a severovýchodní Indii a Srí Lanku (35 %), východní Čínu (26 %), Japonsko, Indonésii a Vietnam. § Ve větším množství se ještě čajovník pěstuje v Africe (15 %), především v Keni a v Malawi § Dále se čajovník pěstuje i v § Gruzii, § Turecku § Argentině. § Největšími vývozci jsou Indie a Srí Lanka, rozhodující část dovozu připadá na Evropu, z toho asi 60 % na Velkou Británii. kávovník § Pěstování kávovníku má plantážní charakter s poměrně dlouhým cyklem, první sklizeň po 4 až 5 letech. § Soustřeďuje se v subrovníkovém a rovníkovém pásu § nejčastěji na náhorních rovinách. § Světová produkce = 7,0 až 7,8 mil.tun. § nejdůležitější produkční oblastí je: § Latinská Amerika (63 % sklizně), hlavně jihovýchodní Brazílie (největší světový producent), západní Kolumbie, Mexiko, Guatemala a Honduras. § Asie (23 %), nejvíce Vietnam, Indonésie a Indie § Afrika (14 %), především Etiopie, Uganda a Pobřeží Slonoviny. § Hlavními odbytišti jsou Evropa (asi 60 %) a Severní Amerika (asi 30 %). kakaovník § Optimální podmínky pro kakaovník jsou v pobřežních a říčních nížinách rovníkového a subrovníkového pásu v nadmořských výškách do 500 m. § největší sklizeň přináší ve stáří mezi 10 až 20 rokem. § Na světě se ročně sklízí 3,3 – 3,7 mil.tun kakaových bobů. § Nejdůležitější pěstitelskou a vývozní oblastí je: § Afrika (68 % sklizně a až 75 % vývozu bobů), především pak Pobřeží Slonoviny (největší světový producent), Ghana, Nigérie a Kamerun. § Latinská Amerika (17 %), hlavně východní Brazílie (Bahia), Ecuador, Kolumbie a Mexiko § Asie (15 %), především Indonesie. chmel § důležitá a nepostradatelná surovina pro výrobu piva. § Silice, pryskyřice a třísloviny, obsažené v hlávkách, příznivě ovlivňují trvanlivost, chuť a barvu piva. § Chmel se pěstuje v chráněných nížinách mírného pásu na obou polokoulích. § Světová produkce chmele je v podstatě vyrovnaná a pohybuje se kolem 100 – 120 tis. tun. § Hlavní pěstitelskou oblastí je: § Evropa (až 50 %), podíl se snižuje na úkor především USA a Číny, kde se často chmel pěstuje velkovýrobními technologiemi. § V Evropě se nejvíce chmel pěstuje v Německu ( největší světový producent), v ČR, Polsku a Velké Británii. § 29 % světové produkce připadá na Severní Ameriku (USA) § 5 % produkce připadá na Asii (Čína a Korea). koření § Koření bylo v minulosti velmi významným artiklem světového obchodu a obchod s ním stál v podstatě u zrodu světové výměny zboží. § V současné době však patří objemem mezi méně významná odvětví světového obchodu. § Z velkého množství koření jsou světově nejvýznamnější např. pepř, nové koření, vanilka, hřebíček, zázvor, skořice a další. § Největší vývozci jsou v Africe (Zanzibar), Karibiku a V a JV Asii Průmyslové plodiny § Společným znakem této skupiny je jejich hospodářské využití jako technických, nepotravinářských surovin. § Zahrnujeme sem především kultury a plodiny textilní, dále kaučukovník a tabák. § Všechny tyto plodiny jako suroviny mají značné požadavky na průmyslové zušlechťování a zpracování před finálním použitím. § Většina těchto surovin, zvláště textilních, se uplatnila jako významný činitel v hospodářském rozvoji řady zemí. Textilní kultury § K textilním kulturám jsou řazeny všechny rostliny, které poskytují významné suroviny pro textilní průmysl. § Představují ve světové ZV významnou skupinu, podílí se téměř 10 % na světovém obchodě zemědělskými produkty. § Řada rostlinných vláken se vyznačuje specifickými užitkovými vlastnostmi, které tak často rozhodují a jejich konkrétním použití. § Přírodní vlákna je možné rozdělit podle toho, z jakých částí rostliny pocházejí na tři skupiny: § vlákna různých plodů – hlavní představitel je bavlník, menší význam již mají kapok a kokosová vlákna § vlákna lýková – jemná – len, konopí, ramije, hrubá – juta a kenaf § vlákna listová – sisal bavlník § Bavlník je nejdůležitější kulturou, poskytující přírodní textilní surovinu. § Jeho produkce je větší než produkce všech ostatních přírodních vláken dohromady. § Bavlník se pěstuje jako jednoletá rostlina v suchých subtropech a v tropech § Je velmi náročný, hlavně na teplo a světlo, vyžaduje speciální klima § Nejvíce se mu daří v monzunových oblastech § Světová roční produkce je vcelku vyrovnaná pohybuje se kolem 18,5 mil.tun vlákna § největší část produkce připadá na: § Asii (61 %), kde je těžiště pěstování v Číně (největší světový producent), na dolních tocích řek Jang-c-ťiang a Chuangche, v jižní Asii zejména Indie a Pákistán a rozšiřuje se pěstování i v Turecku. § USA (21 %), Texas, Kalifornie, Arizona § Afriku (10 %), zejména Egypt. § Dále se bavlník pěstuje také v bývalé sovětské střední Asii, nejvíce – Uzbekistán a Turkmenistán, v Brazílii a Řecku Ostatní textilní kultury § větší význam má produkce juty cca 3,5 mil.tun, § Produkce juty je koncentrována především do Asie (96 %) - nejvíce Indie a Bangladéš. § Dále je to len – 780 tis. tun, § Len produkuje především Čína (60 % světové produkce) a Evropa (téměř 40 %) - nejvíce Francie, Rusko, a Bělorusko. § Koir - to je hrubé vlákno plodu kokosové palmy (kokosového ořechu). § Roční světová produkce koiru dosahuje 930 tis.tun a více než 95 % produkce pochází z Asie, především z Indie (48 %), Vietnamu a Srí Lanky. kaučukovník § Šťáva této rostliny (latex), je nepostradatelnou surovinou pro výrobu řady gumových výrobků, zejména pneumatik. § V současné době je jeho produkce významně územně koncentrována do Asie (91 % světové produkce), především jihovýchodní, kde se nacházejí největší světový producenti – Thajsko, Indonésie a Malajsie § mimo tuto oblast se v Asii pěstuje i v Indii a Číně § v Africe (6 %), Nigérie, Pobřeží Slonoviny a Libérie § Produkuje se také ve své původní domovině Brazílii. tabák § Vedle kuřiva se z extraktu tabákových listů vyrábí postřik na ochranu rostlin před škůdci. § Roční světová produkce mírně klesá, a to zejména vlivem protikuřácké kampaně v řadě zemí (zejména v USA). § Vrcholu dosáhla produkce tabáku v roce 1989 - až 7,3 mil.tun, § v současné době dosahuje roční sklizeň přibližně 6,5 mil.tun. § ve světovém měřítku lze vyčlenit několik oblastí, které mají rozhodující význam pro krytí poptávky: § Asie (62 %) - zejména Čína (největší světový producent – 37 %), dále následuje Indie,Turecko, Indonésie. § Jižní Amerika (14 %), především Brazílie, 2.na světě, § Severní Amerika (9 %), zejména USA, kde však produkce tabáku klesla prakticky na polovinu, § Evropa (8 %), nejvíce Řecko a Itálie § Afrika ( 7 %) nejvíce Zimbabwe a Malawi. Konec přednášky Děkuji za pozornost S přáním pěkného zbytku dne Antonín Věžník