MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 ARTHROPODA CIZOPASNÍ ČLENOVCI (Arthropoda) - korýši, roztoči, hmyz A. přímé působení (sání krve – kopřivky, dermatitidy) B. přenašeči – viry (klíšťová encefalitida, žlutá zimnice - komáři) - rickettsie (skvrnitý tyfus – veš šatní) - bakterie (mor - blechy) - spirochety (lymeská nemoc – klíšťata) - prvoci (malárie – anofelové, spavá nemoc – glosiny, leishmaniózy – flebotomové) Dle způsobu, jakým je nemoc přenášena: 1.Přenos inokulativní – bodavě sacím ústním ústrojím vektora (malárie, spavá nemoc, leishmanióza) 2.Přenos kontaminativní – exkrementy nebo pozřením přenašeče (Chagasova nemoc, skvrnivka) Podkmen CRUSTACEA (korýši) -členovci žijící převážně ve vodním prostředí -zdroj sekundárních infekcí -většina žije volně, někteří cizopasně (Crustacea parasitica) → ektoparaziticky na rybách, kytovcích; endoparaziticky v suchozemských živočiších Kapřivci Klanonožci Jazyčnatky Kořenohlavci Základní znaky korýšů: •tělo je rozděleno na: hlavu hruď (thorax) zadeček (abdomen) •na hlavě: 2. páry tykadel (= antén): antenuly (antény I), anteny (antény II) 1. pár končetin = mandibuly (mnohočlánkované, fce jako čelisti) 2. a 3. pár končetin = maxilluly a maxily • na trupu: počet končetin je variabilní končetiny jsou dvouvětevné, článkované a modifikované pro různé fce • obvykle mají krunýř (karapax), který je inkrustován vápníkem • vylučování: pravé nefridiální struktury (jako antenální žlázy, maxilární žlázy) • rozmnožování klasikou kopulací, starají se o vajíčka VC: naupliové stadium (jednoduché očko, 3 páry končetin) + několik stadií kopepoditových (složené oko, větší počet končetin) Crustacea – systém (Brusca & Brusca, 2000) Třída: Remipedia veslonožci Třída: Cephalocarida volnohlavci Třída: Branchiopoda lupenonožci Třída: Maxillopoda Podtřída: Ostracoda lasturnatky Podtřída: Mystacocarida rakovčíci Podtřída: Copepoda klanonožci Podtřída: Branchiura kapřivci Podtřída: Cirripedia svijonožci Podtřída: Tantulocarida Podtřída: Pentastomida jazyčnatky Podtřída: Thecostraca Třída: Malacostraca rakovci Podtřída: Phyllocarida Podtřída: Eumalacostraca Nadřád: Hoplocarid Nadřád: Syncarida Nadřád: Eucarida Nadřád: Peracarida Podtřída Copepoda (klanonožci) Třída Maxillopoda Ergasilus sieboldi (chlopek obecný) - 1 – 1,5 mm - vzhled volně žijící buchanky - samičky mají pozměněný 2. pár tykadel (= antény II) do mohutných uchopovacích háků Cyclops strenuus - Copepoda Cyclops strenuus (volně žijící) Ergasilus sieboldi antenuly (antény I) se štětinami Ergasilus sieboldi (parazitická samička) silně prodloužené vaječné vaky -samičky po oplození vyhledávají hostitele (lín, štika) a živí se epiteliálními buňkami žaberního povrchu -naupliová, kopepoditová stadia a samečci žijí volně ! -škodí na rybím plůdku Lernaea cyprinacea (červok kapří) - samičky jsou v dospělosti cizopasně výrazně pozměněny → na předním konci mají do kříže postavená ramena, vaječné váčky jsou krátké -samičky zanořené předním koncem do rybí kůže a živí se povrchovými buňkami -naupliové stadium je volné ! -kopepoditové st. – vyhledává rybu a uchycuje se na kůži nebo žábrách (hlavně karasů) - - Lernaea cyprinacea samicka Lernea cyprinacea Argulus japonicus Podtřída Branchiura (kapřivci) Třída Maxillopoda Argulus foliaceus - parazitičtí korýši mořských a sladkovodních ryb -0,5 cm -karapax s plovací ploutvičkou (= hlavní určovací znak) -výrazný pár složených očí -1. pár čelistí a příústní nožky změněny v příchytné orgány (např. kruhové přísavky) a mezi nimi ústní bodec (vylučování silného toxinu) -vaječné vaky nejsou vyvinuty -obě pohlaví žijí na kůži ryb (kaprů), živí se krví a tkáňovým mokem -larvální stádia jsou volná ! argulus Argulus japonicus - larva karapax anténa I a II pochva se styletem přísavky (= pozměněné maxilluly) proboscis maxila končetiny testes abdomen spermatéka vajíčka Podtřída Pentastomida (Linguatulida; jazyčnatky) Třída Maxillopoda -parazitismem značně pozměnění korýši -endoparazité živící se krví, trávicí soustava – dobře vyvinuta -dýchací cesty obratlovců (plazi, ptáci, savci) -jazykovitý tvar těla s vnějším článkováním -hlavový konec – ústní otvor + rudimenty 2 párů končetin s háčky VC: nepřímý (1 nebo více hostitelů) -vajíčka – vykašlávána nebo polknuta → trusem do vnějšího prostředí Raillietiella, Linguatula arctica – VC přímý - Linguatula serrata (jazyčnatka tasemnicovitá) DH: nosní dutiny psovitých šelem MH: kozy, ovce, zajíci, aj. → vývoj larev ve vnitřních orgánech Nákaza člověka -Blízký východ -vajíčky nebo larvami z tkání býložravců -nasofaryngeální pentastomóza (Halzoun, Marrara syndrom) Linguatula_serrata Ligula serrata anatomy střevo děloha vaječník receptaculum seminis rudimenty končetin ♀ ♂ Ligula serrata lifecycle Armillifer armillatus -až 15 cm DH: hadi tropické Afriky a Asie (Python spp.) MH: teplokrevní obratlovci (hlodavci) Člověk: viscerální pentastomóza Pentastomiasis-Armillifer Pentastomóza: kalcifikované larvy jazyčnatek v játrech, slezině, mezenteriu a peritoneální dutině (muž, 55 let, Filipíny) Python philipiensis Podtřída Cirripedia Třída Maxillopoda Řád Rhizocephala (kořenohlavci) Sacculina spp. -cizopasníci mořských krabů -naupliová st. (volná, podobná volně žijícím korýšům) → proniknutí do těla hostitele → radikální morfologické změny (ztráta chitinózní kostry → vláknité podhoubí prorůstající podél nervových drah) → vznik vnější „externy“ s otvorem pro kupulaci a uvolnění potomstva Haeckel_Sacculina Sacculina carcini Foto externa Ichthyoxenus spp. -parazituje na sladkovodních a mořských rybách -sexuální kanibalismus mezi heterosexuálním párem → ♀ sežere ♂ NEBO naopak (kompetice potravních zdrojů) - Řád Isopoda Třída Malacostraca ACARINA (roztoči) Kmen Arthropoda Podkmen Cheliceriformes Třída Chelicerata (klepítkatci) Řád Acarina (= Acari) – zřejmě polyfyletický taxon Ødruhově velmi početná skupina, kosmopolitní rozšíření Øširoké spektrum stanovišť Øvolně žijící i parazitičtí zástupci Morfologie: -hlavohruď s klepítky (chelicery) -tělo rozděleno na 2 části: 1. Gnathosoma (přední) - ústní část a makadla 2. Idiosoma (zadní) – pohybové končetiny + (oči) + další orgány (ventrální strana – dopředu posunutý pohlavní otvor a u zadního konce otvor anální) Trávicí soustava – vakovitá s postranními výběžky Trávení – intracelulární → střevo je chudé na proteázy (minimální poškození mikroorganismů – patogenů) Vylučovací soustava – malpigické trubice nebo koxální žlázy Dýchací soustava – vzdušnice nebo celým povrchem těla Dle vyústění dýchací soustavy → podřády: Metastigmata – stigmata za posledním párem nohou Mesostigmata – stigmata mezi 2. až 4. párem nohou Prostigmata – stigmata ústí na gnathosomě nebo v přední části idiosomy Astigmata – nemají stigmata, dýchají celým povrchem těla Rozmnožování - gonochoristi Ontogenetický vývoj VAJÍČKO LARVA (3 páry končetin) NYMFA (4 páry končetin) – více stádií ® protonymfa (N1) ® deutonymfa (N2) ® tritonymfa (N3) ADULT (4 páry končetin) Podřád METASTIGMATA Čeleď Argasidae (klíšťákovití) – klíšťáci („soft ticks“) - chybí scutum ! -gnathosoma zcela skrytá pod idiosomou ! -idiosoma – povrchové struktury (bradavky), nemá štít -rozlišení pohlaví obtížné -na hostitelích sají po krátkou dobu, po většinu času žijí v jejich okolí -větší počet nymfálních stádií (3-4) Argas reflexus (klíšťák holubí) -tmavě červenohnědý (6 – 9 mm) s úzkým lemem na okraji idiosomy -saje (všechna stadia) na holubech domácích (hnízdiště) -VC: vajíčko – larva – 2 až 4 nymfy - dospělec -člověk – dermatitidy, horečky -přenašeč holubích nemocí Argas reflexus argas vc Argas polonicus – na východ od Moravy Ontogenetická stadia a vývoj zástupců rodu Argas Délka VC = 3 – 36 měsíců Ornithodoros moubata – šedohnědě zbarvený (0,5 – 1,5 cm) -idiosoma pokrytá bradavičkami -Afrika (lidská obydlí, zvířecí stáje) -saje v noci -VC: vajíčko - larva – 4 nymfy - dospělec - -přenašeč spirochéty Borrelia duttoni → africká návratná horečka nesají Ornithodoros moubata Ornithodoros moubata ventral Čeleď Ixodidae (klíšťovití) - gnathosoma shora viditelná -na idiosomě dorzální štít = scutum (pohlavní dimorfismus): sameček → téměř celá dorzální strana; samička – 1/3 dorzální strany Ústní ústrojí: hypostom (rypáček se zpětnými zuby) chelicery (párové ostré nožíky se zoubky) Ixodes ricinus zanoreny pedipalpa hypostom chelicery „zakousnutí“ a přichycení v kůži → hypostom + (cement) Smyslové orgány: -někdy oči (Dermacentor, Hyalomma - po stranách štítku) -Hallerův orgán = jamka na tarzálním článku 1. páru nohou → teplo, Co2 (vyhledávání hostitele) Ixodes ricinus - halleruv organ VC: - vajíčko - larva – nymfa – dospělec (všechna stádia sají krev) -i více hostitelů (jednotlivá stádia na různých hostitelích nebo na jednom hostiteli) → klíšťata 1-, 2- nebo 3- hostitelská -rozevřený přední pár nohou – čekání na hostitele → vlajkování Ixodes ricinus - larvy, nymfa a samice larvy nymfa samička The upper body surface of female Ixodes ricinus is only partly covered by the scutum. The gnathosoma (hypostome, palps and chelicerae) is large and clearly visible. The depression at the end of the first leg is a Haller’s organ. Páření klíšťat - na hostiteli -sameček předává pohlavní buňky zanořením hypostomu do pohlavního otvoru samičky - - - - - - Významní ektoparazité z medicínského a veterinárního hlediska -přenos virů, rickettsií, bakterií, spirochét a prvoků -významná úloha v přírodně ohniskových nákazách člověka Ixodes ricinus kopulace Spiracular plates are characteristic of ticks. Only Ixodes species have the anal groove arching in front of the anus. The genital aperture in female Ixodes ricinus is between the bases of the last legs. Ixodes ricinus (klíště obecné) -červenavě nebo žlutavě zbarvené, šedé (po nasátí) klíště -samičky = 3,5 – 4,5 mm (po nasátí kolem 1 cm); samečci = 2,2 – 2,5 mm; larvy = 0,8 mm; nymfy přes 1 mm dlouhé -nemá oči ! VC: - 3 – hostitelské klíště – jednotlivá stadia různě vysoko na vegetaci → různé skupiny hostitelů - vývoj každého stadia = 1 rok ixodesvc Ixodes-ricinus nasate Ixodes ricinus na kuzi Výskyt: -listnaté a smíšené lesy s křovinatým porostem -od března do listopadu s maximem výskytu v květnu a září Přenašeč závažných onemocnění: -virová – např. klíšťová encefalitida -bakterie (Francissella tularensis – původce tularémie) -rickettsie (Coxiella burnetti – původce Q horečky; rod Rickettsia) -spirochéty (Borrelia burgdorferi - lymeská borrelióza) -prvoci (Babesia sp., Theileria sp.) Dermacentor reticulatus (piják lužní) -o něco větší než klíště obecné -štítek s bělavými skvrnami -má oči -3-hostitelské klíště (!vývoj 1 rok) -lužní lesy jižní Moravy - Dermacentor reticulatus ixodidae morfologie Schéma morfologie klíšťat - Dermacentor sp. Dermacentor andersoni -Severní Amerika -silné toxiny ve slinách → paralýzy - hlavní přenašeč rickettsie Rickettsia rickettsii – původce smrtelné horečky Skalistých hor samička sameček Haemaphysalis concinna (klíšť lužní) - hnědý a o něco menší druh než klíště obecné - nápadně zkrácená a do stran rozšířená gnathosoma - nemá oči -VC – podobný jako klíště obecné - Podřád MESOSTIGMATA -dýchací soustava vyúsťuje mezi 2. až 4. párem nohou Čeleď Dermanyssidae (čmelíkovití) Dermanyssus gallinae (čmelík kuří) -bělavá až červenohnědá barva -0,6 – 0,7 mm (po nasátí 1mm) -bělavé nohy -chelicery – dlouhé a tenké (bodání) -obligatorní parazit na domácí drůbeži a holubech (úhyny kuřat) Dermanyssus gallinae -VC: larva – N1 – N2 – adult -kosmopolitní druh -přenašeč onemocnění, u lidí – dermatitidy Ornithonyssus bacoti (čmelíkovec krysí) -potkani a krysy (chovy laboratorních zvířat) i lidi -přenos krysí skvrnivky (Rickettsia mooserii) a moru (Yersinia pestis) - Čeleď Varroidae Varroa destructor (kleštík včelí) -velikost 2 mm -tělo širší než delší a dorzoventrálně zploštělé -cizopasník včel → saje hemolymfu (varroáza – na všech kontinentech kromě Austrálie a Severní Ameriky) Ornithonyssus bacoti varroa jacobsoni VC: -samička naklade vajíčka do včelí komůrky s larvou před zavíčkováním -během týdne se z vajíček vyvinou larvy → nymfy (N1, N2) → dospělci - sání hemolymfy -oplozené samičky opouští komůrku na těle vylíhlé včely (zvláště napadeni bývají trubci) → šíření varroázy varroa jacobsoni a vcela 1 varroa jacobsoni a vcela Podřád Prostigmata (sametkovci) -dýchací soustava vyúsťuje na gnathosomě nebo v jejím okolí - Čeleď Demodicidae (trudníkovití) - chlupové a vlasové folikuly, mazové žlázy Demodex folliculorum (trudník tukový) -velikost kolem 0,3 mm -idiosoma se silně protaženou zadní částí -žije ve vlasových váčcích člověka (obsah epiteliálních buněk) -VC: larva – N1 – N3 – adult (14 dní) - Demodex folliculorum Histologický řez kůží Demodex canis Demodex brevis (trudník mazový) -o 1/3 až 1/2 kratší tělo -žije v tukových žlázkách (požírá mazové buňky) Demodex spp. u zvířat – vážná kožní onemocnění Demodex canis – „červená prašivina psů“ Čeleď Trombiculidae (sametkovití) Neotrombicula autumnalis (sametka podzimní) -larva jasně červená (vel. kolem 0,2 mm), na břišní straně idiosomy štítek crista metopica -dospělci + další vývojová stádia žijí v horních půdních vrstvách (živí se dravě) -červenec až srpen – z vajíček larvy – vylézají na povrch a napadají obratlovce → parazitická hematofágní larva „chigger“ -larva v kůži vyleptává kanálek (histiosifo) → nasává tělní tekutinu -po nasátí odpadne a pokračuje v zemi ve vývoji (celkově 1 rok) - Demodex a demodekoza u psa Trombikulóza Neotrombicula autumnalis - larva Trombikulóza (= srpnová vyrážka; erythema autumnale) – svědění, kopřivka - tlumení sametek v trávnících – insekticidy, sírové preparáty proti sviluškám Leptotrombidium deliense – přenos rickettsií Rickettsia orientalis → onemocnění tsutsugamushi (JV Asie) Leptotrombidium deliense Čeleď Tarsonemidae (roztočíkovití) Acarapis woodi (roztočík včelí) -drobný roztoč (0,1 – 1,2 mm) -proniká hrudními stigmaty mladých včel → žije v hrudních tracheách a živí se hemolymfou -těžké onemocnění včel - Acarapis woodi Podřád ASTIGMATA (zákožkovci) -roztoči bez stigmat nebo s tracheální soustavou vyúsťující na povrch těla porézními políčky - - Čeleď Sarcoptidae (zákožkovití) -paraziti kůže -kousací ústní ústrojí -VC: vajíčko – larva- N1 – N3 – adult •N2 u čeledi Sarcopteridae chybí •Neotenie – sameček se páří s N3 samičkou Sarcoptes scabiei (zákožka svrabová) -roztoč se silně zkrácenými kuželovitými nožkami a dorzoventrálně zploštělým tělem -samičky velikosti 0,3 – 0,5 mm; samečci kolem 0,25 mm -samičky vrtají chodbičky v kůži – kladou vajíčka a živí se tkáňovým mokem -larvy se ve vlasových váčcích živí mazem -samečkové na povrchu kůže -kožní onemocnění = svrab - Sarcoptes scabiei Svrab (scabies) -obvykle na místech s jemnou a tenkou kůží (mezi prsty na rukou, zápěstí …) nebo na místech, kde je kůže krytá prádlem -sezónní charakter (nejčastěji na podzim) -přímý průkaz zákožky v postižených partiích kůže (mikroskopie, histologie) obvykle používaná metoda „louhového preparátu kůže“ (10 % KOH – naleptání kůže – seškrab – mikroskop → jednotlivá stadia + trus) -terapie: sírové masti, přípravky na bázi benzylbenzoátu, … svrab svrab1 Psoroptes equi (prašivka koňská) – kůže koní Chorioptes ovis (strupovka ovčí) – kůže ovcí Psoroptes equi Chorioptes ovis Sarcoptes canis Cnemidocoptes mutans (lupovka kuří) – vápenka slepic Laminosioptes cysticola – podkožní uzlíky u slepic Čeleď Pyroglyphidae Dermatophagoides pteronyssinus Dermatophagoides farinae -drobní roztoči -lidská obydlí – postele, čalouněný nábytek -synantropní necizopasný druh (živí se odpadem z lidské kůže) -silné alergie, astmatické záchvaty Dermatophagoides Třída Insecta (hmyz) Řád Anoplura (vši) -permanentní ektoparazité savců - bezkřídlý hmyz s proměnou nedokonalou -sají všechna vývojová stadia (3 st. nymfální a dospělci) -bodavě sací aparát s vysunovatelným styletem -oči redukovány nebo chybí -silné nohy → přichycení na chlupech hostitele (srpovitý dráp + holenní palcovitý výrůstek = kleště) -vajíčka (= hnidy) jsou přilepována na spodní část chlupů a vlasů -hlava je užší než hruď (x všenky) -podráždění, anémie (vzájemná péče o srst), alergie, sekundární infekce Ischnocera Pediculus capitis (veš dětská, hlavová) -lidské vlasy, dětské kolektivy -problém rezistence na insekticidy (zatím účinný Diffusil H Forte) Pediculus capitis vajicko Pediculus humanus (veš šatní) -na částech těla zakrytých oděvem - přenos bakteriálních nemocí (trusem nebo rozmáčknutím vší) Skvrnitý tyfus – Rickettsia prowazekii (rekrudescence po primární infekci → Brillova-Zinserova nemoc) Zákopová (Volyňská) horečka – R. quintana Návratná horečka – Borrelia recurrentis Phthirus pubis (veš muňka) -ochlupení pohlavních orgánů (oční řasy), nikdy ve vlasech -přenos – pohlavní styk, ložní prádlo -po bodnutí – modrošedé skvrny velikosti čočky (maculae caeruleae) -citlivá na běžné insekticidní šampony Phthirus pubis Phthirus pubis na rasach 3leteho kluka Haematopinus suis (veš prasečí) -0,5 cm -stehna, uši, hřbet, ocas -přenáší červenku prasat, prasečí mor a slezinnou sněť - Haematopinus suis na srsti _Haematopinus_suis Linognathus vituli - kosmopolitně rozšířená veš dobytka (mladý skot) - anémie Veš krysí (Polyplax spinulosa) - kosmopolitní ektoparazit potkanů a krys - uplatňuje se při přenosu moru (Yersinia pestis), tularémie (Francisella tularensis) a krysího skvrnitého tyfu (R. mooseri) Skupina „Mallophaga“ (všenky) - 2 řády: Ischnocera a Amblycera -v srsti savců a peří ptáků (zbytky pokožkových buněk, krev, tkáňový mok) -nedokonalá proměna, hnidy přilepovány jednotlivě nebo ve shlucích na peří nebo srst -úzce vázány na druh hostitele; u člověka se nevyskytují -tvar hlavy – stejně široká nebo širší než hruď -ústní ústrojí – kousací -končetiny s 1-2 drobnými drápky - Amblycera Ischnocera Řád Ischnocera -vertikálně uspořádána kusadla, dobře viditelná tykadla, chybí maxilární palpy -živí se keratinem -ptáci, savci -dermatitidy u dobytka - Bovicola spp. – trapiči, dermatitidy, přenos dermatomykóz u skutu, koní, ovcí Trichodectes canis Felicola subrostratus MH tasemnice Dipylidium caninum Bovicola ovis T. canis F. subrostratus Řád Amblycera (luptouši) -horizontálně uspořádána kusadla, krátká tykadla uložená v hlavových rýhách, maxilární palpy jsou vyvinuté (dobře patrné na obrysu hlavy) -živí se krví - Menopon spp. – škody v chovech drůbeže Gyropidae - morčata Menopon galinae Řád Siphonaptera (blechy) = syn. Aphaniptera -sekundárně bezkřídlý hmyz s proměnou dokonalou - v ČR více než 100 druhů -larvální st. žijí v hnízdech svých hostitelů (organický odpad, trus blech) -adulti sají krev savců a ptáků -schopné dlouhodobě přežívat bez hostitele VC: vajíčko → larva (apodní, eucefalní) → 3 instary → kukla (= kokon ze sekretu ústních žláz) - Charakteristické znaky blech -skákavý 3. pár nohou (skoky-resilin) -sklerotizovaný tělní pokryv -kýlovitá hlava -přítomnost hřebínků (ktenidií) → diferenciace jednotlivých rodů - Pulex irritans (blecha obecná) -dnes vzácnější -nemá ktenidia -štípance vytváří charakteristické řady pupenců se středovou hemorhagií Ctenocephalides canis (blecha psí) Ctenocephalides felis (blecha kočičí) - výrazný příústní hřebínek - psi, kočky, může přecházet na člověka Ceratophylus gallinae (blecha slepičí) - domácí drůbež, ptačí budky → příležitostně na člověku Xenopsylla cheopis (blecha morová) - přenos bakterieYersinia pestis (mor) při sání nakažené blechy (přední část trávicí trubice je ucpána bakteriemi → opakované sání) Tunga penetrans (blecha písečná) - samička zavrtaná hluboko do kůže (otoky, svědění, zčervenání) - končetiny člověka a prasat Tungóza („jigger“): charakteristické léze vyvolané blechou písečnou Řád Heteroptera (ploštice) -proměna nedokonalá, 5 nymfálních stadií (stejná potrava jako dospělci -bodavě sací ústní ústrojí + nápadný sosák (rostrum) -volně žijící, škůdci rostlin Paraziticky žijící: Čeleď Cimididae (štěnicovití) -více než 70 druhů -sekundárně bezkřídlé, dorzoventrálně zploštělé -žijí v hnízdech a obydlích svých hostitelů → opakovaně sají -krví se živí všechna stadia (imaga dokáží hladovět > 1rok) -fotofóbní -traumatická inseminace samiček samečky Stenice - kopulace Traumatická inseminace Cimex lectularis (štěnice domácí nebo postelová) stěnice - kresleny obr ♀ ♂ stenice lifecycle -přítomnost štěnic → charakteristický zápach -vnímavost k bodnutí – individuální -svědivé pupeny (= urticaria cimicina) -bez přenosu onemocnění Pokousani stenici Bedbug_Bites 800px-Adult_bed_bug,_Cimex_lectularius Bed_bug,_Cimex_lectularius nymfa Adult 800px-Bed_bug_nymph,_Cimex_lectularius Nymfa Cimex hemipterus (štěnice tropická) - tropické oblasti Cimex hemipterus Oeciacus hirundinis (štěnice ptačí) -hnízda vlaštovek, jiřiček, rorýsů -po odletu – lidská obydlí, příležitostné sání na člověku Čeleď Reduviidae (zákeřnicovití) Podčeleď Triatominae -Latinská Amerika -mají v dospělosti křídla -Triatoma, Rhodnius, Panstrongylus -sání (> 10 min., > 1 ml krve) – v noci, bezbolestné, nejčastěji na obličeji (→ „kissing bugs“), -přenos Chagasovy nemoci (Trypanosoma cruzi) - - - Reduviidae na obliceji Triatoma sp Romanův syndrom Triatoma infestans Rhodnius prolixus Panstrongylus megistus Rhodnius prolixus - nymfy-adult Rhodnius prolixus – nymfální st. + adult Rhodnius prolixus - hlava Řád Diptera (dvoukřídlí) -přítomnost jediného páru křídel (zadní pár přeměněn v kyvadélka – haltery) -trapiči, vektoři infekčních onemocnění Část života žijí paraziticky A. Vývoj larev -parazitoidi → vývoj u larválních st. hmyzu -myiáze → vývoj ve tkáních obratlovců B. Parazitace v dospělém st. – sání krve → mikropredace Podřád Nematocera Podřád Brachycera Podřád Brachycera (krátkorozí) -trátká tykadla (3 články; s aristou) -paraziticky žijící: ovádi, bodalky, kuklorodky, střečci, mouchy (myiázní, synantropní, synbovinní) -krev sají obě pohlaví (ovádi – jen samičky) Čeleď Tabanidae (ovádi) -krátká tykadla, poslední článek s pseudosegmentací -nápadně velké (smaragdové, zlatavé, měděné) oči -larvy se vyvíjí ve vlhké půdě – výskyt v okolí řek a rybníků -samci: květní šťávy, nektar, míza -samice: hematofágní -sosák – silný, bodnutí bolestivé -striktní exofágové -trapiči, mechaničtí přenašeči tularémie, antraxu, Trypanosomy evansi Tabanus bromius ust_ustr_dip Tabanus bromis (ovád bzučivý) T. sudeticus -3 cm - - Hybomitra - nápadné oranžovohnědé, půlměsíčité skvrny na bocích zadečku Tabanus sudeticus Hybomitra Haematopota spp. – kouřově mramorovaná křídla H. pluvialis (bzivka dešťová) -často napadá lidi - Chrysops spp. C. caecutiens (bzikavka slepoočka) -žlutočerně zbarvený zadeček -výrazná hnědošedá kresba na křídlech - Afrika: přenašeči filárie Loa loa Haematopota pluvialis K-727 Chrysops caecutiens foto Čeleď Stomoxyidae (bodalkovití) -sají obě pohlaví, bolestivé bodnutí -vektoři virových onemocnění (infekční anémie koní), střevní hlístice Habronema microstoma (v ČR není) summersore8525 Stomoxys calcitrans (bodalká stájová) - podobná mouše domácí (! místo polštářkovitého sosáku má ústní ústrojí upraveno k sání krve) -kopytníci, člověk -klade vajíčka do hnoje - house_fly03 house_fly04 Haematobia spp., Haematobosca spp. -kladou vajíčka do čerstvého trusu svých hostitelů -trapiči na pastvinách Haematobia iritans Čeleď Glossinidae (glosiny, mouchy tse-tse) Ontogenetický vývoj -! samička neklade vajíčka ani larvy ! -larvální vývoj probíhá v těle samičky → adenotrofní viviparie (= vývoj larvy v děloze do 3. st.) -zakuklení (několik 10 min. po vykladení larvy) -produkce 1 larvy = několik opakovaných sání → významní přenašeči -kopytníci, savci, člověk -sosák schopný probodnout silnou kůži -aktivní během slunných dnů -původci spavé nemoci, nagany - Glossina life cycle Životní cyklus glosiny (mouchy tse-tse) líhnoucí se kukla kukla larva zahrabaná v podkladu larva po nakladení samice kladoucí vyvinutou larvu hladová samice nasátá samice Glossina -pouze v Africe ! -31 druhů a poddruhů → 3 podrody: Glossina, Nemorhina, Austenina Podrod Glossina (skupina „morsitans“) - glosiny savan G. morsitans → Trypanosoma rhodesiense - savany Glossina morsitans morsitans - head Glossina morsitans morsitans - Side view Podrod Nemorhina (= skupina palpalis) -říční glosiny -přenašeči trypanosomy Trypanosoma gambiense (→ původce spavé nemoci) G. palpalis G. fuscipes G. tachinoides Podrod Austenina (= skupina fusca) -glosiny lesů -nezpůsobuje trypanosomózu člověka - palpalis Boj proti glosinám -insekticidní postřiky aplikované na vegetaci -chemické a optické atraktanty + pasti s insekticidy nebo lepovými pásy -sterilizovaní samci -hymenopterní parazitoidi kukel glosin Čeleď Hippoboscidae (klošovití) - silně sklerotizované zploštělé tělo (→ silná mechanická odolnost) -adenotrofní viviparie -ptáci, savci -některé druhy – permanentní paraziti ! s vysokou morfologickou adaptací na hostitele -křídla: zachována po celý život (ptakotrudky – Ornithomyia) ztráta po nalezení hostitele (savčí druhy - Lipoptena) nevyvinutá (Melophagus ovinus) - člověka napadají výjimečně (Lipoptena) Lipoptena-cervi Melophagus ovinus (kloš ovčí) -křídla nejsou vyvinuta -permanentní parazit ovcí -všechna vývojová st. se vyvíjí v srsti hostitele -přenašeč nepatogenní trypanosomy T. melophagium FIGsheepked Melophagus ovinus Ornithomyia avicularia a vsenky Ornithomyia avicularia (ptakotrudka obecná) -křídla zachována po celý život -ptáci všenky přichycené na zadečku foréze Hippobosca spp. -koně, velbloudi, kopytníci -u nás vzácní Hippobosca equina Hippobosca equina na srsti Myiázní mouchy Myiáze = onemocnění obratlovců způsobené mušími larvami -parazitují pouze larvální stadia ! Podle vývoje larev – 3 ekologické skupiny: 1.Saprofágní druhy -vývoj v rozkládajícím se organickém materiálu → „pseudomyiázy“ 2. Fakultativní paraziti -vývoj saprofágní nebo sami invadují tkáň hostitele 3. Obligatorní paraziti -vývoj v tkáních živých hostitelů Podle lokalizace v hostiteli: kožní, tkáňové, nosní, ušní, oční, střevní, urogenitální Traumatické myiáze – vývoj velkého množství larev v jednom místě Furunkulózní myiáze – vývoj střečků v samostatných podkožních ložiscích Střečci -170 druhů (Gasterophilidae, Oestridae, Hypodermatidae, Cuterebridae) -larvální st. obligatorně parazitují u obratlovců -dospělci neparazitují, nepřijímají potravu -úzká hostitelská specifita -podle lokalizace: žaludeční, nosní, podkožní Čeleď Gasterophilidae (střečci žaludeční) - larvy parazitují v trávicím traktu lichokopytníků Gasterophilus sp Gasterophilus na stene zaludku Oestrus ovis life cycle Čeleď Oestridae (střečci nosní) -larvy cizopasí v nosních a hlavových dutinách, v nosohltanu kopytníků (ovce, kozy) -samička klade živé larvy do nozder hostitele -larvy se vyvíjejí v zadní části nosní dutiny -larvy 3. st. dráždí nosní sliznici → vyfrknutí ven → zakuklení - Oestrus ovis (střeček ovčí) -nepravá vrtohlavost Oestrosis1 Oestrus ovis dospelec Cephenemyia stimulator - srnčí zvěř Cephenemyia stimulator Čeleď Hypodermatidae (střečci podkožní) -larvy se vyvíjí v podkoží hostitelů (kopytníků) → střečkové boule - Hypoderma lineatum - skot Hypoderma bovis -vajíčka kladena na chlupy hostitele -larvy 1. instaru - několik měsíců v jícnu → Hypoderma lineatum v páteřním kanálu → H. bovis -larvy 2. a 3. instaru – konečná lokalizace v podkoží (boule) -vypadnutí do vnějšího prostředí - zakuklení Hypoderma diana (střeček srnčí) -některé lokality u nás – až 50% prevalence srnčí zvěře -larvy 1. instaru – v páteřním kanále - - - - - - - - - - - -u koní nedokáže dokončit svůj vývoj! Dermatobia hominis life cycle Čeleď Cuterebridae Dermatobia hominis -Jižní Amerika -vývoj larev – podkoží domácích a volně žijících zvířat, člověka -furunkulózní myiáze -samičky kladou vajíčka na jiný hematofágní hmyz ! Dermatobia hominis myiáze Furunkulózní myiáze - erytéma + edém spodního víčka Pacient: 5 let, Honduras, larva D. hominis v očnici Dermatobia hominis myiaze Furunkulózní myiáze Čeleď Calliphoridae (bzučivkovití) - kovové zbarvení -pasivní přenos patogenních mikroorganismů, vajíček helmintů, cyst prvoků -vývoj larev probíhá v rozkládajícím se org. materiálu (ovoce, maso, trus, …) Lucilia sericata – původce kožních myiází v Evropě - Cochliomyia hominivorax -vážná a hluboká poškození tkání -Střední a Jižní Amerika, Afrika Myiaze - noha Cochliomyia hominivorax Rhino-orbital myiasis C Bezdomovec - myasis 1 Bezdomovec - myiasis 2 Čeleď Sarcophagidae (masařkovití) -šachovnicovitě rozmístěné skvrny na zadečky, šedočerné pruhování na hrudi -samičky kladou larvy do rozkládajícího se organického materiálu → predátoři larev ostatních dipter (bzučivek) Sarcophaga carnaria (masařka obecná) - pasivní přenašeč různých patogenů Wohlfahrtia magnifica - obligatorně parazitická masařka - těžké traumatické myiáze u zvířat i člověka - podkoží, nosní a ústní dutina, zvukovod - rychlý vývoj larev → destrukce pojivové tkáně nosní a ústní dutiny během několika dní → smrt hostitele - Asie, Středomoří (Balkán) Larvy W. magnifica v podkoží psa Využití myiázních much v humánní medicíně -hlavně bzučivky Lucilia sericata (1. nebo 2. instary) -léčba špatně se hojících ran, bércových vředů, u pacientů s těžkým diabetem -odstranění zahnívající tkáně, produkce antibakteriálních látek Vývoj antibiotik - Seraticin (MRSA, E. coli,..) image of braincancer adn maggots Využití myiázních much ve forénzní entomologii -Calliphoridae = 1. hmyz přicházející do kontaktu se zdechlinou, slétávají se v okruhu 16 km (vývoj vajíčka až 1. larvy = 8 až 24 hodin) -Sarcophagidae -Muscidae . . . Čeleď Culicidae (komárovití) -více než 3200 druhů (40 rodů) -samičky napadají široké spektrum hostitelů (teplokrevní i studenokrevní obratlovci) -trapiči (sezónní tahy sobů v tajze) -přenašeči závažných onemocnění: • viry – žlutá zimnice, horečka dengue, západonilská horečka, japonská B encefalitida, koňské encefalitidy • protozoa – malárie • helmintózy – lymfatické filariózy - solenofágové komar se strikackou mosquito_life_cycle Ontogenetický vývoj komárů Aedes x Culex Anopheles anopheles_farauti_pupa anopheles_annulipes_larvae anopheles_annulipes anopheles_illustration Podčeleď Anophelinae -Anopheles → přenašeč malárie Vajíčka -lodičkovitý tvar s laterálními plovacími lištami a vzdušnými komůrkami Larvy -stigmální destička místo dlouhého sifa Kukly Imaga -dlouhá makadla (palpy) -absence šupinek na zadečku -tečkovaná křídla -„áčkovitý“ postoj při sání Anopheles quadrimaculatus eggs 1DSCN1098 Anopheles stephensi -přenašeč malárie v tropické Asii An. gambiae - malárie v tropické Africe anopheles_gambiae05 anophelesgambiaelarge Anopheles_stephensi Anopheles maculipenis (anofeles čtyřskvrnný) - skvrnitá křídla -mírné pásmo Evropy a Asie -komplex několika druhů -An. messae – u nás -samice zimují ve sklepích brehm-16-001-3 Anopheles-maculipennis-f-1 Podčeleď Culicinae -trapiči, přenašeči virových onemocnění -Aedes, Culex Vajíčka - kladena ve skupinách na vodní hladinu (forma raftu; Culex), jednotlivě do zaplavovaných míst (kalamitní výskyt; Aedes) Larvy -přítomnost dýchacího sifa Kukly Imaga - samice s krátkými maxilárními papilami Aedes pupa Aedes spp. zašpičatělý zadeček A. aegypti Aedes aegypti (původně Afrika) A.albopictus (původně Asie) - vývoj larev – drobné vodní nádržky -přenašeči původců nebezpečných virů Žlutá zimnice (yellow fever, yellow Jack) Příznaky: - žloutenka, krvácení ze zažívacího traktu (→ černé zvratky), očí, nosu, pohlavních orgánů, kůže - od r. 1937 → vakcína tropické a subtropické oblasti (západní a jižní Evropa) flavivirus Yellow fever- endemic zones výskyt také v S. Americe, Karibiku Horečka dengue -tropické pásmo Symptomy: -horečka zlomených kostí, vyrážka (3. den) - vakcína neexistuje dengue2006 beware of the bite DENGUE Culex spp. - světle hnědí nenápadní komáři → západonilská horečka (Afrika, Asie, Evropa – mimo Britské ostrovy, Severní Amerika) – savci, ptáci → Wuchereria bancrofti, Brugia malayi Culex pipiens (komár písklavý) C. pipiens pipiens - 3-4 generace /rok -organicky znečištěná voda -ornitofilní C. pipiens molestus - množí se celoročně - saje na savcích Culex pipiens Omezení výskytu komárů -zavážení drobných vodních ploch, likvidace plechovek, pneumatik, … -insekticidy, pokrytí vodní hladiny naftou -živorodky gambusie v zavodňovacích kanálech a rýžových polích -bakterie Bacillus thuringiensis (Vectobac) Gambusia holbrooki Vlastní ochrana před komáry -repelenty -síta v oknech, moskytiéry (+ impregnace repelenty nebo insekticidy - pyrethroidy) Repelent na kůži Repelent na oděv Kombinovaný -oblečení světlých nevýrazných barev s dlouhými rukávy a nohavicemi Čeleď Phlebotomidae -tropy, subtropy (Maďarsko, Německo) -drobní (1-3 mm) -křídla lancetovitého tvaru, pokrytá chloupky -tykadla dlouhá a ochlupená -! vývoj není vázán na vodní prostředí ! -larvy se vyvíjí v organickém materiálu (hnízda hlodavců) -thelmofágové → sliny obsahují maxadilan -exo- i endofágní (! sítě s menšími oky + deltamethrin) -trapiči, přenašeči infekčních onemocnění -Phlebovirus (horečka papatači; Středomoří), Bartonella bacilliformis (oroya fever, verruca peruviana; Jižní Amerika), leishmanie Phlebotomus_spp Čeleď Ceratopogonidae (pakomárcovití) -drobní (1-3mm) -tykadla středně dlouhá -nektarofágní, entomofágní, krevsající Culicoides spp. (tiplíci, piplíci) -křídla skvrnitá, široká, pokrytá chloupky -v ČR > 50 druhů -hematofágní – samičky – k dozrání vajíček Larvy -apodní, eucefalní -vlhké nebo vodní prostředí, rozkládající se org. materiál culicoides sajici Virózy přenášené tiplíky •Katarální horečka ovcí („Blue tongue“) - horečka, záněty sliznic - Culicoides imicola krváceniny a vředy na sliznici ústní, modrý jazyk Oropouche (J Amerika) Rift Valley Fever (Afrika) Africký mor koní Parazitární onemocnění přenášená tiplíky Krevní protozoa ptáků – Leucocytozoon, Haemoproteus Helminti – filárie (Onchocerca, Mansonella, …) Tiplíci v ČR Culicoides pulicaris (tiplík bleší) C. punctatus C. impunctatus Culicoides obsoletus Čeleď Simuliidae (muchničkovití) -drobné mušky (2-6mm) tmavší barvy s vyklenutou předohrudí -křídla široká, s nápadnou kostální žilkou Larvy - v tekoucích vodách → kaudální háčky -eucefalní -vějířovitý filtrační aparát na svrchním pysku → filtrace bakterií, sinic, prvoků, … z vodního proudu Simuliidae kresba SimuliidaeLarvae Kukla tracheální žábry kornoutovitý kokon Imaga -denní aktivita -samice – thelmofágové, samci – rostlinné šťávy -bodnutí – bolestiví, alergické reakce, anafylaktický šok Simulium colombaschense -dolní tok Dunaje (dříve) -úhyn dobytka (dnes Kanada) Druhy v ČR Odagmia ornata (muchnička zdobená) Simulium argyreatum Wilhemia equina Muchničky jako přenašeči infekčních onemocnění - Leucocytozoon, ptačí trypanosomy, filárie (Onchocerca) Ochrana -exofágové → nejsou nutné sítě do oken nebo moskytiéry -dobří letci → desítky km od místa vylíhnutí → překážka úplné eradikace v západní Africe -repelenty