Fytogeografie Vít Grulich Hydrochorie •druhy vodní a mokřadní •význam má především tekoucí voda –energie toku nahrazuje jinou energii k šíření •v menší míře dešťová voda –na malé vzdálenosti •mořské proudy (talassochorie) Adaptace k hydrochorii •nízká specifická hmotnost se udržuje i lesklým, kožovitým, těžko promočitelným povrchem •plováky –chlupy, křídla, blanité lemy –vzduch v mezibuněčných prostorech v osemení, oplodí, v dužnatém oplodí, míšku nebo slizu •dužnaté plody –plavou vyschlé (Solanum) –plavou dužnaté (Actaea) •těžké diaspory bez plováků (po dně) –celé rostliny nebo jejich části –v tropech u velkých řek často celé stromy s kořenovým balem •tvrdosemennost –nemohou plavat, vydrží však dlouho pod vodou –charakteristické pro talassochorii (Cocos, Lodoicea maldivica) Typy adaptací •Plováky –z chlupovitých útvarů •Typha •Petasites –křídla •Alnus •Sagittaria –parenchym v osemení •Aristolochia •Iris •Carex •Tvrdosemennost •Lathyrus pratensis •Dužnaté plody •Nymphaea •Vegetativní diaspory •Acorus •Stratiotes Sedum acre •osemení slizovatí •déšť (vlhko) způsobí otevření plodu –hygrocházie •hygrocházie zabraňuje diseminaci v dobu nevhodnou ke klíčení –podobně Caltha • sedacr Zoochorie •především savci, ptáci –méně hmyz, slimáci, ryby, žížaly •specifický význam má člověk •v některých případech při vyhynutí určitého živočicha je ovlivněna i rostlina •zoochorie zmenšuje ztráty na diasporách –protože je často specifická •některé typy zoochorie umožňují přesuny na velké vzdálenosti • Pravá epizoochorie •pomocí příchytného zařízení –háčky, plevy, křídla, sliz z oplodí, osemení nebo ze žlázek, chloupky, přirozená přilnavost •semena, plody, souplodí, plodenství, celé rostliny •přilnavost •Betula •různé typy plodů a semen •dvounažky: Galium aparine, Sanicula •merikarpia: Cynoglossum, Tribulus •češule: Agrimonia •klásky: Tragus •plodenství: Arctium, Xanthium •obilky: Stipa capillata •nažky: Bidens, Geum •chmýr: Eupatorium •ve vodě vzácná •Nymphoides peltata triter triter2 Nepravá epizoochorie •Přenos spolu s nalepeným blátem •malé diaspory bez speciálních adaptací –Juncus tenuis –Chamomilla suaveolens –Plantago –Linum –Helianthemum plamaj Juncus tenuis Salvia glutinosa •osemení za vlhka slizovatí •semena se lepí k sobě •tvoří chuchvalce •semena plavou na vodě • •lepkavé žlázky na kalichu umožňují epizoochorii •tvrdky jsou těžké a postupně vypadávají salglu2 salglu1 junten Endozoochorie •pravá endozoochorie –projdou celým trávícím traktem •šíří se trusem •vývržky –záleží na odolnosti vůči trávícím tekutinám i na typu trávícího traktu •havranovitými procházejí neporušené jen nejtvrdší, •holuby a drubeží skoro nic •faktory vzdálenosti šíření –doba průchodu trávícím traktem –velikost migračního okruhu •malí hlodavci a ptáci –tráví rychle (do hodiny) a pohybují se do 100 m •velcí ptáci a savci –tráví více hodin a projdou velké území (v km) • Dužnatost •míšek, oplodí, osemení, květní lůžko –po strávení zpravidla neporušené semeno •charakteristické pro stromy, keře a drobné polokeře, některé lesní byliny –ptáci a někteří savci, člověk, v tropech opice, sloni, kaloni –oblíbené i u masožravců (doplněk potravy, urychlují trávení) •často vytrvávají na rostlině dlouho do zimy (až do jara) •často nápadná barva nebo vůně –přitažlivé •červená a oranžová, •méně tmavofialová, tmavomodrá nebo černá, žlutá nebo bílá •vzácně zelená a hnědá –někdy kontrast se stopkou •charakteristická přerušovaná klíčivost (nespecifická) –řidčeji diaspory klíčí až po přechodu trávicím traktem • Euonymus Taxus •dužnatý míšek –vzniká zbujněním pletiv okolo cikatrikuly •semena visí dlouho na poutku –zabraňuje vyschnutí míšku • •ariloid vzniká zbytněním poutka •jediná nejedovatá část rostliny • taxbac Euoeur Viscum •bobule obsahují slizovitou hmotu s více semeny •lepkavá hmota zůstává na semenech i po průchodu trávícím traktem –semena se přilepí na větve hostitele, jinak nevyklíčí •v semenech polyembryonie –z jednoho semene se tvoří více klíčních rostlin –význam pro zvýšení pravděpodobnosti uchycení a zakořenění do hostitele •bílé dužnaté plody poměrně vzácné –ptáci je konzumují pouze ve stavu nouze • visalb Nepravá endozoochorie •některé diaspory jen náhodou (s potravou při pastvě) –častá ztráta klíčivosti –Plantago major prošlé králíkem klíčilo z 34% • •velmi častá, u některých rostlin jedině možný způsob přenosu na delší vzdálenosti –např. hydrochorní rostliny proti proudu •charakteristické pro řadu druhů luk a pastvin –Poa –Trifolium • Dentaria bulbifera, Lilium bulbiferum •pacibulky jsou nespecificky spásány –adventivní pupeny •šíří i mravenci •jen velmi vzácně tvoří plody denbul2 denbul lilbul Synzoochorie •padání celých diaspor při konzumaci živočichy •často Sorbus •konzumace pouze dužnaté části, pecky odpadají •nedojídání –veverka –někteří ptáci • Tvorba zásob •ztráty při transportu •může vyrůst celý obsah –při úhynu střadatele –při ztrátě zásobárny •zpravidla ze suchých diaspor, bohatých na živiny –Pinaceae - Pinus cembra versus Nucifraga –Fagaceae, Corylaceae, Poaceae, Asteraceae, Papaveraceae, Polygonaceae, Fabaceae •ořešník, brhlík, sojka •veverka •křeček, hraboši, norník, myši • • pincem Tvorba hnízd •stavba nebo výstelka •mlynařík versus Clematis, Salix, Populus •hrdlička, čečetka versus Betula •svišť versus Poaceae salalb Myrmekochorie •stavba hnízd •zrnožravé druhy: sběr obilek –Poaceae, méně Euphorbia, Fabaceae aj. –naklíčené obilky vysuší, rozmělní na těsto –houby v mraveništi přemění škrob na cukr - "trvanlivý chleba" •semena s ariloidy různého morfologického původu, výživu –mohou obsahovat i chlupy a létací zařízení •v tropech - typické "mravenčí zahrádky" –místa soustředění myrmekochorních druhů v mravenčích hnízdech u pat stromů (Araceae, Bromeliaceae, Cactaceae) •střední Evropa: –Violaceae, Fumariaceae, Ranunculaceae, Thymeleaceae, Santalaceae, Adoxaceae, Liliaceae (mají v osemení tuk a cukry) Myrmekochorie •nutné včasné vysemeňování, –před vysemeněním ochabují stonky a padají k zemi •ariloidy jsou ve vlhku a nevyschnou •častá u druhů kvetoucích brzy na jaře a později na podzim –doba aktivity mravenců •typická xerocházie (Cyclamen) –mravenci mají vyšší aktivitu za sucha •krátký dosah (ca 10 m), časté kombinace – –s anemochorií (Cirsium, Knautia), –s hydrochorií (Carex, Scilla, Colchicum, Pulmonaria) –s endozoochorií (Sarothamnus, Melampyrum, Thesium) –s epizoochorií (Asarum, Corydalis, Luzula) –s antropochorií (Chelidonium) • corcav P2230286 DSC_8993 Acacia collinsii Antropochorie (hemerochorie) •Paleolit (lovci) •sběr rostlin •pálení ohňů s rostlinnými částmi •sešlap •epizoochorie, endozoochorie (exkrementy) –první ruderální vegetace vznikla z pionýrských společenstev •Neolit –zemědělství a pastevectví •plevele –výroba nástrojů (řemesla) a obchod •vliv na šíření –okolí trvalých sídel, stájí, tržnic •ruderály • • Archeofyty •Vznik v Mezopotámii –přirozeně řada druhů s krátkým vegetačním cyklem •člověk vybíral z vegetace a rozséval •později přešel k obdělávání půdy –odstraňování nevhodných druhů (plevele) •Střední Evropa - před 3000 lety –nejteplejší oblasti –sprašové půdy •Nejstarší kulturní plodiny –obiloviny •pšenice •ječmen •žito (to zprvu jako plevel v pšenici) –později luštěniny, olejniny a textilní rostliny Speirochorie •šíření znečištěným osivem •generativní diaspory s krátkou životností •skladba záleží na původu a kontrole osiva a s typem agrotechniky. •Přizpůsobení speciálním typům kultur i biologickými vlastnostmi –vysemeňování •čištění osiva –velmi staré (síta) –využívání •rozdílné hmotnosti diaspor •rozdíl v tvaru a velikosti •příklady: •Adonis aestivalis, Consolida regalis, Sinapis arvensis, Melandrium album, Cuscuta, Hyoscyamus. adoaes Raphanus Agrostemma •diaspory padají na zem –kosení –mlácení •pomocné způsoby: –hydrochorie (plave) –anemochorie (stepní běžec) • • •tobolky jsou za sucha otevřené •semena nevypadávají –pro šíření s osivem je výhodnější, když vypadnou teprve při mlácení –nikoli předčasně při dozrání –vliv přírodního výběru • agrgit raprap Ergasiochorie •šíření při obdělávání půdy –časté šíření vegetativních částí (na malé vzdálenosti) •v současné době se přesunem zemědělských strojů zintenzivnil •často omezené generativní rozmnožování •příklady: •Tussilago, Mentha arvensis, Aegopodium, Cynodon, Equisetum arvense, Lathyrus tuberosus, Rorippa sylvestris, Campanula rapunculoides, Symphytum officinale • lattub Elytrigia repens •na 1 ha může připadat až několik set km oddenků –obilky vydrží pod vodou •pomocná je i anemochorie a endozoochorie • agrrep2 agrrep1 Neofyty •starověk –obchod na větší vzdálenosti –šíření intenzivnější (u řady mediteránních rostlin původ nejasný) •středověk –zámořské objevy •obchod •úmyslná introdukce –neofyty •zdokonalování a rychlost dopravy •vznik antropických půd •šíření –v obalech zboží –ve znečištěném zboží aj. • Agestochorie •šíření dopravou –šíření na dopravních prostředcích (podvozky, kola) •budování specifických stanovišť - komunikačních cest –kanály, silnice, železnice •přechodný výskyt –nerozmnožují se •trvalý výskyt –generativní i vegetativní reprodukce •velká agresivita –často postrádají vlastní škůdce v novém prostředí •v Americe "stopa bělocha" –s bělochy podél cest, •Plantago major, Cyanus segetum, Hypericum perforatum, Galium aparine • hypper Agestochorie •Ve střední Evropě •řada cest –vodní •labská, dunajská –železniční •východní, labská, panonská •karanténní plevele –Bunias orientalis •"pneumatikochorie" –pomocný způsob pro některé autochtonní druhy –příklady •Salvia verticillata, S. nemorosa, Chaerophyllum temulum, Anthriscus sylvestris, Atriplex, Rumex patientia • • bunori1 bunori2 Iva xanthifolia •původem z jihu USA –zde v pobřežních společenstvech –hydrochorní •do Evropy námořní dopravou –Slovensko •východní cestou s ukrajinským obilím •dunajskou cestou s olejninami •tvoří několik set tisíc nažek •v chladnějších oblastech málo fertilních plodů –nutnost opakovaného zavlékání ivaxan Rypochorie •šíření s odpadem –průmyslový odpad –zemědělský odpad –domovní odpad –odpad ze zahrádek, kolem hřbitovů –převoz kompostů • • •šíření ze skládek (typická epizoochorie) •příklady: –Stellaria media (anemogamie, hydrogamie, endozoochorie) • stelmed Etelochorie •záměrné šíření –užitkové nebo okrasné rostliny •někdy vysévá přímo do přírody •krmivo pro zvěř –Lupinus polyphyllus, Sarothamnus scoparius •medonosná rostlina –Robinia pseudacacia •okrasná solitéra –Heracleum mantegazzianum –Reynoutria japonica • luppol robpse Impatiens parviflora •himálajsko-turkestánsko-altajský element –zplaňování z botanických zahrad •1831 - Ženeva •1837 - Drážďany –ve volné přírodě •1848 - Anglie imppar Impatiens parviflora •Čechy –pěstována v pražské botanické zahradě (1844) –po roce 1870 zplaňování •Štvanice –kolem roku 1900 - dostává se do určovacích příruček •Polívka 1900 - vyobrazení –po roce 1900 - místy již hojný •Morava –poprvé 1913 • Kroměříž –po roce 1922 v blízkosti bot. zahrad v Olomouci a Brně –teprve po roce 1950 invaze do přirozených lesních porostů mimo sídla Impatiens parviflora imppar1 imppar2 imppar3 Změny v rozšíření v průběhu 19. a 20. století Impatiens glandulifera •himálajský druh •Evropa –1839 - Anglie •okrasná a medonosná rostlina •Čechy –1846 Červený Hrádek u Jirkova •v parku –1896 Kundratice u Litoměřic •zplaněl v zahrádkách –1903 - Turnov •břeh Jizery –30.-40. léta - selekce mrazuvzdorných populací –expanze podél řek impgla Impatiens glandulifera impgla1 impgla2 Změny v rozšíření v průběhu 20. století