2. Atomové jádro a jeho stabilita Atom je nejmenší hmotnou a chemicky nedělitelnou částicí. Je tvořen jádrem, které obsahuje protony a neutrony, a elektronovým obalem. Elementární částice tvořící atom Elementární částice Objevitel (rok) Hmotnost Náboj e/C Symbol m/u proton Rutherford (1920) 1,0072 kladný 1,60210 . 10^-19 p^+ nebo ^1[1]p neutron Chadwick (1932) 1,0086 nemá náboj n^0 nebo ^0[1]n elektron Thomson (1897) 5,4857 . 10^-4 záporný 1,60210 . 10^-19 e^- nebo ^0[-1]e Ø protonové (atomové) číslo Z (počet protonů v jádře), Ø neutronové číslo N udává počet neutronů Ø Soubor atomů, které mají stejné atomové číslo Z (N mohou mít různé) se nazývá prvkem Ø Soubor naprosto identických atomů, které mají stejné atomové číslo Z a neutronové číslo N, přičemž Z ≠ A (jediná výjimka je jádro lehkého vodíku ^1[1]H), se nazývá nuklidem Ø Pojem izotop je nutno na rozdíl od pojmu nuklid chápat spíše kvalitativně. Tento pojem vyjadřuje skutečnost, že prvek je tvořen několika typy jader, tedy atomy, které mají stejné Z, ale mohou se lišit počtem neutronů v jádře. Použití pojmu izotop (izotopy) snad nejlépe vyplyne z tvrzení: Vodík je přírodě zastoupen třemi izotopy. Jsou to nuklidy ^1[1]H, ^2[1]H a ^3[1]H. Prvky polyizotopické Prvek A[r] Izotop Výskyt v přírodní izotopové směsi (%) A[r] Vodík 1,0179 ^1H 99,985 1,007825 ^2H 0,015 2,014102 Lithium 6,941 ^6Li 7,52 6,015126 ^7Li 92,48 7,016005 Uhlík 12,011 ^12C 98,892 12,00000 ^13C 1,108 13,003354 Kyslík 15,9994 ^16O 99,759 15,994915 ^17O 0,037 16,999133 ^18O 0,204 17,999150 Draslík 39,08 ^39K 93,08 38,963714 ^41K 6,92 40,961385 Cín 118,69 ^112Sn 0,96 111,904940 ^114Sn 0,66 113,902960 ^115Sn 0,35 114,903530 ^116Sn 14,30 115,902110 ^117Sn 7,61 116,903060 ^118Sn 24,03 117,901790 ^119Sn 8,58 118,903390 ^120Sn 32,85 119,902130 ^122Sn 4,72 121,903410 ^124Sn 5,94 123,905240 Uran ^235U 0,72 235,03493 ^238U 99,28 238,050760 Prvky monoizotopické beryllium (^9Be) fosfor (^31P) fluor (^19F) kobalt (^59Co) sodík (^23Na) jod (^127I) hliník (^27Al) Zlato (^197Au) aj. Dnes je známo více než 2000 nuklidů, z nichž je pouze 266 stabilních. Ostatní jsou nukleárně nestabilní, a proto podléhají radioaktivnímu rozpadu. Ø Pojem izobary (používá se v množném čísle) je vyhrazen nuklidům, které mají stejné nukleonové a různé protonové číslo, např. ^40Ar ^40K ^40Ca (Platí Mattauchovo pravidlo, které říká, že v takové řadě nuklidů bývá prostřední radioaktivní). Ø Izotony (příliš se nepoužívá) představují nuklidy, které mají stejný počet neutronů v jádře, např. ^3[1]H a ^4[2]He. Hmotnost nuklidů a jejich zastoupení v přírodní směsi se dá zjistit např. hmotnostní spektrometrií. Hmotnostní spektrum xenonu Izotopové složení přírodního xenonu [%] ^124Xe 0,095 ^129Xe 26,44 ^132Xe 26,89 ^126Xe 0,090 ^130Xe 4,08 ^134Xe 10,44 ^128Xe 1,915 ^131Xe 21,18 ^136Xe 8,87 Atomové jádro Ø Jádra běžných atomů se skládají z protonů a neutronů, mezi kterými existují silné jaderné interakce. Ø Je v nich soustředěna prakticky veškerá hmotnost atomu Ø Nukleony mají svůj jaderný spin rovný ½ Ø Částice jádra mají své vlastní uspořádání, které popisuje např. hladinový nebo kapkový model jádra Ø Mezi nukleony působí silné jaderné interakce, které jsou podstatou jaderných sil (výměna virtuálního pionu) Ø působnost jaderných sil je omezen na oblast jádra – síly mají krátký dosah (cca 10^-15 m). Hovoříme o p poloměru jádra r =r[o]. A^1/3 (r[o]=1,4.10^-15 m, A je počet nukleonů) Ø jaderné síly jsou nábojově nezávislé (možnost výměny mezi protonem a neutronem) Ø krátká doba interakce (10^-23 s) Průběh interakce mezi jádrem a dalším nukleonem, potenciálová jáma a bariéra Výška potenciálové bariéry (v MeV) (obdoba Coulombova zákona) Z[1], Z[2 ]–[ ]protonová čísla jádra a kladné částice (zde protonu) A[1], A[2] – jejich nukleonová čísla Hladinový model jádra Ø spin protonu i neutronu je ½ Ø platí obdoba Pauliho principu: nukleony v potenciálové jámě obsazují postupně jednotlivé kvantové stavy a vyšší stav se obsadí tehdy, až je nižší plně obsazen Ø pro výpočet energie nukleonů platí obdobné vztahy jako pro elektrony (částice mají dualistický charakter) Ø energetické schema jaderných hladin Pro protony a neutrony existují samostatné soustavy energetických hladin Ø Protonové slupky obsahují při plném zaplnění 2, 6, 12, 18, 22 a 32 protonů Ø Neutronové slupky obsahují při plném zaplnění 2, 6, 12, 18, 22, 32 a 44 neutronů Ø Pokud má jádro jednu nebo více slupek zaplněných, pak obsahuje celkem o 2, 8, 20, 28, 50 nebo 82 protonů, o resp. 2, 8, 20, 28, 50, 82 nebo 126 neutronů Jde o tzv. magická čísla, tato jádra jsou velmi stabilní. Pokud jádro obsahuje magická čísla pro protony i neutrony, pak jde o jádra dvojitě magická s mimořádnou stabilitou, přičemž musí být splněna podmínka optimálního poměru počtů protonů a neutronů (N:Z = cca 1-1,5). Např. dvojitě magické jádro je velmi nestabilní pro relativní nedostatek neutronů. Na základě hladinového modelu jádra lze vysvětlit známé skutečnosti o výskytu nuklidů v přírodě. Kombinace Počet stabilních nuklidů Z N sudé sudé 164 sudé liché 55 liché sudé 50 liché liché 4 Také počty izotopů jednotlivých prvků se liší podle toho, jde-li o prvek sudý nebo lichý: [47]Ag [48]Cd [49]In [50]Sn [51]Sb [52]Te [53]I počet izotopů 2 8 1 10 2 8 1 Spin jádra I (I=0, 1/2, 1, 3/2, 2, …) Je dán součtem spinů jednotlivých nukleonů Vektor, který je dán součtem celkových momentů hybnosti nukleonů se získá celkový moment hybnosti jádra. Tento kvantovaný vektor nabývá hodnot: * jádro Z N I 2 2 0 8 8 0 2 1 1/2 nespárovaný neutron na hladině 1s[1/2] 5 5 2x3/2= 3 nespárovaný proton i neutron jsou na hladině 1p[3/2] Hmotnost a vazebná energie jádra Jestliže srovnáme hmotnost jádra atomu s hmotností částic, které jádro tvoří, dojdeme k poznání, že hmotnost jádra je menší. M[j] < Zm[p] + (A-Z) m[n] Rozdíl Δ = M[j] - [Zm[p] + (A-Z) m[n]] se nazývá hmotnostní úbytek (hmotnostní defekt), který má zápornou hodnotu. Jemu ekvivalentní energie je podle Einsteinova vztahu rovna E[v] = - Δ . c^2 a nazývá se vazebnou energií jádra. Je to energie, která by se hypoteticky uvolnila při vytvoření jádra z volných nukleonů. Např. pro jádro ^4[2]He je: Δ = 5,000618 . 10^-29 kg = 4,5 . 10-12 J/atom = 2,71 . 10^12 J/mol. Toto množství tepla ohřeje 6500 tun vody z 0°C k varu. Vazebná energie jádra vztažená na jeden nukleon ε = E[v] / A se dá chápat jako energie potřebná k uvolnění nukleonu z jádra. Obecně lze konstatovat, že stabilita jader je záležitostí jejich složité vnitřní struktury. Podle velikosti vazebné energie jádra vztažené na nukleon můžeme jádra rozdělit na: Ø nukleárně stabilní (mají velkou vazebnou energii) Ø  nukleárně labilní. Kapkový model jádra je založen na představě krátkého dosahu jaderných sil, kdy nukleony v jádře interagují pouze se svými sousedy v jádře podobně jako tomu je v kapce kapaliny. Pomocí tohoto modelu lze odvodit vztah pro např. pro hmotnost jádra (viz Hála str. 28). Tvar jádra Ø Dvojitě magická jádra mají kulovitý tvar. Ø Ostatní jádra s vysokým spinem mají tvar deformovaný: protáhlý elipsoid – lanthanoidy, aktinoidy, zploštělý Izotopový efekt je záležitostí rozdílných hmotností jader izotopů téhož prvku. Projevuje se na fyzikálních vlastnostech látek, kterých jsou tyto izotopy součástí a kde hmotnost má na příslušnou fyzikální vlastnost vliv. Střední kinetická energie molekul plynu těžší molekuly se pohybují pomaleji Rychlost chemických reakcí reakce s těžšími izotopy probíhají jinou rychlostí Vibrace chemické vazby změna vlnočtu vibrace v molekulových spektrech Teplota tání lehká voda 0 °C, těžká voda 3.82 °C Rychlost difuze dělení izotopů uranu 235 + 238 (Grahamův zákon)