HALOVCE - HALOGENIDY


Halovce představují sloučeniny kovů s halogenem (v zemské kůře tedy s F a Cl). Můžeme je odvodit od
příslušných kyselin (HF, HCl).

Fluor se geochemicky podstatně liší od chloru, což je příčinou rozdílné geneze fluoridů
(hydrotermální roztoky a fluida) a chloridů (sedimenty z mořské vody).


Halit (sůl kamenná) – NaCl

-         krystaluje v soustavě krychlové, krystalovým tvarem je krychle (většinou však
s různoměrným vývinem). Agregáty jsou zrnité, někdy stébelnaté či vláknité

-         typické fyzikální vlastnosti: štěpnost dokonalá podle /100/, tvrdost 2, hustota 2.2, lesk
skelný, rozpustná ve vodě, slaný

-         halit je bezbarvý, bílý, zbarvení pochází od příměsí – šedý (příměs jílu), oranžově
červený (pigment oxidů Fe ^3+),  vzácně inkoustově modré zbarvení, jehož příčinou jsou strukturní
defekty


Struktura: známý typ, oktaedrická, vazby iontové


Geneze

-         chemogenní sediment z mořské vody, vznikající odpařováním v aridních oblastech
v uzavřených zátokách, doplňovaných občasně mořskou vodou. Ložiska (evaporitová) jsou vrstevnatá,
plasticita soli způsobuje vznik také diskordantních těles)

-         v Evropě: východní Slovensko (Solivar u Prešova, Michalovce), Polsko (Wieliczka),
Rakousko – oblast „Solné komory“ (Salzburg), Německo (Stassfurt)



Sylvín – KCl

-         krystaluje v soustavě krychlové, krystalovým tvarem je krychle. Agregáty jsou zrnité.

-         fyzikální vlastnosti a zbarvení stejné jako u halitu: štěpnost dokonalá podle /100/,
tvrdost 2, lesk skelný, rozpustný ve vodě, hořký, nejčastějí  je bezbarvý, bílý


Struktura: izostrukturní s halitem


Geneze

-         chemogenní sediment z mořské vody (evapority), vznikající odpařováním v aridních
oblastech v uzavřených zátokách. Na ložiskách solí je vzácnější než halit, vylučuje se až při
vyšších koncentracích solných roztoků (Stassfurt – Německo)



Fluorit – CaF[2]

-         krystaluje v soustavě krychlové, krystalovým tvarem je krychle, vzácněji osmistěn, časté
spojky obou tvarů. Agregáty jsou zrnité.

-    dvojčata podle /111/

-         fyzikální vlastnosti: štěpnost dokonalá podle /111/, tvrdost 4, lesk skelný, hustota 3.2,
nejčastějí  je fialový nebo zelený, též bezbarvý, bílý, žlutý nebo černofialový

-         fluorescence (při zahřátí)


Struktura

-         kubická, koordinace Ca je krychlová (mezi 8 atomy fluoru), vazby iontové

-         ionty Ca tvoří krychlovou plošně centrovanou mřížku


Geneze

-         hydrotermální na rudních žilách, častá parageneze fluorit – baryt – křemen – kalcit
(typická pro Český masiv): Harrachov, Moldava a Kovářská v Krušných horách, Tišnov, Štěpánovice u
Tišnova.

-         běžný v greisenech (Horní Slavkov, Cínovec, Krupka)

-         místy v trhlinách pegmatitech a na puklinách žul

-         žíly v Jáchymově (pětiprvková formace Ag-U-Co-As-Bi) – zde tmavě fialový – typické pro
radioaktivní ložiska

-         hydrotermální ložisko fluoritu (prakticky monominerální) – Jílové u Děčína


Význam : surovina na výrobu HF

Ca  F[2 ]         +       H[2  ]SO[4]        -------------   Ca SO[4]       +       2 HF



Kryolit – Na[3 ]Al F[6]

-         krystaluje v soustavě jednoklonné. Agregáty jsou zrnité.

-         je čirý, bílý, skelného lesku, tvrdost 3


Geneze:      pegmatit - ložisko Ivigtut v Grónsku

Význam : původní surovina na výrobu Al



Carnallit – K Cl   .  Mg Cl[2  ].  6 H[2]O

-         kosočtverečný, agregáty zrnité

-         zbarven žlutě až červeně

-         tvrdost a hustota kolem 2

-         silně hygroskopický


Geneze: ložiska evaporitů – v konci odpařování roztoků – Stassfurt (Německo)