Oxidy a Hydroxidy Oxidy jsou sloučeniny O ^2- s prvky kovovými i nekovovými. Ke skupině minerálů - oxidů jsou řazeny také přírodní hydroxidy a oxi-hydroxidy (např. Fe O /OH/). Systém oxidů - starší učebnice (např. Slavík a kol. 1974) řadí oxidy podle rostoucího podílu kyslíku ve vzorci Dnes přirozenější krystalochemická klasifikace: - oxidy s tetraedrickou strukturou - oxidy s oktaedrickou strukturou - kombinované tetraedrické + oktaedrické struktury oxidů - kubické oxidy - struktury s jiným uspořádáním struktury Struktury oxidů si můžeme obecně představit jako nejtěsnější uspořádání velkých atomů O, kationty obsazují vzniklé dutiny v tomto skeletu. Oxidy s tetraedrickou strukturou (minerály Si O[2]) Minerály SiO[2] jsou v zemské kůře velmi rozšířené (křemen). Vyskytují se v několika polymorfních modifikacích (viz obr. ), jejichž vznik je závislý na teplotě a tlaku při jejich krystalizaci. Struktury modifikací SiO[2] jsou tvořené trojrozměrným skeletem vzájemně provázaných tetraedrů SiO[4]. (výjimka stišovit – oktaedrický) Nejdůležitější z nich je křemen (nejrozšířenější horninotvorný minerál) Polymorfní modifikace SiO[2]: Křemen nižší (a křemen) - trigonálně trapezoedrický Křemen vyšší (b křemen) - hexagonální (teplota fázového přechodu obou modifikací je 573 ^oC za atmosf. tlaku). – vysokoteplotní a nízkotlaké modifikace (tridymit a cristobalit) – v dutinách kyselých vulkanitů (Nezdenice) – vysokotlaké modifikace (coesit, stišovit) – v meteorických kráterech, vznikají při impaktu Křemen - krystaly jsou sloupcovité (a křemen – trigonální a hexagonální prizma, klence, trigonální trapezoedr, b křemen – hexagonální prizma a dipyramida). Agregáty zrnité. Dvojčatné srůsty běžné (alpský, brazilský a japonský). Struktura: trojrozměrná struktura křemene (obdoba tektosilikátů) se jeví jako kombinace šestičlánkových a osmičlánkových smyček tetraedrů SiO[4], v relativně kompaktním uspořádání. Fyzikální vlastnosti: - bezbarvý (křišťál), bílý nebo různě zbarvený (fialový – ametyst, hnědý – záhněda, černý – morion, růžový – růženín, žlutý – citrín) - skelný lesk - Tvrdost 7, hustota 2.7 - Není štěpný Geneze velmi rozmanitá: - podstatný horninotvorný minerál kyselých magmatitů (granit,granodiorit, ryolit, pegmatity /růženín – Bory, Písek/, aplity,.......), metamorfitů (fylity, svory, ruly, granulity,....... - v klastických sedimentech (písky, pískovce, droby,........) - hydrotermální minerál (rudní žíly, greiseny) – Cínovec (záhnědy), Banská Štiavnica (ametyst), samostatné křemenné žíly (Žulová) - alpská parageneze (Vysoké Taury), - dutiny paleobazaltů (melafyrů) – ametyst, achát, jaspis – podkrkonoší (Kozákov, Stará Paka,...) Průmyslový význam: sklářská surovina, optické segmenty Kromě uvedených minerálů patří do skupiny SiO[2] také: - mikrokrystalické (navenek amorfní) variety SiO[2] – chalcedony - morfologicky i vnitřní stavbou amorfní - opál (SiO[2] . n H[2]O) Chalcedony – mají agregátní struktury, složené z submikroskopických vláken, zrn a tyčinek, při RTG- analýze odpovídají křemenu. Variety – achát, jaspis, onyx, karneol. Opál – je hydratovaný SiO[2 ]a je složen z malých kuliček o velikosti asi 100 nm (vnitřní stavba). V drahém opálu toto uspořádání láme a rozkládá světlo a způsobuje ohnivý barevný třpyt. Oxidy s oktaedrickou strukturou (hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit) Hematit, korund a ilmenit jsou izostrukturní fáze. Anionty kyslíku tvoří nejtěsnější uspořádání se symetrií hexagonální. Ve 2/3 oktaedrických dutin jsou rozmístěny kationty (Fe, Al, …). Symetrie krystalu je trigonální. Hematit – Fe[2] O[3] - krystaluje v soustavě trigonální, krystaly jsou tabulkovité (tvary – klenec, ditrigonální skalenoedr – viz modely). Tence tabulkovité krystaly tvoří varieta „spekularit“. Agregáty variabilní dle geneze: lupenité, zrnité, paprsčité („lebník“), práškovité (okry), oolity. Fyzikální vlastnosti: - Barva černá až červená (dle kvality krystalů a charakteru agregátů), polokovový lesk (práškovité agregáty matné), někdy náběhové barvy - Tvrdost 5, hustota 5 - Není štěpný Geneze hematitu: - sedimentární oolitické rudy (Barrandien – ordovik: Nučice, Zdice) - prekambrické železnorudné páskované formace (BIF) – Kursk (Rusko) - hydrotermální (na sideritových žilách Slovenského rudohoří, s křemenem Horní Blatná u Jáchymova) Význam: ruda Fe Korund – Al[2] O[3] - krystaluje v soustavě trigonální, krystaly soudečkovité (tvary – klenec, ditrigonální skalenoedr – viz modely). Agregáty zrnité („smirek“). Fyzikální vlastnosti: - bezbarvý (leukosafír), modrý (safír), červený (rubín), skelný lesk - tvrdost 9, hustota 4 - Není štěpný Geneze korundu: - pegmatity bohaté hliníkem (Bory u Velkého Meziříčí) - druhotně přechází do náplavů (velmi odolný vůči zvětrávání) (Jizerská louka) Význam: vzácný minerál, klenotnictví, brusné účely Ilmenit – Fe[ ]Ti O[3] - krystaluje v soustavě trigonální, krystaly jsou tence tabulkovité (tvary – klenec, ditrigonální skalenoedr – viz modely Fyzikální vlastnosti: - barva černá, kovový lesk - tvrdost 5, hustota 5 - velmi slabě magnetický Geneze: - akcesorický minerál v horninách (gabra, granitoidy, bazalty, amfibolity, ruly,…) - magnetit – ilmenitové magmatogenní rudy v gabrech - druhotně v náplavech (Jizerská louka – „iserín“) Význam: ruda Ti Rutil a kasiterit - jsou izostrukturní fáze. Atomy Ti (Sn) tvoří tetragonální buňku – prostorově centrovanou a jsou rozmístěny v oktaedrech kyslíků. Symetrie krystalu je tetragonální. Rutil – Ti O[2] - krystaluje v soustavě tetragonální, krystaly jsou krátce sloupcovité (tvary – tetragonální prizmata a dipyramidy) – viz modely. Hojné dvojčatné srůsty dle (101). Jehlicovité krystaly (varieta „sagenit“) Fyzikální vlastnosti: - barva červenohnědá až hnědočerná, skelný až polokovový lesk - tvrdost 7, hustota 4 - velmi odolný vůči zvětrávání Geneze: - akcesorický minerál v horninách (granulity, amfibolity, ruly,…), v pegmatitech (Věžná u Rožné) - alpská parageneze – varieta „sagenit“ – bývá v křišťálech - druhotně v náplavech (Soběslav, Golčův Jeníkov) Kasiterit (cínovec) – Sn O[2] - krystaluje v soustavě tetragonální, krystaly jsou krátce sloupcovité (tvary – tetragonální prizmata a dipyramidy) – viz modely. Hojné dvojčatné srůsty dle (101). Agregáty zrnité Fyzikální vlastnosti: - barva hnědá, hnědočerná, skelný až polokovový lesk - tvrdost 7, hustota 7, velmi odolný vůči zvětrávání Geneze: - vysokoteplotní hydrotermální procesy – ložiska greisenového typu (parageneze + křemen, wolframit, scheelit, topaz, cinvaldit, arzenopyrit (Cínovec, Krupka, Horní Slavkov) - některé pegmatity, zejména lithné (Rožná) - druhotně v náplavech (Malajsie) Význam: ruda Sn Oxidy s kombinovanou tetraedrickou - oktaedrickou strukturou (spinelidy - magnetit, spinel, chromit) Spinelidy zahrnují izostrukturní fáze. Anionty kyslíku tvoří nejtěsnější uspořádání se symetrií kubickou. V části tetraedrických i oktaedrických dutin jsou rozmístěny příslušné kationty. Symetrie krystalu je kubická, krystalovým tvarem oktaedr. Hojné dvojčatné srůsty dle (111). Magnetit Fe[3]O[4] - krystaly tvaru oktaedru. Agregáty zrnité, zrna izometrická Fyzikální vlastnosti: - barva černá, kovový lesk - tvrdost 6, hustota 5 - je magnetický Geneze: - výskyty a ložiska v bazických intruzívech – gabrech (Ural, Švédsko) - Fe-skarny (Malešov u Kutné Hory, Vlastějovice nad Sázavou, Měděnec, Pernštejn ) - metamorfovaná ložiska Lahn-Dillského typu (vulkanickosedimentární) –Malá Morávka, Zlaté Hory, Malý Děd (Hrubý Jeseník) - páskovaná železnorudná formace (BIF) – (Kursk, Rusko) - akcesorický minerál v chloritických břidlicích (oktaedry) – Sobotín, také v bazaltech Význam: nejkvalitnější ruda Fe Spinel MgAl[2]O[4] - krystaly tvaru oktaedru. Agregáty zrnité, zrna izometrická Fyzikální vlastnosti: - různě zbarvený, skelný lesk, drahokamové odrůdy červené , černá varieta „pleonast“ - tvrdost 8, hustota 3.5 Geneze: - v metamorfovaných dolomitických a dolomit-kalcitických mramorech (Sokolí U Třebíče, Stará Červená Voda u Žulové) - díky své odolnosti vůči zvětrávání sekundárně v náplavech (Jizerská louka – pleonast) Význam: vzácný minerál, drahokamové odrůdy Chromit (Fe, Mg) Cr[2]O[4] - krystaly tvaru oktaedru. Agregáty zrnité, zrna izometrická Fyzikální vlastnosti: podobný magnetitu - barva černá až černohnědá, kovový lesk - není magnetický Geneze: - výskyty a ložiska v ultrabazických horninách – peridotitech a hadcích (Ural, Albánie) – akcesoricky v hadcích u Nové Vsi u Oslavan, Drahonín u Tišnova Význam: jediná ruda Cr Oxidy s kubickou strukturou Uraninit UO[2 ]s (podíly Pb, Ra) - krystaly netvoří, struktura krychlové symetrie s kubickou koordinací atomů uranu - agregáty kusové a ledvinité Fyzikální vlastnosti: - barva černá, smolný lesk („smolinec“ ) - tvrdost 6, hustota 8-10 - je silně radioaktivní Geneze: - výskyty a ložiska hydrotermálního původu – žilného typu, hlušinou karbonáty, tmavý fluorit, pyrit ( Příbram, Rožínka - Olší) - hydrotermální žílná ložiska „pětiprvkové formace“ (Jáchymov, Zálesí u Javorníka) Druhotnými minerály uranové slídy (torbernit, autunit, …) Význam: ruda U, strategická surovina Oxidy s jiným uspořádáním struktury Kuprit Cu[2]O - krystaluje v soustavě krychlové, krystalovým tvarem osmistěn, agregáty zrnité - zbarvení za čerstva červené s diamantovým leskem na krystalových plochách, rychle nabíhá ocelově šedě s polokovovým leskem - tvrdost 4, hustota 6 Geneze: - na rudních výskytech a ložiskách Cu – produkt oxidace Cu-rud (Běloves u Náchoda) - vzácně v dutinách paleobazaltů (melafyrů) - Studenec Hydroxidy a oxid-hydroxidy Gibbsit (hydrargillit) Al (OH)[3] - jednoklonný minerál s vrstevní strukturou, tabulkovité krystalky dle 001, podobný slídám, s perleťovým leskem - struktura dioktaedrická - komponenta bauxitů a lateritů Brucit Mg (OH)[2] - trigonální minerál s vrstevní strukturou, tabulkovité krystalky, výborná štěpnost dle (001), s perleťovým leskem, podobný mastku - struktura trioktaedrická - vyskytuje se na puklinách hadců (Kutná Hora) Diaspor Al O (OH) a Boehmit Al O (OH) c - obě modifikace kosočtverečné Bauxity, laterity (sedimentární horniny): směs hydroxidů a oxid-hydroxidů Al - jsou celistvé, zemité, různě zbarvené (šedé až načervenalé při příměsi FeOOH) Výskyty na Slovensku, ložiska v Maďarsku na na Balkánu Goethit Fe O (OH) a - rombický, krystaly jehličkovité (příbramská „sametka“), agregáty vláknité, krápníkovité až celistvé, rezavý, hnědý až černý - součást limonitu Lepidokrokit Fe O (OH) c - podobný goethitu - součást limonitu Limonit: směs hydroxidů a oxid-hydroxidů Fe, vzniká zvětráváním sulfidů železa, sideritu apod. Manganit Mn O (OH) c - kosočtverečný - černý, na vrypu hnědý - součást manganomelanů Manganomelany: (psilomelan, wad) – oxidy a hydroxidy Mn - jsou podobné amorfním látkám - wad – černý, zemitý: dendrity na puklinách hornin - psilomelan – černý, kompaktní Geneze: na ložiskách manganových rud (Chvaletice v Železných horách)